Uživatelské blogy

Co napsat? První půle po pomalém rozjezdu pěkně vygradovala, aby navázala ta druhá, zcela zbytečná a naprosto nekonečná. Jakoby režisér na dění po přestávce rezignoval. Tato část byla stejně iritující jako výkon Kamily Trnkové. Její (ne)herecký projev byl redukován toliko na svraštělé čelo, se kterým si vystačila při všech emocích. Hysterické přehrávání naprosto nekorespondovalo s figurou, atmosférou, děním, natož s partnery. Tady se někdo prostě zbláznil. Celá hra měla být raději pojata jako intimní sbližování hlavních postav a všechny ty ostatní měly být ztvárněny pouze imaginárně. Pak by to...

V pátek 14.2. jsem měl možnost navštivit první reprízu divadelní hry Hodiny s Rittou na malé scéně Studia Dva. Oba protagonisty Kateřinu Marii Fialovou a Vasila Fridricha mám moc rád, takže jsem usedal do sedačky plný očekávání. Většinou, když tato očekávání od filmu či divadla mám, jsem pak méně či více zklamaný. Tentokrát byla moje očekávání úplně překonána. Od samého začátku šla od herců taková energie, že je oba nešlo mít raději. Dokonce jsem se dozvěděl, že nejsprostší lidé, jsou ti nejchytřejší. Hned mi stouplo sebevědomí o desitky procent.Celé předtavení sedíte, bavíte se, ani nedutáte ...

Nová hra dramaturga Komorní scény Aréna Tomáše Vůjtka TENKRÁT V RUSKU se vrací do převratné doby, kdy končila staletí samoděržaví a kdy důležitou postavou byl jurodivý sibiřský mužik Grigorij Jefimovič Rasputin nadaný zázračnou mocí oživovat i léčit, který jako jediný uměl zastavit hemofilické krvácení carského synka. A také prorokoval nastupující katastrofu a pád staré doby. Tragikomickou historickou fresku vypovídající o přelomových událostech na carském dvoře, nástupu revoluční moci a hlavně o ruské duši a rozpínavosti říše režíroval umělecký šéf scény Ivan Krejčí. Premiéra inscenace se usk...

Jelikož se tento server zabývá pouze inscenacemi na české divadelní scéně, rozhodl jsem se poprvé využít příspěvku do tzv. Blogu. Rád bych vám totiž představil novou inscenaci bratislavského divadla Nová scéna, která mě zcela uchvátila a zařadila se v mých očích mezi špičku původních (česko)slovenských muzikálů. Dámy a pánové, na scénu přichází MOJŽIŠ! Původní slovenský muzikál autorů Vyskočil - Hartl - Pavlac - Dolný - Štrasser přináší na jeviště Nové scény originální pojetí starého příběhu s přesahem do dnešní doby. Jak se lze na webových stránkách divadla dočíst, ambicí autorů je oslovit d...

Už název napovídá, že se nejedná o příjemně veselou komedii. Představení začalo úplným zatměním a po rozsvícení jsme měli možnost spatřit veškeré osazenstvo herců. První dojem a vtáhnutí diváka do hry bylo splněno. Tvůrci si vyhráli i s maličkostmi, jako třeba zvuk deště o přestávce.  Podařilo se mi ponořit do hry a postupně jsem se u jednotlivých postav snažila pochopit jejich jednání. Upřímně, Dostojevskij patří mezi komplikované autory a porozumět mu na první dobrou vždy nejde lehce. Nechci a nebudu psát, které vychytávky jsou na diváka během představení připravené. Rozhodně stojí za to p...

80%     James Getz a jeho výtvor, Jay Gatsby. Muž, který si vysnil svůj vlastní americký sen, ale propadl mu víc, než si vůbec dokázal představit.     Po režijní a scénáristické stránce je inscenace až příkladná. Oprostila se od jistě se nabízejících velkých jiskřivých dekorací a pustila se cestou uvolnění prostoru pro herce, zároveň mírně potlačila v knize citelný motiv Gatsbyho spojení s pašováním (prohibice) a upřednostnila vztahovou rovinu. Právě vztahy a hovory o nich jsou hlavním a velmi dobře zpracovaným motivem této inscenace.     Co chci zmínit extra, jsou až učebnicové herecké akce:...

Jeden z mnoha mých pamětnických objevů, u kterých mě neustále nepřestává fascinovat, že stále živě vystupuje, je duo Kamelie. V minulosti jsem byla na sólovém koncertu Milušky Voborníkové, opakovaně jsem si zašla na Návštěvní den u Miloslava Šimka, neodolala jsem novému nastudování S Pydlou v zádech...  V minulosti jsem několikrát zažila Hanu Maciuchovou, Studio Ypsilon s Janem Schmidem, Cimrmany s mnoha dnes již legendárními členy. A v posledních letech jsem se nadchla pro společnou tvorbu Hany Buštíkové a Dany Vlkové. Obě jsem znala dlouhá léta především jako zpívající herečky, ale po té, ...

Při vzpomínce na klasickou komedii Georgese Feydeaua Brouk v hlavě (La Puce à l'oreille, 1907) je důležité, se kterou inscenací se divák setká poprvé. Já jsem si vybrala z mnoha divadelních záznamů, televizních inscenací a filmových adaptací, tyto tři:   Televizní inscenaci převzatého představení Divadla na Vinohradech Václava Hudečeka v hlavní roli s Vlastimilem Brodským, které mělo premiéru 21. 5. 1969. Z doby, kdy televize teprve hledala hranici mezi televizní inscenací a záznamem divadelního představení. Ačkoli režisér zůstal týž, vznikl jakýsi hybridní tvar na pomezí obou žánrů. Na tel...

  Při vzpomínce na divadelní záznamy 60. let nutně zaujme první záznam karlínského muzikálu Gentlemani, jehož premiéra byla 22. 3. 1967 na karlínské scéně Hudebního divadla v Karlíně a Nuslích (Praha). Televizní záznam vznikl v roce 1969. Inspirace tohoto East Side Story muzikálu "made in ČSSR" se odkazuje na nedokonalou znalost o dekádu staršího amerického muzikálu West Side Story (1957), jehož filmová adaptace z roku 1961 šla v našich kinech až po roce 1970. Tehdejší kritika viděla mnohé nedokonalosti, ale mládež dobře reagovala na hlavní postavu Juana alternovanou Josefem Lauferem a Jo...

V době nástupu "divadelního Netflixu" Dramox přichází na řadu potřeba utřídit si, z čeho si potencionálně může divák vybírat. Služba Dramox je zatím na začátku své cesty a nabízí jen výběr z nedávné divadelní historie. Ale už teď inspiruje nejrůznější otázky: Kolik řádově vzniklo divadelních záznamů českých inscenací? A v jaké době? Po důkladné revizi a komparaci dat z ČSFD, České televize a Virtuální studovny vnímám nabídku nejstarších českých divadelních záznamů (do roku 1969) takto: První pokusy o záznamy divadelních inscenací vznikají krátce po zahájení televizního vysílání (1953) na ...

Po mnoha letech úspěšných repríz Hospody na mýtince vznikla konečně také koncertní podoba Cimrmanovy operety Proso. Jedinečný zážitek je k dispozici jako CD, DVD i VOD, což je v dnešní době geniální. Protože zažít, jak Miloň Čepelka zpívá Piskáčkovy Ty české panenky, to je na celý život. Pro znalce obou fenoménů (Cimrmanologie i dějin operety) učiněná radost. Konečně, byl to právě Čepelka, který stál za televizním cyklem Pletky paní operetky (1983-1987). Na počátku byl nápad ilustrující, jak se z Cimrmanova díla postupně objevovaly fragmenty v dílech Franze Lehára, Johanna Strausse, Oskara N...

Národní divadlo uvádí v této sezoně v historické budově jedinou premiéru - Oresteiu, nikoliv však Aischylovu trilogii, ale její adaptaci od britského dramatika a režiséra Roberta Icka. Jeho Oresteia se víceméně neliší od dalších reimaginací antických děl, děj se neodehrává v antickém Řecku, do dění nezasahují bohové (kromě Athény) a chór je vypuštěn. Icke též rozšiřuje první část trilogie, přidává dějství z dob dětství tří sourozenců, když byla Ifigénie ještě naživu. Nejvýraznější změnou je vyšetřování Orestovy matkovraždy, doktorka (Gabriela Mikulková) pozastavuje dění, aby se doptala Oresta ...

Novou inscenací v Divadle Petra Bezruče je drama NEPŘÍTEL LIDU Henrika Ibsena v režii Jana Holce, který takřka 150let starý text adaptoval tak, že snížil počet herců téměř na polovinu, ponechal v podstatě dialogy a aktuálně posunul úderný závěr. (A původní páni s klobouky a hůlkami, sotva chodící na procházku, dnes sportují a cvičí). Pojednává v ní o případu lékaře, který ve městě objevil léčivý pramen, inicioval vybudování lázní, avšak následně zjistil napadení vody mikroby a usiluje o nápravu. Jádrem dramatu je jeho idealistická a sebeničivá reakce proti umlčování skutečnosti nejen vedením m...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla uvádí současnou, lehce provokativní, ale náročnou hru Souhlas od britské dramatičky Niny Raine. Režie Adama Doležala předkládá hru, která řeší věci intimní. Věci osobní, citlivé, které se kdekdo bojí veřejně otevírat. Doba se mění. Tehdejší hanba začíná být vnímána jako celospolečenský problém. Ne, je prostě ne.Ano, bavíme se o sexu, bavíme se o nevěře, bavíme se o pravdě, o snaze věřit.  Elegantní lidé, přátelé, z právnických kruhů, propírají probírané kauzy na svých soukromých setkáních. Proskledná zadní stěna scény evokuje prostředí seriálu "Přátelé". Řeší se v...

Západočeské divadlo v Chebu uvádí absurdní komedii Nápis na scéně Déčka. Jeden dům, jeden výtah, jeden nápis a jeden velký problém. Nově přistěhovaný manželský pár Lebrunových trápí nápis ve výtahu. Dotyčný a dotčený pan Lebrun obchází sousedy, a hledá autora, zároveň však i důvody pro napsání. Je to hra, která se velmi zostra dotýká současného života, což dokazují kostýmy a vybavení bytů jednotlivých párů. Být in, všudy přítomné novinky. Nezastarávat, nerozlišovat, neurážet, unifikovat, prostě nikterak nevybočovat. Stávající obyvatelé jsou na jedné vlně, ale postupně zjišťujeme, a přemýšlím...

Asi jsem jinde, než ostatní. Shlédnuto 24.1.25 - pan režisér Jan Svěrák by měl zůstat u režírování, herecký projev velmi nemastný neslaný, ale chápu, že ego (být účastníkem ve svojí hře) je silnější. Pokud jsem to pochopil, hra je o tom, jak dnešní svět je až příliš "nadkorektní", a že nazývat věci/lidi pravými jmény - takhle to přeci bylo vždy. A taky máme být k sobě hodní a Evropská Unie je občas dost mimo. OK, s tím problém nemám, ale potom tu máme právě ty "typy lidí", kteří naprosto splňují očekávání mas - jak mají vypadat - buzerant má lesklé trenýrky, vlní se jak had, zženštilá mluva, ...

V Komorní scéně Aréna byla uvedena inscenace francouzského dramatu BŮH MASAKRU Yasminy Rezy, v dramaturgii Tomáše Vůjtka a režii hostujícího Petra Svojtky. Ve hře se setkávají dva manželské páry různé společenské úrovně, aby urovnaly vztahy mezi jejich jedenáctiletými syny, kdy jeden v záchvatu vzteku téměř vyrazil druhému dva přední zuby. V průběhu děje se však jejich vzájemné vztahy -i vztahy uvnitř obou párů- vyhrotí a procházejí krizí a proměnou. Scéna navržená Michalem Syrovým je jednoduchá, na bílém koberci stojí nízký stolek se skleněnou deskou a na něm váza s tulipány, kolem něj jsou p...

Hudební divadlo v Karlíně sáhlo po broadwayském titulu Beetlejuice. Svižný start. Záblesk. Vyjíždí nahoru nápis "Beetlejuice". Na předscéně odjíždí sanita. Děj muzikálu uvedu v následujících řádcích, a to především z důvodu, že je v České republice uveden vůbec poprvé. Lze již nyní napsat, že představení zcela vychází z filmu Beetlejuice, premiéra 1988, s Michaelem Keatonem v titulní roli. Smrt Maitlandových je ve filmu zpodobněna tím, že oba manželé jedou autem, projedou dřevěným mostem a život, tím ukončí pádem do řeky. Divadelní verze je nechává propadnout ztrouchnivělou podlahou jejich do...

Oblíbený rádiový Moderátor mnoho od dnešního vysílání nečeká. Je znát, že svou práci má už dávno zmáknutou - nic jej nemůže překvapit, nic jej nemůže rozhodit. Na jakoukoliv přípravu na vysílání dávno rezignoval. Kdo dnes přijde, absolutně netuší. Zmiňovanou jeho jistotu rozboří Zpěvačka, o které si myslí, že pani dneska nastoupila, aby mu vařila kávu. Ona jej z omylu brzy vyvede a vychutnává si jej. Je si svým postavením hosta jistá. A moc dobře ví, že se oba potřebují – on potřebuje hosta pro následující vysílání, a ona jej potřebuje jako jeden z mediálních kanálů pro prezentaci své práce. ...

"1000 tváří Adiny" autorky Daniely Sodomové, v režii Adély Stodolové, se skví v důmyslné scéně Marka Cpiny. Pozadí tvoří 6 panelů leštěného plechu = zrcadel. Časté je také spouštění mnoha diskokoulí, v kterých se tisíce tváří herečky skutečně odrážejí. Zvolený prvek mi evokuje záři hvězd. Záři prvorepublikové star... Postavy se pohybují po šachovnicovém jevišti. Přitom Adina je jedna jediná královna a na tahu, jsou vždy ti ostatní. Převážně muži, na které ona narazí a oni ochotně vrazí... Promiskuita. Tváře se odrážejí od zrcadel. Tváře se odrážejí také od jednotlivých představitelek. Na scén...