Plzeňskému divadlu Alfa se po přestávce způsobené covidem podařilo uspořádat 34. ročník festivalu Skupova Plzeň – Mezinárodního festivalu loutkového a alternativního divadla. Festival nabízí přehršel inscenací, bohužel většinu jen pro omezený počet diváků. Podařilo se mi shlédnout tři japonské inscenace, krátkometrážní Kankuro! a Myší sumo, a jednu pětačtyřicetiminutovou inscenaci Jak silák Iwami Jutaro porazil sněžného obra Hihi. (Nesmějte se mi). Kratinká etuda Kankuro! japonského umělce Kusunoki Cubame pojednává o jednom dni papouška Kankura, kterého páníček zbudí, nakrmí, zazpívají si, a ptáček jde spinkat. Přítomné děti měly angličtinu na úrovni Kankura, takže si dobře rozuměli a všichni se dobře bavili. Poněkud mě znervóznilo, že Kankuro je kýčovitý plyšák, který hraje všemi barvami. Ale cílové publikum se dobře bavilo, tak co. Druhá pohádka Kusunokiho Cubame probíhala na kufru, ve kterém potulný loutkář nosí své živobytí. Kufr má na popruzích zavěšen na zádech, takže může hrát kdykoliv kdekoliv. Dva plyšoví myšáci se dostanou do konfliktu o myší slečnu, chudý myšák nejdříve prohraje, ale trénuje za hudby z filmu Rocky a jeho páníček mu na posilnění uvaří rýžovou kaši. Ač je etuda opravdu krátká, a má pár hezkých nápadů, jako převíjející se zadní prospekt, když chudý myšák běží, nebo práci s perspektivou, kdy vytrénovaný chudý myšák pronásleduje prchajícího bohatého myšáka, akce je zdlouhavá a ani děti neudrží pozornost.

Z loutkářského hlediska byla mnohem zajímavější inscenace Jak silák Iwami Jutaro porazil sněžného obra Hihi japonského souboru Marionette Minomuši. Z pohledu české loutkářské terminologie bylo vedení marionet odkryté. Japonští loutkáři měly černé včelařské úbory i s černým včelařským kloboukem, a mysleli si, že nejsou vidět. Loutky byly krásné, v tradičních japonských oděvech. Jelikož silák sněžného obra zabije, divákům se představí i světelná smrtka, která se rozpadá a skládá. Japonská dívka, kterou chce Hihi sežrat, je cudná a krásná. Silák je statečný, jeho katana je ostrá, a za pomoci dětí, které siláka vždy upozorní, kde Hihi je, Hihiho přemůže. Hihoho dušička pak překvapivě odletí do nebe. Zachráněná dívka si chce Iwamiho Jutara vzít, ale Iwami Jutaro nemá v úmyslu nechat si vzít svobodu. Řekne dívce „Ahoj“ a pádí za dalšími dobrodružstvími. Pro účely této inscenace se totiž Japonci naučili text hry v češtině, která je dalším zdrojem veselí festivalového publika. Vahadla japonských marionet na niti jsou na naše poměry zbytečné složité, ale když to Japonce baví, tak ať si to tak dělají.