SVATOŠOVÁ

Krásný den, dneska loutky. A roboti. Různé druhy loutek, a vtipní pánové loutkáři. Celé to bylo orámované zkouškovým stylem. Moc se líbila pointa s figurínami. Zvláště, když je postupně svlékli. A ženská figurína měla dokonce otevírací bříško, kde byl maličký robotek. A nakonec ještě telefonát s Národním Divadlem, kde jim tuto variantu zakázali! Půvabný styl, já jejich způsob vyjadřování miluji! Co mám fakt nejraději, je možnost jít se podívat na loutky, případně je vzít do ruky. A sezbirala jsem jim vojáčky. Příště snad už si budu moci dát něco z jejich baru. A fakt na to dostanu 50% slevu?

Včera. Už jsem viděla na internetu. Ale byla jsem zděšená. Takže živě. Ale dojem lepší nebyl. Pan Hanuš mi přišel jako vyprázdněná karikatura, jako loutka ovládaná bývalou slávou. Děsivé. Ale pan Hanuš za to asi sám nemohl. A vedle něj Andrea Buršová jako uječená panička Zdenička. Doplňovali se dobře. Nejlepší mi přišla Deniska Barešova jako zoufalá dcera Jana. Dobrá kreace s židlí. A vedle ní Kateřina Holanová s Downovým syndromem. S pokrčenými punčochami, zkroucenýma rukama, s dětskou hravostí házející kuličkami. Naprosto úchvatné. Úžasní Luboš Veselý a Bohdanka Pavlíková. Oni vždy skvělí!

Stan na konci holešovického výstaviště. Cesta zpět není osvětlená. Orientace podle osvícené fontány. Komponované představení s romskými performery. Celkem inteligentní, dost nekorektní humor. Leckdy i mrazivý. Ale mně se to líbilo. Byla jsem opravdu nadšená. Nic podobného jsem ještě neviděla. Líbila se mi ta interakce s námi diváky. Dobrá kapela a ti lidé umí i zpívat. Těžko je to s něčím srovnávat, když jsem příznivcem hlavně činohry.Ale já jsem se dobře bavila a to je pro mne důležité. Ano, má smysl tímto způsobem upozorňovat lidi na jejich rasové předsudky.

Takové divné, téměř trapné. Jízlivé a jedovaté. Občas vtipné. Tak to mám nejraději. Nedovedu si představit, že by takový herec z Národního divadla byl ochoten přijít z představení na návštěvu do "umělecké" rodiny. Ale když by byl členem mecenášského klubu, tak proč ne, že? Výborný pan Hájek a také pan Jeništa, na toho jsem byla moc zvědavá. A nezklamal mě. Celý soubor zatím neznám, třeba se více poznáme. Záleží na nové sezóně, jestli to vydrží. Za mne dobrý!!

Poměrně složitá věc. Je to napsané jako (více v článku na blogu)

Zlatovlasá panna znovu mezi náma. Na to, že je to pro děti, velice vyšperkované. Dobré rytmizování pomocí úderné jednotky bicích nástrojů. Úplně jsem cítila chuť smažící se cibulky a nugátových bonbonů. Vtipní herci a také tanečníci. Dobrá scéna, točna s rámem a pouhé kusy látky, do toho stínohra.... to vše hraje s Vámi. A co nějaký merch? Co takhle třeba sušenky s logem? Navyšuji původní scóre: 85 %

On line představení.
Naprosto klaustrofobní, ženské drama. Výborné útěky
do prostoru paní Chrobokové- Tomicové. Ta si to dost užívala. Dobře vymyšlené kostýmy a boty. Neviditelná sestra coby symbol kamenného tajemství mrtvého otce. Velmi zajímavý operní styl zpěvu do tak drsného španělského dramatu .Nejvíce mne zaujala Angustias -Jana Posníková. Pěkně udělaná nejstarší dcera. Dobrý hlas. Dobrá práce se světly, když si ženy odkládají! Takže olomoučané: Pražské fanynky si Vás všímají a drží Vám palce. I když to tak nevypadá. A nechcete někdy přijet do Prahy? Já bych se klidně stavila.

Záznam
Vitězslava Kaprálová- u nás nepříliš známá, ale vzdělaná a prudce talentovaná žena. A paní režisérka Petrželková- krutě pravdivá a přesná v líčení osob, místa, určení. Obě dvě dámy se naprosto přesně potkaly. Včetně vlastního životního názoru. Tak to má být. I když moderní vážné hudbě moc nerozumím, touhu po vyjádření chápu. A Tereza Marečková je velmi dobrá . V tandemu se Simonou Zmrzlou jim krásně běží rytmus i harmonie.... taková disharmonická.....jako u Janáčka? Souhra rytmu mužů okolo též doplňuje styl do této symfonie. A Dušan Hřebíček též libý jako libeček...? Brno nadevše!

Ne, že by David Bowie byl můj oblíbenec, byla jsem nucena se podívat na jeho klipy, abych věděla, o co jde. Ale i tak to pro mne byla schiza. Nicméně to bylo opravdu dobře připravené představení a všichni jsme přišli dobře naladění a bavili jsme se. Pan Orozovič byl úžasný a Erika Stárková úžasná jako herečka a ještě lepší jako zpěvačka. Tuto její polohu ještě neznám,tak jsem si ji pěkně vychutnala. Některé postavy jsem moc nepochopila a občas jsem se v tom fakt ztrácela, zvláště když je scéna laděná do několika akčních plánů.Tato inscenace však jistě nebude pro většinového diváka...

Kincugi má být metoda, jak scelit rozbitou věc a zároveň dát novou kvalitu. No, kvalita je asi pro každého něco jiného. Já jsem sice neocenila začátek ve stylu vzrušené internetové debaty, ale ocenila jsem scény společného rituálu tří různých kmenů. A moc se mi líbila vize budoucnosti náčelnice kmene téměř nerozbitných lahví. Nemůžu říci, že by to bylo "hezké" představení, ale bylo to lehce poučné, středně zneklidňující a těžce zábavné. Doporučuji Burany,i tady v Praze jsme rádi, že vidíme také brněnská divadla. Je to zase něco jiného. Prostě jiná kvalita.

Docela pěkná komedie, je to taková oddychovka. Líbila se mi scéna s dveřmi. Každá postava přichází na scénu vlastními dveřmi a dají se s tím dělat různé gagy. Líbil se mi Šimon Krupa, ta postava bohatého šlechtice, co si hraje na doktora, je docela sexy. A hezký byl také Josef Kaluža jako nepříliš chytrý manžel paní Lukrécie. Ale nejvíc se mi líbil pan Georgiev. Podle mého názoru tam měl nejhezčí hereckou akci. Nedivím se, že se to pořád hraje, protože je to o korupci za chvályhodným účelem. A kdo by nestál o peníze, když mu můžeme namluvit, že tím dělá dobré skutky,že?

Tak tomuto se říká storytelling. Ale pro mne to byla samá metafora. Ne, že bych se v tom moc vyznala. Teorie člověka s deštníkem na mne moc nepasuje. Tak úplně jsem v tomto smyslu nikdy pod deštníkem nebyla, ale ani se mi nechce se přiznat, že bych někomu čistila boty. Drsnou paní učitelku "stání v řadě" jsem si uchopila po svém. Taky jsem si zažila ve škole šikanu. Vím, co je to být jiná. Zazpívala jsem si na motivy gospelu a moc mne pobavila představa papeže v minisukni. Nedá se to popsat, musí se to vidět. A pan Vančura má hezčí nohy než Saša Rašilov !

Do produkce Lenky Vagnerové jsem se neodvolatelně zamilovala na první pohled. Bylo to na Amazonkách. Byl to opravdu příběh. Gossip není na první pohled žádný příběh. Je to jakýsi dojem, ale kostru to mít musí, aby se to tvůrcům nerozsypalo. Takže můj dojem z pocitu je obojaký. Moc se mi to líbí, protože vidím velice zajímavé styly pohybu. Dá se ještě mluvit o tanci? Ze začátku je to spíš pantomima, ale děj se zhušťuje a emoce tryskají. A to není moc příjemný pocit. Vidím jak se jeden druhému posmívají, pocit nejistoty, strachu. Až mi vstupují slzy do očí. Ale pevně se dívám, aby mi nic neušlo.

Znám předchozí autorčinu práci, takže jsem se rozhodla sledovat její nové dílo přímo v "jejím " divadle, neboť dramaturguje tam. A nemýlila jsem se. Zajímavá scéna s točivými dveřmi, zrcadla, kudy v nejrůznějších okamžicích vcházejí různí hrdinové dramatu. Někdy dokonce v různých dobách, pak se jejich projevy prolínají a doprovázejí se, vtipně a místy dramaticky. Hlavní pár Slávek (Ondřej Kraus) a Anna (Jana Kotrbatá) dobře k sobě pasují, ta jiskra je tam naprosto úžasná. Překvapil mne Daniel Bambas, výživná akce! Přirozené Týna (Andrea Elsnerová) i Bětka (Tereza Terberová), zajímavý P.Rímský

Tak derniéra! Na to, že ze hry vypadla celá linie sedláka Krále (Tomáš Pavelka) to ještě dopadlo jakž takž. Dobrá dvojice Marie (Markéta Frösslová) a Rafael (Marek Lambora). Jediné krásně živé lidské bytosti!! Dobrý pan Adamczyk. Rytmizované průvody maškar, z nichž vystupuje Husar Daniela Bambase to poněkud ozvláštňují. Živá hudba, za to mocný dík. Chlapci a děvčata také dobře pějí. Jinak to zase tak světoborný zázrak není. Bylo mi líto pana Tomáše Pavelky, tato postava má být ta hlavní... No, to tedy moc nevyšlo. Asi se někomu nelíbil ten socialismus. Dalekáť naděj má, marné volání!!!