Reflexe

Když Slovácké divadlo Uherské Hradiště oznámilo, že chystá uvedení rockové opery Jesus Christ Superstar, přiznávám, že to ve mně vzbudilo jisté pochybnosti. Jistě v Uherském Hradišti mají hudebně nadaný soubor a muzikálový žánr pro ně není novinkou. Ovšem díla skladatele Andrewa Lloyda Webbera jsou přece jen trochu jiným levelem.

Pohádkový muzikál Sněhurka a já uvedlo Městské divadlo Brno ve světové premiéře. Nejedná se přitom o hru, pod kterou by byli podepsáni členového tamního uměleckého souboru. Nejedná se přitom o hru, pod kterou by byli podepsáni členového tamního uměleckého souboru...

Autory komorního muzikálu Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) a Toma Kitta (hudba) zná náš divák díky oblíbené komedii Děsnej pátek, kterou Městské divadlo Brno před časem uvedlo v evropské premiéře. Podobně jako v případě Děsnýho pátku, vypráví i NE/NORMÁLNÍ příběh jedné rodiny. Dcera Natalie zažívá svou první lásku a naráží na překážky a problémy s rodiči - Dianou a Danem. Ti řeší svůj vlastní vztah, navíc se stále vyrovnávají s dávnou tragickou ztrátou svého malého syna. Potud by to byl zcela obyčejný příběh, kdyby Diana netrpěla bipolární poruchou, nemocí, která samozřejmě ovlivňuje veškeré rodinné dění.

Městské divadlo Brno uvedlo krátce po sobě dvě odložené premiéry muzikálů Pretty Woman a Jane Eyrová. V obou případech jde o díla prověřená newyorskou Broadwayí, zároveň to jsou ovšem kusy s velmi rozdílným přístupem k muzikálovému žánru.

Maxim Gorkij měl z dnešního hlediska tu smůlu, nebo chcete-li, to štěstí, že žil a tvořil v období sovětského režimu a stal se jeho prominentním autorem, literátem a dramatikem. V současnosti dochází k postupné renesanci inscenování některých jeho her, a i na základě této tendence uvedla Činohra Národního divadla před několika dny premiéru Gorkého dnes méně známé hry Vassa Železnovová.

Jazzový muzikál Cabaret autorského tria John Kander, Fred Ebb a Joe Masteroff už několik desetiletí boří na scénách po celém světě klišé, že je muzikál jen oddechový žánr. Cabaret totiž na pozadí jednoho milostného příběhu ukazuje nenápadný nástup zla, jehož rozpoznání může být v prvních okamžicích velmi komplikované.

Brněnské městské divadlo uvedlo v premiéře lákavý titul. Známe ten příběh ze slavného filmu, kde boháče Edwarda Lewise hrál Richard Gere a prostitutku Vivian z Hollyvoodského bulváru hrála Julia Roberts. Dej je vlastně putující sujet o Popelce. Seznámí se s princem, postupně se do sebe zamilují a musí přijít šťastný konec.

Adaptace populárního filmového muzikálu Rebelové se stala první premiérou Hudebního divadla Karlín po znovuotevření divadel. Kromě domovské scény je retromuzikál uváden na letňanském výstavišti, kde má Karlín svůj letní azyl.

Upírská hororová romance zní jako velmi netradiční námět pro divadlo. Ovšem ve Švandově divadle inscenací Ať vejde ten pravý navazují je na to, co smíchovská scéna dlouhodobě rozvíjí. Jsou to díla severské provenience a za druhé adaptace literárních a filmových děl.

Česká premiéra muzikálu Probuzení jara (Spring Awakening) se odehrála v Městském divadle v Brně v roce 2015, s patrným posunem příběhu z konce 19. století blíže k současnosti. Stejnou cestu zvolili i inscenátoři na hudebním jevišti JAMU, v Divadle na Orlí.

Kontroverzní osobnost protektorátního prezidenta Emila Háchy nebývá právě častým objektem zájmu divadelníků. V roce 2020 uplynulo 75 let od Háchovy smrti a v Divadle D21 se dramaturg Tomáš Jarkovský a režisér Jakub Vašíček rozhodli podívat se na tohoto právníka a politika z hlediska dnešní perspektivy. Byly k němu dějiny spravedlivé? Selhal, nebo jsou jeho prohřešky zveličovány?

Po nepříjemné a dlouhé pauze, zapříčiněné koronavirem, se konečně rozezvučela i Hudební scéna divadla muzikálem, který se až tak často na jevišti neobjevuje. Na základě literární předlohy Charlotte Brontëové (1816–1855) vytvořili Paul Gordon a John Caird z Jany Eyrové divadelní muzikálovou verzi.

Mezi muzikálová centra bývají považována především newyorská Broadway a londýnský West End, ovšem v posledních zhruba 30 letech si výsostné postavení muzikálové metropole vybudovala rovněž Vídeň. Asi nejslavnější německojazyčný muzikál Elisabeth vyprávějící o populární i kontroverzní císařovně vyšel z dílny úspěšné dvojice Michael Kunze – Sylvester Levay. Ani u nás nejsou jejích díla neznámá, úspěšně se tu hrál třeba Mozart! nebo Rebecca, s uvedením Elisabeth ovšem přišlo až 27 let po vídeňské premiéře Divadlo J. K. Tyla v Plzni.

Díky houževnatému nasazení organizátorů se v Plzni povedlo téměř nemožné. Mezinárodní festival Divadlo 2020 proběhl, a stal se tak jednou z mála akcí svého druhu, jež se letos povedlo nejen připravit, ale i odehrát před diváky, a to navzdory zraněním, karanténě několika souborů a s tím spojených změn programu.

K patnáctému výročí své existence naplánovalo Divadlo LETÍ premiéry tří původních kusů. Již loni byla uvedena hra HOMO 40 Daniela Špinara, na podzim divadlo plánuje premiéru hry režisérky Kashy Jandáčkové. Na letní scéně Pod mostem na Štvanici se pak uskutečnila světová premiéra dramatu s lakonickým názvem Greta, který pro pražské divadlo připravil slovenský režisér Marián Amsler.

Populární smíchovská scéna uvedla těsně před vypuknutím koronavirové karantény svou adaptaci nejznámější novely Nikolaje Semjonoviče Leskova z roku 1864, jejíž originální název zní Lady Macbeth mcenského újezdu. Samotná Leskovova novela, jež se v Rusku i u nás nikdy netěšila kdovíjak obzvláštní přízni literárních kritiků a čtenářů, je mnohem známější ve formě stejnojmenné opery Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče, která z Leskovova díla přímo vychází.

Dílo, které napsal Francis Scott Fitzgerald v roce 1920, avšak román čekal až do padesátých let, než ho dílo proslavilo a autor se zařadil mezi nejúspěšnější americké spisovatele, vedle Hemingwaye, Normana Meilera, nebo Josepha Hellera. Avšak vedle výše jmenovaných, kteří popisovali hrůzy evropských válek, kterých se zúčastnili, Fitzgerald prožíval ve svých dílech to, co se dělo v USA. Světová hospodářská krize, šílené gangsterské období prohibice, New York se svými výstřelky zbohatlíků na nezákonných obchodech, úpadek, morálky a nekonečné bujaré veselí „horních vrstev“, které se nemohlo skončit dobře. Autor se narodil v roce 1896, zemřel na infarkt v roce 1940. Slávy svého díla se tedy nedožil. Snad je někde „tam nahoře“ spokojen, že jeho „The Great Gatsby“ byl podle deníku Le Monde zařazen mezi 100 nejdůležitějších knih 20. století.

Režisér David Jařab se po čase vrátil k dílu britského spisovatele Josepha Conrada. Kdysi v Pražském komorním divadle uvedl ceněnou inscenaci Srdce temnoty, tentokrát pro Divadlo Na zábradlí adaptoval Conradův román Tajný agent.

V Městském divadle Kladno měla premiéru inscenace hry Agathy Christie Vražda v Orient Expresu. Hlavní roli Hercula Poirota pod vedením režiséra Petra Mikesky ztvárnil Jiří Š. Hájek. Tajemná atmosféra, napětí a vyrovnané herecké výkony jsou základní devízou této novinky.

Režisér Jan Mikulášek se do brněnské Husy na provázku vrátil po zhruba sedmi letech a hned se tady utkal s nesnadným románem Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. O klasickou divadelní adaptaci literárního díla se ale rozhodně nejedná. Mikulášek s dramaturgem Martinem Sládečkem měli Cervantesovu předlohu jen jako inspirační zdroj, na jehož základě napsali originální scénář, který zkoumá donkichotství ve 21. století.