Východočeské divadlo Pardubice [Městské divadlo]
<< Kalibův zločin | Kdo se bojí Beatles? >>
Bertolt Brecht
Kavkazský křídový kruh
Premiéra: 20.12.2014 | 2:30
Překlad: Rudolf Vápeník, Ludvík Kundera. Dramaturgie: Jana Uherová. Scéna: Ivo Žídek. Kostýmy: Roman Šolc. Hudba: Paul Dessau. Režie: Petr Novotný.
Poslední uvedení: listopad 2015.
Poslední uvedení: listopad 2015.
Ladislav Špiner, Veronika Macková, Jana Ondrušková, Josef Láska, Jan Milata / Antonín Němec, Jindra Janoušková, Ludmila Mecerodová, Lída Vlášková, Jiří Kalužný, Martin Mejzlík, Jan Musil, Josef Pejchal, Alexandr Postler, Zdeněk Rumpík, Radek Žák...
Legenda o odvaze, lásce, spravedlnosti a statečnosti uprostřed dějinných proměn ve zřejmě nejproslulejším zpracování významného německého autora. Natela, vdova po zavražděném guvernérovi, utíká a ve válečné vřavě ztratí svého malého syna Micheila. Chlapce zachrání služka Gruša, která se ho ujme a stane se jeho opravdovou matkou. Ženy vedou o dítě spor. Osud Micheila se u křídového kruhu protne s osudem vyděděnce Azdaka, který se stane neobyčejně svérázným soudcem. Rozhodne Azdak správně a dostane dítě ta pravá matka...?
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (3)
HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Dubský 80 %
21.12.2014 | 1213 hodnocení
+ souhlasím
Povedená paralela dnešní doby. U některých situací člověk skutečně může nabýt dojmu, že je nenapsal Brecht před 70 lety, ale že se o nich psalo ve včerejších novinách. Jen škoda, že inscenátoři si nenechali udělat nový překlad, hlavně milostné dialogy Gruši a Simona na knižní mluvu trochu doplatily. Z dějové linky soudce Azdaka čiší až mrazivá aktuálnost – o vině a trestu mohou v chaosu válečné zóny rozhodovat samozvaní soudci, pro které platné zákony neznamenají zhola nic. Do pochmurného prostředí se nakonec podařilo dostat i množství humoru, byť někdy trochu krutého.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Guildenstern 30 %
27.12.2014 | 470 hodnocení
+ souhlasím
Omlouvám se všem příznivcům VDP, v Pardubicích mají krásné divadlo, bohužel už horší soubor a zřejmě žádné dramaturgy. Amadeovi jsem dal 20%, působil na mě ochotnicky, myslel jsem, že to byl můj omyl, ale po zhlédnutí tohoto jsem se přesvědčil o tom, že v porovnání s vedlejším Hradcem je to prostě jiná liga. I z publika jsem cítil značné rozpaky, podle mě té hře moc nerozuměli, i mně se tam nějaká podobenství a paralely hledaly relativně těžko, humor obstarává postava tradičně přehrávajícího Špinera, naopak V. Macková dost "podehrává", celkově dost nuda. Více viz blog. (více v článku na blogu)
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.