Recenze

Ve Velké Británii je celkem běžné vytvářet nové a nové adaptace a parafráze Shakespearových her. U nás je zvykem hrát Shakespeara co nejvěrněji. Tvůrčí tým Jakub Vašíček – Tomáš Jarkovský se rozhodli vydat britskou cestou a vytvořili Hamleta pro teenagery. Povedlo se jim to mnohem více než v divadle DRAK, kde Vyšohlídova „rakvičkárna“ Hamlet byla více oceňována pro řemeslnou zručnost než pro svou dramatizaci a sdělnost.

Pokud se loutkoherecký soubor pustí do činohry, je třeba, aby tvůrčí tým byl obezřetný. Avšak herecký soubor divadla Alfa si již poradil s činoherní verzí Rozmarného léta v režii Jakuba Krofty, a tak jsem u Hamleteena neměla obavy. Tvůrčí tým obsadil herce typologicky dobře, a poetika inscenace počítá s jistou schematičností činoherního projevu zručných loutkoherců.

V inscenaci divadla Alfa můžeme v úvodu vidět Hamleta-otce (Bohuslav Holý) ještě živého. Je náčelníkem skautského tábora a z tohoto titulu komanduje celou rodinu i zbytek království. Zvláště Claudius (Petr Borovský) má s podřízením se provozu skautského tábora problémy, a tak má mnoho stržených bodů, např. za úklid stanu. Když mu náčelník strhne další body, Claudius prohodí, že ho jednou zabije. Ofélie (Diana Čičmanová) je statné razantní děvče, které své problémy s pubertou, otcem a klukama řeší pojídáním Nutely, jejíž hojné zásoby se nacházejí v královské lednici. V průběhu inscenace se ukáže, že lednice zaujímá v inscenaci klíčové místo. Gertruda (Blanka Josephová-Luňáková) je šarmantní dáma, která svoji budoucnost nevidí v roli skautky. Je elegantně oblečena, a hodlá si života ještě užít. Zároveň je svědomitou matkou, která dbá o to, aby synek pravidelně dostával ohřáté kakaíčko. Má i pochopení pro jeho pubertální výstřelky, ať už v podobě číra či emo stylu. Laertes (Matěj Siegl) zde není jednoduchý ranař, ale jemný chlapec, zamilovaný do Hamleta (Milan Hajn). Když ho Hamlet odmítne, odjede na Západ a vrátí se jako Mrtvý muž. Těžko říci, co tvůrci chtěli říci tímto odkazem.

Claudius se od počátku projevuje jako buran, což se zvláště ukáže v jeho sólo výstupu, kde po vzoru tvůrce „dobrot“ Babici popisuje, kterak umíchat účinný jed. Přesto je pro Gertrudu tento Claudius kýženou životní změnou.

Hamletův vývoj z chlapce, který získá na táboře od náčelníka odznáček, přes puberťáka, zmítajícího se v různých polohách, v muže, který se dokáže rozhodnout a proměnit svá slova v činy, je nezpochybnitelný.

Ústředním prvkem scény je výtah, který slouží k převozu Laertese na Západ, a k převozu Ofélie do záhrobí. Ofélie se pak ještě vrátí, aby si sebou odvezla Hamleta. Na předscéně jsou od začátku nakresleny bílou křídou obrysy postav, tak, jak to bývá, když se v detektivce odnesou mrtvoly. Již od začátku tak můžeme tušit, jak celá taškařice dopadne. Další důležitou součástí scény je lednice, umístěná stranou na předscéně úplně u kraje. Zpočátku je pro diváka neviditelná, ale postupně se u ní odehrají klíčové okamžiky inscenace. Zvláště zde dojde ke zlomu ve vztahu Ofélie k Hamletovi poté, co si Ofélie jde pro svou pravidelnou dávku Nutely, a objeví v lednici mrtvolu Polonia.

Chór v prvním patře scény (dostupné výtahem) zpívá skautské písně, a občas recituje ze Shakespeara. Chór nepůsobí příliš kompaktabilně s děním dole na jevišti. Také různé hudební vložky nebyly vždy vítaným zpestřením, a kdybych jich ubylo, asi by bylo lépe.

Inscenaci považuji přes drobné nedostatky za zdařilou, a přeji Alfě mnoho spokojených středoškolských diváků, ze kterých se časem třeba stanou diváci večerních představení v Alfě.