Divadlo Na zábradlí

Hra, která vznikla skrze interakci a kreativní spolupráci mezi člověkem (lidským uměním) a umělou inteligencí, otevírající brány do nepoznaných oblastí vnitřního i vnějšího světa. Prostřednictvím virtuálních labyrintů, rodinných tajemství a hledání pravdy se diváci ocitnou ve světě, kde se skutečnost střetává s virtuální realitou. Reflexe podstaty poznání, spolupráce a objevování, inspirace k odvážnému kroku mimo známé mantinely do dosud neprozkoumaných sfér existence...

Inscenace vycházející z dobových materiálů a ze vzpomínek účastníků půlročního uměleckého zahraničního angažmá. V roce 1968 vyjíždí skupina československých hudebníků, zpěváků a bavičů do Spojených států a několikrát denně vystupují v lasvegaském hotelu v rámci show Europa ’68. Účinkuje zde československý Státní sbor písní a tanců, Černé divadlo, komické duo, Laterna Magika i tehdy devětadvacetiletý Karel Gott se svou kapelou. Pro mnohé účastníky šlo o splněný sen v podobě výjezdu do vzdálené a svobodné Ameriky, ale splnil se opravdu? Co se zde umělci naučili, co získali a co ztratili? Jak na hostující umělce reagovala americká veřejnost? S jakými představami Čechoslováci letěli přes oceán a nakolik se naplnily? Jak na samotnou událost umělci vzpomínají a co zůstalo raději zapomenuto...?

„Nic není takové, jaké se na první pohled zdá...“

Inscenace podle knihy Pavla Klusáka o uhrančivém světě podivínů, jejichž osudy baví i dojímají, o pábitelích, kteří kráčeli nevyšlapanými cestami a přistupovali hravě a netradičně k hudbě i k životu. Mikropříběhy z nedávné hudební historie, krátká encyklopedická hesla věnovaná jedinečným osudům hudebníků, kteří nezažili popularitu, nezvítězili v anketách ani nepřistupovali k hudbě konvenčně...

Dialog skrze dopisy, které si během šesti měsíců vyměňoval populární nihilista Michel Houellebecq s kaviárovým levičákem, filozofem Bernardem-Henri Lévym, obsahuje témata hluboce filozofická i lidsky přízemní. Provokativní názorový střet semílá názory na Sartra, Kafku i na ekzém, na vztah k otci i k levici nebo na existenci Boha. Na jedné straně sebevědomý opálený intelektuál, na straně druhé depresivní romanopisec s věčnou cigaretou v koutku úst – jejich rozdílné názory na svět tvoří vysoce vznětlivou třaskavinu...

Unikátní site-specific performance, odehrávající se v kavárně Divadla Na zábradlí, částečně vychází z reálných příběhů, které se po dobu existence divadla odehrály „za zády“ nic netušících diváků během běžného provozu (souběžně s představením). Bar jako místo setkávání, bar jako bojiště, bar jako střídačka mezi výstupy. Co se odehrává na divadelním baru během představení? Jak divadelníci tráví čas před svým dalším výstupem? Kolik času zbývá mistrům osvětlovačům do další světelné změny, kterou musí odbavit? A jak ho naplní? Jak přijde šest Hamletů na bar a objednají si jedno espresso...?

Adaptace posledního Tolstého románu, který začíná v Moskvě 19. století a končí v bezčasí, bez místa, v nicotě. Tam jsou všichni shromážděni: nepochopení, vyplivnutí, bojovníci za spravedlnost. Revoluce a odpor, vášeň, moudrost, nemoc a utopie zde nacházejí své poslední útočiště mezi štěkajícími psy. Od chvíle, kdy se kníže Něchljudov, tehdy mladý voják, seznámil s ještě mladší služkou Káťou Maslovovou, uplynulo mnoho let, desítky let. Byl okouzlen, zneužil jejího mládí na velikonoční hostině a pak na ni zapomněl, stejně jako mnozí po ní. Nyní je předvolán k soudu jako porotce. A v prostitutce obviněné z vraždy poznává dávnou dívku. Nemůže odvrátit rozsudek ani vědomí, že za tento neúspěšný život, který nyní musí pokračovat a možná skončit v sibiřském vyhnanství, může jen on sám...

Inscenace vycházející z knihy Daňi Horákové, třetí manželky Pavla Juráčka. „O vrstvách paměti a o různých podobách Pavla Juráčka. O tom, co se vztahem lidí u dělá život v malé garsonce v exilu a o mnoha úrovních samoty. O všech nepřítomných, se kterými dennodenně žijeme. O plamenných očích černého myslivce. O čisté a očistné lásce. O péči a pomoci. O Daně.“

Autorská koláž vycházející z povídek finské prozaičky a dramatičky, pro které je příznačný černý humor a astronomický nadhled nad zamotanými osudy hlavních postav. Ve svých krátkých, velmi stručných textech nechává promlouvat figury, kterým zpravidla nikdo nenaslouchá a které zůstávají často skryté ve stínu, ve špinavých bočních uličkách nebo na odlehlém, opuštěném venkově. Komický, absurdní svět, ve kterém se násilí, alkohol a drogy stávají našim denním chlebem, v němž nikdo netušíme, co přinese další den, a kde nám nezbývá nic jiného, než se nemilosrdným hříčkám osudu smát...

Inscenace mapující vzpomínky bývalých zaměstnanců, návštěvníků a dalších pamětníků dnes už legendárního klubu Discoland Sylvie. Zatímco postava majitele klubu Ivana Jonáka je notoricky známá, o těch „druhých“ netušíme skoro nic. Říká se, že kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil. Ale co když se na tuto dobu snažíme zapomenout i z jiných důvodů...?

„Psychoanalytický muzikál“, jehož hlavní postavou není nikdo menší než sám Sigmund Freud. Inscenace na téma, které dodnes zůstává maximálně kontroverzní. Vídeň ve zlatém období konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Na některá odhalení ještě nebyla dost silná a původu některých traumat nedokázala rozumět. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala dobře chráněná rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší...

Dramatizace klasického románu, který nahlíží na společnost s kritickým odstupem. Lucien Chardon, nadaný básník z maloměsta, touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze...

Inscenace vycházející z obsáhlého díla Ingmara Bergmana. V novém tvaru se potkávají Bergmanovy hlubokomyslné, zachmuřené a osudem zkoušené postavy, aby vznikla nová spojení a nové významy. V blíže neurčitém bytě se odehrávají v podání osmi herců zhuštěná dramata, s každým novým nájemníkem přichází i nový příběh – střídají se zde tváře, osudy, příběhy i nálady. Severní vítr je krutý...

Dramatizace románu rakouského skandálního a nepohodlného autora. Slavnostní setkání několika přátel u večeře se stane hlubokou, ironickou a jízlivě zábavnou sondou do života lepší společnosti...

Variace na Shakespearova Macbetha, ve které tak docela nevíme, jestli se odehrává v minulosti (kdy „muži byli ještě muži“, „ženy byly ještě ženy“), současnosti nebo nedaleké budoucnosti (kde kultivovanost, korektnost a empatie opět ustoupily nejnižším pudům). Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která nám dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti...

Původní inscenace na téma hereckého života, hraní, předstírání, markýrování. Divadlo jako téma samo o sobě. Kolik osobností herci pojmou, a jak to odskáčou? Je herectví opravdu vysněným povoláním? Má režisér vždycky pravdu? Co všechno se na jevišti nesmí? Proč děti a zvířata nemají hrát divadlo? To a mnohé jiné ze zákulisí divadelního světa...

Autorská hra na jedno z největších témat filozofie, literatury i života vůbec – a to je smrt, skon, zánik, loučení, umírání. I tato na první pohled nejsmutnější témata však v sobě skrývají velké divadlo, rituály, klišé a fráze, které lze vnímat odlehčeným i leckdy humorným způsobem...

Inscenace zpracovávající ceněné deníkové zápisy Pavla Juráčka, klíčové osobnosti českého filmu 60. let. Vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Neobyčejně intimní vhled do Juráčkovy osobnosti, do jeho vnímání světa a lidí kolem něj, ale zároveň také do atmosféry „zlatého věku“ naší kinematografie, která je nahlížena zevnitř, jedním z aktérů nové vlny.

Dramatizace osobité mezinárodně úspěšné české knihy, která s nadhledem, humorem i sžíravou ironií podává (pomocí mystifikací i přesných faktů) strhující a bizarní komentář k evropským dějinám uplynulého dvacátého století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost.

Pohádkový kabaret pro intoše od 4 let. Franz Kafka jednou údajně potkal malou plačící holčičku, které se ztratila panenka. Franz jí tvrdil, že se neztraila, ale odstěhovala. A protože to byl v hloubi duše úředník, začal psát děvčátku dopisy, které podepisoval „Tvá panenka“. Všichni Kafkologové po těch dopisech pátrají, marně. Ale my je máme. Nebo nemáme? Nebo...?

Poslední inscenace spolku Masopust, sestavená ze „zbytků“, které spadly pod stůl při úpravách dramatických textů v divadlech v Čechách i na Moravě. Vyškrtnuté repliky se toulají světem ticha. Jaký rozměr vlastně škrtáme, vyškrtneme-li zmínky o Bohu, svatosti a další spirituální motivy? A čím je pak nahrazujeme? Z hromady tohoto „duchovního odpadu“ může vybujet nový život...

Jevištní adaptace prózy českého básníka píšícího pod pseudonymem, jenž velmi přítomnou a vlastně „banální“ situaci dokázal popsat se vzácně vídanou otevřeností vybízející k zamyšlení nad hlubšími souvislostmi. Rozpad vztahů, rozchod a rozvod. Rozvrat společnosti. Otevřenost v prázdnotě, v temnotě – pojmenování bolestí. S odstupem, s důsledností, s humorem. Mladý muž odchází od rodiny, od své ženy, s níž má dvě děti, dvojčata, a najde si mladší ženu, se kterou navazuje vztah...

Zpracování životního osudu Fredyho Hirsche, Žida v koncentračním táboře, skauta a učitele dětí v nelidských podmínkách. Příběh mladého muže s růžovou hvězdou. Jak si může člověk v totalitním vězení uchovat sebeúctu? Důraz na tělesnou zdatnost, pohyb a hygienu, na kázeň a pravidelnost. Tím, že s dětmi nacvičuje divadelní představení? Že v nich i v sobě zoceluje vědomí vlastní síly a jedinečnosti nebo krásy? Na konci života byl Fredy H. postaven před výzvu k celotáborové vzpouře. Jeviště „hodiny na rozmyšlenou“, podle nápověd pamětníků, filozofických map, pohádek pro děti a pohybů těl při setkání s jinými...

Hra současného norského dramatika. Intimní rodinný horor podávaný s jehněčí kýtou a mandlovým dortem. Chuťové variace pro matku, otce a syna. Pozdrav z tajů norské kuchyně, kde se odehrává známá i když vždy nově prožitá situace odcházení a návratů. Hororová hříčka se ptá, kdy už jsou naše nejbližší vztahy nepoživatelné. A zda je vůbec možné odejít...

Performativní projekt balancující na hraně dokumentární výpovědi a autorské fikce, kde hranice obou protikladů místy splývají k nerozeznání. Individuální příběh naráží na limity celospolečenského rámce a intimní tajemství se tváří v tvář setkávají se svými sociálními přesahy. ON strávil v ústavní péči pět let, ONA osm měsíců. ON je Čech, ONA Slovenka. Ani jeden nezná své biologické rodiče či skutečný etnický původ. Sevřeni společenskými tabu a plni nevyřešených otázek se nyní spolu vydávají na cestu úvah a vzpomínek - co čeká na jejím konci...?