Přišel jsem se podívat jednoho krásného večera na Letní scénu divadla Ungelt na hru Origami, inzerovanou na tomto portálu, dostatečně připraven a nabuzen na to, co uvidím. Přesto jsem byl trochu zklamán. Důvod je prostý: hra od s Ungeltem spřáteleného španělského dramatika prostě není tak dobrá, jak se umělecký šéf Ungletu M. Hein dušuje. Respektive mohla by být dobrá, kdyby byla trochu dotaženější. Takhle tam ční obrovské logické mezery. Nemělo to být nakonec absurdní drama? Změť vztahů mezi postavami, které se mění rychlostí světla a autor ve snaze o co největší šok, kontrast a záhadnost předvádí logické kotrmelce. Nejmarkantější je to asi na postavě Dory v podání vynikající Heleny Dvořákové. V jednu chvíli o Aldovi pronáší, že je bestie a v druhé chvíli jej miluje... Proč?? Možná trochu chybějící charisma Pavla Batěka? (který je ovšem jinak také skvělý herec - možná se na roli nehodí typově?) Proč vůbec Dora přišla a jaká byla její motivace? Po bodnutí tužkou nemůže chodit? Proč Klaudie nesměla číst noviny? Proč? Proč? Proč...?
Hra má navíc dost dlouhou (zbytečnou) expozici v rovině chachacha, pak najednou zvážní a přeline se v psychologické rodinné drama. Přestávka přichází až po téměř dvou hodinách, kdy byli diváci už opravdu unavení (představení navíc začlo o 1/4 hodiny později).
Inscenaci asi nepřidalo moc to, že ji režíroval sám autor. Chtělo by to asi kriičtější přístup, v tomto případě režisér příliš spoléhal na kvality (svého) textu a prakticky žádná režie není vidět.
Před herci musím smeknout, byli si navzájem vyrovnanými partnery, v rámci možností předvedli 200% výkony. Škoda, že je nemohli předvést v lepší hře (myslím celkem obecný problém Ungletu - výborní herci, průměrné režie, podprůměrné hry).

Ještě pár slov k Letní scéně - za prvé myslím, že tato hra není na letní scénu moc vhodná - ta jí sice dodá hezkou atmosféru, ale hra vyžaduje od diváků velké soustředění a zde je příliš mnoho rušivých prvků (sanitky, tramvaje, turisti za zdí), zadruhé - vadilo mi, že se hrálo na mikrofon... hlasy herců zní nepřirozeně, zkresleně... a když Vilma Cibulková pěkně zapracuje s hlasem, není moc slyšet, při zvýšení hlasu repráky prskají. Koncerty Kubišové se hodí mnohem více.

Celkem 5.5/10

Viděno dne 16.7. na Letní scéně divadla Ungelt.