Recenze

Brněnské městské divadlo uvedlo v premiéře lákavý titul. Známe ten příběh ze slavného filmu, kde boháče Edwarda Lewise hrál Richard Gere a prostitutku Vivian z Hollyvoodského bulváru hrála Julia Roberts. Dej je vlastně putující sujet o Popelce. Seznámí se s princem, postupně se do sebe zamilují a musí přijít šťastný konec.

Vivien si postupně v blízkosti bohatého podnikatele uvědomí, že práce prostitutky „není to pravé ořechové“ a boháč Edward postupně pozná, že dávat je vlastně příjemnější nežli brát. Že je lepší prostřednictvím vydělaných peněz raději tvořit, než nesmlouvavě pro zisk ničit slabší podnikatele. Krásná pohádka, že? Ono v pohádkách vždy vítězí sociální pocit spravedlnosti nad dravým mamonem. Pohádky se neřídí vžitými zákony ekonomiky. Proto jsou to pohádky. A čtenář, divák, mladší nebo starší, se rád přenese do tohoto světa, kde vše končí spravedlivě a dobře.

Model oblíbenosti takové romantické pohádky je již dávno znám. Od příběhu Pygmalion G. B. Showa (v muzikálovém přepisu My fair Lady) až po Funny Girl a mnohé další syžety. Proto autoři filmu Pretty Women bez obav sáhli po divadelní verzi a navíc, v podobě muzikálu. Podobně, jako například film Sunset Boulevard Lloyda Webbera vznik úplně stejně, po slavném filmovém uvedení.

Nedivme se tedy, že se autoři pustili hodně navštěvovaný film, který Hollywoodu přinesl nemalé zisky do podoby divadelního muzikálu. Tvůrci hned po poznání, že by z toho mohl být i kasový úspěch se pustili do divadelní verze se záměrem, uspět na Broadway. Vždyť s rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří film opravdu mezi kasovní trháky. A zatímco filmová verze se objevila v kinech v roce 1990, ta divadelní měla premiéru v roce 2018.

V roce 2014 se autor filmového scénáře J. F. Lawton rozhodl tedy spolu s režisérem Marshallem upravit příběh pro jeviště. Bohužel, Marshall během příprav zemřel. Producenti však v práci pokračovali s přesvědčením, že by si to také původní autor přál. K napsání hudby a textů písní oslovili Bryana Adamse a Jima Vallance. Tito umělci byli vybráni pro komponování jejich hudebních kreací z devadesátých let, ve kterých se příběh odehrává. Zdá se, že to byl šťastný výběr.

Na jaře 2020 muzikál slaví úspěch v Londýně a může nám připadat neuvěřitelné, že se v roce 2021 koná středoevropská premiéra Městském divadle v Brně. Ředitel divadla a režisér této inscenace Stanislav Mošna má neuvěřitelný cit pro výběr atraktivních titulů, což právě tady a teď opět dokázal. Hudební scéna divadla byla zaplněna do posledního místa, diváky se zakrytými tvářemi. Ono to sledování představení s rouškami není vůbec pohodlné, ale disciplinovaní návštěvníci opravdu ta pravidla dodržovala.

Podívejme se na konkrétní inscenaci, premiérovanou 11. 9. 2021 na Hudební scéně MdB: O režisérovi již zde byla řeč. Volil pro něj typické herectví s výraznými dialogy protagonistů a s důrazem, na kvalitní vokální i pohybové kreace. Scéna vycházející z filmového střihu byla jednoduchá, variabilní, lehce se měnící z prostředí do prostředí. Podepsal se pod ní již známý spolupracovník režiséra Moši, Christoph Weyers. Vhodně herce oblékly Andrea Kučerová a Adéla Kučerová. Od prostitutek a kluků z ulice, až po elegantní společenské oděvy, kde si kostymérky pohrály třeba s rozměrnými klobouky. Postavy byly oblečeny téměř přesně podle filmové verze příběhu, což lze jenom kvitovat. Divák vlastně viděl známé, a navíc zhudebněné dílo v živém předvedení.

Nemalý úkol čekal také na kouzlení se světly (světelnou režii měl na starosti David Kachlíř). O hudební nastudování se postaral Dan Kalousek, který také velmi citlivě vedl orchestr ve všech, často odlišných žánrech hudebního obsahu. Ona ta hudba Bryan Adamse a Jima Vallence vychází z osvědčených principů muzikálů od Lodi komediantů Oscara Hammersteina, třeba po Olivera Lionela Barta. Orchestr nebyl „v jámě“ jak to v hudebních divadlech je běžné, ale (až při potlesku a děkovačce) divák uviděl hudebníky vzadu, u horizontu. Komunikace s jevištěm je v tom případě jenom pomocí kamer a přes monitory.

Na první premiéře jsme mohli vidět v hlavní roli Vivien Svetlanu Janotovou, která se postupně vrací na jeviště po mateřské odmlce. Po stránce herecké, pěvecké, vůbec interpretační byla vynikající partnerkou zkušenému Edwardovi, kterého hrál jako vždy všestranně připravený a dostatečně důstojný Petr Štěpán. Ještě k hlavním postavám přičtěme Kristýnu Daňhelovou, jako prostitutku Kit a máme v podstatě všechny výborně interpretované klíčové postavy příběhu. Ano, ještě musíme připomenout rozevlátou postavu Happymana Roberta Jíchy, coby jakéhosi průvodce celým příběhem.

Na Hudební scéně Městského divadla v Brně sledujeme muzikál hraný ve strhujícím tempu a interpretovaný na vysoké profesionální úrovni. Stojí za zhlédnutí.