Small Town Boy

Inscenace, která má zatraceně co říct a říká to svéráznou, velmi působivou formou. A pěkně nahlas a bez kličkování. Úžasné herecké souhře udává tón absolutně neodolatelná „DJ Erža“ (Erika Stárková).

Koláž z několika životních příběhů (nebo jen situací) se nakonec poskládá tak, že výsledná inscenace výstižně vypovídá nejen o problémech lidí z gay komunity, ale také o těch "ostatních" a navíc pokládá dost trefné otázky, o nichž by mě do doby zhlédnutí vlastně ani nenapadlo uvažovat. Naštěstí nejde o žádné moralistní "mudrování" (vyjma monologu "na hraně" v závěru), ale o zábavnou podívanou doplněnou songy různých žánrů, jež pěkně interpretují zvlášť E. Stárková (navíc její scéna roztoužené intelektuálky byla zvládnutá na jedničku) a J. Böhm. Herecky nadprůměrné a zcela vyrovnané.

Velké téma: pocit osamělosti a hledání v dnešní době. Nehraje se o nic míň, než je pochopení a láska. Téměř na vše je pohlíženo skrze homosexualitu, která byla vždy v menšině, a proto pocit odcizení či zmatení o to více vyniká. Ale vyniká a zasáhne vás především proto, že Divadlo Letí tuhle hru uvedlo naprosto skvěle. Bezchybný výběr herců a herečky, naprosto trefné hudební aranžmá a perfektní režie, to vše tak otevřené dělá z této inscenace inscenaci výjimečně citlivou a silnou. Původně jsem nechtěl nikoho vyzdvihnout, protože podstatný je ten pevný celek, ale Jiří Böhm si to zaslouží.

Helena a její chlapci? Erika a svoji chlapci! Národ sobě, chapi v sobě... Když ono je to všechno tak komplikované. A v jednoduchosti je síla, heteronormativní konzervativní bílá síla. Skloňme hlavy v tiché modlitbě k Hlasu Eriky Stárkové, Jiří Böhm je dobrým knězem. Když jsi v tísni, řekni to písní. A jsi-li v jiném stavu (ne v tom, když v tom), tak klidně taky. Jsi osamělý? Tak spolu rozjeďme nějaký projekt. A hlavně, na tohle byste babičku nevzali. Na tohle by babička nevzala vás.

Relativně náročná hra, která se pouští hned do několika tíživých témat současné společnosti. Nosným prvkem je zde homosexualita a to jak se s ní vyrovnává společnost i samotní jedinci. Ale nejde jen o tuto tématiku. Pocity zrady, osamění, nenaplněného života jsou společné pro všechny. Navozených životních situací je zde opravdu hodně. Až si i říkám, že by hře prospělo určité škrtání a zkrácení. Po herecké stránce však nemám výtek, nikdo z aktérů rozhodně nezklamal. Hodně vydařená je hudební stránka celé inscenace, výborně zapadá do jednotlivých scén a krásně doplňuje atmosféru celé hry.

Představení mě neskutečně zasáhlo. Sled epizod, které se prolínají a snaží pojmout složitost (nejen homosexuálních) vztahů v dnešní době, nenabízí konkrétní děj. Ale mně přišlo, že sdělení a myšlenky, které už byly k vidění mnohokrát, podává naléhavým, nebanálním a nebagatelizujícím způsobem.
Vložené písničky měly obrovskou sílu a vždy velice trefně doplňovaly aktuální epizodu, aranže Ivana Achera jsou prostě úžasné a Erika Stárková má hlas od Boha.

Autor se pokusil postihnout téma komplexně a dát gay problematice ve hře širší společenský přesah. Soustředěním na menší okruh problémů by však paradoxně mohl dosáhnout větší účelnosti. Režisér a herci text počeštili místními reáliemi, oživili improvizacemi, rozličné situace byly vhodně režijně nastavené a všemi účinkujícími rozehrané velmi živou formou. Dobrý výběr tematicky spřízněných písní ve výborné interpretaci, zejména ze strany E. Stárkové a J. Böhma; písní však byla přece jen přemíra a příliš natahovaly stopáž. Sympatická a zábavná inscenace.