Gimli35

Dejvičtí činoherci pod vedením M. Krobota operu pojali s osvěžujícím nadhledem a obratně ji zvládli! Zaujali především D. Novotný a J. Plesl, kromě nich též povedený český překlad.
Zhlédnuto téměř čtrnáct let po derniéře díky online přenosu (ze záznamu) na mall.tv.

A mně se to líbilo! Příjemně svižná komedie plná jiskřivých dialogů, tradičně kvalitní herecké výkony s drobnými výkyvy na obě strany - září M. Němec, naopak H. Dvořáková mne příliš nepřesvědčila a M. Poulová se bohužel opět nevyvarovala mírné křečovitosti.

(jen poznámka na okraj: nechápu, proč se V. Zavřel - jinak dobře hrající - během děkovačky tvářil jako kakabus a odešel před jejím koncem)

Spojení nového cirkusu a činohry se na Jatkách podařilo. Efektní akrobatická čísla, během nichž dejvičtí překvapili svou mrštností, zajímavá (a z větší části dokonce živá) hudba, pečlivá a nápaditá režie i několik zapamatováníhodných scén (bomba, pekárenské sólo P. Šimčíka, závěrečný skok apod.) - to vše přispělo k solidnímu diváckému zážitku. A že to bylo občas až příliš divoké a obskurní? Ano, ale ve svérázné Krobotově inscenaci to vlastně nepůsobilo zas tak nepatřičně. Celkově milé překvapení!
(A vidět herce na děkovačce ve šťastné euforii, že se jim to povedlo, to je prostě krásné. :) )

Racek v Dlouhé má výborné herecké výkony, podmanivou hudbu a zajímavou výpravu, celkový dojem ovšem výrazně kazí samoúčelné křepčení, ječení, pitvoření se, gesta a pózy. Odvážné a zároveň překvapivě povedené je milostné jiskření mezi Treplevem (P. Neškudla) a Trigorinem (O. Rychlý), ostatní režijní nápady bohužel prošuměly kolem mne, případně jsem je vůbec nepochopil.
Nebylo to vysloveně špatné, ale na Racka běžte radši do Dejvic. (Což platí dvojnásob, jde-li o vaše první setkání s touto Čechovovou hrou.)

Dojemná i veselá (a přitom ne infantilní) hra pro děti, která zaujme i dospělého. Zdobí ji všeobecně povedený a neotřelý vizuál (scéna, světla, kostýmy) a herecké výkony - v hlavní roli září E. Hacurová, ve vedlejších hlavně M. Matejka a L. Veliká; naopak M. Zavičár se pro svou roli typově příliš nehodí (raději bych viděl R. Nováka) a Lucifer O. Rychlého je až příliš ukřičený, vyvažuje to alespoň různými vtipnými kreacemi.
A ještě skvěle vypointovaný závěr a rozumná délka, na to bych málem zapomněl.

Tvůrčí tandem Burešová-Otčenášek se statečně porval s dílčími nedostatky Havlova textu (např. rozvleklost) a na velice povedené scéně T. Rusína nabídl divákům kvalitní inscenaci. Zajímavé režijní nápady (hudba, forbíny, provedení dámského salonu), výborní J. Mazák, M. Sedláčková a V. Skála. Celkově spokojenost.

55 %
Hra Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská od téhož autora a režiséra mne zaujala podstatně více - Havlistům chybí její drajv a originalita, vtipná místa (včetně nápaditého závěru) se však přesto najdou. Herecké výkony (M. Hanuš, T. Měcháček) solidní, výstupy K. Zimy na hranici trapnosti, jednou i za ní.
Dá se vidět, ovšem obávám se, až se ráno probudím, nebudu si z Havlistů pamatovat zhola nic.

Zručně a svižně napsaná a zrežírovaná hra se dvěma zajímavě se prolínajícími tématy, tradičně skvělé herecké výkony všech zúčastněných, velice povedená scéna. Zvláštní zmínku zaslouží Krosovy (M. Myšička) halucinace. Jsem velice rád, že jsem předpředposlední uvedení Dabing Streetu ještě stihl.

Po Vraždě krále Gonzaga uděluji Dejvicím podruhé stoprocentní hodnocení. Přízraky jsou mimořádně tísnivé, emocionální, účinkující však nepřehravají. Herecky též opět vynikající, závěrečná scéna K. Melíškové a V. Polívky rve srdce. Režie rozumně střídmá, výborně zvolený hudební podkres, skvělý nápad v podobě zrcadla, v němž se zjevuje kapitán Alving. Celkově velmi silný zážitek.

Pro mne až překvapivě rozporuplná inscenace. Na jednu stranu výtečné herecké výkony (zejména M. Hádek, I. Trojan, M. Issová), precizní režie a pěkná scéna, na druhou stranu mne však minimálně první polovina až na pár vtipných míst dost minula, její závěr těsně před přestávkou byl ve své užvaněnosti bohužel velice nudný. Až druhá půlka mne konečně chytla.
Návštěvou Vzkříšení asi nic nepokazíte a je i dost dobře možné, že si ho na rozdíl ode mě užijete od začátku do konce, ovšem nemohu se ubránit dojmu, že v dejvickém repertoáru se najdou i výrazně zdařilejší kusy (Vražda krále Gonzaga, Racek).

Pečlivě udělaná klasika, naprosto ohromující výkon M. Isteníka, silný emoční zásah.

Všeobecně působivá podívaná, jíž v mých očích vévodí Zlatý kolovrat, Vodník, Svatební košile a samotný závěr představení. Perfektní výkon F. Němce a R. Máchy.

Pomalý, zdlouhavý a co do humoru dost nevyrovnaný rozjezd vzbudí v divákovi obavy, inscenace však přibližně v půlce své první poloviny nabere ten správný kurz, z něhož se naštěstí až do konce téměř neodchýlí. Zaujali: N. Horáková jako nádherně přeslazená Mařenka, M. Slaný (Branibor), P. Juřica (režisér), R. Kalvoda (šermíř Radim) a především hudebně i R. Říčař (Dalibor); poněkud kolísavý výkon naopak podal Z. Vencl a drobné pěvecké rezervy měl H. Bor.
Celkově však velmi příjemná a vtipná oddechovka s nápaditými aranžemi Smetanových "hitů".

Ano, byla i slabší místa, dalo se škrtat. Tak proč 80 %?
1) ten nápad!
2) vynikající herecké výkony (T. Matonoha, T. Měcháček)
3) několik nezapomenutelných scén (úvod na forbíně, variace na českou hymnu, karafiáty, párky)
4) párky a pivo o přestávce
5) povodil jsem si Husáka :)

Vím, že je to hrozné klišé, přesto si neodpustím poznamenat: tohle jsem si fakt užil! ;)

75 %
Líbilo se mi, jak vynalézavě Havelka k režii Medkova dramatu přistoupil (cvičení, projekce, dobové kritiky apod.), rád mu tedy prominu i drobné kiksy, například úvodní výstup O. Bauera. Herecky zaujali především I. Orozovič, F. Kaňkovský a ve slizké roli i J. Bidlas.
Dobré to bylo!

Hra britského klasika v sympaticky svěžím zpracování. Mezi herci neexistuje slabý článek, všichni jsou na špičkové úrovni. Skvělé!

Líbí se mi, jak jdou J. Borna s M. Hanušem divákovi co nejvíce "naproti" - totiž že se jim podařilo inscenaci oživit především důmyslnou scénou (díky které herci hrají snad po celém divadle), ale i hudbou či kostýmy. Při pohledu do komentářů se mi zdá, že monolog J. Pokorné rozděluje diváky na ty, které totálně znudil, a na ty, kteří z něho byli nadšeni - já se počítám do druhé skupiny. Celkově velmi příjemná hra, která si stažení z repertoáru nezaslouží.

Herci dělají, co mohou (obzvlášť L. Příkazký, J. Plesl a V. Neužil, naopak T. Jeřábek je zde až překvapivě nevýrazný), scéna je zajímavá, hudba pozoruhodná... ale k čemu to všechno je, když inscenace jako taková je pouhou změtí bizarních výstupů, z nichž se mi nepodařilo rozklíčovat, co se mi vlastně hra snažila říct. Účinkující něco říkají, ale slova zůstávají trčet kdesi ve vzduchoprázdnu mezi jevištěm a hledištěm. Škoda, velká škoda.

Svěží a především humorný pohled na moderní slovenské dějiny. Četné historické i kulturní narážky (žasnu, jak dokázali propojit poklad Matice Slovenskej, Buda Spencera, Terence Hilla a Kotlebu). V poslední části, kde exceluje M. Zimová coby Vladimír Mečiar, pak inscenace přechází do vážnějších tónů, zachovává si však svůj švih a hlavně z dialogu Mečiara (M. Zimová) a Tisa (P. Varga) až mrazí. V Dlouhé to zkrátka umějí, a to v češtině i slovenštině. :)

Překvapilo mne, že ačkoli ústřední duo (P. Neškudla a M. Poulová) dělá, co může, je v mých dojmech stejně přehlušeno výkonem M. Hanuše (kolaborant a opilec Rejsek), T. + M. Turkovými (rodiče) a vlastně i celkovou - velmi promyšlenou a působivou - koncepcí inscenace.
(Tedy: jako celek velice povedené, doporučuji!)

Všechny složky tohoto představení fungují na jedničku: herecké výkony (musím vyzdvihnout K. Melíškovou, J. Plesla a M. Krobota), precizní režie, hudba, kostýmy... Nebojte se tříapůlhodinové stopáže, uteče to.

Už jen téma "lidé se zaseknou ve výtahu a nevědí, co s tím" je samo o sobě zajímavé, kolektiv DD se pak zasloužil o to, že inscenace má co říct, je vtipná a rozumně dlouhá, tudíž nenudí. Mně se to líbilo! :)

Skvělé Kainarovy texty, výborná hudba v podání muzikálního souboru DvD, barvitá a hravá Bornova (a Hanušova) režie. Starý muž, který se spřátelil s roztomilou myškou; bombardování; stáří v podobě obří loutky, nad kterou se tají dech; Ubu s nevybíravým slovníkem a mávátky; litující Miss Otis; člověk utíkající z města do přírody... A nakonec perfektní tečka v podobě rozdováděné písně Diga Diga Doo. Tu mi zahrajte na pohřbu! ;)

Vražda krále Gonzaga - stand-up, reportáž a kremelský mráz běhající po zádech (více v článku na blogu)

Eva Hacurová byla (oprávněně!) pochválena mnohokrát, kromě ní však musím vyzdvihnout i Jana Vondráčka, z jehož monologu popisujícího Orestovu smrt naskakuje husí kůže. Jinak se samozřejmě přidávám ke všeobecné chvále inscenace.