Třetí festivalový den v Plzni, pátek 13. září, začal pohádkou Princ Bhadra a princezna Vasantaséna domácího Divadla Alfa. Exotickou látku opět připravil Hubert Krejčí, tentokrát ve spolupráci s Pavlem Humlem. Jedná se o volné zpracování staroindické „Povídky o pokryteckém knězi“ (ze Sómadévovy sbírky nejrůznějších staroindických vyprávění s názvem „Oceánu příběhů“). Nečinoherní soubor Divadla Alfa tentokrát režíroval Jan Antonín Pitínský. Moje očekávání tedy byla velká, a bohužel nenaplněná. Alespoň, že to není dlouhé. Jemný příběh o tom, jak chudé děvče ke štěstí přišlo, je zasazen do tělocvičny SK Dillí, kde se sportovci v tréninkových dresech pokoušejí trénovat basketbal. Bylo to spojení značně neústrojné, ale pokud tento rámec měl předznamenat značný chaos v ději i v postavách, pak je vše v pořádku. Herci se celým představením poněkud procukají, ale má to znamenat, že se pokoušejí o gestickou abecedu indického divadla. Světlými body inscenace jsou rádce Vádžramušti Petra Borovského a opice Dévakí Blanky Joseph Luňákové.
Dvojice Nebeský-Prachař si po Hamletovi tentokrát vzali do parády nesmrtelné Shakespearovy Sonety. Inscenaci Kabaret Shakespeare připravili pro skoro domovský pražský prostor NoD/Roxy, ale plzeňský Světovar je pro takový druh produkce také velmi důstojný prostor. K Lucii Trmíkové tentokrát ještě přizvali ještě Miloslava Königa a Karla Dobrého, který má již s kabaretem zkušenost z účinkování v Cabaretu. Vznikl dekadentní, neřestný, barevný a hudební tvar, kde je ústřední linkou kluzká vazelína. Umístěná na linoleu uprostřed scény, a po představení se každý může sklouznout. Hlubší rozbor je nad rámec blogu on-line.
Další festivalová představení, Eyolfka Divadla v Dlouhé, Hru o matce a vlasti Polského divadla z Vratislavi a Pohyblivé obrázky Hany Voříškové jsem musela vynechat, neboť i-divadlo.cz slavilo          13. v pátek své desáté narozeniny.