Františka Tranová

Představení Herec a truhlář Majer mě fakt bavilo, viděla jsme ho dokonce dvakrát, takže má očekávání byla nemalá. Bohužel mě ale čekalo zklamání. Majer je sice skvělý, stejně tak všichni ostatní herci podávají uspokojivé výkony a musím ocenit velmi nápaditou scénografii, avšak i přes několik světlých momentů jsem neodcházela z divadla nadšená. Hra byla především... dlouhá. A to ani ne tak celkově, ale spíše v jednotlivých scénách. Někde toto prodloužené "trapno" fungovalo, často bylo ale spíš mimo a divák tak ztrácel pozornost. Pár milých překvapení se ale skrz hru najde, nebudu vyzrazovat...

zajímavé využití možností, které projekci nabízí moderní technologie. tanec (pro oko diváka - amatéra) na výbornou, technické provedení trochu zaostává, ale pokud nejste vysazení na superkvalitní projekci a zvuk, s návštěvou neváhjte, hodina uteče jako nic.

Obvykle nemám příliš v lásce komedie, ale tahle se Vosto5 nepopiratelně povedla. Nemusíte mít zkušenosti vyloženě ze schůzí bytového družstva, stačí v zásadě jakákoliv schůze s osazenstvem "sousedského" typu. Charakteristika jednotlivých postav skutečně na výbornou. K uvěřitelné atmosféře navíc napomáhá společenský sál na Masaryčce, jehož nechutný interiér a sotva snesitelné červnové vedro celkovému zážitku z představení jedině napomáhaly. Pár hluchých míst a pauz v dynamice děje, která by v jiné inscenaci byla na škodu, zde šlo chápat jako realistické vyobrazení dění v běžném životě.

velmi silné autobiografické představení, kde diváka překvapí, co všechno lze vyjádřit švihadlem, pár slovy a jednoduchým beatem. skvělá spolupráce tanečnice, hudby a světel. 85 %

Všechny báječné věci je představení, které ztělesňuje (pro mě) hlavní pozitivum divadla, což je společný emocionálně nabitý zážitek diváků a herců. V tomto případě se vlastně jedná o herce pouze jednoho, o to je ale výkon Daniela Krejčíka obdivuhodnější. Daří se mu doslova vtahovat diváky do děje, takže i přesto, že se oficiálně jedná o monodrama, Krejčík není jediným hercem večera. H2O se nebojí odvážnějších a vážnějších témat, i zed se jim podařilo zpracovat těžkou problematiku sebevražd důstojným, ale zároveň humorným způsobem. 85 %.

Herecké výkony byly vynikající, ale bohužel pro mě představení kazil ne příliš vydařený humor. Hra i přes svoji délku nenudí, zajímavě se postupně stupňuje atmosféra a filosofické monology byly místy lepší, místy horší. Neurazí, ale ani nenadchne.

Moderní zpracování barokní sbírky písní, kde se na rozdíl od originální verze česká duše nezasnubuje s Kristem, ale s Milošem Zemanem, je výrazně metalovější, než by divák očekával. Mladí herci v inscenovaném koncertu experimentují s kombinací videa, živé kamery a tabletů. Výsledek je hodinové, lehce cynické, ale zábavné představení. Kdo se nebojí trochy experimentálního divadla, by si tohle neměl nechat ujít.

Relativně krátká podívaná přináší netradiční pohled na erotickou a romantickou hru páření jak mezi lidmi, tak zvířaty, ve které se mísí prvky divadla se scénickým tancem. Herci jsou po celou dobu skoro nazí, ale vše ?důležité? zůstane po celou dobu zakryto. Sledovat naživo nahé tělo úplně cizího člověka přidává celému zážitku nečekanou intimitu a dokáže vyvolat pocit jakési divákovy nepatřičnosti, což rozhodně nemusí být špatně. Toto vtipné, ale poněkud těžko uchopitelné, představení rozhodně stojí za zhlédnutí.

Jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděla. Stojí za (opakovanou) návštěvu, ale je pravda, že cílí na poměrně specifický typ diváka. Rozhodně se ale jedná o zajímavou kombinaci hudby, divadla a aktivismu.

Provokativní a aktuální představení, které donutí diváka k zamyšlení. Majerův herecký výkon je fenomenální, ovládnout prakticky sám jeviště není snadné. Zároveň Zábranského text nabízí vyvážený poměr provokace a hloubky.