Oblomov

ze záznamu

Viděno ze záznamu.

Pasivní hrdina Oblomov (Ivan Trojan) sebou nenechá manipulovat od ostatních ani kvůli svému dobru. Hra se svým pojetím blíží až k absurdnímu divadlu. Z naší alternace krom hlavní role pro Ivana Trojana, výborní Lenka Krobotová, Jiří Macháček, Martin Myšička a Igor Chmela. Záznam DRAMOX.

Musím přiznat, že mi byl Oblomov v podání Ivana Trojana sympatický. Chce si žít po svém, navzdory zažitým konvencím ve společnosti. Škoda jen, že tomu obětuje i svoji lásku. Viděno na DRAMOXU. Díky za toto představení.

Záznam

Dejvické divadlo ruské klasiky umí. V titulní roli Ivan Trojan rozehrává svého Oblomova přesvědčivě a věrohodně. Skvělou partnerkou je mu Lenka Krobotová (ztvárňující jeho lásku Olgu). Viděno ze záznamu, přesto veliký zážitek. (DRAMOX).

Ze záznamu

takové generické Rusko, za pozornost to stojí díky (jak jinak) fenomenálním hercům, bavili mě především Lenka Krobotová, Marek Taclík a Jana Holcová,no

95% ... z toho závěru mrazilo, cítila jsem neskutečnou tíseň, a proto chodím do divadla: pro emoce!!! :-)

Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?

Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...

Po letech, v 9/2013 znovu shlédnutý Oblomov - jako by se jeho postava mezitím proměnila. Původně mi připadal jako líný budižkničemu, třtina ve větru co se nechá ovládat přáteli, milenkou, okolnostmi..
Teď se zdá, jako by Trojan postavu v čase posunul směrem k pasivnímu, konzervativnímu, ale i emotivnímu introvertovi, co chce jen žít tak, jak je mu vlastní, dle svých možností. Tento Oblomov se střídavým úspěchem odolává okolí, jež se ho neustále snaží manipulovat podle vlastních představ a kterému ovšem on není schopen říct jasné ne.
Jinak souhlasím, z hry je absurdní groteska. Podmanivá.

Skvělá hra...

ze záznamu

Viděno ze záznamu.

Pasivní hrdina Oblomov (Ivan Trojan) sebou nenechá manipulovat od ostatních ani kvůli svému dobru. Hra se svým pojetím blíží až k absurdnímu divadlu. Z naší alternace krom hlavní role pro Ivana Trojana, výborní Lenka Krobotová, Jiří Macháček, Martin Myšička a Igor Chmela. Záznam DRAMOX.

Musím přiznat, že mi byl Oblomov v podání Ivana Trojana sympatický. Chce si žít po svém, navzdory zažitým konvencím ve společnosti. Škoda jen, že tomu obětuje i svoji lásku. Viděno na DRAMOXU. Díky za toto představení.

Záznam

Dejvické divadlo ruské klasiky umí. V titulní roli Ivan Trojan rozehrává svého Oblomova přesvědčivě a věrohodně. Skvělou partnerkou je mu Lenka Krobotová (ztvárňující jeho lásku Olgu). Viděno ze záznamu, přesto veliký zážitek. (DRAMOX).

Ze záznamu

takové generické Rusko, za pozornost to stojí díky (jak jinak) fenomenálním hercům, bavili mě především Lenka Krobotová, Marek Taclík a Jana Holcová,no

95% ... z toho závěru mrazilo, cítila jsem neskutečnou tíseň, a proto chodím do divadla: pro emoce!!! :-)

Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?

Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...

Po letech, v 9/2013 znovu shlédnutý Oblomov - jako by se jeho postava mezitím proměnila. Původně mi připadal jako líný budižkničemu, třtina ve větru co se nechá ovládat přáteli, milenkou, okolnostmi..
Teď se zdá, jako by Trojan postavu v čase posunul směrem k pasivnímu, konzervativnímu, ale i emotivnímu introvertovi, co chce jen žít tak, jak je mu vlastní, dle svých možností. Tento Oblomov se střídavým úspěchem odolává okolí, jež se ho neustále snaží manipulovat podle vlastních představ a kterému ovšem on není schopen říct jasné ne.
Jinak souhlasím, z hry je absurdní groteska. Podmanivá.

Skvělá hra...

Skvělá hra...

Musím přiznat, že mi byl Oblomov v podání Ivana Trojana sympatický. Chce si žít po svém, navzdory zažitým konvencím ve společnosti. Škoda jen, že tomu obětuje i svoji lásku. Viděno na DRAMOXU. Díky za toto představení.

takové generické Rusko, za pozornost to stojí díky (jak jinak) fenomenálním hercům, bavili mě především Lenka Krobotová, Marek Taclík a Jana Holcová,no

Dejvické divadlo ruské klasiky umí. V titulní roli Ivan Trojan rozehrává svého Oblomova přesvědčivě a věrohodně. Skvělou partnerkou je mu Lenka Krobotová (ztvárňující jeho lásku Olgu). Viděno ze záznamu, přesto veliký zážitek. (DRAMOX).

Po letech, v 9/2013 znovu shlédnutý Oblomov - jako by se jeho postava mezitím proměnila. Původně mi připadal jako líný budižkničemu, třtina ve větru co se nechá ovládat přáteli, milenkou, okolnostmi..
Teď se zdá, jako by Trojan postavu v čase posunul směrem k pasivnímu, konzervativnímu, ale i emotivnímu introvertovi, co chce jen žít tak, jak je mu vlastní, dle svých možností. Tento Oblomov se střídavým úspěchem odolává okolí, jež se ho neustále snaží manipulovat podle vlastních představ a kterému ovšem on není schopen říct jasné ne.
Jinak souhlasím, z hry je absurdní groteska. Podmanivá.

Pasivní hrdina Oblomov (Ivan Trojan) sebou nenechá manipulovat od ostatních ani kvůli svému dobru. Hra se svým pojetím blíží až k absurdnímu divadlu. Z naší alternace krom hlavní role pro Ivana Trojana, výborní Lenka Krobotová, Jiří Macháček, Martin Myšička a Igor Chmela. Záznam DRAMOX.

ze záznamu

95% ... z toho závěru mrazilo, cítila jsem neskutečnou tíseň, a proto chodím do divadla: pro emoce!!! :-)

Ze záznamu

Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...

Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?

Viděno ze záznamu.

Záznam