Adaben

Dobré představení, které bystře připomnělo Škvoreckého i jeho vrstevníky. Tyhle velké kaleidoskopy mají přirozeně svá úskalí, je otázka jestli jednotlivých scén nebylo až příliš. Přišlo mi, že mnohem lépe fungovaly jednotlivé dialogy a dílčí scény než masové (inscenace v ND o J. Traxlerovi byla v tomhle asi povedenější) a jestli Škvorecký musel mít až čtyři představitele. Co mne překvapilo, že o přestávce spíš odešlo pár starších diváků, naopak spousta mladých se zřetelně bavila 20.stoletím až do konce - Škvorecký by hlavně ze smíchu studentek měl jistě radost. A řada dobrých hereckých výkonů, od P. Kostky, C. Mayerové počínaje. Derniéra.

Spíše zklamání, naladěn některými recenzemi jsem čekal větší zážitek. Herci hrají dobře, ale mám dojem, že se mi líbily některé jednotlivé scény a dialogy, ale celkový příběh a vyznění hry se mne nedotklo. Děj člověka minul nebo ho vlastně skoro nevnímal, jen jednotlivé promluvy. (A při tom dlouhém sezení a mlčení u stolu, nic proti tomu nápadu, ale vzhledem, že bylo zrovna krátce po MS v hokeji, nejradši bych ho z hlediště ukončil výkřikem: Kundrátek, Pastrňák, gól! Protože mi přišlo, že ukončení toho mlčení z hlediště by bylo vysvobození pro všechny.)

Ale ano, myslím, že podařená inscenace, trochu pomalu se rozbíhající, ale postupně získává své napětí každý výstup a čapkovské kouzlo každá postava. Také pěkná a funkční hospodská scéna a herci myslím si role užily, od nejzkušenějších Beneše, Stivínové, Bora i k mladší generaci, Kaňkovský, Mácha, Stavná a další.

Podařená inscenace. Zweigovu novelu jsem kdysi četl a tak jsem byl na dramatizaci zvědav a dopadlo to dobře, téměř celé představení mělo spád a přitom herecké výkony byly prokreslené a přidanou hodnotou, že se tu pěkně sešli mladší herci s nejzkušenějšími členy současného souboru divadla.

Váhal jsem, jestli na tohle představení jít. Viděl jsem kdysi představení v Národním divadle s řadou dodnes pamatujících si hereckých detailů. Ale nakonec jsem nelitoval, Krobotova úprava je opravdu dobrá a samotné představení opět svěží, přes délku slušně utíkající, i zde si krásně, přiměřeně libeňskému jevišti poradili s kostelními scénami, a některé postavy oproti Národnímu byly hrány jinak a přitom taky zajímavě(farář atd.),a O.Veselému hlavní figura Rybáře se velmi vydařila. I snad všem ženským představitelkám se jejich role dost povedly. Smysl příběhu Mrštíků na diváka znovu dolehl.

Pěkná inscenace a působivá, a zdařilé propojení starší, mladší i nejmladší herecké generace současného ND. Ale žel když za Vámi sedí středoškoláci, a úplně celé představení propovídají, tak Vám i tohle podařené představení a Erbenovy verše pokazí.

Některé scény jsou velmi pěkné, některé herecké výkony působivé /Mikluš, Prachař, Batěk, i třeba hlavní mladí hrdinové/, ale v ději jsem se ztrácel a těžko říct, jestli bych se odvážil jiným inscenaci doporučit ke shlédnutí.

Topolova hra dnes asi diváky už míjí, hlediště bylo poloprázdné, škoda. Mně se ta hra pořád líbí a představení to je slušné, pravda lepší po přestávce. A nejlepší ve scénách pantatíků, vždyť různí Cihláři, Smrťáci, předsedové i Králové jsou pořád prototypy Čechů. Jen by se dnes schovávali za firemní akci na kolech či teambuildingy. Ale inscenace je lepší tam, kde se drží své doby, než v bezčasí. Bystré bylo obsadit R.Rázlovou do Pražky. Viděl jsem už třetí inscenaci této hry a ona nejvíc podtrhla pragmatičnost postavy.

Hra jako napsaná je zajímavá, jenže se obávám, že samotná Špinarova inscenace mi zase dlouho v paměti neuvízne. Herci se snaží (například J.Stryková, P.Battěk a další), ale něco tomu všemu chybí, a zase z toho vychází jen takový rej na velkém jevišti. A tak po pár dnech mi zůstává v paměti jen pár věcí (upadlá kabelka z tribuny, zpěv K.Winterové), škoda. Ze Špinarových inscenací v ND, které jsem viděl, mne skutečně chytla patrně jen Pýcha a předsudek.

Po přestávce to bylo docela pěkné divadlo s vyhraněnými postavami, do přestávky bohužel převládl rej, ve kterém se poněkud jednotlivé figury a jejich osudy vytrácely.

Viděl jsem jen do přestávky (z řady i osobních důvodů), takže mé hodnocení není kompletní. Slušné to bylo do konce prvního dílu, především jeviště vždy prozářily scény s V.Lazorčákovou. Mefistoteles i Faust podle mne zas tak výjimeční nebyli (ale vím, že je to těžké). To, co následovalo ještě před přestávkou z dalšího dílu, mne míjelo. Vůbec si myslím, že se spíš tvůrci měli soustředit na propracování děje 1.dílu, například vysvětlení osvobození Markétky bylo trochu odbyté. Zatím pro mne nejzajímavější a nejvyrovnanější Faust zůstává ten rozhlasový s Cupákem, Hrušínským, Medřickou atd.

Moderní pojetí je nápadité, má své silné stránky, ale také své stíny. Tak trochu, čeho je příliš, je někdy příliš. Pavlu Beretovou jako herečku oceňuji, její Maryšu si budu pamatovat. T.Medvecká se chopila Lízalky zajímavým způsobem, Strouhalka M.Stehlíkové je výborná, dobří jsou i pánové. Ale nechat Maryšu ve spodním prádle je pro mužské oko osvěžující, jenže když to trvá desítky minut, celé kouzlo se ztrácí. A po svatbě je ztrát víc. Herci se v hospodě víc plazí, než zaujmou dialogy apod. Viděl jsem předchozí provedení v ND s Pavlicovou hudbou a Štěpničkou, Somrem a to mne chytlo víc.

Povedené představení s dobrými výkony (přesně bych hodnotil tak 75%)Bareše, Řezáče, Vlacha, Postlerové a dalších. Trochu nechápu, proč inscenace měla už derniéru, když bylo vyprodáno a diváci tleskali vestoje. Samotný obsah mne možná ještě víc chytil při prvním seznámení s ní, v nedávné a také povedené inscenaci ve Stavovském divadle, ale to je vcelku pochopitelné.

Ostrovní Tři sestry. Už je to žel po několikáté v ND (Nebeského Lear atd.), kdy je zbytečně dlouhé první jednání a pak po přestávce jen takový dodatek, byť v tomto případě i zvládnutý. Hra má jistý spád, nápaditou scénu, herci hrají zajímavě a téměř každý má své silné scény (Preissová při tancích, Pavelka nad urnou, všechny sestry svým nasazením atd.), ale stejně jsem se nějak víc do děje nepropadl, úplně mne to nechytilo. Viděl jsem i ve Stavovském zdařilejší inscenace irských her. A ta sprostá mluva od sester mne v podstatě míjela, ani nedráždila, ani nepřitahovala, poněkud prázdnota.

Asi paradox vinohradské scény. Hlediště poloprázdné (zaplněné tak z jedné třetiny), představení dlouhé, předlouhé a přitom krásné a vynikající. Jistě by šlo místy o něco zkrátit, ale i tak neměl člověk problém jej vydržet. Výkony herců, a to všech, snad v průběhu hry ještě rostou. A za výkon Gynta by prostě Ondřej Brousek měl dostat Thalii. Obdivuhodné je už jen to, že to hlasově vydrží celé tři hodiny. Ale i dámy a další, či třeba O.Brousek ml. s promluvou nad hrobem jen tak nezmizí z divadel.paměti, a to jsem před 20 lety viděl tuhle řeč pronášet nezapomenutelně Radovanem Lukavským.

Obsah hry už možná trochu zastaral, bohužel, ale samotná inscenace v Činoherním klubu je podařená.

A mně se to líbilo. Snad mám na českou klasiku slabost, ale bavil jsem se. A jsem rád, že řada herců si užilo herecké příležitosti Beneš, Němec, Postránecký, Rajmont, Šporková a další. Před už dvaceti lety jsem viděl Klicperovy Tři veselohry v Národním a tehdy mne výrazněji chytla jen "Potopa"(?), také s Postráneckým, pak jsem viděl Hadriana z Římsů a tu inscenaci si už tolik nepamatuji, ale tentokrát myslím se v podstatě vydařil Klicpera celý.

Pěkné. I když se mi nezdály být všechny herecké výkony stejně vyrovnané. Čekal jsem trochu možná i větší odstup od původního textu, ale v důsledku to takhle bylo i lepší. Kupodivu stejná slova jsem slyšel při odcházení od jakýchsi středoškoláků. Alois Jirásek i po sto deseti letech od premiéry může být spokojen i pochválen.

Líbila se hlavně první polovina hry, která mi přišla svižná a s vtipem, ve druhé půli mne obsah hry a její řešení už poněkud míjelo, či mi přišlo přehnané. Příjemné bylo obsazení J.Štěpničky, A.Švehlíka atd. do rolí stárnoucích vědců.

Zajímavá hudba, vizuálně určitě pěkná scéna, hecům asi také těžko něco vytýkat, ale tak nějak představení na efekt, ne vtáhnutí do děje, do postav, do příběhu, škoda.

Dobrá inscenace, herce lze jen obdivovat, že v podstatě jsou pořád na scéně, mají dlouhé promluvy a nechybují. Vedle Isteníka jsou zajímavé určitě i obě mladé dámy. Ale trochu mi to i tak přišlo zdlouhavé či natahující, prostě Oblomov.

Kvalitní představení, pěkná scéna, a zajímavé herecké výkony. Možná jsem čekal, že bude více využita hudba. Kdysi jsem tuto Harwoodovu chytrou hru viděl ve Stavovském s Němcem, Donutilem a výborným Mrkvičkou v menší roli, a tehdejší dojem mne přivedl, abych tuhle hru viděl ještě jednou a zklamán jsem určitě neodešel. I když první dojem ze hry byl přece jen silnější.

Slušné představení, ačkoliv Oněgina bych si představoval trochu jinak, a to v obou jeho podobách (ale nejsem ženská), líbily se obě hlavní milovnice a v podstatě jednoduchá a přitom účinně využitá scéna se stoly.

Ten příběh nemusím. Film jsem kdysi jednou viděl a už se na něj nejspíš nikdy dívat nebudu. Ale představení to není špatné. A využití symbolů obchodního centra a současného nakupování mi nevadily. A výkon Martina Pechláta hlavně ve druhé půli je nadmíru zajímavý a i ostatní herci jsou velmi dobří.

Zajímavé představení, řada věcí se mi líbila, herci také zajímaví a výkon hlavní hrdinky bezesporu zapamatovatelný. Poslední scéna a dialogy mi přišly poněkud zdlouhavé a trochu kupodivu celkovému dojmu z představení spíše uškodily /a to včetně závěrečného zpěvu, alespoň mám takový dojem./