V krásném, úžasně vybydleném paláci U Stýblů jsem zhlédla úžasně vybydlené představení inscenace Missing pěti žen nezávislé scény (Lustigová, Voráčková, Kvitová, Třešňáková a Thors), které si říkají Secondhand Women. Již jejich předchozí hraniční projekty (Už muž, Mezzo, Money Tranformance) vzbuzovaly více otázek než odpovědí, ale pořád v nich něco bylo, o čem se dalo diskutovat. Už třeba o tom, zda je to ještě divadlo, nebo co. Secondhand Women nedělají líbivé divadlo, ale Missing je myslím otevřená provokace.

V syrovém prostoru druhého patra paláce u Stýblů se pohybují bezdomovkyně zcela asexuálně oblečené od hlavy až k patě hlavně tak, aby jim nebyla zima. K tomu také mají poctivé pletené čepice. Přesto, že se u žen očekává empatie a schopnost vcítění a nekonečného řečnění, zde je vše obráceno na ruby. Alfa samice Voráčková všechny drtí, až rozdrtí i konkurentku Kvitovou (Helene Kvit, DK). Lustigová, Třešňáková a Thors nezvládají nasazení Voráčkové a zhroutí se dříve než Kvitová. O empatii nemůže být řeči, a dociluje se jí i tím, že performerky užívají svou rodnou řeč. Dochází tak k roztomilému zmatení jazyků, kdy nerozumí jedna druhé, přestože jde o jednoduché věci, které by za normálních okolností zvládly i v čínštině.

Když se ženy na poradě rozhodnou postavit si domeček, což ve vybydleném paláci u Stýblů je uvěřitelné, že ty krámy, co nanosí na jeviště, byly v paláci opravdu k nalezení, odbojná Thors si zapálí mimo scénu ohníček. K ohníčku se jako ke zdroji tepla seběhne zbytek party. Voráčková je stále přesvědčena, že nese tu pochodeň civilizace, a přes volný prostor natahuje nějakou prodlužovačku, nebo tak něco.

Tou dobou už naprosto zmatené publikum nevěřícně zírá, ale to není vše. Dvě performerky v tu chvíli vykasají vrstvy svetrů, a odhalí ňadra. Následuje kouzelná pohybová část, aneb co všechno jde rozpohybovat. Musím to doma také zkusit. Tato část mě (a nejen mě) vedla k úvaze, že by se inscenace mohla uvést na Loutkářské Chrudimi v nočním doplňkovém programu. O oživení předmětu a nemrtvé hmoty bezesporu šlo, a k performacím J. Jelínka či M. Bělohlávkové a její Červené Karkulky by se to hodilo.

Program uvádí, že Secondhand Women už točí páté gumy, takže vyprázdněnost a žádná divadelní naléhavost s tím může souviset, než se dámy vyrovnají se změnami svého těla a přejdou do dalšího levelu.

V kouzelném paláci U Stýblů (po příšerném Casinu v Pařížské je to opravdu oáza) je také instalována výstava „Problem is here“. Součástí je i kuličkové kluziště.

Ocitnout se na jednom kluzišti spolu s nadivadlo.cz, za pobaveného přihlížení umělců ze Čtyř dnů, byl pro mě další úžasný zážitek.