Ježek

Werichovo: To je blbé, to se bude líbit!, tady opravdu neplatí. Víc jsem se o Ježkovi dozvěděla i z inscenace Werich na Kampě a tam je Ježek okrajovou postavou.
Nepotřebuji na jevišti vidět edukativní divadlo, ale v tomto případě mohla být inscenace o komkoli a vyšlo by to nastejno, protože apel ohledně války tu hraje prim. Ježek nikoli.

Silné, dojemné, působivé. Dlouhý potlesk včetně ovací ve stoje na premiéře svědčí o velké emoční náloži (záznam je i na YouTube). Převést neuvěřitelný životní příběh Jaroslava Ježka a lidí kolem něj na divadelní prkna byla jistě velká výzva pro scénáristku i režiséra a zejména nelehká úloha pro ty herce, kteří měli ztvárnit historicky zažité herecké ikony. Všichni se příležitosti chopili se ctí, byl to zážitek. Bravo. Můj hluboký obdiv má také orchestr. No a Jaroslav Ježek - Radek Melša byl naprosto jedinečný a přesvědčivý, on Ježka nehrál, on tím Ježkem byl. Doporučuji prožít na vlastní kůži. Nebudete litovat. Kapesníčky ale vezměte sebou.

Ach.

Nádhera, nádhera, nádhera ! Naprosto úžasný pohled na životopis nejenom Ježka, však si tato premiéra naprosto zasloužila "standing ovation" téměř celého hlediště (což je pro divadla v Praze poměrně neobvyklé). Fantastické výkony všech herců, a to jak činoherně, tak pěvecky. Krásný, perfektní a perfekcionalistický výkon orchestru bez jediného zaváhání. Jasně, že se najde spousta šťouralů, jak do muzikantů, tak do herců, ale tito šťouralové většinou nerozeznají A7 od Ami a sami by nedokázali předvést před publikem zhola nic. Takže za mě, toto představení je naprostá a úžasná bomba ! Šťastné a veselé vánoce 2024.

Inscenace, ve které režisér Michal Dočekal nedává divákům prostor na zamyšlení a prožití Ježkova příběhu. Ze všeho nejvíc to je estráda s písničkami a nepovedenými vtipy. Hlavním problémem je asi hra Simony Petrů, která nejde do hloubky, jsou v ní jen informace, které najdete rychlým vyhledáním na internetu. Nelíbily se mi ani kostýmy Zuzany Krejzkové, přispěly k pocitu, že se všichni snaží o moderní inscenaci, ale nejde jim to. Muzikálně dobrý je Radek Melša, Tomáš Havlínek a Aleš Bílík jsou jen průměrní, Nina Horáková je krásná a herecký nadaná, příště snad bude mít víc prostoru.

Velké plus za Radka Melšu a Ninu Horákovou. Škoda, že i když se hra jmenuje Ježek, tak přímo Jaroslavu Ježkovi není věnovaný tak velký prostor. Renata Matějíčková v malé roli předvedla krásné procítěné herectví.

O Ježkovi skoro nic, trocha dějepisu v ryze edukativní formě pro středoškoláky; scénář stejně jako režie bez nápadu, sucharský kousek s výborným hereckým obsazením

O Ježkovi bez Ježka.
Většinou mi vadí přílišná délka - zde bych alespoň hodinu přidal. Příliš zkratkovité, herci nemají čas se rozehrát, chybějí důležité milníky.
Herecky úžasní R. Melša a N. Horáková (i na malém prostoru) - kéž by hra byla zejména o jejich vztahu. Naopak mi vadily scény V+W, kde si pánové nedokázali sžít se svými rolemi a bylo to vidět - jako kdyby na premiéře stále hledali správnou polohu.

Půl na půl. Jak výkony, tak scéna. Nejvíce mě oslovil představitel titulní role, dále Tomáš Pavelka. Mírné zklamání nad představiteli V+W, trochu bez emoce. Oceňuji živou hudbu v podání orchestru konzervatoře J. Ježka.

Viděno na veřejné generálce(6.12.2024).

Při sledování inscenace jsem si uvědomil, kolik silných témat se na životních osudech V+W+J dá najít a rozvinout. Hra se jich snažila ťuknout hodně za cenu jisté klipovitosti a nevyrovnanosti, kdy silné scény střídala hudební či komická čísla. Možná by takový koncept ani nevadil, kdyby některé scény byly emotivněji odzpívané a lépe odehrané.
Už dlouho mě v divadle tak nerušil herecký výkon jako v případě Tomáše Havlínka v roli Wericha. V komických scénách chyběla komika, ve vážnějších zase přebývala. Aleš Bílík byl jako Voskovec autentičtější.
Škoda, dojem z hry to výrazně zkazilo.

75%
Bylo mu jen pětatřicet. Hudební skladatel, ten třetí z dvojice V+W. Miloval svůj pokoj v Kaprovce, jazz a modrou barvu. A Francis, ženu, o které se téměř nemluví, jako by snad ani nikdy nebyla. Jaroslav Ježek, muž, který nepřežil newyorkské přesídlení.
Školní představení...no, ne. Spíš o dost víc než jen tento typ představení. Vzácně vyvážené, každý má svůj prostor a svůj příběh. A hudba, živá, zajímavá...
Radek Melša/Ježek je skvělý. Tomáš Pavelka (Lindberg, vrchní sestra) zapnul po dlouhé době šarm i toxické ego a je k pomilování, V+W Bilík, Havlínek i vtipní, Hanuš Bor vnesl žádoucí tragiku, dámy sladké.

Werichovo: To je blbé, to se bude líbit!, tady opravdu neplatí. Víc jsem se o Ježkovi dozvěděla i z inscenace Werich na Kampě a tam je Ježek okrajovou postavou.
Nepotřebuji na jevišti vidět edukativní divadlo, ale v tomto případě mohla být inscenace o komkoli a vyšlo by to nastejno, protože apel ohledně války tu hraje prim. Ježek nikoli.

Silné, dojemné, působivé. Dlouhý potlesk včetně ovací ve stoje na premiéře svědčí o velké emoční náloži (záznam je i na YouTube). Převést neuvěřitelný životní příběh Jaroslava Ježka a lidí kolem něj na divadelní prkna byla jistě velká výzva pro scénáristku i režiséra a zejména nelehká úloha pro ty herce, kteří měli ztvárnit historicky zažité herecké ikony. Všichni se příležitosti chopili se ctí, byl to zážitek. Bravo. Můj hluboký obdiv má také orchestr. No a Jaroslav Ježek - Radek Melša byl naprosto jedinečný a přesvědčivý, on Ježka nehrál, on tím Ježkem byl. Doporučuji prožít na vlastní kůži. Nebudete litovat. Kapesníčky ale vezměte sebou.

Ach.

Nádhera, nádhera, nádhera ! Naprosto úžasný pohled na životopis nejenom Ježka, však si tato premiéra naprosto zasloužila "standing ovation" téměř celého hlediště (což je pro divadla v Praze poměrně neobvyklé). Fantastické výkony všech herců, a to jak činoherně, tak pěvecky. Krásný, perfektní a perfekcionalistický výkon orchestru bez jediného zaváhání. Jasně, že se najde spousta šťouralů, jak do muzikantů, tak do herců, ale tito šťouralové většinou nerozeznají A7 od Ami a sami by nedokázali předvést před publikem zhola nic. Takže za mě, toto představení je naprostá a úžasná bomba ! Šťastné a veselé vánoce 2024.

Inscenace, ve které režisér Michal Dočekal nedává divákům prostor na zamyšlení a prožití Ježkova příběhu. Ze všeho nejvíc to je estráda s písničkami a nepovedenými vtipy. Hlavním problémem je asi hra Simony Petrů, která nejde do hloubky, jsou v ní jen informace, které najdete rychlým vyhledáním na internetu. Nelíbily se mi ani kostýmy Zuzany Krejzkové, přispěly k pocitu, že se všichni snaží o moderní inscenaci, ale nejde jim to. Muzikálně dobrý je Radek Melša, Tomáš Havlínek a Aleš Bílík jsou jen průměrní, Nina Horáková je krásná a herecký nadaná, příště snad bude mít víc prostoru.

Velké plus za Radka Melšu a Ninu Horákovou. Škoda, že i když se hra jmenuje Ježek, tak přímo Jaroslavu Ježkovi není věnovaný tak velký prostor. Renata Matějíčková v malé roli předvedla krásné procítěné herectví.

O Ježkovi skoro nic, trocha dějepisu v ryze edukativní formě pro středoškoláky; scénář stejně jako režie bez nápadu, sucharský kousek s výborným hereckým obsazením

O Ježkovi bez Ježka.
Většinou mi vadí přílišná délka - zde bych alespoň hodinu přidal. Příliš zkratkovité, herci nemají čas se rozehrát, chybějí důležité milníky.
Herecky úžasní R. Melša a N. Horáková (i na malém prostoru) - kéž by hra byla zejména o jejich vztahu. Naopak mi vadily scény V+W, kde si pánové nedokázali sžít se svými rolemi a bylo to vidět - jako kdyby na premiéře stále hledali správnou polohu.

Půl na půl. Jak výkony, tak scéna. Nejvíce mě oslovil představitel titulní role, dále Tomáš Pavelka. Mírné zklamání nad představiteli V+W, trochu bez emoce. Oceňuji živou hudbu v podání orchestru konzervatoře J. Ježka.

Viděno na veřejné generálce(6.12.2024).

Při sledování inscenace jsem si uvědomil, kolik silných témat se na životních osudech V+W+J dá najít a rozvinout. Hra se jich snažila ťuknout hodně za cenu jisté klipovitosti a nevyrovnanosti, kdy silné scény střídala hudební či komická čísla. Možná by takový koncept ani nevadil, kdyby některé scény byly emotivněji odzpívané a lépe odehrané.
Už dlouho mě v divadle tak nerušil herecký výkon jako v případě Tomáše Havlínka v roli Wericha. V komických scénách chyběla komika, ve vážnějších zase přebývala. Aleš Bílík byl jako Voskovec autentičtější.
Škoda, dojem z hry to výrazně zkazilo.

75%
Bylo mu jen pětatřicet. Hudební skladatel, ten třetí z dvojice V+W. Miloval svůj pokoj v Kaprovce, jazz a modrou barvu. A Francis, ženu, o které se téměř nemluví, jako by snad ani nikdy nebyla. Jaroslav Ježek, muž, který nepřežil newyorkské přesídlení.
Školní představení...no, ne. Spíš o dost víc než jen tento typ představení. Vzácně vyvážené, každý má svůj prostor a svůj příběh. A hudba, živá, zajímavá...
Radek Melša/Ježek je skvělý. Tomáš Pavelka (Lindberg, vrchní sestra) zapnul po dlouhé době šarm i toxické ego a je k pomilování, V+W Bilík, Havlínek i vtipní, Hanuš Bor vnesl žádoucí tragiku, dámy sladké.

Půl na půl. Jak výkony, tak scéna. Nejvíce mě oslovil představitel titulní role, dále Tomáš Pavelka. Mírné zklamání nad představiteli V+W, trochu bez emoce. Oceňuji živou hudbu v podání orchestru konzervatoře J. Ježka.

Viděno na veřejné generálce(6.12.2024).

75%
Bylo mu jen pětatřicet. Hudební skladatel, ten třetí z dvojice V+W. Miloval svůj pokoj v Kaprovce, jazz a modrou barvu. A Francis, ženu, o které se téměř nemluví, jako by snad ani nikdy nebyla. Jaroslav Ježek, muž, který nepřežil newyorkské přesídlení.
Školní představení...no, ne. Spíš o dost víc než jen tento typ představení. Vzácně vyvážené, každý má svůj prostor a svůj příběh. A hudba, živá, zajímavá...
Radek Melša/Ježek je skvělý. Tomáš Pavelka (Lindberg, vrchní sestra) zapnul po dlouhé době šarm i toxické ego a je k pomilování, V+W Bilík, Havlínek i vtipní, Hanuš Bor vnesl žádoucí tragiku, dámy sladké.

O Ježkovi bez Ježka.
Většinou mi vadí přílišná délka - zde bych alespoň hodinu přidal. Příliš zkratkovité, herci nemají čas se rozehrát, chybějí důležité milníky.
Herecky úžasní R. Melša a N. Horáková (i na malém prostoru) - kéž by hra byla zejména o jejich vztahu. Naopak mi vadily scény V+W, kde si pánové nedokázali sžít se svými rolemi a bylo to vidět - jako kdyby na premiéře stále hledali správnou polohu.

O Ježkovi skoro nic, trocha dějepisu v ryze edukativní formě pro středoškoláky; scénář stejně jako režie bez nápadu, sucharský kousek s výborným hereckým obsazením

Werichovo: To je blbé, to se bude líbit!, tady opravdu neplatí. Víc jsem se o Ježkovi dozvěděla i z inscenace Werich na Kampě a tam je Ježek okrajovou postavou.
Nepotřebuji na jevišti vidět edukativní divadlo, ale v tomto případě mohla být inscenace o komkoli a vyšlo by to nastejno, protože apel ohledně války tu hraje prim. Ježek nikoli.

Ach.

Při sledování inscenace jsem si uvědomil, kolik silných témat se na životních osudech V+W+J dá najít a rozvinout. Hra se jich snažila ťuknout hodně za cenu jisté klipovitosti a nevyrovnanosti, kdy silné scény střídala hudební či komická čísla. Možná by takový koncept ani nevadil, kdyby některé scény byly emotivněji odzpívané a lépe odehrané.
Už dlouho mě v divadle tak nerušil herecký výkon jako v případě Tomáše Havlínka v roli Wericha. V komických scénách chyběla komika, ve vážnějších zase přebývala. Aleš Bílík byl jako Voskovec autentičtější.
Škoda, dojem z hry to výrazně zkazilo.

Velké plus za Radka Melšu a Ninu Horákovou. Škoda, že i když se hra jmenuje Ježek, tak přímo Jaroslavu Ježkovi není věnovaný tak velký prostor. Renata Matějíčková v malé roli předvedla krásné procítěné herectví.

Inscenace, ve které režisér Michal Dočekal nedává divákům prostor na zamyšlení a prožití Ježkova příběhu. Ze všeho nejvíc to je estráda s písničkami a nepovedenými vtipy. Hlavním problémem je asi hra Simony Petrů, která nejde do hloubky, jsou v ní jen informace, které najdete rychlým vyhledáním na internetu. Nelíbily se mi ani kostýmy Zuzany Krejzkové, přispěly k pocitu, že se všichni snaží o moderní inscenaci, ale nejde jim to. Muzikálně dobrý je Radek Melša, Tomáš Havlínek a Aleš Bílík jsou jen průměrní, Nina Horáková je krásná a herecký nadaná, příště snad bude mít víc prostoru.

Silné, dojemné, působivé. Dlouhý potlesk včetně ovací ve stoje na premiéře svědčí o velké emoční náloži (záznam je i na YouTube). Převést neuvěřitelný životní příběh Jaroslava Ježka a lidí kolem něj na divadelní prkna byla jistě velká výzva pro scénáristku i režiséra a zejména nelehká úloha pro ty herce, kteří měli ztvárnit historicky zažité herecké ikony. Všichni se příležitosti chopili se ctí, byl to zážitek. Bravo. Můj hluboký obdiv má také orchestr. No a Jaroslav Ježek - Radek Melša byl naprosto jedinečný a přesvědčivý, on Ježka nehrál, on tím Ježkem byl. Doporučuji prožít na vlastní kůži. Nebudete litovat. Kapesníčky ale vezměte sebou.

Nádhera, nádhera, nádhera ! Naprosto úžasný pohled na životopis nejenom Ježka, však si tato premiéra naprosto zasloužila "standing ovation" téměř celého hlediště (což je pro divadla v Praze poměrně neobvyklé). Fantastické výkony všech herců, a to jak činoherně, tak pěvecky. Krásný, perfektní a perfekcionalistický výkon orchestru bez jediného zaváhání. Jasně, že se najde spousta šťouralů, jak do muzikantů, tak do herců, ale tito šťouralové většinou nerozeznají A7 od Ami a sami by nedokázali předvést před publikem zhola nic. Takže za mě, toto představení je naprostá a úžasná bomba ! Šťastné a veselé vánoce 2024.