Guildenstern

Tento ročník asi dostává názvu katedry více než ty předchozí, opravdu je to dost alternativní, používají různé rekvizity, maňásky a loutky, v některých inscenacích i techniku a nové postupy, neznají hlavních a vedlejších rolí, jsou sehraný tým. Bohužel to taky občas vypadá, že si hrají tak nějak sami pro zábavu a jdou se do divadla vyblbnout, chtělo by to nějakého režiséra, který by naturely herců trochu zkrotil a usměrnil (např. T. Běhala, který umí být skvělý i trapný), sbor spermií ze začátku zajímavý, ke konci už otravný.

Tohle představení není moc pro intelektuály. Michal Dlouhý je podle mě jeden z nejhorších herců v Praze, který ovšem hraje na lidovou notu, a proto má úspěch. divím se, že ho Troška ještě neobsadil do nějakého svého filmu. Ten by dokázel udělat komedii i z Maryši. Je otázkou, do jaké míry je předsavení právě jeho exhibice a do jaké míry vize režiséra... Když ovšem zkousnete jeho projev, není to zas tak špatné. ocenit se musí dramaturgický přepis filmu (i když jsem jej neviděl, ale asi bude trochu jiný šálek čaje). Lepší než chudák Havel!

mně se tahle inscenace líbila! klasika všech klasik, jak divadelní, tak filmová, nesčetněkrát zpracovaná a omílaná; tato verze se nemá za co stydět, opírá se o výborné herecké výkony v hlavních i v těch menších rolích (Šoposká, Holiček), jak je ostatně v ČK dobrým standardem. bez nějakých zbytečných rušivých prvků příběh pěkně utíká a i přes delší stopáž se divák nenudí. vytkl bych jen trochu překotný a zbrklý závěr, možná nějaký trochu inovativnější režisérův náhled na látku by taky tuto inscenaci učinil výjimečnější.

klasická Wildeova konverzační komedie, klasicky pojatá, dobře řemeslně odvedená, ovšem postižená už trochu zubem času (ve své době to musela být bomba)... vhodné asi pro věrné publikum Vinohradského divadla a asi dobrá volba, holt Špinar to není :-) já bych to trochu zkrátil a oživil, udělal trochu invečnější režii, takhle je to takové to staré dobré klasické představení pro školy se známými a dobrými herci (z Ordinace v růžové zahradě)

viz blog (více v článku na blogu)

Trošku podobné jako Komplic a skoro stejně dobré! Na Zábradlí tento typ her umějí a mě baví se na to koukat. Pěkná svižná moralitka z prostředí velkých firem s možná trochu moc schematickými postavami, ovšem velmi přesvědčivě zahrané, vyrovnané herecké výkony. Neznám originál, ale překlad mi přišel hodně dobrý, hlavně vtipně přeložená jména postav. V rychlém tempu záměrně povrchních dialogů se někteří herci (J. Polášek) občas trochu ztráceli, ale atmosféru se podařilo navnadit myslím velmi dobře. Inscenace si udržuje celou dobu tempo.

Skvělá inscenace a průměrná hra, která nevím proč získala Pullizerovu cenu. Nemám rád hry, kde se sjede celá rodina a začne řešit svoje problémy a otevírat staré rány. Na mě to působí málo uvěřitelně, schematicky, myslím, že text je dost přeceňovaný, konec slabý. S odstupem času v hlavě zůstane jen spletenec vztahů. Režisér ovšem vytěžil ze hry maximum a vytvořil čistou inscenaci s dobrými hereckými výkony, zajímavou scénou..

Tohle se mi hodně líbilo-nejlepší inscenace, kterou jsem letos v DISKu viděl, dobře zvládnutá režie, hra je klas. pojatá (včetně kostýmů a líčení), ovšem vtipná, charaktery postav přesné a trefné. Režisér má velkou oporu v hercích, tento ročník je opravdu šikovný, vyrovnaný. Ženské postavy výtečné, z mužských zaujme hlavně I. Orozovič v hlavní roli. Takhle by měl myslím vypadat Moliére, inscenace by mohla z DISKu rovnou do Národního a např. takový I. Rajmont, který nám krapet senilní, by se mohl od p. Vokouna učit (a ne naopak, jak tomu je!).

Zjistil jsem, že se koná derniéra této inscenace, tak jsem na ni ještě na poslední chvíli vyrazil. Nelituju, dostalo se mi klasické české komedie z počátku století - takové "příjemné retro" s dobrými herci ND, hra sama asi příliš nikoho nenadchne (te zub času už je přeci jen dost znát), ale taky neurazí. Akorát by to šlo možná trochu zkrátit. Pavlu Beretovou na scéně ND zatím nějak nemusím, v DISKu se mi líbila víc, tady i to přišla chvílemi křeč, na takovou velkou roli zatím podle mě moc nemá (dříve tuto roli hrála P. Špalková).

viz blog (více v článku na blogu)

Ale tak jako jo, kouká se na to celkem pěkně. Je to ale maličko dlouhé a rozvláčné, i když zápletka je poměrně přehledná a jednoduchá. Myslím, že aby tato hra vyzněla dobře, je potřeba lepší soubor, než mají ve Švanďáku.. Z úst herců zní tyto hry ve verších (i Škola pro ženy) jako takové rýmovačky... Nebo nevím jestli je to souborem, režií nebo hrou samotnou, ale inscenace je taková snadno zapomenutelná, nevýrazná... Režijně podobný Měsíc na vsi se mi líbil víc.

těšil jsem se na klasickou klasiku od Pitínského a zas tak klasická bohužel nebyla - oproti třeba Babičce nebo Našim furiantům se zde vyskytuje dost "vtípků" a trochu křečovitých scén, hlavně co se týče rozjuchaného teenagerského vztahu mezi Radúzem a Mahulenou - tato postava (v podání Pavly Beretové) a její výklad vůbec patří k těm nejslabším článkům inscenace. její problém vůbec je, že obsahuje možná až příiš režijních nápadů a "vychytávek". kde je ovšem každá trochu z jiného soudku a výsledný miš-maš je na pohádku trochu zběsilý (více v článku na blogu)

no jo no, typický Landa: výborné melodie, hloupoučké texty a katastrofa ve chvíli, kdy se snaží divákovi sdělovat nějaká svá poselství :-( kdyby to režíroval někdo jiný než jeho neschopná žena, asi by vybalancoval a zlehčil některé patetické výstupy, které u mě vyvolávaly spíš smích. musím smeknout před docela promyšleným příběhem, který až na pár detailů dává smysl a je napínavý, překvapivý. představení celou dobu balancuje mezi skvělým muzikálem a kýčem, výborná je také funkční scéna, chtělo by to taky nějakého dramaturga (více v článku na blogu)

Dost nepříjemná podívaná - jednak přílišnou hlučností a neustálým mlácením někoho o zem, za druhé dramaturgickou impotencí, kdy sledujeme příběh jakoby z rychlíku nebo spíš z tryskáče, postavy jednají iracionálně, povrchně, psychologie nulová. V jedné scéně je Markéta znásliněna, v druhé už svého pokořitele miluje. Nulová režie, nefunkční scéna, herecké výkony ovšem poměrně dobré, postavy však často nemají co hrát. výtečná Anežka Rusevová, ztvárnění hlavních rolí slabší. Opravdu by se tato látka dala pojmout mnohem líp.

Bohužel jsem moc z představení nepochopil, o čem Shakespearova hra je. Opět až moc alternativní, na to že se tu neodehrává žádný příběh ale jen série skečů, poměrně málo nápadů.. Zajímavé je použití techniky a promítání scény na plátno. Herecké výkony nijak zvlášť výrazné, dost vyrovnané, koncepce ale nejasná, Někteří hrci své postavy pojímají schematicky a komicky (Hajn, Běhal), někteří zas jako v tragédii (Volpi, Suchánková), jakoby nekopali za stejný tým. Celkově trošku nuda, dosti zapomenutelné představení.

ministerstvo kultury varuje: zhlédnutí tohoto představení vážně poškozuje zdraví osobám s IQ>90! nechápu, jak R. Balaš mohl po výborné Adéle stvořit tento paskvil. vlastně ani moc o muzikál nejde (cca 10 písní na half playback). jedna z nejtrapnějších věcí, které jsem vůbec kdy viděl...

výborný, naprosto přesný výkon Blanky Bohdanové a velká příležitost pro tuto trochu nedoceněnou herečku! pan Zindulka také dobrý, ale přijde mi, že se do toho textu zbytečně moc pokládá a vzhledem k tomu, že ta hra je celkem blábol, který si spíš hraje na velké umění, by to chtělo větší nadhled... myslím, že dramatik chtěl stvořit něco velkého a přitom zůstal celkem na povrchu u takového nostalgicko-patetického tlachání o životě a jakoby si autor ani režisér neuměli vybrat, co vlastně chtějí říci... doporučuji jen kvůli B.B.

hlavním problémem inscenace je dosti nevyvážené tempo - některá místa jsou dobrá, jindy se zas hra strašně vleče, pěkná jsou hlavně hudební čísla (vesměs staré české šlágry z 60. let) v podání překvapivě dobrých zpěváků a kapely na jevišti! hlavně ti mladší protagonisté jsou opravdu velmi šikovní a mile překvapí, na nich by měl Jiří Suchý stavět mladý Semafor, tady je jejich talentu trochu škoda, protože (podruhé za sebou!) jde o dost slabou hru, spíš jen sled převzatých písní propojených chatrným, respektive spíš nulovým dějem. (více v článku na blogu)

zajímavá předloha, citlivá režie O. Brouska, jemuž se podařilo vytvořit opravdu hustou atmosféru, a civilní, ale velmi dobré výkony obou herců. ze začátku je tempo přeci jen o něco pomalejší a při některých replikách rostete (pořád řeší, že jeden není herec, toto by šlo udělat chytřeji a uvěřitelněji). Taky ve hře nehledejte moc logiku (náhodně se zjevující zachránci uprostřed opuštěných blat, když jde do tuhého). závěr hry nějak tak čekáte, ale pointa je opravdu dobrá a překvapivá. výborná hudba a zvuky (více v článku na blogu)

zajímavá inscenace podle slavného dánského filmu plná skvělých českých i slovenských herců. rozhodně pěkná a místy i mrazivá podívaná, místy zase zábavná. jediný problém, který s tím asi mám, je malá uvěřitelnost. sice tam ždímají emoce, pro mě je to ale trochu umělé, že se rodina sjede a začnou se otevírat staré problémy a všichni si to vyříkávají. je to možná efektní forma pro divadlo, takováto citová smršť, ale v důsledku to pro mě znamená, že se nemůžu do těch postav vžít: "jako dobrý, ale takhle to přeci nechodí ne?" reakce postav občas trochu zvláštní. film jsem neviděl, nemůžu soudit.určitě ale kvalitní divadlo

ztělesněná nuda! hra je úplně strašná, notně idealizovaná, úplně o ničem, plná rádoby angl. černého humoru a hlášek proložených rádoby filozofováním o smrti. ještěže sedačky vedle nás byly volné, takže jsem si mohl v 2. půlce na 20 minut lehnout, protože to už se fakt nedalo vydržet a většina diváků si přála, aby Alžběta už konečně chcípla a neotravovala. jinak E. Balzerová asi neumí zahrát špatně, bohužel ale nemá co hrát, ostatní herci ovšem totálně děsní, své postavy vykreslili jen jako karikatury (ne že by byly o moc lépe napsané), režie neinvenční. pochválit se dá jen kostým Alžběty a hudba. rozhodně nedoporučuji!

velmi příjemné překvapení! ačkoli kvalita inscenací ve Švanďáku mi nepřijde nijak závratně skvělá, toto se opravdu povedlo. hlavně díky citlivému režisérovu vedení, které nesklouzlo k nějaké parodii nebo řechtandě, jako např. u Žebrácké opery. herci opravdu výteční, a to naprosto všichni, snad nejkomplexněji herecky podaný kus, co jsem zatím viděl. každá postava je protagonistou citlivě uchopená a s gustem zahraná! K. Cibulková podala výrazný, ale přesto civilní a uvěřitelný výkon. největším mínusem inscenace se zdá nakonec být už samotná Turgeněvova hra, která je dost předvídatelná a na níž se již podepsal onen zub času. známe lepší ruské hry. také kulisy by mohly být zdařilejší, ale o ně tu vážně nejde, herci dokáží zaujmout, i když se musí prohánět nesmyslným papundeklovým rámem dveří kdesi uprostřed zahrady. tleskám!

typická komedie del'arte se všemi typickými postavami; možná by neuškodilo trošku ji proškrtat, protože místy se opravdu dost vleče a ani není příliš vtipná, scény se opakují pořád dokola a spějí k očekávanému konci. k nejlepším okamžikům patřily určitě scény s J. Vondráčkem jako Leliem a jeho sluhou Arlecchinem (P. Tesařem), oba herci hráli opravdu výtečně, nabízí se srovnání se Sluhou dvou pánů v Národním, podobné hry, podobné role, musím říci, že Vondráček za Donutilem nikterak nezaostává, především jeho závěrěčné výstupy jsou brilantní a roli si viditelně užívá; režijní koncepce se mi líbila (scény s turisty), pěkná scénografie (gondola), příjemná hudba a hezké písničky (P. Skoumal), trochu slabší byly výkony některých herců ve vedlejších rolích (Wohanka, Doležalová, Koliáš). celkově se toto představení povedlo, ovšem v Dlouhé patří spíše mezi průměr, mají tam lepší věci

první půlku jsem vůbec nevěděl, na co se dívám, hra neskutečně rychle měnila polohy, tempo, žánry, humorné pasáže se střídaly s filosofujícími úvahami a patosem, chvílemi to připomínalo absurdní drama, frašku, podobenství. jako by se autor a potažmo i režisér nemohli shodnout, co divákovi naservírovat. tím trpěly i herecké výkony, hlavně u Vetchého mi vyloženě přišlo, že neví příliš, jak má svou postavu uchopit, jak má hrát. vůbec mi nesedla L. Žáčková, myslím, že se minula s postavou a nehodila se ani k Vetchému, možná jen typově, Dulava výborný, ostatní spíše průměrní. dost nedivadelní řeč, spíše románová. konec byl vcelku dobře napsaný a rozhodně to celé neshodil, spíš naopak pozvedl, zápletka ovšem dost na vodě a nepříliš uvěřitelná, ani kdovíjak nosná. na výpověď o nějaké době podle mě málo hluboké, na konverzační retrokomedii zase moc.