ME-SA

„Vnímání času se u živých organismů liší. Snahou člověka je být co nejrychlejší a nejproduktivnější, hodnotu však vidí ve stálosti a trvanlivosti. Kořenový systém, ze kterého vyrůstá, tvoří základy naší existence. Navzájem se podporujeme a tvoříme společenství. Z tvárných těl, která při hledání cesty sílí, se stávají stabilní opory. Jsme na začátku nebo na konci? Poslední záchvěvy, dohasínající oheň. Pohroma živlu nebo extatický stav? Stav totálního štěstí nebo nezměrné utrpení? Nebo jen každodenní únava ze všednosti dní? Je třeba spočinout. Zůstat chvíli na místě. Kde ještě před chvílí hořel oheň, je nyní klid. Těla jsou vyčerpaná, čas se zpomalil. Konečně odpočinek. Ale jak dlouho se to dá vydržet?“

Projekt, který z mnoha úhlů pohledu žasne nad tím, čím vším může být MUŽ. Dílo, které původně vzniklo v roce 2011 jako sólo pro tanečníka Daniela Račka, se v roce 2019 rozrůstá do podoby dvojitého sóla pro tanečníka a tanečnici.

Projekt, který se zaobírá propastí mezi akcí a reakcí, zklamáním i uspokojením. Jaké to je, když něco očekáváme? Pětice tanečníků uvádí svá těla do pohybu, jako by je poháněly nekonečné příběhy, záhadné události i prožitá traumata. Společně se snaží rozlousknout hádanky, vyřešit rébusy a složit tak celkový obraz...

Čtveřice tanečníků se ocitá v krizi, která je výchozím bodem rozporuplné cesty konfliktu a rozřešení...