Origami

Velmi zajímavá a pro mě (zdá se na rozdíl od mnoha jiných diváků) i čitelná hra, bravurní Vilma Cibulková a Pavel Batěk, Helena Dvořáková v póze "Hortenzie" pozvolna přecházející v značně dramatičtější polohu mi též sedla. Jen s Vojtěchem Kotkem jsem měl problém, nevadil by ani tak méně výrazný projev (a vlastně by krásně ilustroval podřízenost Lenza Aldovi), ale marně jsem v jeho výstupech hledal jasně definovatelný charakter jeho postavy.

Ve hře by se mohlo méně mluvit, zkrácení by prospělo. Je však velmi intimní a silná, místy obtížná srozumitelnost a nejednoznačnost dodává celku zvláštní kouzlo. Skvělé, soustředěné výkony podávají V. Cibulková, H. Dvořáková a P. Batěk. Vidět je pohromadě je radost a označení jejich souhry „hereckým koncertem“ není jen frází. Bohužel V. Kotek za nimi zaostává a není to jen trochu menším rozsahem role. Inscenace stojí za vidění i proto, že podobně zajímavých a osobitých děl se na našich jevištích objevuje málo.

Origami je pro mě víceméně zklamání.Nepopírám,že C.Be má své kvality,ale jako by nutně chtěl vytvořit mix dramatu,krim.zápletky,milostných a fil. motivů.Mnohé scény se mi zdály kontinuálně nelogické.Iritující jsou též někdy až nemístně naturalistické deskripce.Pokud má být příběh složitější,je nutné mít určité pevné body,o něž se lze opřít,ale zde chatrnou strukturu hry nezachraňuje ani ke konci usilovně hrající H. Dvorakova,ve scénách pomatení v expresivitě přehánějící P.Batek,či výborná a rozverně univerzální V.Cibulková

Hra je to rozhodně zvláštní. Ze začátku divák pořádně nechápe o co tam vlastně jde, ale postupně se mu před očima skládá velmi zajímavý obraz, stejně jako u origami. První polovina vynikající, takový psychologický thriller s krimi zápletkou ve výborném tempu a napětí. Druhá pro mě bohužel o něco slabší. Hra zde zachází již více do absurdit, je těžší pochopit co se na jevišti vlastně děje. Krimi zápletka jde trochu ztranou a stává ze z toho spíše psychologické drama. Přesto stále velmi dobrá hra, určitě i díky výborným výkonům Pavla Batěka a Heleny Dvořákové. O něco hůře, ale stále velmi dobře zahrála též Vilma Cibulková.
Viděno na Letní scéně. Věřim, že zvláště ta druhá polovina by na komornější kamenné scéně Ungeltu vyzněla o něco lépe.