Blog redakce i-divadla
Poslední festivalový den v Plzni byl zahájen hned dopoledne, ještě před obědem, popisem jednoho běžného pracovního dne. Inscenace Kamily Polívkové Den opričníka v hlavní roli s Karlem Dobrým je strhující podívaná, ale nikterak příjemná. Opričníci byly represivní složkou cara Ivana Hrozného, zde, podle Sorokinovy předlohy, se jedná o nástin blízké ruské budoucnosti, opričníci se vrátili jako ochránci režimu blíže neurčeného Gosudara. Karel Dobrý je chvíli dobrý tatíček, chvilku publikum baví, pak z něho mrazí. Přestože se jedná v podstatě o one-man-show, v programu je napsána spousta dalších účinkujících. Ti sedí v hledišti, mezi běžnými diváky-občany. Část účinkujících je z hlediště vytažena, ponížena, svlečena, znásilněna, a odvlečena pryč. Jiná část publika zpívá ruské chrámové zpěvy, které nakonec také vyznívají značně zlověstně. Když Karel Dobrý v roli Andreje Daniloviče začal roztleskávat publikum, na chvíli mě obešla hrůza, že když budu tleskat špatně, pojedu také na Sibiř.
Na sklonku pracovního dne ulehne Karel Dobrý opět do vany, z které ráno (na začátku inscenace) vstal, nyní má nasazenou psí nebo vlčí hlavu, a na závěr představení nám laskavě zamává na rozloučenou jako hodný strýček Fido.
Inscenace bratislavského divadla Aréna Holokaust, kterou pro divadlo na zakázku napsal Viliam Klimáček, nebyla příliš sdělná. A to přes to, že vlastně pojednává o podobných věcech jako inscenace Den opričníka Studia Hrdinů či inscenace S nadějí i bez ní ostravské Komorní scény Aréna. V textu by se mělo více škrtat a na jevišti dát více na hereckou akci, takhle to spíše celé působilo jako nekonečná školní přednáška, což mi k tématu připadá trochu nedůstojné.
Ruské Divadlo národů přivezlo do Plzně novodobou adaptaci Strindbegovy Slečny Julie. Nad jevištěm je obrovské promítací plátno, na které se přenáší detaily z dění na jevišti, a na jevišti je točna s luxusní kovovou kuchyňskou linkou. Vše je sice dokonalé, ale chladné a prázdné. Mezi tím se pohybují nějací lidé, a snaží se vykřesat mezi sebou vřelé láskyplné vztahy. Do toho stále padá sníh, který za dobu trvání představení vytvoří solidní závěje. V těch se pak slečna Julie na radu sluhy Jeana zastřelí. Inscenace je bohatě vypravená, se skvělými hereckými výkony, a dokonce s roztomilým mopslíkem.
Přestože měl letošní festival některé propady, většina inscenací byla nadprůměrná. Nezbývá, než se těšit na další ročník.
Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.
Další články tohoto redaktora na blogu