Greta

Poněkud neujasněná fantasy z blízké budoucnosti. Žánrové zakotvení hry i postoj autora ke klimatickému aktivismu z nesourodé mozaiky až tak zřejmé nejsou. Hra je vedle fantazírování „co bude až…“ napěchovaná faktografií a apelativními citacemi. Vnitřní logika hry nulová, ale díky herecké dynamice se nakonec docela dobře bavíte. Kde jsou konspirace a agitace, k tomu popkulturní odkazy, grotesknost se nejspíše dostaví tak nějak sama. Bravurně podaná hysterická tenze dívky Cívky, nebezpečný charakter Jonáše nebo tajuplnost Pěvkyně jsou vsazeny do divadelně účinných zkratek, jakož i celá apokalyptická nálada. Zatím se tomu smějeme…

--- Nicota přichází --- (více v článku na blogu)

Autor a režisér M. Amsler zpracoval v současné době hojně probírané téma ekologie a zacházení s naší planetou a možné důsledky se snažil domyslet situováním do nedaleké budoucnosti. Snažil se zabývat i dalšími více či méně souvisejícími problémy, ale ty spíše naťuknul. Chvílemi se daří vybízet k zamyšlení, polemice, popř. diskuzi. Na neuspořádaném textu, s nímž mnoho nezmohla ani dramaturgyně, se však mělo ještě pracovat, aby měl adekvátní apel. Některé nedostatky zmírnili herci svým vkladem.

Psychedelická fantasy se sci-fi prvky. Marián Amsler dokáže o vážných věcech vyprávět zábavně, apokalyptickou atmosféru tak střídají lehce absurdnín dialogy doplněné nenásilným situačním humorem. Inscenace je aktivistická, ale není ideologicky jednorozměrná, tvůrci se nedopouští plakátového vidění světa. Je to postmoderní mix vypomáhající si popkulturními odkazy, stejně jako reminiscencemi na Bibli. Jediným problémem je, že tvůrci občas „bojují na příliš mnoha frontách“, a žánrová a stylová nekonzistentnost snižuje vypovídací hodnotu celku.

Apokalyptická fantasy vize nebo poměrně uvěřitelná verze let blízko budoucích? Zamrazilo mě, jak jsem se ve finále svedla přiklonit k druhé z variant. Hraje se o aktuálních problémech, vše plyne na vlně účelné nadsázky, přitom výpověď neztrácí na apelativnosti. Ekologické hrozby, zplundrovaná planeta, pandemický virus jako válečná zbraň hromadného ničení a současná společnost, která se zdá být už nadobro ztracená. Herecký čtyřlístek podává vyrovnané výkony, svým postavám propůjčují všichni odzbrojující energický drajv. Škoda jen, že se inscenace místy poněkud repetetivně cyklí, mírné zkrácení by celkovému vyznění prospělo.