Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (348)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.6.2016)
Klasický příběh o prostopášníkovi a svůdci Doni Anny v novém provedení. Buchty a loutky, v této inscenaci pouze jako "pánská jízda", předvádí svoji verzi slavného příběhu. Vidíme marionety, i "živáky" s obrovskými maskami na hlavě. V pekle nakonec skončí nejen vysoce postavený Don Šajn, ale i lidový Kašpárek. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 9.6.2016)
75% Jiří Jelínek opět vybudoval brilantní inscenaci založenou na slovních hříčkách. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 9.6.2016)
75% Inscenace na motivy Hemingwayovy proslulé novely. Pohled na dané téma ryze dívčí a křehký. Inscenace nabízí mnoho dechberoucích obrazů, jako je vznášející se papírová loďka na rozbouřeném moři, nebo souboj rybáře a samice mečouního merlina, která prohraje svůj boj o život. Inscenace je založena na fyzickém divadle, mluvené slovo se také používá, ale slova nemají příliš velkou váhu. Škoda, že visutá hrazda není nijak využita. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 23.5.2016)
75%. Pozoruhodné zaměnění ženských a mužských rolí, což, pokud jde o profesi, je v dnešní době jedno. Jan Vondráček měl pozoruhodné oční stíny. S podpatkama na mě nikdo neměl. Titulní hrdinka, po historických zkušenostech, raději držena za sklem, jako ve vězení. Její soustavné blití rozhodně soucit nevyvolá. Ani grcka, vržená proti sklu, nevyvolá otázky "Tobě je špatně?", natož "Ty jsi bledá a každou chvíli se ti udělá špatně, nejsi ty těhotná?" M. Hanuš se pro červený saténový župan se zlatými výšivkami narodil. Dr. Brack je na jeviši jediný živý.
(zadáno: 14.3.2016)
Neznám historická fakta natolik, abych vedla polemiku. Skvělé, úžasné, skvostné.
(zadáno: 12.3.2016)
Tato slova neužívám příliš často. V případě této inscenace a představení v Divadle v Celetné v rámci Přehlídky ke světovému dni divadla pro děti a mládež ASSITEJ, se nebojím používat slova jako fenomenální, úžasné, skvělé, dlouho jsem nic takového neviděla. Veškeré věkové skupiny publika se dobře bavily od začátku až do konce. Groteska ani tradiční pantomima není mrtvá!!! (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.3.2016)
V roce 2016 lze už jen říci, že se jedná o standartní inscenaci pro děti do tří let. Cílová skupina reagovala naprosto přesně, starší diváci tápali.
(zadáno: 2.2.2016)
Vše už bylo napsáno, zhodnoceno, oceněno. Výborné herecké výkony I. Trojana, D. Novotného, K. Melíškové, E. Bouškové. Komedie, ze které mrazí.
(zadáno: 20.11.2015)
Tentokrát se nejedná o divadlo, ani "tradiční" Kabaret v Kroužkově kavárně. Vlastně je to koncert s písněmi Skoumala a Vodňanského. Koncert se odehrává na velkém jevišti, a orchestr budí dojem, že chce vyvolat dojem velkých jazzových orchestrů, jaký teď už provozuje jen Ondřej Havelka. Koncert doplňují kresby J. Milfajta, které se projikují na zadním prospektu. Jednalo se o velmi příjemný večer, a při premiérové děkovačce vystoupil i J. Vodňanský s písní Pověz, miláčku. Pamětníci a nostalgici plakali.
(zadáno: 7.11.2015)
Inscenaci se na premiéře příliš nedařilo. Procenta dávám spíše za téma a kostýmní ztvárnění.
(zadáno: 18.10.2015)
Po slibném úvodu se rozvíjí psychické násilí a destrukce na divákovi. Pouze lemuři byli roztomilí. Zhlédnuto na Skupově Plzni International.
(zadáno: 18.10.2015)
Text hry je velmi neobratný, a do muzikálu to má také daleko. Motiv dělání si legrace z produkčního, bez kterého by na žádnou šňůru nejeli, takže by ani nepotřebovali spravovat auto, je velmi problematický. Přechody z písní k loutkářským výstupům jsou často dost násilné, o (ne)zdařilosti provedení nemluvě. Z podobných slovních hříček tvoří své inscenace např. Jiří Jelínek, jehož Dášeňka rozštěkala i ryze dospělácké publikum MF DIVADLO. Na festivalové publikum se tedy NDL vymlouvat nemůže. Liberecká kapela vzbuzuje v řadě posledních inscenací NDL jen další rozpaky. (Zhlédnuto na MFD).
(zadáno: 18.10.2015)
Pěkná pohádka z dalekých krajin. Tvůci hodně pracují s obrazy a imaginací. Trochu vadí klopotné vypravěčství Aničky Duchaňové, která si zachovává svůj svéraz vždy a všude. Zhlédnuto na Skupově Plzni International.
(zadáno: 18.10.2015)
Vančura by zíral. Lehká inscenace, která zdánlivě nerespektuje mnohdy až příliš těžkou, slovy zahlcenou předlohu (při vší úctě). Podle mého názoru byl duch litery zachován, a úžasně převeden do nové jevištní formy cirkusového pohybového divadla. Na jevišti se vyskytují pouze tři performeři, divka ztělesňuje Annu, a dva mladíci představují vypečený Vančurův trojlístek. Kromě dokonalého řemesla, kterou muži předvádějí především v žonglování, a Kristýna Vlčková v dechberoucím provazochodectví, se daří krásně divadelně rozehrávat drobné etudy na téma muž a žena, a dva rivalové.
(zadáno: 3.10.2015)
S touto jevištní poetikou jsem se nepotkala. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 3.10.2015)
Milá inscenace o neveselých věcech. V růžových kulisách se pohybuje hlavní hrdinka a další dvě ženské postavy v roztomiloučkých biedermeierovských šatičkách a lokýnkách. Pánské kostýmy jsou zase celkem zdařile stylizovány trochu jako fešné vojenské uniformy. Není však úplně jasné, zda kladenští pojímají inscenaci jako parodii, nebo její sdělení myslí vážně. Hlavní hrdinka je pořád sympatická, i když začne být jasné, kde se bere tolik mrtvol. Pokud dojde v textu na vážnější místa, inscenátoři vše začnou zlehčovat, znevažovat a couvat od tématu hry. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.10.2015)
Trochu nesourodá inscenace vzdávající hold němé grotesce a jejím protagonistům. Jedná se o maňáskové divadlo, s kterým divadlo Alfa od premiéry Tří mušketýrů slaví největší úspěchy. Je vidět, že precizní práce s maňásky je souboru vlastní. Nejlépe se to projeví např. když dva maňásci zkoušejí ve filmových ateliérech milostnou scénu. Také režisér Tomáš Dvořák opět vymyslel spoustu loutkových vtípků. Přesto mix loutková honička Chaplina, Friga, Laurela a Hardyho s policisty, konflikt se „starým“ cirkusem a opravdická filmová groteska moc nefunguje.
(zadáno: 15.9.2015)
75% Komorní rytmika z tvůrčí dílny Jiřího Adámka. Pro "velký" sál Malé scény Nového divadla v Plzni byl však výzkum zvukomalby příliš titěrný. Opět jsem se kochali zněním různých slov, opět bylo vše promyšlené a procítěné. Avšak oproti prvním inscenacím (laboratořím) už nic nového, pokud tedy nepočítám velkou jemnost, která se v daném prostředí ztrácela a k jejímuž zachycení bylo třeba velkého soustředění. Dodatek: tato dílna je provozována jednou, max. dvakrát za rok, a proto byly vstupenky na MFD podpultové zboží, a režiséra neustále pronásledovaly vstupu chtivé zástupy.
(zadáno: 26.7.2015)
Dva roky od premiéry se mi dílko jevilo jako svěží, jako dělané na letní večer. Hru už autor napsal velmi rozverně, ale tenkrát možná stačilo jen vtáhnout do hry osla jako symbol bujarosti, aby si Titanice užila, neboť, jak známo, osel má nářadí až na zem. Stále opakované kopulační pohyby mladých už pak vadily i mně. Výstup řemeslníků byl celkem povedený. Zásadní otázka, proč Titanie nemá svou kabelku, zavěšenou proklatě nízko v rozkroku, v barvě přelivu, zůstává stále nezodpovězena. Z. Stavná krásně zpívá a N. Šneiderová je nejpružnější elfka.
(zadáno: 15.7.2015)
Standartní kousek BAL. V roli ledního medvěda exceluje Vít Brukner.
(zadáno: 28.6.2015)
Jako cirkus pod širým nebem velmi dobré. Výstup slečinky se žvýkací gumou velmi dobrý, výstup skákacího gumáka se skákaci gumou slabý. Skoro jsme měla cukání jim jít předvést, jak se to dělá. Další cirkusová čísla byla poznamenána začínajícím deštěm, artisti si nebyli jisti svou bezpečností, a tak raději představení ukončili. Zhlédnuto na Divadle evropských regionů.
(zadáno: 13.4.2015)
Poněkud zmatené a vykradené. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé
(zadáno: 11.4.2015)
75% Velmi povedený přepis známých večerníčkových příběhů. Akorát ovčí babička mohla být trochu hezčí, vzhledem k tomu, jak půvabně vypadali Beránek a Ovečka ve svých postýlkách. Ale co to bylo s tím drbáním zad? Můj téměř čtyřletý syn udržel pozornost celou hodinu. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 14.3.2015)
Příjemně plynoucí kabaret, který navic trvá přijemných 75 minut. Připomenutí Havla z dob jeho mládí, kdy ještě nebyl celebritou. I na J. Kašpara se dostalo. Molitanové poleno coby Univerzál bylo velmi vtipné.
(zadáno: 22.2.2015)
Divadlo jedné herečky Aničky Duchaňové, nyní již praxí poučené, jak hrát v každém prostoru pro rozjívené děti. Práce s loutkou dobrá, písničky lepší. Zhlédnuto na festivalu Malá inventura.