Pamatuji se, že hudební film Hedwig and the Angry Inch z roku 2001 byl pro mě naprostým zjevením, uchvátil mě při prvním zhlédnutí a rád se k němu čas od času vracím. Přemýšlel jsem, jaké by to asi bylo převést ho na česká jeviště a kdo by asi tak mohla hlavní roli ztvárnit. Pamatuji se, že mě tehdy napadl Vojta Dyk, ještě když hrál v DISKu a v Homo 06. Doteď si myslím, že by to byla dobrá volba.
Se zájmem jsem přivítal informaci, že se Hedwig skutečně bude hrát a hned jsem si koupil lístky na premiéru.

Musím v první řadě pochválit překlad a převedení scénáře do češtiny včetně vtipných a trefných aktualizací od Pavla Košatky, bohužel přebásnění textů Petra Soukupa značně zaostává a například u geniálního Origin of Love zůstal originálu hodně dlužen. Nejsem si jist, zda by nestálo za to název díla počeštit buď celý, nebo ho nepočešťovat vůbec. Uváděná varianta je trochu úsměvná.

Scéna Malostranské besedy je opravdu maličká a když se na ni ještě umístí živá kapela, moc prostoru pro nějakou akci opravdu nezbývá. I proto je asi nejvýstižnější označení pro toto představení "stand-up / koncert", o divadelní představení v pravém slova smyslu nejde. Postavy byly oproti filmu zredukovány vlastně jen na dvě (+kapela), což zvláště pro dějovou linku s Tommy Gnosisem a ztotožnění postav na konci může být pro neznalého diváka trochu matoucí.

Hlavní role se zhostil Roman Tomeš, pro kterého to může být myslím poměrně vítané vybočení z běžné produkce divadla Kalich a dalších mainstreamových muzikálových projektů. Je vidět, že si roli užívá, že hraje z chutí a že k úkolu přistoupil poctivě. Pěvecky není co vytknout, tam je přesvědčivý, co se týče hereckých pasáží, tam chybí větší jistota. Některé jeho promluvy mezi čísly vyzněly poněkud do ztracena a chyběla jim pointa, interakce s publikem, když už se do ní tvůrci pouští, by měla být jistější a pohotovější, to vše si ale myslím s dalšími reprízami sedne. Bohužel zejména finále postrádá patřičnou naléhavost a spíše než dějový oblouk postavy Hedwigy se představení uzavře čistě silou hudby.

Mám pocit, že by představení potřebovalo zkušenějšího režiséra a dramaturga, který by načrtl oblouk té postavy, její mantinely, kontrasty a lépe Romana Tomeše vedl ohledně prostředků, které používat. Roman jako každý správný "heterák až na půdu" samozřejmě sáhl po těch přímočařejších, což je škoda, takhle opravdu jeho projev zbytečně připomíná travesti. Jinak ale kloubouk dolů, je to obrovská porce textu a představení opravdu stojí na něm. Je možné, že až se více otrká, přibyde v jeho projevu patřičná dravost, drzost a bezprostřednost, ale i specifická noblesa a charisma postavy.

Zdatně mu sekunduje tradičně vynikajicí Vendula Příhodová, která pomáhá s krásně znějícími dvojhlasy a vystřihne i vlastní pecku, která patří k vrcholům večera, herecky však její postava až tolik prostoru nedostává a nuance vztahu s Hedwig nejsou vykresleny.

Produkce naštěstí nenechala nic náhodě, dobře vypadají kostýmy, masky, použité paruky, inscenace má dobrý vizuál a kvalitní program, profesionální PR... Premiérové publikum reagovalo dosti vřele, dá se tedy myslím předpokládat, že se na repertoáru Malostranské besedy udrží dlouho, protože i přes všechny výtky je to prostě skvělá rocková muzika.