Nouze naučila Dalibora housti, a Antonína, DS, vystěhovaného z A-studia Rubín, přiměla hledat nové prostory, site-specific, a objevit bytové divadlo. V komorním divadle U Švejdů sehrála Jana Švejdová one-woman-show Žena, říkejte mi žena, kterou napsal a režíroval Martin J. Švejda. Publikum bylo gendrově zcela nevyrovnané, tvořilo ho 8 divaček. J. Švejdová si v tak malém, navíc domácím protoru nebyla úplně jistá, zvláště když publikum tvořily známé tváře. Přesto se domnívám, že inscenace vyzněla lépe než při premiéře ve "velkém" prostoru A-studia Rubín. Některé scény byly pozměněny, což přispělo k lepší dynamice představení. Blízké setkání s divadlem svádělo divačky k interakci, například hrát si s plyšáky, kteří na jevišti zastupovaly partnerské dvojice, či pohazovat si s lahvičkami na Sunar. Ale ovládly jsme se. Divačky se též v diskusi po představení pozastavovaly nad tím, že text hry napsal muž. Žena by vznik dětí, porod, kojení a manželský život zdramatizovala jinak. Ale to by pak chybělo dramatické napětí, které v tomto případě tvoří odstup a telegrafické sesumírování všeho, o čem ženy mohou hovořit dlouhé hodiny.