Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Profil


aktivní účast v oficiálních anketách či na přehlídkách, jiná publicistika...

Ceny Alfréda Radoka (2000-2001, 2011-2013) & Ceny divadelní kritiky (2014-2020, 2022-2024)
Divadelní noviny - inscenace roku (2014-2018)
Ceny magazínu musical-opereta.cz (2015-2022) - člen odborné poroty
---
dříve
přehlídka FEMAD (člen odborné poroty), Tsunami (redaktor, šéfredaktor)


největší divadelní zážitky...

< 95
Studio Ypsilon Praha – Vosková figura
Studio Ypsilon Praha – Matěj Poctivý
Studio Ypsilon Praha – Sebevrah
Studio Ypsilon Praha – Mozart v Praze
Divadlo na Vinohradech Praha – Ubohý vrah
Studio Labyrint Praha – Veslo a růže
Dejvické divadlo Praha – Sestra Úzkost
96-02
Divadlo v Dlouhé Praha – Kouzelný vrch
Divadlo v Dlouhé Praha – Jak jsem se ztratil
Divadlo v Dlouhé Praha – Obrazy z Francouzské revoluce
Divadlo Na zábradlí Praha – Strýček Váňa
Klicperovo divadlo Hradec Králové – Maryša
Dejvické divadlo Praha – Příběhy obyčejného šílenství
03-08
Divadlo Na Tagance Moskva – Marat a markýz de Sade
Slovácké divadlo Uherské Hradiště – Liška Bystrouška (Příběhy krve)
Městské divadlo Brno – Smrt Pavla I.
Městské divadlo Brno – Bídníci
09-14
Městské divadlo Brno – Mozart!
Městské divadlo Brno – Mary Poppins
Divadlo v Dlouhé Praha – Kabaret Kainar-Kainar
Divadlo v Dlouhé Praha – Polední úděl
Městské divadlo Brno – Papežka
15-19
Klicperovo divadlo Hradec Králové – Pěna dní
Divadlo Vosto5 – Společenstvo vlastníků
Divadlo Petra Bezruče Ostrava – Maryša
Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Elisabeth
Die Fräulein (Kompanie) (B) – Tristesses


nejútrpnější divadelní zážitky...

raději obecně:
když divadlo dělají neumětelové či narcistní nabobové bez sebereflexe, a útrpnost cítí všichni, kromě nich samých...
když případné "provokování" nejde skrze divadlo, nýbrž cestou přes ego tvůrce / herce


o mně...

věk: víc než si myslíte
rodná hrouda: Praha
zájmy: divadlo, divadelní historie, vysokohorská turistika, fotografování, čaje, městská a železniční doprava
největší radost: dcera Nikola
oblíbená hudba: Blackmore´s Night, Morcheeba, Joy Divison, Fire Hydrant, Foo Fighters, Apocalyptica, Wolf Hoffmann,
Ulrychovi, C&K Vocal, Pavel Žalman Lohonka, Drake Well, DG 307, Precedens, MUZIKÁLY, Nikol Fischerová, Kill the Dandies!
oblíbené cizí země: Švýcarsko, Rakousko, Slovensko
oblíbené tuzemské kouty: Šumava, Kokořínsko, Maloskalsko, Krkonoše, České Švýcarsko
oblíbená kuchyně: řecká, česká, italská
oblíbení dramatikové: A. P. Čechov, Jiří Voskovec & Jan Werich, Petr Zelenka, Olja Muchinová, Marius von Mayenburg
oblíbení spisovatelé: C. S. Lewis, Terry Pratchett, Jakub Deml
oblíbení publicisté a oboroví novináři: Jana Soprová, Petr Honzejk, Dalibor Žák, Josef Vrtal
momentálně nejoblíbenější divadla*:
Divadlo J. K. Tyla, Městské divadlo Brno, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo, Cabaret Calembour, Divadlo Kalich
režiséři, na jejichž práce se vždy těším*:
Hana Burešová, Michal Dočekal, Jurij Galin, Petr Gazdík, Dodo Gombár, Stanislav Moša, Jan Nebeský, Lumír Olšovský, J. A. Pitínský, Petr Svojtka (...a dříve vždy Jan Borna)
*zde samozřejmě čekejte zcela neprofesionální zaujatost


cesta k zájmu o divadlo...

Do svých 16 let divadlo nesnášel. Pravděpodobně za to mohou frustrace z Hurvínkových strašidýlek
a ze školních výprav k strašným Wolkerům. Při desítkách návštěv představení opery a baletu ND se snažil
přetrpět děj a těšil se na přestávky, kdy nespolečenským způsobem vymetal všechny prostory divadla.
Ve 14 zjistil, že herci jsou docela fajn a hlavně normální lidi. (V tomto bludu setrval do svých třiceti, kdy založil
portál i-divadlo.)

Jisté změny ve vnímání divadla nastaly poznáním naživo několika semaforských kousků party Miloslava Šimka
a paralelně Cimrmanů. Jeden velmi dobrý kamarád ho pak vzal do Ypsilonky, která byla ve své historicky největší
formě. Chodil za školu stát sedmihodinové fronty na lístky na divadlo. Průzkum divadelních poetik pak šel
logickými pražskými cestami přes Činoherák, Divadlo na Vinohradech, ale i Labyrint. Seznámení s kousky
Vondráčkovců z DAMU a následné uhranutí Sestrou Úzkostí (režie J. A. Pitínský) nebo pracemi Petra Lébla rozhodlo,
že zájem o divadlo bude trvalý. Od té doby se snaží mít komplexní nestranný přehled a pohled. V roce 2008 připouští,
že taková ambice je nesmysl. Zhruba od téhož roku je jinými vpraven do pozice jednoho z pražských kritických hnidopichů.
Pro jistotu se chová vždy nenápadně. Přestože se snaží být vnímavý (pokud v divadle neusne), chápat tvůrce
a seznamovat se s všemožnými trendy, některé počiny ho míjejí tak říkajíc totálně.

Profesně se divadlem nezabývá, jen kdysi organizačně byl u dvou ročníků PQ, šéfredaktoroval Tsunami a taky už ví,
jak překvapivě obtížné je být členem novinářské poroty na divadelním festivalu. Ale šel by do toho zas. (Podporu
budou mít ti, kteří ho během festivalu pozvou do cukrárny.)