Přízraky

Poctivé dobré divadlo; druhá půle, jak už to bývá, výrazně vážnější.

Klasika zahraná s respektem k autorovi i textu, bez aktualizace k dnešní době. To se často nevidí a jsem rád, že to DD takto zpracovalo.

Viděno již po několikáté a vždy velmi silný zážitek.
Naprosto přesně uchopený Ibsen spolu se skvělými hereckými výkony. Klára Melíšková a Vladimír Polívka - tyto dvě herecké energie - to je něco neuvěřitelného!
Děkuji!

Toto představení jsme měli jako náhradu za představení Terapie (18.5.2023) a poměrně dost velké zklamání. Nemyslím tím ani tak děj hry, ač v dnešní době nikoho nešokuje. Myslím herce a jejich neustálé přeřeky, jako by hru dlouho nehráli a texty prostě pozapomněli. Po nějaké době jsem se přistihla, že než děj vnímám to, kdy se hercům podaří říct větu správně. Dalším zklamáním byla paní Melíšková, kterou jsem do té doby znala pouze z televize a velmi se mi v každé roli líbila. Její projev byl ovšem v této hře vyloženě nepříjemný a nevím zda bych jí ještě na divadle chtěla vidět. Naproti tomu pan Polívka mě mile překvapil.

75 %. Videno 18.5.2023, 10 rada jako nahradni predstaveni za Terapii. Nemel jsem kontakt s herci.
Ibsen prima a dnes jiz neskandalni, kulisy a starodavne nastudovani velmi mile, subjektivne provedeni na DD spise slabsi protoze ho netahla zadna mistni dejvicka hvezda. Zaverecna scena neverohodna, doporucuji Vincenta.
+ K. Meliskova pozitivne prekvapila recitaci basne (tim by se mohla asi lepe zivit), a Kralicek Simcik jednou na pul minuty uplne vypadl z role a ani jeviste neudrzelo vazne tvare. Tak kdo to byl ? American, anglican nebo rus ? :D

Potvrzení, že v DD umí vedle moderny skvěle i klasiku. Paní Alvingová i pastor Manders nosní, jen zřídka sklouzávající k lehké deklamativnosti, Osvald nejvěrohodnější, když je jen slyšet a mimo jeviště, cílevědomá, už u přípravy na konfirmaci vyspělá Regina naprosto přesná, Jakub Engstrand oportunistický, ale tak nějak až mile, skoro jako Alfred Doolittle z My fair lady, že by mu člověk i ten záměr zřídit bordel prominul.

A opravdu krásná scéna a kostýmy, na takový soulad formy a obsahu, jak ho zažívám v DD, se velmi snadno zvyká.

Doplnění po 2 shlédnutí: Polívka byl dnes o kus lepší, +5 %!

Je skvělé, že Dejvické divadlo nepodlehlo módní mánii za každou cenu "aktualizovat" klasiky. I dnes má hra co říct. Scéna jednoduchá a přitom stačila. Herci výborní, jen Klára Melíšková na svou roli nestačila.

Mám nějaký vnitřní problém s "kostýmovými" hrami v Dejvickém, prostě se mi tam nehodí...
Před lety jsem inscenaci viděla v kladenském divadle a pamatuji si, že jsem z toho byla docela zmatená, i si po té době spíš vybavím vizuál než to, o čem to vlastně bylo. Díky Dejvickému konečně vím i ten obsah :-D Je to dobrá předloha, ač možná příliš upovídaná, ale i tak nenudí. Herecky tradičně velmi dobré, ačkoli od chvíle, co se objevil na scéně, mi mezi ostatní V. Polívka moc (až hodně) nezapadal. Jak se ale blížil konec a zejm. poslední scéna, musím i před ním smeknout!

Není to špatné, ale v Dejvickém divadle jsem čekala víc.

I v současné post-postmoderní době lze uspět s velmi, ale velmi tradicionalistickým pojetím divadla. Stačí k tomu skvělí herci a dobrý režisér. V Dejvickém divadle do sebe navíc zapadá i vše ostatní - scéna, kostýmy i hudba (a po dlouhém půstu i naladění diváků).

To snad ani nebylo divadlo ale skutečnost. Naprosto neuvěřitelně uvěřitelné výkony všech postav. Úžasné!

Krásné, klasické, stylově čisté. Jak to, že v Dejvickém herci nehrají, ale do svých postav se převtělují?

Skvěle zahrané (jako prakticky všechno, co jsem v Dejvickém vidět) ale... To "ale" je moje otázka, proč dneska režírovat Ibsena TAKTO? Ohledně inscenace jsem si připadal jako v nějakém provinciálním (norském?:) divadle, kde se Ibsen hraje ještě tak, jak to 1881 napsal a mínil. Ale my dnes už nemáme TUTO dvojitou morálku, ale trochu JINOU. Jistě - text nutno "dodržet", ale v inscenaci by spousta možností prostě mohla být využita ... nějak jinak. Neptejte se mě jak, nejsem režisér. Ale takhle je mi líto - těch 60% je za Melíškovou, Myšičku, Khek-Kubařovou, Polívku i Šimčíka. Aspoň že tak...

Repríza 20.6.2019/ Absolutní jednička nejen v DD a nejen této sezóny! Svědčí o tom fakt, že už během pauzy, ale i po ní bylo velmi těžké cokoliv říci! Srdceryvný zážitek dokázala umocnit už jen přízračná scéna obohacená o nádherné kostýmy! Už to samo na začátku napoví, že se jedná o něco opravdu hluboce mimořádného! Samotný strhující děj a hlavně herecké výkony diváka lidově řečeno ,,dodělají,, !!! Životní role nejen pro Kláru Melíškovou a Vladimíra Polívku! Nutno vyzdvihnout i Martina Myšičku! Jednoznačně 100%!

Po Vraždě krále Gonzaga uděluji Dejvicím podruhé stoprocentní hodnocení. Přízraky jsou mimořádně tísnivé, emocionální, účinkující však nepřehravají. Herecky též opět vynikající, závěrečná scéna K. Melíškové a V. Polívky rve srdce. Režie rozumně střídmá, výborně zvolený hudební podkres, skvělý nápad v podobě zrcadla, v němž se zjevuje kapitán Alving. Celkově velmi silný zážitek.

Obdivuji paní Melíškovou a pana Myšičku pro jejich herectví,obzvláště postava pana pastora na mě zapůsobila nejvíce. Musím pochválit i pana Polívku a zejména jeho nasazení v druhé části hry. Nevím jestli to je předlohou nebo režií, ale měl jsem pocit, že na mě hra nepůsobí kompaktně jako celek. Odnesl jsem si s sebou klid v duši, že mě herci nezklamali, ale mohlo to všechno lépe do sebe zacvaknout.

Nesedlo...

Klasické severské drama, aneb Ibsen v podání Dejvického divadla.

Takové herecké a režisérské vetešnictví už se nevidí ani na oblasti. Zkáza Dejvického divadla opravdu začala.

Můj první Ibsen a první první představení Dejvického (co to vlastně je?) a fungoval velmi dobře. Vynikající Myšička jako pastor! Konec mě rozsekal.

Poctivé dobré divadlo; druhá půle, jak už to bývá, výrazně vážnější.

Klasika zahraná s respektem k autorovi i textu, bez aktualizace k dnešní době. To se často nevidí a jsem rád, že to DD takto zpracovalo.

Viděno již po několikáté a vždy velmi silný zážitek.
Naprosto přesně uchopený Ibsen spolu se skvělými hereckými výkony. Klára Melíšková a Vladimír Polívka - tyto dvě herecké energie - to je něco neuvěřitelného!
Děkuji!

Toto představení jsme měli jako náhradu za představení Terapie (18.5.2023) a poměrně dost velké zklamání. Nemyslím tím ani tak děj hry, ač v dnešní době nikoho nešokuje. Myslím herce a jejich neustálé přeřeky, jako by hru dlouho nehráli a texty prostě pozapomněli. Po nějaké době jsem se přistihla, že než děj vnímám to, kdy se hercům podaří říct větu správně. Dalším zklamáním byla paní Melíšková, kterou jsem do té doby znala pouze z televize a velmi se mi v každé roli líbila. Její projev byl ovšem v této hře vyloženě nepříjemný a nevím zda bych jí ještě na divadle chtěla vidět. Naproti tomu pan Polívka mě mile překvapil.

75 %. Videno 18.5.2023, 10 rada jako nahradni predstaveni za Terapii. Nemel jsem kontakt s herci.
Ibsen prima a dnes jiz neskandalni, kulisy a starodavne nastudovani velmi mile, subjektivne provedeni na DD spise slabsi protoze ho netahla zadna mistni dejvicka hvezda. Zaverecna scena neverohodna, doporucuji Vincenta.
+ K. Meliskova pozitivne prekvapila recitaci basne (tim by se mohla asi lepe zivit), a Kralicek Simcik jednou na pul minuty uplne vypadl z role a ani jeviste neudrzelo vazne tvare. Tak kdo to byl ? American, anglican nebo rus ? :D

Potvrzení, že v DD umí vedle moderny skvěle i klasiku. Paní Alvingová i pastor Manders nosní, jen zřídka sklouzávající k lehké deklamativnosti, Osvald nejvěrohodnější, když je jen slyšet a mimo jeviště, cílevědomá, už u přípravy na konfirmaci vyspělá Regina naprosto přesná, Jakub Engstrand oportunistický, ale tak nějak až mile, skoro jako Alfred Doolittle z My fair lady, že by mu člověk i ten záměr zřídit bordel prominul.

A opravdu krásná scéna a kostýmy, na takový soulad formy a obsahu, jak ho zažívám v DD, se velmi snadno zvyká.

Doplnění po 2 shlédnutí: Polívka byl dnes o kus lepší, +5 %!

Je skvělé, že Dejvické divadlo nepodlehlo módní mánii za každou cenu "aktualizovat" klasiky. I dnes má hra co říct. Scéna jednoduchá a přitom stačila. Herci výborní, jen Klára Melíšková na svou roli nestačila.

Mám nějaký vnitřní problém s "kostýmovými" hrami v Dejvickém, prostě se mi tam nehodí...
Před lety jsem inscenaci viděla v kladenském divadle a pamatuji si, že jsem z toho byla docela zmatená, i si po té době spíš vybavím vizuál než to, o čem to vlastně bylo. Díky Dejvickému konečně vím i ten obsah :-D Je to dobrá předloha, ač možná příliš upovídaná, ale i tak nenudí. Herecky tradičně velmi dobré, ačkoli od chvíle, co se objevil na scéně, mi mezi ostatní V. Polívka moc (až hodně) nezapadal. Jak se ale blížil konec a zejm. poslední scéna, musím i před ním smeknout!

Není to špatné, ale v Dejvickém divadle jsem čekala víc.

I v současné post-postmoderní době lze uspět s velmi, ale velmi tradicionalistickým pojetím divadla. Stačí k tomu skvělí herci a dobrý režisér. V Dejvickém divadle do sebe navíc zapadá i vše ostatní - scéna, kostýmy i hudba (a po dlouhém půstu i naladění diváků).

To snad ani nebylo divadlo ale skutečnost. Naprosto neuvěřitelně uvěřitelné výkony všech postav. Úžasné!

Krásné, klasické, stylově čisté. Jak to, že v Dejvickém herci nehrají, ale do svých postav se převtělují?

Skvěle zahrané (jako prakticky všechno, co jsem v Dejvickém vidět) ale... To "ale" je moje otázka, proč dneska režírovat Ibsena TAKTO? Ohledně inscenace jsem si připadal jako v nějakém provinciálním (norském?:) divadle, kde se Ibsen hraje ještě tak, jak to 1881 napsal a mínil. Ale my dnes už nemáme TUTO dvojitou morálku, ale trochu JINOU. Jistě - text nutno "dodržet", ale v inscenaci by spousta možností prostě mohla být využita ... nějak jinak. Neptejte se mě jak, nejsem režisér. Ale takhle je mi líto - těch 60% je za Melíškovou, Myšičku, Khek-Kubařovou, Polívku i Šimčíka. Aspoň že tak...

Repríza 20.6.2019/ Absolutní jednička nejen v DD a nejen této sezóny! Svědčí o tom fakt, že už během pauzy, ale i po ní bylo velmi těžké cokoliv říci! Srdceryvný zážitek dokázala umocnit už jen přízračná scéna obohacená o nádherné kostýmy! Už to samo na začátku napoví, že se jedná o něco opravdu hluboce mimořádného! Samotný strhující děj a hlavně herecké výkony diváka lidově řečeno ,,dodělají,, !!! Životní role nejen pro Kláru Melíškovou a Vladimíra Polívku! Nutno vyzdvihnout i Martina Myšičku! Jednoznačně 100%!

Po Vraždě krále Gonzaga uděluji Dejvicím podruhé stoprocentní hodnocení. Přízraky jsou mimořádně tísnivé, emocionální, účinkující však nepřehravají. Herecky též opět vynikající, závěrečná scéna K. Melíškové a V. Polívky rve srdce. Režie rozumně střídmá, výborně zvolený hudební podkres, skvělý nápad v podobě zrcadla, v němž se zjevuje kapitán Alving. Celkově velmi silný zážitek.

Obdivuji paní Melíškovou a pana Myšičku pro jejich herectví,obzvláště postava pana pastora na mě zapůsobila nejvíce. Musím pochválit i pana Polívku a zejména jeho nasazení v druhé části hry. Nevím jestli to je předlohou nebo režií, ale měl jsem pocit, že na mě hra nepůsobí kompaktně jako celek. Odnesl jsem si s sebou klid v duši, že mě herci nezklamali, ale mohlo to všechno lépe do sebe zacvaknout.

Nesedlo...

Klasické severské drama, aneb Ibsen v podání Dejvického divadla.

Takové herecké a režisérské vetešnictví už se nevidí ani na oblasti. Zkáza Dejvického divadla opravdu začala.

Můj první Ibsen a první první představení Dejvického (co to vlastně je?) a fungoval velmi dobře. Vynikající Myšička jako pastor! Konec mě rozsekal.

Není to špatné, ale v Dejvickém divadle jsem čekala víc.

I v současné post-postmoderní době lze uspět s velmi, ale velmi tradicionalistickým pojetím divadla. Stačí k tomu skvělí herci a dobrý režisér. V Dejvickém divadle do sebe navíc zapadá i vše ostatní - scéna, kostýmy i hudba (a po dlouhém půstu i naladění diváků).

To snad ani nebylo divadlo ale skutečnost. Naprosto neuvěřitelně uvěřitelné výkony všech postav. Úžasné!

Mám nějaký vnitřní problém s "kostýmovými" hrami v Dejvickém, prostě se mi tam nehodí...
Před lety jsem inscenaci viděla v kladenském divadle a pamatuji si, že jsem z toho byla docela zmatená, i si po té době spíš vybavím vizuál než to, o čem to vlastně bylo. Díky Dejvickému konečně vím i ten obsah :-D Je to dobrá předloha, ač možná příliš upovídaná, ale i tak nenudí. Herecky tradičně velmi dobré, ačkoli od chvíle, co se objevil na scéně, mi mezi ostatní V. Polívka moc (až hodně) nezapadal. Jak se ale blížil konec a zejm. poslední scéna, musím i před ním smeknout!

Klasické severské drama, aneb Ibsen v podání Dejvického divadla.

Po Vraždě krále Gonzaga uděluji Dejvicím podruhé stoprocentní hodnocení. Přízraky jsou mimořádně tísnivé, emocionální, účinkující však nepřehravají. Herecky též opět vynikající, závěrečná scéna K. Melíškové a V. Polívky rve srdce. Režie rozumně střídmá, výborně zvolený hudební podkres, skvělý nápad v podobě zrcadla, v němž se zjevuje kapitán Alving. Celkově velmi silný zážitek.

75 %. Videno 18.5.2023, 10 rada jako nahradni predstaveni za Terapii. Nemel jsem kontakt s herci.
Ibsen prima a dnes jiz neskandalni, kulisy a starodavne nastudovani velmi mile, subjektivne provedeni na DD spise slabsi protoze ho netahla zadna mistni dejvicka hvezda. Zaverecna scena neverohodna, doporucuji Vincenta.
+ K. Meliskova pozitivne prekvapila recitaci basne (tim by se mohla asi lepe zivit), a Kralicek Simcik jednou na pul minuty uplne vypadl z role a ani jeviste neudrzelo vazne tvare. Tak kdo to byl ? American, anglican nebo rus ? :D

Je skvělé, že Dejvické divadlo nepodlehlo módní mánii za každou cenu "aktualizovat" klasiky. I dnes má hra co říct. Scéna jednoduchá a přitom stačila. Herci výborní, jen Klára Melíšková na svou roli nestačila.

Obdivuji paní Melíškovou a pana Myšičku pro jejich herectví,obzvláště postava pana pastora na mě zapůsobila nejvíce. Musím pochválit i pana Polívku a zejména jeho nasazení v druhé části hry. Nevím jestli to je předlohou nebo režií, ale měl jsem pocit, že na mě hra nepůsobí kompaktně jako celek. Odnesl jsem si s sebou klid v duši, že mě herci nezklamali, ale mohlo to všechno lépe do sebe zacvaknout.

Nesedlo...

Takové herecké a režisérské vetešnictví už se nevidí ani na oblasti. Zkáza Dejvického divadla opravdu začala.

Klasika zahraná s respektem k autorovi i textu, bez aktualizace k dnešní době. To se často nevidí a jsem rád, že to DD takto zpracovalo.

Viděno již po několikáté a vždy velmi silný zážitek.
Naprosto přesně uchopený Ibsen spolu se skvělými hereckými výkony. Klára Melíšková a Vladimír Polívka - tyto dvě herecké energie - to je něco neuvěřitelného!
Děkuji!

Repríza 20.6.2019/ Absolutní jednička nejen v DD a nejen této sezóny! Svědčí o tom fakt, že už během pauzy, ale i po ní bylo velmi těžké cokoliv říci! Srdceryvný zážitek dokázala umocnit už jen přízračná scéna obohacená o nádherné kostýmy! Už to samo na začátku napoví, že se jedná o něco opravdu hluboce mimořádného! Samotný strhující děj a hlavně herecké výkony diváka lidově řečeno ,,dodělají,, !!! Životní role nejen pro Kláru Melíškovou a Vladimíra Polívku! Nutno vyzdvihnout i Martina Myšičku! Jednoznačně 100%!

Toto představení jsme měli jako náhradu za představení Terapie (18.5.2023) a poměrně dost velké zklamání. Nemyslím tím ani tak děj hry, ač v dnešní době nikoho nešokuje. Myslím herce a jejich neustálé přeřeky, jako by hru dlouho nehráli a texty prostě pozapomněli. Po nějaké době jsem se přistihla, že než děj vnímám to, kdy se hercům podaří říct větu správně. Dalším zklamáním byla paní Melíšková, kterou jsem do té doby znala pouze z televize a velmi se mi v každé roli líbila. Její projev byl ovšem v této hře vyloženě nepříjemný a nevím zda bych jí ještě na divadle chtěla vidět. Naproti tomu pan Polívka mě mile překvapil.

Krásné, klasické, stylově čisté. Jak to, že v Dejvickém herci nehrají, ale do svých postav se převtělují?

Poctivé dobré divadlo; druhá půle, jak už to bývá, výrazně vážnější.

Můj první Ibsen a první první představení Dejvického (co to vlastně je?) a fungoval velmi dobře. Vynikající Myšička jako pastor! Konec mě rozsekal.

Skvěle zahrané (jako prakticky všechno, co jsem v Dejvickém vidět) ale... To "ale" je moje otázka, proč dneska režírovat Ibsena TAKTO? Ohledně inscenace jsem si připadal jako v nějakém provinciálním (norském?:) divadle, kde se Ibsen hraje ještě tak, jak to 1881 napsal a mínil. Ale my dnes už nemáme TUTO dvojitou morálku, ale trochu JINOU. Jistě - text nutno "dodržet", ale v inscenaci by spousta možností prostě mohla být využita ... nějak jinak. Neptejte se mě jak, nejsem režisér. Ale takhle je mi líto - těch 60% je za Melíškovou, Myšičku, Khek-Kubařovou, Polívku i Šimčíka. Aspoň že tak...

Potvrzení, že v DD umí vedle moderny skvěle i klasiku. Paní Alvingová i pastor Manders nosní, jen zřídka sklouzávající k lehké deklamativnosti, Osvald nejvěrohodnější, když je jen slyšet a mimo jeviště, cílevědomá, už u přípravy na konfirmaci vyspělá Regina naprosto přesná, Jakub Engstrand oportunistický, ale tak nějak až mile, skoro jako Alfred Doolittle z My fair lady, že by mu člověk i ten záměr zřídit bordel prominul.

A opravdu krásná scéna a kostýmy, na takový soulad formy a obsahu, jak ho zažívám v DD, se velmi snadno zvyká.

Doplnění po 2 shlédnutí: Polívka byl dnes o kus lepší, +5 %!