Zhruba před 5 lety došlo k rozdělení KDS Puchmajer na dvě dceřinné organizace, a to sólového Inženýra Vladimíra a souborného Antonína, D.S.. Oba tehdejší umělečtí šéfové, M.J. Švejda a V. Mikulka, tehdy rozhodli, že název KDS Puchmajer nebude používat nikdo z nich. Uplynulo pět let, bývalým členům KDS Puchmajer se narodilo několik dětí (minimálně pět), zaniklo knihkupectví Prospero, Aranka vyrostla do krásy, Antonín D.S. vytvořil svoji původní divadelní tetralogii, a máme tu opět spolupráci v původní sestavě pod názvem Ing. Antonín Puchmajer D.S. Tento nástupnický soubor plánuje novou inscenaci na začátek příštího roku.
Jelikož Antonín, D.S. ukončil své působení v malostranském klubu A-Studio Rubín (nehodil se do nové dramaturgické koncepce stávajícího vedení klubu), první společná věc rockbandu Inženýr Vladimír a Antonína D.S. byla uvedena na prestižní adrese ve Smečkách, přímo na prknech Činoherního klubu. Podle programu k včeru se jednalo o pásmo Digest, složené ze čtyř komponovaných bloků. Pro znalce se jednalo o "recyklaci" jak pravila jedna studentka divadelní vědy, anóbrž o sled notoricky známých, nejreprezantativnějších čísel, scének a písní Antonína, D.S., KDS Puchmajer a Inženýra Vladimíra. Scénky jsou prověřeny časem, taže samozřejmě znalec zůstane nepoškozen, ale i neohromen.
V Činoherním klubu se však účinkující těch několikrát výše jmenovaných souborů střetli s publikem, které je nikdy nevidělo, a zdá se, že už ani neuvidí. Antonín, D.S. dostal atypický hrací čas, a to čtvrtek. V Činoherním klubu bývá zvykem, že amatéři či jiné hostující spolky hrají v neděli večer. Publikum, které přišlo v onen čtvrtek a bylo složeno převážně z dříve narozených diváků, bylo patrně z valné části přesvědčeno, že přišlo na kmenovou inscenaci Činoherního klubu. Zjevení zběsilého J. Škorpila, pořvávajícího "Divadlo, vole" a rvoucího ze sebe tričko opravdu nečekali. Zpočátku bylo publikum tuhé, několik prvních scének a písní vyznělo do prázdna, ale co se nestalo, postupně začali účinkující sklízet potlesk.
Avšak závěrečná píseň "Stejně všichni umřeme" odeslala tvorbu Antonína D.S. a spol. opět do nepochopení postaršího publika.