Reona

Z obecného pohledu souhlasím s blogem, který napsal jkoula. Eric-Emmanuel Schmitt mi tak nějak sedí, i když jsem zatím viděla jen dvě jeho hry, ale přeji mu dlouhý tvůrčí život a těším se na další zážitky s jeho hrami.

Důvody mého vyššího hodnocení jsou v podstatě ryze osobní, niterné. A ze stejného důvodu nedávám hodnocení absolutní, chci si snad jen pro sebe zachovat zbytky snahy o objektivitu.

Je odvaha takovou knihu zinscenovat, ale výsledek je naprosto zapomenutelný.

Bohužel je již po derniéře, ale rozhodně jsem ráda, že jsem Vějíř viděla. Bylo to velmi zajímavé představení a v Dlouhé si se ctí mohou dovolit díky kvalitnímu souboru i takovýto experiment.

Vskutku podivné, ale díky této hře vím, že pan Polívka umí hrát.

Hra o tom, jak se na venkově nic neděje a za dvě hodiny a dvacet minut se za velkého křiku nic nestane. Herecké výkony super, jak jsme v tomto pánském obsazení zvyklí, ale z prdu kuličku neuplácáš...

Další takové milé představení v divadle Bez zábradlí.

Uvažovala jsem o 80% jakožto o maximu, které u mě může dostat čistokrevná komedie bez jakéhokoliv hlubšího přesahu. Ale nebylo by to fér, protože ztvárnění Ideálního manžela na Vinohradech je tak křišťálově čisté!

Velmi povedená a funkční scéna, nádherné kostýmy, dobová hudba, vše naprosto dokonale slouží k tomu hlavnímu - předvedení perfektních hereckých výkonů. Každá jednotlivá postava je vybrána a zahrána do posledního slova a gesta prostě dokonale! Idální manžel ve Vinohradském je balzámem na duši každého, kdo ocení klasiku.

Oscar Wilde se dá dělat dle mého názoru dvěma způsoby - klasicky a tedy dobře, nebo zmodernizovaně a tedy špatně. Zde, na maličkém pódiu, předvádějí herci klasického Wildea a funguje to! A přestože jsme přišli na našeho oblíbence Jiřího Hánu, nejlepší (úplně dokonalý) byl, myslím, Jiří Štěpnička.

Viděno s Kateřinou Lojdovou a byla jsem moc zvědavá, jak se změní z vesnické holky (Hrdina západu) na dámu z britských vyšších vrstev. A změnila se úžasně :) Naivní mladá dáma, věřící ve svou lásku byla naprosto přesvědčivá :)

Snad za to mohla má únava, ale těšila jsem se, až to skončí. Přesto mé hodnocení neodpovídá úvodní větě a to z toho důvodu, že herecké výkony bratrů Rodenů byly podle mého perfektní a z ne příliš akční hry se více vyždímat nedá.

Přemýšlím, co si z této hry pamatuji po poměrně dlouhém čase. Manipulaci - ale kdo s kým si vlastně hraje?

Obvyklé obsazení Dejvického obohatila Klára Issová a skvěle zapadla. V Dejvickém podle mě prostě umí a pokud člověk hodnotí vysoko i přes ne zrovna pohodlné sezení (nemluvě o - dnes již neplatném - způsobu předprodeje, ještě že jsem to nestála já), tak to asi musí stát za to.

Spíš 85%. Ale nápaditost celé hry si zaslouží vyzdvihnout :)

Kdyby toto představení nebylo o ničem jiném, než o pohybových schopnostech Lukáše Pečenky, hodnotila bych možná o něco méně procenty - protože já bych se na něj mohla dívat asi pořád! (o to větší škoda, že jeho recepční dámský protějšek se s jeho elegancí nemohl vůbec měřit). Ale ono to bylo o něčem jiném a proto hodnotím vysoko. Vanda Chaloupková vypadá velmi zajímavě a doufám, že ji ještě někdy uvidím a že potvrdí můj dojem z jejího velkého talentu!

Anna přijde ve svatebních šatech na vlakovou stanici a lehne si na koleje. Ale vlak jede po jiné koleji a tak se Anna seznamuje s lidmi, kteří se kolem vlaků motají a na chvíli se zapojí do jejich životů. Ano, příběh tam prakticky není, zato tancem, zvuky, pohyby, klacky je možné vyjádřit (a vyvolat) úžasnou škálu citů, dojmů a pocitů.

Ve stanici nelze se mi líbilo víc, nicméně Havran má zase několik nápadů navíc. Možná lepší vidět toto jako první a Stanici si pak náležitě vychutnat (což udělám až na ni půjdu znovu).

Nádhera, představení, které pohladí na duši. Pavel Tesař naprosto přesvědčivě a s lehkostí hraje malého kluka ztraceného v zimní Praze. Scéna na policejní stanici geniálně vymyšlená!

Ubu se bavil, já ne...

Na rozdíl od jiných, mně se více líbila první hra, protože Magdalena Zimová mě prostě bavila (a doufám, že by mě v ní můj manžel nikdy nepoznal :D). A přesto, jak mám ráda Pavla Tesaře (po Malé vánoční povídce jej přímo zbožňuju), tak tato pro něj netypická poloha mi nikterak nesedla a výkyvy jeho osobnosti mi nepřišly přesvědčivé (tuhle smířlivý, tamhle výbušný, ode zdi ke zdi). Pro Dlouhou prostě podprůměr.

Vynikající atmosféra a povedené herecké výkony.

Nevím jestli groteska...ale mrazivé to je. Kdo si chce zahrávat ve velkém, nemůže vyhrát.

Docela povedená hra s povedeným závěrem, který ukazuje, že člověk může projít lecčíms, ale nakonec je třeba žít prostě tak nějak dál. Velmi dobré výkony, Martin Myšička mě přesvědčil více než kdy předtím.

Perfektní strhující představení, úžasné herecké výkony a pozor! nečekejte od toho obžalobu víry, kde žena znamená méně než muž. Závěr (těm pozornějším) ukáže, že láska a respekt nejsou závislé na (ne)ortodoxním přístupu k manželství a vůbec.

Tuhle hru jsem si velmi užila a pro mě po Tereminovi momentálně číslo dvě v Dejvickém divadle (uvidíme jak s tím zamíchá Muž bez minulosti). Vyzdvihla bych herecké výkony naprosto všech herců, ale pokud bych měla jmenovat jednoho, tak to bude pan Novotný, jehož mám ve stále větší oblibě.

Charaktery jsou plastické a jednání postav naprosto uvěřitelné. Scéna hlavně v první polovině moc povedená a funkční. Hudba úžasná (kdo by neměl rád California Dreaming?). Tleskám.

Skvělé! Úžasná atmosféra, skvělé výkony všech! herců (Václava Neužila jsem si užívala jako nikdy dříve), nelze než doporučit :)