Studený Čumáček

70%
záznam
Roztomilé. Tedy především M. Holec/Advokát a P. Klimenda/Listonoš, jejich roztomilost je téměř exportní kvality. Uli a Vanilka/Pavel a Charlotte Režní zase vedou v pěveckých partech. Kostýmy á la 60. léta, barevné jako papouščí peří.
Jen kdyby to celé nevypadalo, jako kdyby někdo vzal muzikál pro velké jeviště a natlačil jej do krabice od bot.

65%
záznam
Mírné, ale příjemné posuny významů, zajímavá scénografie a potěšující moderní vsuvky (ponižující on-line "aukce" Kordelie mezi Burgunďanem a králem Francie). Pěkné herecké výkony R. Madeja/šašek, R. Teprt/Kent, M. Hrubý/Glostr, L. Stach/Edgar. Jen ten Lear mi osobně nejde moc pod nos, nevím, jestli to byl režijní záměr, ale vypadá a chová se spíš jako vyšší úředník z magistrátu než jako král. Ruší to...

Hada upravíme dušeného na cibulce s bílým pečivem a předkládáme jako teplý předkrm. Dalším chodem je pak udavačská moucha přidušená poklicí, servírovaná s jemně oblanšírovanými mravenci/šváby. Jako hlavní chod budeme připravovat předem cvičená kuřata/krkavce, následovaná štikou. Tyto pokrmy vhodně sladíme s mrtvou a živou vodou a jako sladkou tečku budeme hostům nabízet Zlatovlásku s kůrčičkou, pečenou na 40 stupňů. Dobrou chuť!

záznam
V podstatě autorská varianta Brémských muzikantů, to však neznamená, že jde o loutkárnu špatnou, naopak. Je zábavné pochopit, že i vejce může mít menší problém s ADHD, husa zas s přijetím vlastního těla, ježek je bájivý lhář a strašpytel, kocour i koza jsou taky případi... Pokud jsou však dohromady, dokážou hodně, aniž by se to mrňatům okatě cpalo víc,než je zdrávo.Loutky měkké a povedené.

65%
záznam
Formálně vytříbená, ale chladná inscenace, která mi nepřináší mnoho přidané hodnoty. Buď mi romantismus nic neříká /a o tom dost pochybuji/ nebo je chyba jinde. Velmi slušná výprava Marka Cpina.

67%
online derniéra
Hans je klaun. Je down. Bez peněz. Bez ženy. Bez vtipu, který někde cestou poztrácel, pokud ho někdy vůbec měl. Smutný, polonahý, jak plyne čas, taky opilý a neustále se lituje.
Šimon Krupa jako Hans - slušný výkon, škoda, že text je hůř stravitelný.

Nádherná párová souhra Josef Jelínek/Petr Vydarený v chytré loutkové klauniádě aneb jak si zařídit pohodlný pokojíček ve velrybím břiše a ještě si řádně zařádit a zazpívat.

75%
Koprovku ano, ale s plátkem hovězího, párek spíš ne a špenát jen s uzeným, v jiné podobě ne. Taková krásně rozjetá maminka s mírně podpantofláckým tatínkem se jen tak nevidí. Skvělé je, že se inscenace nesnaží za každou cenu poučovat o zdravé výživě, i když by měla spoustu příležitostí...

Hlavně udržet fasádu...
Velmi symbolické provedení Lorcova dramatu. Zajímavá práce s kostýmem a doplňky, symbolické vzdorné zouvání bot a odkládání šatů proti rigidnímu zahalování a cupitání na podpatcích. Smutná postava bláznivé babičky klanu, jejíž touha po svobodě mimo uzavřený dvůr je až dojemná /N. Chroboková-Tomicová/ proti chladu a odosobněnosti Bernardy/V. Včelná. Z dcer Doni Bernardy je třeba zmínit J. Posníkovou/Angustias či V. Novákovou/Martirio, které si postavy téměř oblékly. Skvělá hudba Vladivojny La Chii v kombinaci s až barokním operním zpěvem. Vážně zajímavá práce...

85%
Šlo to vidět po třech částech, s přestávkami na vydýchání. Téměř neskutečná práce, nápad využít dnešní technologie a dát tak přeživším obětem, přihlížejícím i vrahům tváře a hlasy, využít prakticky celou činohru a ještě muset přizvat herecké hosty, protože jich stále není dost. A absolutně vše slouží příběhu, jediná kulisa zdi, kostýmy, líčení i výkony hereček a herců, kteří se mohli spolehnout jen na výraz tváře a hlas. Ano, tohle provedení do Národního patří plným právem.

77%
záznam
Večerníček byl černobílý, divný a připadal mi už kdysi mírně přiblblý. Tahle inscenace má odpich a i když je viditelně určená vážně malým dětem, nebude nudit ani doprovod. Odboural mě pěvecký výkon "Máš má ovečko dávno spát!", také propracované loutky vlků a velká loutka sedící ovčí babičky. Nádherná původní hudba.

záznam
Tak co dnes ogrilujeme? Psinu? Buďte přece lidi...Mlsný Jack míří výš, než si myslíme!
Mírně morbidní, notně švihlé marjánkou a značně dynamické. Přesto však u mě vítězí Jaroslav Achab Haidler, kříženec kněze a chirurga trousící své suché hlášky a vnášející až podivný klid do všech situací, ve kterých se ocitá, či do nichž je zavlečen.

66%
Mrňata se nudit rozhodně nebudou, pro mě je příběh možná až příliš jednoduchý. Hezká titulní píseň.

záznam
Panoptikální výrazně stylizovaná tragikomedie se zřetelným rukopisem režiséra a scénografa. Herecké výkony jsou podřízené celkovému rámci (topornost a velká zpomalená gesta), lehce a příjemně vyčnívá Tereza Vilišová/Hedvika.

67%
záznam
Plnotučný rozjezd, pak spíše mléko odstředěné, konec to naštěstí trochu vylepšil.
rozpačitě a přitom chlapecky a bezbranně působící kněz Mojmír/L. Černoch
filosofující a sečtělá teroristka Barbara/L. Roznětínská
policejní vyjednavač Luboš, kterému to prostě "nevyšlo"/J. A. Trnka

85%
Natolik divnodivné, že to budu potřebovat vidět naživo. Tak krabatě poskládaný text, a ono není bytostně komu ho vytknout. GPT-2? Může se umělá inteligence urazit, protože její vtipy nejsou vtipné a herec, jdoucí cestou, kterou mu předepsala, vypadá jako bionická nápodoba? Tedy přesně tak, jak by měla vypadat, chodit a mluvit představa AI o tom, jak vypadá lidská představa o robotech vyšší úrovně? Moc filosofuju....a on přitom vždycky skončí u blízkosti a sexu. Sám, ztracený, hledající, nechápající, takový robotický Malý princ bez růže ve světě úchylů, Úřadů práce, sexu, smrti...

78%
záznam
Krátký životní příběh Vítězslavy Kaprálové vykuchaný ve dvou (a něco) hodinách. Kuchaný nemilosrdně, disharmonicky a nevybíravě. Jenže bez přípravy člověk zjistí, že ví jen to, že Kaprálová "něco" složila a že byla milenkou Martinů, tečka. Jen kdyby byl člověk aspoň trochu víc muzikální...což nejsem, bohužel.
Skvělá Tereza Marečková/Vitka, neméně dobrý Dušan Hřebíček/Martinů, roztomilý cifrující T. Milostný.

65%
záznam
Vlastně ne divadelní představení v pravém slova smyslu, jde spíš o divadelní dokument. Ačkoliv kvalita záznamu je horší, v žádném případě nejde o představení špatné, má dost silný příběh s absurdními momenty (zrůdný valčík pro vybalované kusy oblečení v Kanadě, žehrající sousedka, protože ti "její" Židé si dovolili se vrátit a chtít zpět své uschované věci). Škodí mu ale vyprávěcí forma, která příběh zplošťuje a bere mu víc, než by jinak bylo pro účely divadla nutné.

záznam
Sundej tógu, nahoď křivák, dobře vytuň. Odveď řádnou práci na výkonu hereckém i hudebním, přidej dvě židle a kolečko hřbitovního smetí. Poctivé, nešizené.
moderně střižený politik Kreont/K. Rímský
vzdorující i zamilovaná Antigona/A. Berecková
proti otci se vymezující Haimón/P. Uhlík
udivující Teiresias/L. Černoch
Zas dobrý Gombár, díky!

záznam
Hra v podstatě průměrná, mluvná a dlouhá, ale vytažená do nadprůměru obsazením. Petr Nárožný/Urban je úžasný šarmér a slovní kouzelník, který si omotává dámy kolem prstu během několika minut a během téhož časového období vyřeší jejich předání zákonitým manželům ve vší počestnosti. Jemu pak zdatně sekunduje Ondřej Vetchý/Aurel, produkující plytká slova a konvenční shnilé pomeranče v akvarelu, aby to všechno poslal ke všem čertům nádherným opileckým výlevem.

65%
záznam
Bůh ohol královnu, bůh ohol královnu jejím holicím krémem...
Byť pravděpodobně tento kousek nebude patřit k veledílkům režiséra Špinara, jde o vinohradskou "lepší" inscenaci. Herecky i dramaturgicky. A že si, ó hrůzo, režisér dovolil použít právě rammsteinovské Du hast, no, pak stačí si jen text celé písně přeložit.
Skvělá scéna oddělení obou královen, Marie/D. Havlová-Veškrnová a Alžběty/L. Juřičková, od jejich doprovodu dveřmi uzavřenými alarmem, takže se octnou na stejné straně scény.
Ale pro pravověrné Vinohraďany to vážně moc není...

56%
záznam
Mi to nesedlo, asi...

záznam
46%
Absurdní, ano. Přihoďte ještě kostru Plejtváka myšoka, burleskní umělkyni s pery tam i onde, přistávající Boeing 737 a lízátko plné vos, a bude to kompletní. Ačkoli jde asi o herecky vděčný kus, zábavy trochu málo.

záznam
Ačkoliv se může zdát, že inscenace Panoptikum přímo ukazuje na film Freaks (1932), není to zcela pravda. Ani odkazy na známé panoptikální "celebrity" nejsou jediná a přímá cesta, dokonce ani představa, že takto snad vypadá nový cirkus. Přesto byly všechny (a ještě pár dalších) použity, mluví specifickým jazykem tance a vytvářejí zvláštní příběh o boji o právo být lidmi, ne věcmi. O lásce, nenávisti, závisti, soudržnosti, nestálosti a křehkosti lidského života vůbec. A taky o kvokání a pštrosím péru na zadku.

Rozhodně velmi slušná inscenace textu, který prý stále patří k povinné literatuře. Do manželství vstoupili Štěpán/Z. Trčálek i Eva/K. Vojtková zoufale mentálně nevybaveni. A přišlo dítě, dluhy, nevěra, domácí násilí, všechno v jednom klubku. Jenže to nejsou Mrštíci, ale Světlá, takže míříme neochvějně k happyendu na obzoru. S jednou smrtí, samozřejmě, víc by už bylo proti středostavovskému bontonu...
Spousta symbolů, tak třetina mi asi nestihla dojít. Domeček-úleček jedna radost, na konci plynoucí voda, ach.
Herecky vyniká K. Vojtková/Eva a T. Šulaj/Ambrož (bez textu, prostě jen tak...).