75%    

Gabriel Král. Bůh československého popu. Má dvougarsonku a zlost. Nedostal blýskavé kostýmy a kvalitní mikrofony, schopné zachytit jemné nuance jeho hlasu! Co na tom, že není toaletní papír a mnoho dalších věcí si musí lidé vyčekat ve frontách, a některé si dokonce ani nevyčekají. On chce přece zpívat! Lidé ho potřebují a milují, on musí zpívat! I kdyby, ó hrůzo hrůz, překročil definitivně hranici. Tu pomyslnou i reálnou, směr Mnichov. Anebo...snad ne?
    Šála lála la lály, šála lála jdou dál, Wunderbar Brundibar a jiné brilantně blbé "bubble gum" popěvky s exkluzivní kvalitou českých písňových textů 70. let z moderní autorské dílny Midi Lidi, složené speciálně pro tento filosofický traktát, který je téměř omylem hodně specifickým muzikálem, zvedly spravedlivě mé hodnocení až k nadprůměru. Nevšedně přesné, v jistých bodech a charakterech lidí, kteří se podíleli na kolosu zvaném "český socialistický šoubyzys", ale mají jiná jména či jejich jména ani nesměla být vyslovena (prostě Voldemort, bro)...
   Skvělý Jan Mansfeld (orámovaný žlutými pompony, se svou tak nesocialistickou touhou po barevných filtrech na reflektory a blýskavých flitrech na kostým, tedy...nejlépe více kostýmů, aby se mohl převlékat během koncertu), Nataša Bednářová (její choreograficky zcela zvládnuté tanečky, vokál i slovenština), Bohdana Pavlíková (madam ze Svazu žen, tak tragicky ztrativší život při povinných přehrávkách), Marie Štípková (kadeřnice ve službách STB byla poněkud raritní úkaz), Andrea Buršová (za ztvárnění té, jejíž jméno nesmí být vysloveno), Luboš Veselý (za robotického generálního tajemníka KSČ a následně prezidenta), Marek Frňka (za toho "druhého" zpěváka, tentokrát z Mnichova...)
   A na tomto místě mi dovolte oplakat soubor rozhlasových esejů Podivný showbyznys Pavla Klusáka, který se po útoku hackerů 22. 6. 2023 zřejmě definitivně ztratil z i-vysílání Českého rozhlasu. Schraňoval v sobě skvělé ukázky Kunderovy "blbosti hudby", kterou mohutně produkovala zglajšaltrovaná 70. a 80. léta českého středního proudu a na kterou tenhle filosoficko-normalizační muzikál zřetelně odkazuje. Kouzlo textů "Zpíváme rádi vůni rudých růží" či "Proč by třeba u tankistů pod poklop mě nedali", "Čajový mejdan", "To všechno chemik, kouzelník chemik", "S mírou se vkusem, žena točí glóbusem", "Metro, dobrý den!" a jiné textařské perly tak na jednom místě již zřejmě neuslyšíme...