Poměrně složité. Je to sice označené jako upírská romance,ale většina postav je tam velmi živých. Matka Oskara, Maruška  Štípková, má tendenci si udělat ze syna náhradu otce. I zákonný zástupce Eli, Petr Buchta, má podobné pocity. Vyčítá jí, že mu není dost vděčná. A není z toho jasné, jak má ten vděk vypadat.

Jediný vztah těch dvou má světlé stránky. I když to světlo je pro Eli nebezpečné. Ona je totiž upír! Ale jeho nechce vysát. Naopak ona je ta, která ho chrání. Oba jsou svým zpúsobem nešťastní, ale spolu jsou těměř roztomilí.

Okolní svět je zahalený šedomodrým kouřem a dospělí vypadají, jak když si nevědí rady sami ze sebou. I ta kulisa je taková modrošedá, hrubá, betonová. A  nejvíc mne vytáčelo to násilí. Zvlášť ve druhé půli hry, jak tam toho nešťastného Oskara topí dospělý bratr toho šikanujícího spolužáka. Mé tělo se napnulo, svaly se zalily adrenalinem, tvář se stáhla úsilím se vymrštit, kousat, bít se, bránit se... Taky jsem si s tím něco užila....

Přesto si myslím, že je to kvalitní hra a je dobré se jít na ni podívat. Už kvůli Denisce Barešové a Oskarovi Hesovi. A přimlouvala bych se, aby na to chodily i školní děti. U mne 65%. Je to opravdu těžce koukatelná hra. Opravdu to není žádná upírská romance. Je to sociální drama se vším, co tento formát nabízí. Akorát je přidaný "fantazy" prvek.