První inscenací, kterou jsem letos v Plzni zhlédla, byla moskevská Bez věna. Inscenace se správně táhla jako ruská duše krajina širá, z modravé dálky přijížděl parník Vlašťovka, po molu chodili racci a holubi a stále dokola, všude byla pára a mezitím se zmítala dívka, kterou se moc nedařilo provdat, protože na trhu nevěst neměla valnou hodnotu.

Dnes, ve čtvrtek, jsme viděli velmi vydařenou ostravskou inscenaci Zabiják Joe, která s černým humorem hraje o tom, jak s penězy a správnou motivací lze dosáhnout téměř všeho. Velmi mě překvapil dojemný závěr, kde uprotřed mrtvol je naděje na nový život.

Hudebně-dramatické pásmo domácího divadla Alfa Kde domov můj připravil pro plzeňský soubor královéhradecký tandem Vašíček-Jarkovský. Příjemná podívaná s jemnou animací pojednává o tom, jak se dějiny stále opakují.