Guildenstern

jestli tohle bylo zamýšleno jako náhrada za Havlovo Odcházení, tak se někdo v ND šeredně zmýlil! ať už to napsal Shakespeare, Fletcher nebo kdokoli jiný, ta hra je strašně slabá a vážně bych ji za žádných okolností neinscenoval! ještě k tomu s vizí I. Rajmonta jde o vyhozené peníze a ztracený čas diváků. měla to být komedie, ale skoro nikdo se ničemu nesmál (kromě jakési zhulené paní v přízemí, která se chechtala naopak každému slovu). vadila mi obrovská nevkusná scéna, na které výstupy většinou jednoho/dvou herců vyznívaly dost ztraceně; herecké výkony taky žádný med, kromě ústřední dvojice, ti to zvládali ještě celkem dobře - v rámci možností. na druhou půlku není problém jít si sednout do prvních řad, protože tam po první půlce moc lidí nezůstane, ale to budete muset přežít konec, který je pouze nekonečnou agonií (když přijede Vojta Dyk uvězněný pod koněm, člověku se chce až brečet.)

chytli jsme asi dost netradiční obsazení (místo Dulavy Sokol a místo Něrgešové Sovová), které bylo až na tu Girleen výborné, ne tolik už hra sama:-/ od McDonagha jsem už viděl leccos, tohle bylo už páté představení v Praze, a co do kvality předlohy asi nejhorší. s geniálním Panem Polštářem se to nedá vůbec srovnat! asi ten jeho humor moc nemusím, tady mi některé pasáže vyloženě vadily a ty samoúčelné vulgarismy a vulgarity mě tahaly za uši. třeba tam byl vážně nějaký smysl, já ho ale neviděl, celkem jsem to představení protrpěl. přijde mi, že takovouhle snůšku náhodně generovaných sprostých slov může napsat každý ňouma, publikum navíc reagovalo dost prvoplánově a hloupě. konec byl nesnesitelně dlouhý a stejně nic nepřinesl. jakože O. Sokol je asi dobrý režisér, ale mě se prostě vážně nelíbí ty hry, které inscenuje (Americký bizon!?), a nemůžu přijít poetice těchto dramat příliš na chuť.

moc jsem toho nečekal (recenze) a moc se nám toho od autorů a protagonistů nedostalo. jako největší průšvih bych označil texty tradičně zoufalého L.F.Hagena, které jsou vyloženě hloupé, nerýmují se a ani nijak moc neposouvají děj, takže ti zpěváci musí občas bohužel i promluvit, což je třeba v případě P. Muka naprostá katastrofa! ten má ostatně značné problémy i intonačně! výborná je naopak M. Jandová v roli Mony Lisy, krásně čistě zpívá stejně jako H. Vondráčková. ostatní účinkující podávají průměrné výkony, dost strašně zní syntetická hudba, která se valí z repráků, je to až nepříjemné, i když některé melodické nápady B. Josefa nejsou zas tak špatné! režie je děsivá, Vaculík je naprostý amatér bez špetky koncepce a talentu. jako fakt se to nedá brát úplně vážně. velký podprůměr!

jedno z představení hrané na Novém Světě u Hradčan v rámci Letní scény divadla Ungelt; toto není zrovna nejlepší hra století, ona to není totiž ani moc hra, spíš takové vyprávění, tlachání, sled epizodek, vtípků a mouder ze života opilce, obávám se, že kdyby tu nebyla paralela se životem O. Kaisera, nikdo by to neinscenoval. na druhou stranu nutno říct, že kdyby hlavní roli nehrál Kaiser, dopadlo by to ještě daleko hůř! takhle to byla taková odpočinková věc na jeden letní večer. příjemně překvapila Karolína Kaiserová, o jejímž talentu jsem měl horší mínění, Naďa byla zase v hledišti, takže to byla taková rodinná sešlost. je to už pak celkově dost dlouhé a pořád dokola, některé scény (závody) vyloženě navíc. nenadchne, neurazí, řekl bych. měli jsme moc pěkná levná místa hned u jeviště!

určitě to byl moc pěkný zážitek. jedná se (stejně jako u Angl. milenky v ND) o rozhlasovou hru převedenou na jeviště. také minimum pohybu, spíše úsporná gesta, málo rekvizit. šlo opět spíše o obsah, který byl rozhodně zajímavý: výslech informátora (práskače) v podání V. Preisse novým hodnostářem (J. Lábus). je s podivem, že tuhle hru nenapsal nějaký Čech, na naše podmínky vyloženě sedí a jistě má smysl ji hrát! herecké výkony byly výtečné, krásná práce s hlasem, nakonec se mi možná překvapivě líbil i víc Lábus než Preiss, kterého mám jinak velmi rád! trochu na škodu bylo, že představení trvalo pouze 60 min., takže velmi rychle uteklo a také to, že herci své role četli z papíru. určitě by pomohlo, kdyby se je naučili, umocnilo by to ještě celkový dojem. opravdu by se to celé možná spíš hodilo jako ta rozhlasová hra na ČRO2, za celkem vysoké vstupné (230/155) je to přeci jen možná trochu málo

zajímavé představení, o kterém ale člověk pak moc neví, co si myslet (jak už se stalo v Kolowratu tak nějak tradicí v mém případě:-)) představení připomíná spíše rozhlasovou hru, minimum pohybu, nenápadná scéna, sporá gesta. přesto jsem se rozhodně nenudil. čekal jsem celou dobu, co přijde, a herci umí tak skvěle pracovat s hlasem, že mě udržovali v napětí a očekávání (i když hra samotná nijak napínavá není), bohužel ale na konci nepřišlo jaksi nic, hra plyne tak trochu odnikud nikam, asi zde jde spíše o vystihnutí psychologie postav.
mám možná trochu pochyby ohledně K. Buriánkové v druhé půli, měla být hloupá a naivní, to mi zas tak nepřišlo, naopak, působila velmi inteligentně, chladně, spíš žijící v jiném světě než oba muži. trochu rozpor s předchozím dialogem mužů, ale je to asi těžké. rozhodně to ale stojí za vidění! aspoň je o čem si pak popřemýšlet

podle titulu, režiséra a obsazení jsem tedy čekal daleko víc! celou hru Morávek zkrátil (prý aby to diváci vydrželi, podle mě to ale byl špatný krok, teď to vyznívá strašně banálně, postavy mají malý prostor a vůbec nic se o nich člověk nedozví).
měla to být komedie! snad ani jednou jsem se nezasmál. herci se děsně, ale děsně pitvoří a přehrávají. také nesmyslně řvou, nebyl jsem s to zkousnout projev I. Uhlířové (už i Petr. lampy - těžko říst, jestli vůbec umí zahrát dobře), Havlová ještě se ctí, ale žádný extra výkon. Stropnický dost nepřesvědčivý, svého Lopachina jen paroduje, dle méhose na něj typově nehodí. Preissovu postavu jsem vůbec nepochopil, neměl prostor jí cokoliv vtisknout. druhá polovina už vyšla o něco lépe než první. musím také pochválit velmi pěknou a "trefnou" scénu a hudbu (až na hlasitost). celkově ale zklamání

naprosto skvělý zážitek, málokdy se stane, že i při sledování z 2. galerie, dokáže diváka hra tak vtáhnout a strhnout! hra pro osm hereček pojednávající o problémech žen v ortodoxní židovské komunitě mi přišla velmi zajímavá a hlavně velmi dobře napsaná. i herecky jsou všechny postavy vykresleny skvěle, výkony jsou velmi vyrovnané, nejlepší mi přišla asi civilní V. Hybnerová, T. Medvecká snad neumí zahrát špatně a hlavně zahraje opravdu všechno. I. Janžurová rovněž nezklame. dále chválím hlavně scénu, která je skutečně impozantní a chytře dělí prostor na čekárnu, kde se odehrává většina výstupů a samotnou Mikve - bazének, kde se provádějí rituální očistné koupele. také hudba (violoncello přímo na scéně) je výtečná. vážně pěkná hra - a vůbec ne nějaká nuda, představení je sice 3hodinové, ale přitom myslím místy i velmi vtipné, místy zase až dechberoucí. moje nejlepší divadlo letos!

tak ještě jsem asi neviděl, aby se režisér tolik minul s dramatikem jako tady! neskutečná řachanda a skoro až situační komedie, udělaná z velmi dobré chytré Havlovy hry mě věru nepotěšila. z inscenacemi Havlových her bývá teď celkem problém, ale tohle byl vážně extrém. vážně nevím, čemu se ti lidi v divadle smáli. jako ano, samotná hra je vtipná a smích je jistě namístě, problém je, že režie ale vrství tuny dalších samoúčelných gagů, které mě vážně znechutily (hlavně scény ze záchodem na x způsobů), dále pak naprosto šílené přehrávání herců (Michal Dlouhý v hlavní roli, jehož výkon spousta diváků oceňuje, mi přijde vážně naprosto otřesný, obávám se, že totiž vůbec neumí hrát - spíše karikuuje svého staršího a mnohem talentovanějšího bratra). celkem dobrá je hudba a scéna, ale celkový zážitek vážně šílený, občas se vám chce v hledišti umřít!

začátku to vypadalo i celkem nadějně a vtipně, konec byl ale takový mělký a rozbředlý; komedie s celkem pěkným nápadem, který se ovšem brzy vyčerpá a začne celkem protivně obehrávat. první půlku by ještě utáhl, na dvouhodinové představení ale nic moc. režijně a herecky (hlavně co se týče hlavních dvou hereček) velmi dobré, nejlepší a takové nejpravdivější scény byly ty, kde byly na jevišti jenom ty ženské, horší už bylo, když tam pak přisli i chlapi a začaly se tam řešit nějaké rádobydojemné vztahy a problémy a různě na sebe křičeli, káli se a odpouštěli si, charaktery postav se měnily co pět minut a byly navíc dost zjednodušené a umělé. zůstalo o tak někde mezi vším možným a nic pořádného z toho, hudba taky k většině scén moc nezapadla, jako plus bych zase zmínil pěkné prostředí Studia, scénu a kostýmy.

nádherný herecký a režijní koncert ve výborné hře, kde se nabízí spousta paralel se současným politickým děním. hra je o korupci, zneužívání moci, částečně o ztrátě ideálů a vůbec o prohnilosti světa. rozhodně to není nikterak příjemná podívaná, je ovšem velmi dobře zinscenovaná - počínaje od výborné minimalistické scény, která dodává představení syrovou atmosféru, přes vynikajicí a vyrovnané výkony všech členů souboru a pěkně udělaným závěrem konče. z herců bych vyzdvihl výkon civilního I. Chmely a M. Spurné netradičně v mužské úloze. trošku zdlouhavé a někdy troschu plytké byly dlouhé filozofující monology, které průběžně vedly všechny důležitější postavy (možná by neškodilo trochu zkrátit), stejně jako scény s Billovým strýcem mi moc nesedly. ale to není zas taková vada na kráse, rozhodně za tuto inscenaci inscenátorům tleskám, opravdu velmi mrazivé a hodno zamyšlení

asi bych to nehodnotil tak "špatně", kdybych o den dříve neviděl Soudné sestry, to pak člověk samozřejmě srovnává a musím říct, že Maškaráda je tak o třídu, o dvě horší. podle mě hlavně kvůli celkově slabšímu textu a velkému množství trapných vtípků a humoru, který občas spadne do nějaké 4. cenové skupiny (tedy do průměru pražské komediální produkce, jejíž skvělým oživením byly právě Sestry) - navíc představení je opravdu dost dlouhé (200 min.) a oproti Soudným sestrám jsou zde místa, která opravdu nudí a celé se to jaksi vleče, až na pováženou! silně mi vadil M. Matejka (parodie na homsexuála?!). vyzdvihnout musím naopak bezchybnou H. Dvořákovou, také standardně dobrý byl J. Vondráček, jehož umírání na pokračování patřilo k nejvtipnějším okamžikům. tato komedie je sice pořád ještě dobrá, ale nikterak extra výjimečná a řekl bych trošku přeceňovaná.

velmi vzácný úkaz - totiž opravdu dobrá divadelní komedie, kdy se člověk v divadle směje a přitom nemá po pár dnech pocit, že viděl totální blábol. myslím, že největší podíl na úspěchu inscenace má velmi dobrá režie a dramatizace, hned v těsném závěsu jsou herecké výkony, které ovšem byly trochu nevyrovnané, vedle naprosto bezchybného ztvárnění všech tří čarodějnic herečkami, které by se pro tyto role téměř narodily, nebo např. přesného M. Táborského, jsou výkony Tomáše Turka a Ilony Svobodové přehrávané a i Peter Varga v roli oblíbené postavičky Smrtě je celkem dost slabý a hodí se na ni spíše svým vzrůstem; pochvalu si zaslouží taktéž scéna a kostýmy, díky kterým opravdu máte pocit, že jste se octili někde na Zeměploše, představení bylo celkem dost dlouhé, což ale nebylo vůbec na škodu - až na pár slabších vtípků a hluchých míst opravdu nemám skoro co vytknout! super!

první polovina vypadala velmi nadějně a byl jsem vážně zvědavý, co se z toho vyklube. výrazné stylizace, spousta nápadů, zajímavá hudba, přesvědčiví herci s nádherně sarkastickou a ironickou Danielou Kolářovou v hlavní roli - co víc si přát! bohužel druhá polovina dojem dosti pokazila, a to hlavně nezvládnutou klíčovou scénou s odhalením pravé totožnosti Eliny Makropulos (alias Emilie Marty, alias...) bohužel se v těchto chvílích stávaly z herců nesmyslné karikatury a nepochopil jsem smysl jejich přehrávání (v představení byla vůbec spousta věcí a symbolů, jež jsem nepochopil! - režisér byl bohužel možná až moc invenční)... prostě závěr představení to trochu kazí a člověk by byl radši, kdyby hra končila dříve, než skutečně končí, aspoň by se do té doby zajímavé a tajemné postavy nedopouštěly takových vejšplechtů, které jim předepisuje až moc humanistický Čapek (odmítání Věci Makropulos)...

hodně jsem od toho čekal a musím říct, že mě to pak trošku zklamalo. hlavně první půlka, která byla trochu jalovější, a to hlavně kvůli tomu, že jde o muzikál, kde písničky neposouvají děj, tudíž se tam musí i hodně mluvit, čehož není podstatná část ansámblu Broadwaye schopna bez křečovitosti. překvapivě i Aleš Háma je mnohem lepší zpěvák než herec, naštěstí jsme měli V. Zavřela, který byl naopak výtečný! druhá půlka už byla mnohem zdařilejší, hlavně díky velkému množství dobrých vtípků, parafrází a režijních nápadů, i když některé věci už se pak dost opakovaly (dar přítele...), určitě jde ale (v současné době) o nejlepší pražský muzikál, kterému dost prospívá i to, že sám sebe nebere příliš vážně a dělá si legraci i z jiných kousků na Broadwayi. musím říct výtečná je i hudba (Brousek), písničky pěkně sedí k ději, mají hezké melodie a sem tam i celkem hitové ambice!

nádherná čeština J. Vrchlického (překlad), ač stará 200 let, je pořád krásně libozvučná, krásně se poslouchá. Davidu Prachařovi není možná Cyranem, kterého si člověk hned sám představí, je ovšem Cyranem civilním, ale o to více přesvědčivým! na inscenaci mě trochu mrzel začátek, kdy jsem se ztrácel v množství postav (nechytil jsem se zcela až do konce - jasný mi byl jen ústřední trojúhelník;-)), scéna byla občas dost nepřehledná a některé výjevy nepříliš důležité. to všechno z výšky druhé galerie, mno, popravdě jsem tak trochu usínal. na druhou půlku jsme si ovšem šli sednout dolů a už to bylo mnohem lepší, škoda jen některých zjednodušených situací či nezodpovězených otázek (proč třeba Cyrano pomáhá Kristianovi, postava Roxany a její psychologie, neoblíbenost Cyrana a jeho vražda). možná je to ale právě na divákovi, aby si o těchto věcech po shlédnutí pěkného představení pohloubal.

tak nebylo to vůbec zlé! hra má zajímavý námět (kdo byl dříve nevěrný? muž či žena), je na ní ale už bohužel celkem znát zub času a taky je tak trochu prostinká a předvídatelná? nabízí se zde velký prostor 4 mladým hercům (kteří nehrají vůbec špatně - výrazově je ovšem zastiňuje I. Lokajová ve vedlejší roli), kotrmelce v jednání mladých lidí vychovávaných v izolaci jsou velmi dobře propracované, po čase už to začíná být ale trochu nudné, žádné velké zvraty a překvapení hra neobsahuje, tím největším je zřejmě až na konci hry režisérčin výklad a umístění do dnešní doby jako reality show (což už je ovšem dnes také dosti otřepané klišé)... zajímavé je (vzhledem k okolnostem) použití skutečné reklamy partnera inscenace