V rytmu swingu buší srdce mé

Veliká srdcovka. Stačí říct, že tancuji se Swing Busters a vše je hned jasné. Swing mám v krvi a tedy kostýmy, scéna, taneční a zpívaná čísla, prostě vše perfektní... hezky doplněné o činoherní části. Zrovna zde Orozovič prokázal svou pohybovou i zpěváckou vyspělost. Líbilo, moc!

Krásné představení.

75 %, velmi milé překvapení.

Inscenace pánů Havelky a Vačkáře o části života J.Traxlera viděna od premiéry třikrát,naposledy 8.12.18 2.řada přízemí.Mluvený úvod Igora Orozoviče doplní band složený z činoherců M.Preissová,F.Kaňkovský,
D.Matásek..je skvělý.Následuje rozjezd kariéry J.Traxlera po konec války /od Klatov tlačíme,došel nám benzín Jeep/až po jeho útěk za hranice. Všichni účinkující Beretová,Pidrmanová,Bidlas,Rajmont.. včetně živého orchestru si představení neskutečně užívají a je radost je sledovat. Výprava vizuálně na výši.Takhle se dělá divadlo.Ani to cigáro a prdel nepůsobí zde trapně.Děkuji. SWING HEIL!!!

Scéna zajímavá, herecké výkony dobré, Melody Makers naprosto špičkoví... ale ten scénář. Zoufale jalový, v první půli do omrzení opakované Traxlerovy milostné avantýry a hromada banálních dialogů; jako na vysvobození jsem čekal, až se ze zákulisí vynoří jazzový orchestr na posuvném jevišti. Druhá půlka o poznání lepší, více vtipných situací (nezapomenutelný především StBák Švestka), i atmosféru doby se režisérovi povedlo lépe vystihnout.
Sečteno a podtrženo: neodcházel jsem vysloveně roztrpčen, jen jsem prostě očekával víc. Tahouny inscenace byli jednoznačně Melody Makers. Swing high!

Celkově šlo spíše o hudební revue a průřez životem jazzmana, jehož jméno dnešní generaci už moc neříká, stejně tak jeho písně. Igor Orozovič byl ale skvělý, stejně tak překvapil Jan Bidlas a vynikající byla Pavla Beretová. Rozhodně nelituji, že jsem toto dílo viděla, ale rozhodně nepatří k titulům, na které bych se vracela.

Vynikající představení s vynikajícími hereckými i pěveckým výkony.Igor opět v jiné poloze a opět vynikající. Za mě vynikající.

Na to, že muzikály moc nemusím, tak tento se mi celkem líbil, akorát byl až moc dlouhý.

Nebylo špatné, ale nijak extra zábavné. Po půli jsem s napětím očekával konec. Nicméně je to možná dáno tím, že jsem byl na představení "vyslán", swingu neholduji a příběhů o totalitních režimech jsem již viděl více než dost.

Představení těží ze "šťavnaté" swingové hudby s podání "plnotučného" orchestru Melody Makers a přesvědčivých výkonů Igora Orozoviče a Pavly Beretové, kteří výborně zpívají a tančí. Dech mu ovšem dochází v dialozích, které děj neposouvají dopředu a slouží jen jako oslí můstky mezi jednotlivými písněmi. Představení také trpí tím, že čas věnovaný válečnému období je neúměrně dlouhý a poválečná doba je naopak příliš krátká. I když poučený divák chápe, že po válce už toho pan Traxler moc nenapsal, tak pokud to mělo být životopisné dílo, schází mu pointa v podobě jeho kanadského života mimo hudbu.

Vynikající představení na nedělní odpoledne, plné skvělé hudby a plného nasazení všech herců, kteří podávají i velmi dobré pěvecké a taneční výkony. Škoda jen, že hercům často nebylo rozumět, zejména v mluvených pasážích během písní.

Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku swing pro první republiku. Líbivé melodie v podání famózních Melody Makers paradoxně rozbíjejí veškerou snahu odvyprávět zajímavý příběh. Strašlivě nevyrovnaná je zejména první část, a dlouhá:(, druhá polovina naopak tak nějak radostně neradostně je náhle ukončena koncem nekoncem skotačivým tancem. Výsledkem žel není strhující hudební revue, ni působivá činohra. Rozhodně by dílu prospěly zásadní dramaturgické škrty a vůbec to chtělo tak nějak pevněji uchopit za pačesy.

Obrazy inspirované životem J. Traxlera kombinované s úryvky nejen jeho skladeb. Hra stojí na hudební (koncertní) složce, na kterou je až příliš okatě naroubován Traxlerův životní příběh. Dramatické situace oscilují mezi naivitou a ideologickou tezovitostí. Zvláště první části chybí potřebné tempo a zasloužila by výrazné dramaturgické škrty. Velmi rušivě působí ozvučení představení.

75%
Typická režie O. Havelky s akcentem na hudební složku, s jemným humorem, s příležitostmi pro mladé členy souboru. Hostování v NDB se povedlo, výborný byl I. Orozovič, nečekaně skvělá M. Borová ve vedlejší roličce. Musím ocenit, že autoři téhle zpěvohry přes lehce nostalgický podtón udrželi určitou atmosféru prvorepublikových filmů (jak už bylo jinými dobře připomenuto). A to nejen jejím tempem, které se zdá v naší vystresované době snad pomalé, ale i určitým barvotiskovým optimismem a lehkou šablonovitostí, též typickými pro pamětnické filmy.
Myslím, že tuhle "práci" si užívají i herci.

i když vlastně končí celkem smutně, stejně všichni odcházejí z divadla s úsměvem a svižnou melodií v hlavě (takovou tou, co se jí nemůžete zbavit, a ani nechcete.)

Že to bude tak nějak přibližně zrežírované, jsem čekal, ono je to ale bohužel i tak nějak přibližně a plytce napsané. Spolu s neúměrnou délkou musím říct, že jsem představení přetrpěl. Také jsem nepochopil nazvučení - postavy střídavě mluvily a a zpívaly na mikroport a pak zase bez něj, bez nějaké koncepce a logiky. Ani interpretace písní mě neoslovily. Myslím si, že inscenace by se hodila více do Karlína nebo ABC, ale Národního není hodna. Poslední ještě více laciná část mě tedy dorazila, proto dávám jen 30%.

S veškerými výtkami, které tady na účet představení zazněly, asi souhlasím, přesto přes všechnu tu rozvleklost a chabou dějovou linie, se mi přestavení vlastně dost líbilo.

Hezké zhodnocení té doby, herecky se mi to též líbilo. Hezky volně zpracovaný CV známého autora.

repríza 9.10.2016

Představení sice dlouhé, ale neskutečně rychle uteklo. Skvělá hudba, hodně slušné herecké výkony. Líbilo se nám.

Hudební revue V RYTMU SWINGU BUŠÍ SRDCE MÉ je postavena hlavně na výborném výkonu Igora Orozoviče v hlavní roli J.Traxlera.Celkové pojetí představení je ale velice tendenční,hlavně zdlouhavé a nebýt několika lepších hudebních čísel orchestru Melody Makers O.Havelky,bylo by celé představení pěkná nuda.Scénář je napsán jako politická agitka,poplatná době.Ve hře zazní i několik vulgarit,což do Zlaté kapličky nepatří,ale které se samozřejmě většině diváků líbí.Scénografie ale i kostýmy jsou velmi chudé i např.zvukový design je špatný(na 2.balkoně a výše nejsou dobře slyšet dialogy).Repríza 22.5.

Bavilo me to. V ND se podarilo dat dohromady velmi talentovanou smecku mladych hercu.

65%

Na mě až moc jednoduchá dějová linka, určitě by šlo příběh nastudovat zajímavěji. Ale určitě stojí za zhléhnutí, zvlášť pro publikum, které má rádo swing . Vyzdvihla bych herecké výkony I. Orozoviče, K.Dobrého, F.Kaňkovského. Výborný orchestr.

Příjemné představení pro milovníky swingové hudby. Výborné herecké i taneční výkony. Jen by hra mohla být trošku kratší

Zasloužená nominace Igora Orozoviče na Cenu Thálie. Krásný zážitek a hlavně perfektní živá hudba Melody Makers!

Pro milovníky swingu je toto báječné představení, ale nejen pro ně. Je sice dlouhé a děj je naroubován na texty písní, ale nic není uděláno násilně. Melody Makers jsou jako vždy úžasní, ale co musím zvláště vyzvednout je nejenom herecké ale i pěvecké a muzikální nadání herců ND, zvláště Beretové a Orozoviče. Skvělou roli má zde pan Dobrý. Skvělý nápad pana Havelky zrealizovat toto představení v budově ND, je velmi zvláštní slyšet swing v této budově, ale rozhodně sem toto představení úžasně zapadá. Jediné mínus může být pro někoho délka.

Skvělé. A živá kapela všemu jen dodává....

Velmi příjemné vydařené představení. Skoro tři hodiny utekly jako nic. Rozhodně jsem se nenudil. Určitě bych neškrtal a nezkracoval. Tradičně výborní Melody Makers. Herecky, a překvapivě i pěvecky, výborná hlavní dvojice Orozovič - Beretová. Ale i ostatní herci a zpěváci velmi dobří. Za zmínku určitě stojí výkon K.Dobrého. Celé to působilo kompaktním dojmem. Člověk si odnášel dojem, že to všechny na jevišti opravdu baví. A hlavně se to podařilo přenést i do hlediště.

Nádherný výlet do swingové éry. Výborní Melody Makers a skvělé pěvecké a herecké výkony - zvláště neodolatelně vtipný major Traxler Karla Dobrého.

Po dlouhé době v ND dobré představení.Mladí herci ND výborně nejen hráli, ale i zpívali a tančili. Odřej Havelka opět ukázal že opravdu umí.

To se musi videt.uzasny 3h tuze rychle uteklo.

Inscenace potěšila, zahraná s nasazením a opět se povedly Havelkovy různé vtípky na oživení scén, kvalitu zpěvu posoudit neumím. Jen bych udělal dříve přestávku a lépe to rozdělil a také zastřelení protihráče Faixe na hranici nebylo zcela přesvědčující. A tak přestože děj a filmů ze scénami z protektorátu a z prvních let častušek bylo už hodně, myslím, že se s tím všichni tvůrci a herci utkali se ctí a s nápady, které ještě nenudily.

Moc jsem se těšila. Námět i autor a režisér mě lákal. Bylo to ale velmi, až neúnosně dlouhé. Chtělo to zkrátit první půli. Opravdu by ta hodina a tři čtvrtě do přestávky snesla ostrou tužku.

Důstojná pocta Jiřímu Traxlerovi, představení rozhodně patřící do Národního divadla a dávající hercům ND zajímavé příležitosti. Děj není jen spojovací vata mezi písněmi, scénář si ale zasloužil výraznější škrty a zkrácení. Mnoho situací je vysvětlováno zbytečně polopatisticky. Výsledek mohl být mnohem lepší, pokud by Ondřej Havelka svěřil režii někomu jinému, kdo by k tématu přistoupil nepředpojatě (vím, bylo by to těžké rozhodnutí). Skvělá Pavla Beretová.

55%. Jenom pro ty, co mají rádi jazz. Nečekejte náročné téma, je to o hudbě a o všem, co Havelka stělesňuje. O hodinku zkrátit a bude to svižnější.

Pro mě jako fanouška prvorepublikových filmů to byl veliký zážitek!Skvělé vystižení doby,atmosféry,úžasná hudba i pěvecké výkony.Geniální Melody Makers - vidět je a hlavně slyšet na scéně historické budovy v plné předválečné parádě je skutečně zážitek! Úžasné pěvecké výkony Rozálie Havelkové - při jejím zpěvu písně Jsem dívka v rytmu zrozená mi skutečně padala čelist. Ale i činoherci byli skvělí, pěvecky i herecky byla dobrá P.Beretová, nezklamal ani I.Orozovič a především komické výstupy "hodného" nacisty Karla Dobrého byly skutečně geniální! Hezké spojení s dobovými filmy, vydařená scéna!

Po dlouhé době výborné představení, skvělá hudba, zajímavé propracování scén, povedené vtipné pasáže. Z počátku jsem měla trochu problém se vtažením do děje a nemohla jsem se zbavit dojmu, že některé postavy jsou příliš přehrané, a tudíž ne moc uvěřitelné. Ale pak mě děj i strhl, bavila jsem se až do konce! Rozhodně doporučuji! A velká poklona orchestru!

75 % Inscenaci je vytýkáno, že je dělána na jistotu. Samozřejmě, že v ND očekávám hry, které jsou určeny divákům, mají ho zaujmout. Odcházela jsem z představení spokojená. Výkony hlavních představitelů jsou výborné.

Dlouho jsem neviděl představení, které je udělané tak otravně na jistotu. Ano "lidem" se to líbit bude, ano "lidi" na to budou chodit, ano z čistě technického hlediska se mu nedá nic moc vyčítat, ale tolik klišé, voditek a návnad pro diváka a tak neaktuálně zpracované...

Veliká srdcovka. Stačí říct, že tancuji se Swing Busters a vše je hned jasné. Swing mám v krvi a tedy kostýmy, scéna, taneční a zpívaná čísla, prostě vše perfektní... hezky doplněné o činoherní části. Zrovna zde Orozovič prokázal svou pohybovou i zpěváckou vyspělost. Líbilo, moc!

Krásné představení.

75 %, velmi milé překvapení.

Inscenace pánů Havelky a Vačkáře o části života J.Traxlera viděna od premiéry třikrát,naposledy 8.12.18 2.řada přízemí.Mluvený úvod Igora Orozoviče doplní band složený z činoherců M.Preissová,F.Kaňkovský,
D.Matásek..je skvělý.Následuje rozjezd kariéry J.Traxlera po konec války /od Klatov tlačíme,došel nám benzín Jeep/až po jeho útěk za hranice. Všichni účinkující Beretová,Pidrmanová,Bidlas,Rajmont.. včetně živého orchestru si představení neskutečně užívají a je radost je sledovat. Výprava vizuálně na výši.Takhle se dělá divadlo.Ani to cigáro a prdel nepůsobí zde trapně.Děkuji. SWING HEIL!!!

Scéna zajímavá, herecké výkony dobré, Melody Makers naprosto špičkoví... ale ten scénář. Zoufale jalový, v první půli do omrzení opakované Traxlerovy milostné avantýry a hromada banálních dialogů; jako na vysvobození jsem čekal, až se ze zákulisí vynoří jazzový orchestr na posuvném jevišti. Druhá půlka o poznání lepší, více vtipných situací (nezapomenutelný především StBák Švestka), i atmosféru doby se režisérovi povedlo lépe vystihnout.
Sečteno a podtrženo: neodcházel jsem vysloveně roztrpčen, jen jsem prostě očekával víc. Tahouny inscenace byli jednoznačně Melody Makers. Swing high!

Celkově šlo spíše o hudební revue a průřez životem jazzmana, jehož jméno dnešní generaci už moc neříká, stejně tak jeho písně. Igor Orozovič byl ale skvělý, stejně tak překvapil Jan Bidlas a vynikající byla Pavla Beretová. Rozhodně nelituji, že jsem toto dílo viděla, ale rozhodně nepatří k titulům, na které bych se vracela.

Vynikající představení s vynikajícími hereckými i pěveckým výkony.Igor opět v jiné poloze a opět vynikající. Za mě vynikající.

Na to, že muzikály moc nemusím, tak tento se mi celkem líbil, akorát byl až moc dlouhý.

Nebylo špatné, ale nijak extra zábavné. Po půli jsem s napětím očekával konec. Nicméně je to možná dáno tím, že jsem byl na představení "vyslán", swingu neholduji a příběhů o totalitních režimech jsem již viděl více než dost.

Představení těží ze "šťavnaté" swingové hudby s podání "plnotučného" orchestru Melody Makers a přesvědčivých výkonů Igora Orozoviče a Pavly Beretové, kteří výborně zpívají a tančí. Dech mu ovšem dochází v dialozích, které děj neposouvají dopředu a slouží jen jako oslí můstky mezi jednotlivými písněmi. Představení také trpí tím, že čas věnovaný válečnému období je neúměrně dlouhý a poválečná doba je naopak příliš krátká. I když poučený divák chápe, že po válce už toho pan Traxler moc nenapsal, tak pokud to mělo být životopisné dílo, schází mu pointa v podobě jeho kanadského života mimo hudbu.

Vynikající představení na nedělní odpoledne, plné skvělé hudby a plného nasazení všech herců, kteří podávají i velmi dobré pěvecké a taneční výkony. Škoda jen, že hercům často nebylo rozumět, zejména v mluvených pasážích během písní.

Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku swing pro první republiku. Líbivé melodie v podání famózních Melody Makers paradoxně rozbíjejí veškerou snahu odvyprávět zajímavý příběh. Strašlivě nevyrovnaná je zejména první část, a dlouhá:(, druhá polovina naopak tak nějak radostně neradostně je náhle ukončena koncem nekoncem skotačivým tancem. Výsledkem žel není strhující hudební revue, ni působivá činohra. Rozhodně by dílu prospěly zásadní dramaturgické škrty a vůbec to chtělo tak nějak pevněji uchopit za pačesy.

Obrazy inspirované životem J. Traxlera kombinované s úryvky nejen jeho skladeb. Hra stojí na hudební (koncertní) složce, na kterou je až příliš okatě naroubován Traxlerův životní příběh. Dramatické situace oscilují mezi naivitou a ideologickou tezovitostí. Zvláště první části chybí potřebné tempo a zasloužila by výrazné dramaturgické škrty. Velmi rušivě působí ozvučení představení.

75%
Typická režie O. Havelky s akcentem na hudební složku, s jemným humorem, s příležitostmi pro mladé členy souboru. Hostování v NDB se povedlo, výborný byl I. Orozovič, nečekaně skvělá M. Borová ve vedlejší roličce. Musím ocenit, že autoři téhle zpěvohry přes lehce nostalgický podtón udrželi určitou atmosféru prvorepublikových filmů (jak už bylo jinými dobře připomenuto). A to nejen jejím tempem, které se zdá v naší vystresované době snad pomalé, ale i určitým barvotiskovým optimismem a lehkou šablonovitostí, též typickými pro pamětnické filmy.
Myslím, že tuhle "práci" si užívají i herci.

i když vlastně končí celkem smutně, stejně všichni odcházejí z divadla s úsměvem a svižnou melodií v hlavě (takovou tou, co se jí nemůžete zbavit, a ani nechcete.)

Že to bude tak nějak přibližně zrežírované, jsem čekal, ono je to ale bohužel i tak nějak přibližně a plytce napsané. Spolu s neúměrnou délkou musím říct, že jsem představení přetrpěl. Také jsem nepochopil nazvučení - postavy střídavě mluvily a a zpívaly na mikroport a pak zase bez něj, bez nějaké koncepce a logiky. Ani interpretace písní mě neoslovily. Myslím si, že inscenace by se hodila více do Karlína nebo ABC, ale Národního není hodna. Poslední ještě více laciná část mě tedy dorazila, proto dávám jen 30%.

S veškerými výtkami, které tady na účet představení zazněly, asi souhlasím, přesto přes všechnu tu rozvleklost a chabou dějovou linie, se mi přestavení vlastně dost líbilo.

Hezké zhodnocení té doby, herecky se mi to též líbilo. Hezky volně zpracovaný CV známého autora.

repríza 9.10.2016

Představení sice dlouhé, ale neskutečně rychle uteklo. Skvělá hudba, hodně slušné herecké výkony. Líbilo se nám.

Hudební revue V RYTMU SWINGU BUŠÍ SRDCE MÉ je postavena hlavně na výborném výkonu Igora Orozoviče v hlavní roli J.Traxlera.Celkové pojetí představení je ale velice tendenční,hlavně zdlouhavé a nebýt několika lepších hudebních čísel orchestru Melody Makers O.Havelky,bylo by celé představení pěkná nuda.Scénář je napsán jako politická agitka,poplatná době.Ve hře zazní i několik vulgarit,což do Zlaté kapličky nepatří,ale které se samozřejmě většině diváků líbí.Scénografie ale i kostýmy jsou velmi chudé i např.zvukový design je špatný(na 2.balkoně a výše nejsou dobře slyšet dialogy).Repríza 22.5.

Bavilo me to. V ND se podarilo dat dohromady velmi talentovanou smecku mladych hercu.

65%

Na mě až moc jednoduchá dějová linka, určitě by šlo příběh nastudovat zajímavěji. Ale určitě stojí za zhléhnutí, zvlášť pro publikum, které má rádo swing . Vyzdvihla bych herecké výkony I. Orozoviče, K.Dobrého, F.Kaňkovského. Výborný orchestr.

Příjemné představení pro milovníky swingové hudby. Výborné herecké i taneční výkony. Jen by hra mohla být trošku kratší

Zasloužená nominace Igora Orozoviče na Cenu Thálie. Krásný zážitek a hlavně perfektní živá hudba Melody Makers!

Pro milovníky swingu je toto báječné představení, ale nejen pro ně. Je sice dlouhé a děj je naroubován na texty písní, ale nic není uděláno násilně. Melody Makers jsou jako vždy úžasní, ale co musím zvláště vyzvednout je nejenom herecké ale i pěvecké a muzikální nadání herců ND, zvláště Beretové a Orozoviče. Skvělou roli má zde pan Dobrý. Skvělý nápad pana Havelky zrealizovat toto představení v budově ND, je velmi zvláštní slyšet swing v této budově, ale rozhodně sem toto představení úžasně zapadá. Jediné mínus může být pro někoho délka.

Skvělé. A živá kapela všemu jen dodává....

Po dlouhé době výborné představení, skvělá hudba, zajímavé propracování scén, povedené vtipné pasáže. Z počátku jsem měla trochu problém se vtažením do děje a nemohla jsem se zbavit dojmu, že některé postavy jsou příliš přehrané, a tudíž ne moc uvěřitelné. Ale pak mě děj i strhl, bavila jsem se až do konce! Rozhodně doporučuji! A velká poklona orchestru!

Velmi příjemné vydařené představení. Skoro tři hodiny utekly jako nic. Rozhodně jsem se nenudil. Určitě bych neškrtal a nezkracoval. Tradičně výborní Melody Makers. Herecky, a překvapivě i pěvecky, výborná hlavní dvojice Orozovič - Beretová. Ale i ostatní herci a zpěváci velmi dobří. Za zmínku určitě stojí výkon K.Dobrého. Celé to působilo kompaktním dojmem. Člověk si odnášel dojem, že to všechny na jevišti opravdu baví. A hlavně se to podařilo přenést i do hlediště.

Nádherný výlet do swingové éry. Výborní Melody Makers a skvělé pěvecké a herecké výkony - zvláště neodolatelně vtipný major Traxler Karla Dobrého.

Po dlouhé době v ND dobré představení.Mladí herci ND výborně nejen hráli, ale i zpívali a tančili. Odřej Havelka opět ukázal že opravdu umí.

To se musi videt.uzasny 3h tuze rychle uteklo.

Inscenace potěšila, zahraná s nasazením a opět se povedly Havelkovy různé vtípky na oživení scén, kvalitu zpěvu posoudit neumím. Jen bych udělal dříve přestávku a lépe to rozdělil a také zastřelení protihráče Faixe na hranici nebylo zcela přesvědčující. A tak přestože děj a filmů ze scénami z protektorátu a z prvních let častušek bylo už hodně, myslím, že se s tím všichni tvůrci a herci utkali se ctí a s nápady, které ještě nenudily.

75 % Inscenaci je vytýkáno, že je dělána na jistotu. Samozřejmě, že v ND očekávám hry, které jsou určeny divákům, mají ho zaujmout. Odcházela jsem z představení spokojená. Výkony hlavních představitelů jsou výborné.

Moc jsem se těšila. Námět i autor a režisér mě lákal. Bylo to ale velmi, až neúnosně dlouhé. Chtělo to zkrátit první půli. Opravdu by ta hodina a tři čtvrtě do přestávky snesla ostrou tužku.

Dlouho jsem neviděl představení, které je udělané tak otravně na jistotu. Ano "lidem" se to líbit bude, ano "lidi" na to budou chodit, ano z čistě technického hlediska se mu nedá nic moc vyčítat, ale tolik klišé, voditek a návnad pro diváka a tak neaktuálně zpracované...

Důstojná pocta Jiřímu Traxlerovi, představení rozhodně patřící do Národního divadla a dávající hercům ND zajímavé příležitosti. Děj není jen spojovací vata mezi písněmi, scénář si ale zasloužil výraznější škrty a zkrácení. Mnoho situací je vysvětlováno zbytečně polopatisticky. Výsledek mohl být mnohem lepší, pokud by Ondřej Havelka svěřil režii někomu jinému, kdo by k tématu přistoupil nepředpojatě (vím, bylo by to těžké rozhodnutí). Skvělá Pavla Beretová.

55%. Jenom pro ty, co mají rádi jazz. Nečekejte náročné téma, je to o hudbě a o všem, co Havelka stělesňuje. O hodinku zkrátit a bude to svižnější.

Pro mě jako fanouška prvorepublikových filmů to byl veliký zážitek!Skvělé vystižení doby,atmosféry,úžasná hudba i pěvecké výkony.Geniální Melody Makers - vidět je a hlavně slyšet na scéně historické budovy v plné předválečné parádě je skutečně zážitek! Úžasné pěvecké výkony Rozálie Havelkové - při jejím zpěvu písně Jsem dívka v rytmu zrozená mi skutečně padala čelist. Ale i činoherci byli skvělí, pěvecky i herecky byla dobrá P.Beretová, nezklamal ani I.Orozovič a především komické výstupy "hodného" nacisty Karla Dobrého byly skutečně geniální! Hezké spojení s dobovými filmy, vydařená scéna!

Důstojná pocta Jiřímu Traxlerovi, představení rozhodně patřící do Národního divadla a dávající hercům ND zajímavé příležitosti. Děj není jen spojovací vata mezi písněmi, scénář si ale zasloužil výraznější škrty a zkrácení. Mnoho situací je vysvětlováno zbytečně polopatisticky. Výsledek mohl být mnohem lepší, pokud by Ondřej Havelka svěřil režii někomu jinému, kdo by k tématu přistoupil nepředpojatě (vím, bylo by to těžké rozhodnutí). Skvělá Pavla Beretová.

65%

Vynikající představení s vynikajícími hereckými i pěveckým výkony.Igor opět v jiné poloze a opět vynikající. Za mě vynikající.

Že to bude tak nějak přibližně zrežírované, jsem čekal, ono je to ale bohužel i tak nějak přibližně a plytce napsané. Spolu s neúměrnou délkou musím říct, že jsem představení přetrpěl. Také jsem nepochopil nazvučení - postavy střídavě mluvily a a zpívaly na mikroport a pak zase bez něj, bez nějaké koncepce a logiky. Ani interpretace písní mě neoslovily. Myslím si, že inscenace by se hodila více do Karlína nebo ABC, ale Národního není hodna. Poslední ještě více laciná část mě tedy dorazila, proto dávám jen 30%.

Scéna zajímavá, herecké výkony dobré, Melody Makers naprosto špičkoví... ale ten scénář. Zoufale jalový, v první půli do omrzení opakované Traxlerovy milostné avantýry a hromada banálních dialogů; jako na vysvobození jsem čekal, až se ze zákulisí vynoří jazzový orchestr na posuvném jevišti. Druhá půlka o poznání lepší, více vtipných situací (nezapomenutelný především StBák Švestka), i atmosféru doby se režisérovi povedlo lépe vystihnout.
Sečteno a podtrženo: neodcházel jsem vysloveně roztrpčen, jen jsem prostě očekával víc. Tahouny inscenace byli jednoznačně Melody Makers. Swing high!

75%
Typická režie O. Havelky s akcentem na hudební složku, s jemným humorem, s příležitostmi pro mladé členy souboru. Hostování v NDB se povedlo, výborný byl I. Orozovič, nečekaně skvělá M. Borová ve vedlejší roličce. Musím ocenit, že autoři téhle zpěvohry přes lehce nostalgický podtón udrželi určitou atmosféru prvorepublikových filmů (jak už bylo jinými dobře připomenuto). A to nejen jejím tempem, které se zdá v naší vystresované době snad pomalé, ale i určitým barvotiskovým optimismem a lehkou šablonovitostí, též typickými pro pamětnické filmy.
Myslím, že tuhle "práci" si užívají i herci.

Bavilo me to. V ND se podarilo dat dohromady velmi talentovanou smecku mladych hercu.

Hudební revue V RYTMU SWINGU BUŠÍ SRDCE MÉ je postavena hlavně na výborném výkonu Igora Orozoviče v hlavní roli J.Traxlera.Celkové pojetí představení je ale velice tendenční,hlavně zdlouhavé a nebýt několika lepších hudebních čísel orchestru Melody Makers O.Havelky,bylo by celé představení pěkná nuda.Scénář je napsán jako politická agitka,poplatná době.Ve hře zazní i několik vulgarit,což do Zlaté kapličky nepatří,ale které se samozřejmě většině diváků líbí.Scénografie ale i kostýmy jsou velmi chudé i např.zvukový design je špatný(na 2.balkoně a výše nejsou dobře slyšet dialogy).Repríza 22.5.

S veškerými výtkami, které tady na účet představení zazněly, asi souhlasím, přesto přes všechnu tu rozvleklost a chabou dějovou linie, se mi přestavení vlastně dost líbilo.

Po dlouhé době v ND dobré představení.Mladí herci ND výborně nejen hráli, ale i zpívali a tančili. Odřej Havelka opět ukázal že opravdu umí.

Celkově šlo spíše o hudební revue a průřez životem jazzmana, jehož jméno dnešní generaci už moc neříká, stejně tak jeho písně. Igor Orozovič byl ale skvělý, stejně tak překvapil Jan Bidlas a vynikající byla Pavla Beretová. Rozhodně nelituji, že jsem toto dílo viděla, ale rozhodně nepatří k titulům, na které bych se vracela.

Na to, že muzikály moc nemusím, tak tento se mi celkem líbil, akorát byl až moc dlouhý.

Na mě až moc jednoduchá dějová linka, určitě by šlo příběh nastudovat zajímavěji. Ale určitě stojí za zhléhnutí, zvlášť pro publikum, které má rádo swing . Vyzdvihla bych herecké výkony I. Orozoviče, K.Dobrého, F.Kaňkovského. Výborný orchestr.

Skvělé. A živá kapela všemu jen dodává....

Obrazy inspirované životem J. Traxlera kombinované s úryvky nejen jeho skladeb. Hra stojí na hudební (koncertní) složce, na kterou je až příliš okatě naroubován Traxlerův životní příběh. Dramatické situace oscilují mezi naivitou a ideologickou tezovitostí. Zvláště první části chybí potřebné tempo a zasloužila by výrazné dramaturgické škrty. Velmi rušivě působí ozvučení představení.

repríza 9.10.2016

75 %, velmi milé překvapení.

Vynikající představení na nedělní odpoledne, plné skvělé hudby a plného nasazení všech herců, kteří podávají i velmi dobré pěvecké a taneční výkony. Škoda jen, že hercům často nebylo rozumět, zejména v mluvených pasážích během písní.

Veliká srdcovka. Stačí říct, že tancuji se Swing Busters a vše je hned jasné. Swing mám v krvi a tedy kostýmy, scéna, taneční a zpívaná čísla, prostě vše perfektní... hezky doplněné o činoherní části. Zrovna zde Orozovič prokázal svou pohybovou i zpěváckou vyspělost. Líbilo, moc!

Velmi příjemné vydařené představení. Skoro tři hodiny utekly jako nic. Rozhodně jsem se nenudil. Určitě bych neškrtal a nezkracoval. Tradičně výborní Melody Makers. Herecky, a překvapivě i pěvecky, výborná hlavní dvojice Orozovič - Beretová. Ale i ostatní herci a zpěváci velmi dobří. Za zmínku určitě stojí výkon K.Dobrého. Celé to působilo kompaktním dojmem. Člověk si odnášel dojem, že to všechny na jevišti opravdu baví. A hlavně se to podařilo přenést i do hlediště.

Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku swing pro první republiku. Líbivé melodie v podání famózních Melody Makers paradoxně rozbíjejí veškerou snahu odvyprávět zajímavý příběh. Strašlivě nevyrovnaná je zejména první část, a dlouhá:(, druhá polovina naopak tak nějak radostně neradostně je náhle ukončena koncem nekoncem skotačivým tancem. Výsledkem žel není strhující hudební revue, ni působivá činohra. Rozhodně by dílu prospěly zásadní dramaturgické škrty a vůbec to chtělo tak nějak pevněji uchopit za pačesy.

i když vlastně končí celkem smutně, stejně všichni odcházejí z divadla s úsměvem a svižnou melodií v hlavě (takovou tou, co se jí nemůžete zbavit, a ani nechcete.)

55%. Jenom pro ty, co mají rádi jazz. Nečekejte náročné téma, je to o hudbě a o všem, co Havelka stělesňuje. O hodinku zkrátit a bude to svižnější.

To se musi videt.uzasny 3h tuze rychle uteklo.

Pro milovníky swingu je toto báječné představení, ale nejen pro ně. Je sice dlouhé a děj je naroubován na texty písní, ale nic není uděláno násilně. Melody Makers jsou jako vždy úžasní, ale co musím zvláště vyzvednout je nejenom herecké ale i pěvecké a muzikální nadání herců ND, zvláště Beretové a Orozoviče. Skvělou roli má zde pan Dobrý. Skvělý nápad pana Havelky zrealizovat toto představení v budově ND, je velmi zvláštní slyšet swing v této budově, ale rozhodně sem toto představení úžasně zapadá. Jediné mínus může být pro někoho délka.

Pro mě jako fanouška prvorepublikových filmů to byl veliký zážitek!Skvělé vystižení doby,atmosféry,úžasná hudba i pěvecké výkony.Geniální Melody Makers - vidět je a hlavně slyšet na scéně historické budovy v plné předválečné parádě je skutečně zážitek! Úžasné pěvecké výkony Rozálie Havelkové - při jejím zpěvu písně Jsem dívka v rytmu zrozená mi skutečně padala čelist. Ale i činoherci byli skvělí, pěvecky i herecky byla dobrá P.Beretová, nezklamal ani I.Orozovič a především komické výstupy "hodného" nacisty Karla Dobrého byly skutečně geniální! Hezké spojení s dobovými filmy, vydařená scéna!

Inscenace potěšila, zahraná s nasazením a opět se povedly Havelkovy různé vtípky na oživení scén, kvalitu zpěvu posoudit neumím. Jen bych udělal dříve přestávku a lépe to rozdělil a také zastřelení protihráče Faixe na hranici nebylo zcela přesvědčující. A tak přestože děj a filmů ze scénami z protektorátu a z prvních let častušek bylo už hodně, myslím, že se s tím všichni tvůrci a herci utkali se ctí a s nápady, které ještě nenudily.

Příjemné představení pro milovníky swingové hudby. Výborné herecké i taneční výkony. Jen by hra mohla být trošku kratší

Představení sice dlouhé, ale neskutečně rychle uteklo. Skvělá hudba, hodně slušné herecké výkony. Líbilo se nám.

Krásné představení.

Hezké zhodnocení té doby, herecky se mi to též líbilo. Hezky volně zpracovaný CV známého autora.

Nádherný výlet do swingové éry. Výborní Melody Makers a skvělé pěvecké a herecké výkony - zvláště neodolatelně vtipný major Traxler Karla Dobrého.

Inscenace pánů Havelky a Vačkáře o části života J.Traxlera viděna od premiéry třikrát,naposledy 8.12.18 2.řada přízemí.Mluvený úvod Igora Orozoviče doplní band složený z činoherců M.Preissová,F.Kaňkovský,
D.Matásek..je skvělý.Následuje rozjezd kariéry J.Traxlera po konec války /od Klatov tlačíme,došel nám benzín Jeep/až po jeho útěk za hranice. Všichni účinkující Beretová,Pidrmanová,Bidlas,Rajmont.. včetně živého orchestru si představení neskutečně užívají a je radost je sledovat. Výprava vizuálně na výši.Takhle se dělá divadlo.Ani to cigáro a prdel nepůsobí zde trapně.Děkuji. SWING HEIL!!!

Zasloužená nominace Igora Orozoviče na Cenu Thálie. Krásný zážitek a hlavně perfektní živá hudba Melody Makers!

Představení těží ze "šťavnaté" swingové hudby s podání "plnotučného" orchestru Melody Makers a přesvědčivých výkonů Igora Orozoviče a Pavly Beretové, kteří výborně zpívají a tančí. Dech mu ovšem dochází v dialozích, které děj neposouvají dopředu a slouží jen jako oslí můstky mezi jednotlivými písněmi. Představení také trpí tím, že čas věnovaný válečnému období je neúměrně dlouhý a poválečná doba je naopak příliš krátká. I když poučený divák chápe, že po válce už toho pan Traxler moc nenapsal, tak pokud to mělo být životopisné dílo, schází mu pointa v podobě jeho kanadského života mimo hudbu.

Moc jsem se těšila. Námět i autor a režisér mě lákal. Bylo to ale velmi, až neúnosně dlouhé. Chtělo to zkrátit první půli. Opravdu by ta hodina a tři čtvrtě do přestávky snesla ostrou tužku.

Nebylo špatné, ale nijak extra zábavné. Po půli jsem s napětím očekával konec. Nicméně je to možná dáno tím, že jsem byl na představení "vyslán", swingu neholduji a příběhů o totalitních režimech jsem již viděl více než dost.

Po dlouhé době výborné představení, skvělá hudba, zajímavé propracování scén, povedené vtipné pasáže. Z počátku jsem měla trochu problém se vtažením do děje a nemohla jsem se zbavit dojmu, že některé postavy jsou příliš přehrané, a tudíž ne moc uvěřitelné. Ale pak mě děj i strhl, bavila jsem se až do konce! Rozhodně doporučuji! A velká poklona orchestru!

Dlouho jsem neviděl představení, které je udělané tak otravně na jistotu. Ano "lidem" se to líbit bude, ano "lidi" na to budou chodit, ano z čistě technického hlediska se mu nedá nic moc vyčítat, ale tolik klišé, voditek a návnad pro diváka a tak neaktuálně zpracované...

75 % Inscenaci je vytýkáno, že je dělána na jistotu. Samozřejmě, že v ND očekávám hry, které jsou určeny divákům, mají ho zaujmout. Odcházela jsem z představení spokojená. Výkony hlavních představitelů jsou výborné.