Sluha dvou pánů

Po přečtení Sluhy dvou pánů to bylo teď a nebo nikdy a nakonec to přišlo! Poslal jsem to tam a nelituju toho. Na maturitu se mi to vrylo propojilo sjednotilo v hlavě mnohem víc a stepující Donutil byl opravdu dobrý. No jenomže hra stojí celá na něm a když na place není je tu občas trochu nuda. Soudím jako divák, který viděl jen plochý, mělký záznam. Pokud bych viděl hru naživo bezesporu by tam 5 padlo. Jako dvě hodiny lítat na place a rozdat tolik energie, to chce hodně propracovaný spánkový režim. Několikrát jsem se od srdce zasmál a konečně už vím odkud vzešel ten patvar - PUDLIK.

Moje absolutně nejoblíbenější divadelní představení, kdybych mohla, dám 1000%. Počet znaků by mi nestačil, ale stručně a jasně - Donutil je pán a já to miluju. Životní role. Znám to slovo od slova, hlášky používám v běžné konverzaci a baví mě, že na to lidi slyší. Záznam jsem viděla nekonečněkrát, geniální, děkuju pane učiteli, no ale vidět to v Národním z bezprostřední blízkosti byl jeden z mých největších a nejhezčích zážitků v životě. Byl to můj sen, teď už splněný sen, a můžu v klidu umřít. Být v Národním a vidět Sluhu, odvaz. Nadčasová komedie, která nezevšední, vždy se bavím jako poprvé a nikdy na to nezapomenu. Děkuju, klaním se.

Už je to pár let, co jsem toto představení viděla a s láskou na něj vzpomínám dodnes. Měla jsem ta největší očekávání, která byla do puntíku splněna. Výkon pana Donutila naprosto excelentní, jeho hlášky používám dodnes. Smála jsem se snad od začátku do konce. Představení v režii pana Rajmonta, bylo skvěle pojato a představeno divákovi. Příběh sice trochu předvídatelný, ale tady mi to nevadilo. Kdybych mohla, dám více než 100%, protože tohle je pro mne divadelní srdcovka, kterou jen tak něco nepřekoná (jestli vůbec někdy něco).

Zvláštní, že u filmových fanoušků na čsfd.cz má záznam inscenace 94% od 10 000 hodnotících a tady jen lehce nadprůměr. Asi lepší v tv než naživo :-D

Viděno online v době covidové, škoda, že už po derniéře...

Miroslava Donutila jako herce vyloženě "nemusím", takže jsem se musel přemáhat koupit lístky na toto představení. Nakonec jsem však nelitoval, stálo to rozhodně za to a jsem rád, že jsem představení stihl před tím než ho stáhli z programu.
=šel bych znovu

Viděli jsme dokonce dvakrát a vždy jsme se skvěle bavili. Kdo si s sebou napodruhé nevzal kousek chleba pro Truffaldina, ten buď nemá srdce, nebo je moc stydlivý, než aby si veřejně hrál na boha :).

Když je Vám 12let, píše se rok 97, chcete být Truffaldinem na prknech Národního.

Sólo pro Miroslava Donutila. Zábava od začátku až do konce.

Příkladná commedia dell´arte a 22 let Donutilovy éry.

Tahle hra buď vzbudí nadšení a gejzír neřízené zábavy, nebo naopak vůbec nenadchne. A když říkám "tahle hra", myslím tím především M.Donutila. To, jakým způsobem si podmaňuje scénu a postupem času i publikum, je ojedinělé. Umí udělat "z komára velblouda" v tom nejlepším slova smyslu. I ostatní herci předvádějí působivé výkony, ačkoli jsou kvůli výše zmíněnému i dost přehlížené, a to jediné je mi osobně trochu líto. Právě proto, že nosným sloupem inscenace je jediná postava, se od málokoho dočkáme průměrné známky. Pro někoho divadelní nebe, pro druhé peklo. Já se hrdě hlásím k první skupině.

Tuhle hru buď milujete, nebo nesnášíte. Já zastávám to první. Viděla jsem ji v Národním už celkem dávno, pak ještě ze záznamu a pokaždé mě pan Donutil dokázal rozesmát. Chápu i negativní názory, že je to jeho one man show, ale na druhou stranu je potřeba mu s pokorou přiznat úspěch. Sám dokáže strhnout celé Národní divadlo a to je pořád umění, které jen tak někdo nedokáže.

Myslím, že derniéra přijde v pravý čas...

Ad. komentář Bethrezen

Viděl jsem divadelní záznam. Samotný námět je zajímavý. Goldoniho komedie jsou někdy takové zvláštní a ne vždy mě osloví (výjimkou je třeba liberecký Poprask na laguně, který se od ledna 2016 uvádí v Šaldově divadle). V ND se mi líbilo zejména režisérské zpracování Ivana Rajmonta, který naposledy vedl činohru právě v Liberci, a samozřejmě herecké výkony. Je pochopitelné, že když Sluhu ztvárňuje Miroslav Donutil, tak trochu větší pozornost strhává pouze na sebe (ale tak by to bylo u každého jiného herce, který by byl obsazen). Myslím, že hra by měla zůstat v původním zpracování a už se neměnit.

V jednadvaceti poprvé v Národním a zrovna na Sluhovi... na představení jsem se velmi těšila a musím říct, že lehce zklamalo má očekávání. Nesouhlasím s názory, že by pan Donutil na roli už neměl, ale na mě bylo ve hře až moc zbytečných scén plných vulgarismů, které se do Národního prostě nehodí.
Suma sumárum: výkony herců byly skvělé, ale podruhé už bych to vidět nemusela.

Goldoni to nepsal pro divadlo jednoho herce! Miroslav Donutil je skvělý herec, mám ho moc rád, ale když s tímto představením začínal, měli ostatní více prostoru a on s nimi skvěle hrál. Postupem času se z ostatních herců stalo křoví a kouzlo Goldoniho zmizelo. To víte, na klasiku musí být přísnost...

V porovnání s televizním záznamem šla úroveň hry neskutečně dolů až na úroveň oplzlé exhibice pana Donutila. Toho jsem nikdy nepovažoval za úžasného herce ale co předvádí zde je mírně řečeno nevkusné. Bohužel si toto představení najde diváky, kteří aplaudují ve stoje a náramně se touto estrádou baví. Nebyli jsme jediní, kdo odcházel otráven. Hra byla dobrou komedií, ale tak před 10 až 15 lety, než panu Donutilovi popustili uzdu a nechali ho se takto uboze předvádět. Těch 20% procent dávám ostatním hercům, kteří byli mnohonásobně lepší než pan Donutil, ale ani ti už hru nezachrání.

Za mě přeceňovaná inscenace. Možná jsem jen měla smůlu a pan Donutil je po těch letech vyčpělý. Vzala jsem rodiče a při odchodu z divadla jsem o tom raději víckrát nemluvili. Nadšení z žádné strany.

Výborné představení a opravdu si nedovedu vysvětlit, že má pouze lehce nadprůměrné hodnocení. Myslím si, že o úspěchu a kvalitě herectví v této hře svědčí i více než 20 let nepřetržitě vyprodaného Národního divadla...nebo snad néé ?

Bohužel jsem měla obrovské očekávání. Byla jsem zklamaná. Určitě je to lepší než průměr, ale že bych byla nadšená a toužila inscenaci vidět několikrát, říct nemohu.

Kdybych hodnotil představení z roku 1994 nebo ještě deset let poté, bylo by mé hodnocení kolem 80%. Bohužel ale zaúřadoval zub času a Sluha, stejně jako Miroslav Donutil, stárne a stává se již jen pokleslou komedií s plno šaškováním, ale bez vtipu.

Představení hodnotím relativně vysoko protože už je to taková klasika, kterou by snad měl vidět každý a má něco do sebe. I když to opravdu není Miroslav Donutil. Na roli se nejspíš hodí a lidi baví, ale rozhodně ne ty, kteří nepřišlo na Donutilovu one man show...

Nepodařilo se mi vidět naživo, na televizním záznam ale koukám už odmala (první divadelní hra, kterou jsem kdy v TV viděla, nejvíce mi tehdy utkvěla v dětské hlavě scéna s chlebem) a viděla jsem ho doposud nejméně třikrát. Je to představení jednoho muže, ale v českých vodách se neztratí a zaslouží si uznání. Pokud někdo chce komedii jako z partesu, má ji mít.

Klobouk dolů před panem Donutilem. Více než 20. let stejná role, vyprodané Národní divadlo a v něm standing ovation. Nic na tom nemění ani fakt, že se jedná o ,,taškařici" a ani to, že hra vypadá po 15. letech jinak, než televizní inscenace z roku 2000.
Ten kdo nebude urputně očekávat intonaci a přesnou interpretaci fórků, tak jak je zná, nemůže být zklamaný.
Vřele doporučuji.

Inscenaci jsem viděla mnohokrát v TV, ale v současnosti je to pouze slabý odvar záznamu. Líbilo se mi to, ale kdyby Donutil vypustil polovinu úchylných náznaků, představení by to nijak neublížilo. Také nevím, čím to bylo, možná tím, že jsem seděla na boku, ale hercům bylo občas strašně špatně rozumět nebo je nebylo skoro slyšet... Kdo mne ale zaujal, tak Antonie Talacková. Spokojenost, ale mohlo to být daleko lepší.

Mě to moc nenadchlo. Velmi často jsem se nudila..

Pan Donutil exhibuje ego v komedii, při které marketing a šeptanda převažují nad provedením.
Lidová zábava v zlatém hávu Národního divadla, ušitá na míru publiku, které jezdí do divadla "na zájezd" nepříliš často.
Tři hodiny smutku nad stavem obecného kulturního názoru, a nakonec standing ovations. Jednoduše nejsem z cílové skupiny, protože ostatní se skvěle bavili a plácali po stehnech.

Donutil a Sluha ...... se rovná ohromná podbízivost, nevkusnost, nízká umělecká hodnota, nevhodné uvádění inscenace v historické budově ND. Když to ovšem převážné většině diváků nevadí - nic s tím nenaděláte.Hodnocení 30%.

Mé oblíbené představení, které jsem sledovala několikrát ze záznamu, jsem měla konečně možnost vidět naživo. Po přečtení zdejších komentářů jsem se trochu obávala, že budu zklamaná, ale nebyla jsem. Za mě je to zábavné představení pro odreagování a výborný Miroslav Donutil (kdo ho nemá rád, ať nechodí).

Dostal jsem se na toto představení až před rokem a nutně ho srovnával s TV záznamem...nějak mi přišlo, že živému představení po těch letech došla šťáva

Kabaret v nevhodném prostředí Národního divadla, druh této zápavy na tato prkna nepatříííí, exhibice pana Donutila se u mne zcela míjela účinkem. Bylo z toho smutno.

One man show pana Donutila

Už to není to,co to bývalo.

Toto je tak trochu moje srdcovka, takze hodnoceni nebude asi objektivni, nicmene... Ano stal se z toho kult, tezko rict proc. Ano je to o jednom cloveku a tim je Miroslav Donutil. Pres 500 repriz (myslim rok 2012-500. repriza) Ve svy podstate je to uplne blby, ale clovek nebo alespon ja se u toho zasmeje a zapomene na vse...takze proc by ne....kdo jeste nevidel tak urcite doporucuji.No a pokud mate doma nepotrebny chleba vemte si ho s sebou :-)

Pěkné představení (klasický Goldoni), příjemně jsem se pobavil; ale jinak nechápu, proč je Sluha dvou pánů v Národním divadle stále vyprodaný. 63 %

Hezké představení, ale bohužel pro mě výkon pana Donutila byl zklamáním. Jeho přiteplalý projev mi přišel v určitých momentech až trapný a do hry se nehodící. Toto představení jsem viděla asi před deseti lety, je možné, že za ty léta se propracoval ke zcela jiným výkonům.

Tři hodiny odreagování od běžného života. Otázkou je, zda-li je to hodně nebo málo !

Asi ano,ale nebýt Mirka Donutila, tak nevím... Očekávání rozhodně větší následného dojmu.

No jako smála jsem se, ale pak už mi to přišlo chvílema spíš trapný a moc přehrávaný... Ale pudlik je super=D

Něco tak podbízivého jsem už dlouho neviděl.

Představení, které stojí za zhlédnutí pouze v případě, že se chcete královsky pobavit a vychutnat si herectví Miroslava Donutila. Určitý typ inscenací, mezi které patří i tento titul, se však nedá hrát skoro dvacet let! Ale přesto obdivuji Truffaldina, že ho toto představení i po 500. repríze stále ještě baví. Některé vtipy se již tak ohrály, že se je inscenátoři snaží zpestřit vulgárními posunky a narážkami, což ve většině případů neprospívá celku. Charisma si dokázali udržet především M. Donutil, F. Rajmont a P. Pelzer. Až na některé drobnosti, se mi tak inscenace líbila i v roce 2012.

Proč musí pro boha být všechno tak přímočaré a vyřčené? Kde je hledání humoru v hlubinách? Kde je interlektuální rozcvička? Místo ní přišlo všechno naservírované na zlatém podnose.

Představení vhodné hlavně pro členy fanklubu M. Donutila, což my tak úplně nejsme. Jeho trochu prvoplánový humor nám není vždy sympatický, ale jinak docela přijatelná klasická komedie.

Nezatracuji, ale stává se z toho lidová "řachanda" pro vesnické zájezdy a Donutilova one-man show.

Docela mě překvapilo zdejší ne moc vysoké hodnocení. Pro mě toto představení nemá chybičku.

Je dost těžké tuto hru po tolika reprízách objektivně hodnotit.

Asi Goldoniho nejznamejsi comedia del arte. Predstaveni jako celek avsak trati na tom, ze hra je postavena na panu Donutilovi, coz nej pak dela onu "one man show.

Nejznámější komedie ND. Goldoni v povedeném provedení. A Donutil? Nepřekonatelný.

Tuto inscenaci jsem viděl v roce 1995 krátce po jejím uvedení a byla výborná. Časem se z toho bohužel stalo One Man Show Miroslava Donutila.

Bohužel se mi to vůbec nelíbilo:-(

Dá se ještě o této inscenaci mluvit jako o hodnotném představení?

Moje nejoblíbenější představení, což může ubírat objektivitě hodnocení ale tak už to bývá :). Viděla jsem ho začátkem roku 2000 a od té doby si každý rok, okolo Vánoc, pouštíme v rodinném kruhu záznam. V této Goldoniho komedii pan Donutil naprosto exceluje a stahuje veškerou pozornost svým směrem. Trochu mě zaráží, že tu je tak nízké hodnocení ale hádám, že za těch 20let se prostě může stát, že to není vždy tip ťop, každopádně na csfd vidím, že je záznam 94%, takže určitě stojí za to a je to aktuálně jediná možnost jak si tuto inscenaci vychutnat.

Moje nejoblíbenější představení, což může ubírat objektivitě hodnocení ale tak už to bývá :). Viděla jsem ho začátkem roku 2000 a od té doby si každý rok, okolo Vánoc, pouštíme v rodinném kruhu záznam. V této Goldoniho komedii pan Donutil naprosto exceluje a stahuje veškerou pozornost svým směrem. Trochu mě zaráží, že tu je tak nízké hodnocení ale hádám, že za těch 20let se prostě může stát, že to není vždy tip ťop, každopádně na csfd vidím, že je záznam 94%, takže určitě stojí za to a je to aktuálně jediná možnost jak si tuto inscenaci vychutnat.

Po přečtení Sluhy dvou pánů to bylo teď a nebo nikdy a nakonec to přišlo! Poslal jsem to tam a nelituju toho. Na maturitu se mi to vrylo propojilo sjednotilo v hlavě mnohem víc a stepující Donutil byl opravdu dobrý. No jenomže hra stojí celá na něm a když na place není je tu občas trochu nuda. Soudím jako divák, který viděl jen plochý, mělký záznam. Pokud bych viděl hru naživo bezesporu by tam 5 padlo. Jako dvě hodiny lítat na place a rozdat tolik energie, to chce hodně propracovaný spánkový režim. Několikrát jsem se od srdce zasmál a konečně už vím odkud vzešel ten patvar - PUDLIK.

Moje absolutně nejoblíbenější divadelní představení, kdybych mohla, dám 1000%. Počet znaků by mi nestačil, ale stručně a jasně - Donutil je pán a já to miluju. Životní role. Znám to slovo od slova, hlášky používám v běžné konverzaci a baví mě, že na to lidi slyší. Záznam jsem viděla nekonečněkrát, geniální, děkuju pane učiteli, no ale vidět to v Národním z bezprostřední blízkosti byl jeden z mých největších a nejhezčích zážitků v životě. Byl to můj sen, teď už splněný sen, a můžu v klidu umřít. Být v Národním a vidět Sluhu, odvaz. Nadčasová komedie, která nezevšední, vždy se bavím jako poprvé a nikdy na to nezapomenu. Děkuju, klaním se.

Už je to pár let, co jsem toto představení viděla a s láskou na něj vzpomínám dodnes. Měla jsem ta největší očekávání, která byla do puntíku splněna. Výkon pana Donutila naprosto excelentní, jeho hlášky používám dodnes. Smála jsem se snad od začátku do konce. Představení v režii pana Rajmonta, bylo skvěle pojato a představeno divákovi. Příběh sice trochu předvídatelný, ale tady mi to nevadilo. Kdybych mohla, dám více než 100%, protože tohle je pro mne divadelní srdcovka, kterou jen tak něco nepřekoná (jestli vůbec někdy něco).

Zvláštní, že u filmových fanoušků na čsfd.cz má záznam inscenace 94% od 10 000 hodnotících a tady jen lehce nadprůměr. Asi lepší v tv než naživo :-D

Viděno online v době covidové, škoda, že už po derniéře...

Miroslava Donutila jako herce vyloženě "nemusím", takže jsem se musel přemáhat koupit lístky na toto představení. Nakonec jsem však nelitoval, stálo to rozhodně za to a jsem rád, že jsem představení stihl před tím než ho stáhli z programu.
=šel bych znovu

Viděli jsme dokonce dvakrát a vždy jsme se skvěle bavili. Kdo si s sebou napodruhé nevzal kousek chleba pro Truffaldina, ten buď nemá srdce, nebo je moc stydlivý, než aby si veřejně hrál na boha :).

Když je Vám 12let, píše se rok 97, chcete být Truffaldinem na prknech Národního.

Sólo pro Miroslava Donutila. Zábava od začátku až do konce.

Příkladná commedia dell´arte a 22 let Donutilovy éry.

Tahle hra buď vzbudí nadšení a gejzír neřízené zábavy, nebo naopak vůbec nenadchne. A když říkám "tahle hra", myslím tím především M.Donutila. To, jakým způsobem si podmaňuje scénu a postupem času i publikum, je ojedinělé. Umí udělat "z komára velblouda" v tom nejlepším slova smyslu. I ostatní herci předvádějí působivé výkony, ačkoli jsou kvůli výše zmíněnému i dost přehlížené, a to jediné je mi osobně trochu líto. Právě proto, že nosným sloupem inscenace je jediná postava, se od málokoho dočkáme průměrné známky. Pro někoho divadelní nebe, pro druhé peklo. Já se hrdě hlásím k první skupině.

Tuhle hru buď milujete, nebo nesnášíte. Já zastávám to první. Viděla jsem ji v Národním už celkem dávno, pak ještě ze záznamu a pokaždé mě pan Donutil dokázal rozesmát. Chápu i negativní názory, že je to jeho one man show, ale na druhou stranu je potřeba mu s pokorou přiznat úspěch. Sám dokáže strhnout celé Národní divadlo a to je pořád umění, které jen tak někdo nedokáže.

Myslím, že derniéra přijde v pravý čas...

Ad. komentář Bethrezen

Viděl jsem divadelní záznam. Samotný námět je zajímavý. Goldoniho komedie jsou někdy takové zvláštní a ne vždy mě osloví (výjimkou je třeba liberecký Poprask na laguně, který se od ledna 2016 uvádí v Šaldově divadle). V ND se mi líbilo zejména režisérské zpracování Ivana Rajmonta, který naposledy vedl činohru právě v Liberci, a samozřejmě herecké výkony. Je pochopitelné, že když Sluhu ztvárňuje Miroslav Donutil, tak trochu větší pozornost strhává pouze na sebe (ale tak by to bylo u každého jiného herce, který by byl obsazen). Myslím, že hra by měla zůstat v původním zpracování a už se neměnit.

V jednadvaceti poprvé v Národním a zrovna na Sluhovi... na představení jsem se velmi těšila a musím říct, že lehce zklamalo má očekávání. Nesouhlasím s názory, že by pan Donutil na roli už neměl, ale na mě bylo ve hře až moc zbytečných scén plných vulgarismů, které se do Národního prostě nehodí.
Suma sumárum: výkony herců byly skvělé, ale podruhé už bych to vidět nemusela.

Goldoni to nepsal pro divadlo jednoho herce! Miroslav Donutil je skvělý herec, mám ho moc rád, ale když s tímto představením začínal, měli ostatní více prostoru a on s nimi skvěle hrál. Postupem času se z ostatních herců stalo křoví a kouzlo Goldoniho zmizelo. To víte, na klasiku musí být přísnost...

V porovnání s televizním záznamem šla úroveň hry neskutečně dolů až na úroveň oplzlé exhibice pana Donutila. Toho jsem nikdy nepovažoval za úžasného herce ale co předvádí zde je mírně řečeno nevkusné. Bohužel si toto představení najde diváky, kteří aplaudují ve stoje a náramně se touto estrádou baví. Nebyli jsme jediní, kdo odcházel otráven. Hra byla dobrou komedií, ale tak před 10 až 15 lety, než panu Donutilovi popustili uzdu a nechali ho se takto uboze předvádět. Těch 20% procent dávám ostatním hercům, kteří byli mnohonásobně lepší než pan Donutil, ale ani ti už hru nezachrání.

Za mě přeceňovaná inscenace. Možná jsem jen měla smůlu a pan Donutil je po těch letech vyčpělý. Vzala jsem rodiče a při odchodu z divadla jsem o tom raději víckrát nemluvili. Nadšení z žádné strany.

Výborné představení a opravdu si nedovedu vysvětlit, že má pouze lehce nadprůměrné hodnocení. Myslím si, že o úspěchu a kvalitě herectví v této hře svědčí i více než 20 let nepřetržitě vyprodaného Národního divadla...nebo snad néé ?

Bohužel jsem měla obrovské očekávání. Byla jsem zklamaná. Určitě je to lepší než průměr, ale že bych byla nadšená a toužila inscenaci vidět několikrát, říct nemohu.

Kdybych hodnotil představení z roku 1994 nebo ještě deset let poté, bylo by mé hodnocení kolem 80%. Bohužel ale zaúřadoval zub času a Sluha, stejně jako Miroslav Donutil, stárne a stává se již jen pokleslou komedií s plno šaškováním, ale bez vtipu.

Představení hodnotím relativně vysoko protože už je to taková klasika, kterou by snad měl vidět každý a má něco do sebe. I když to opravdu není Miroslav Donutil. Na roli se nejspíš hodí a lidi baví, ale rozhodně ne ty, kteří nepřišlo na Donutilovu one man show...

Nepodařilo se mi vidět naživo, na televizním záznam ale koukám už odmala (první divadelní hra, kterou jsem kdy v TV viděla, nejvíce mi tehdy utkvěla v dětské hlavě scéna s chlebem) a viděla jsem ho doposud nejméně třikrát. Je to představení jednoho muže, ale v českých vodách se neztratí a zaslouží si uznání. Pokud někdo chce komedii jako z partesu, má ji mít.

Klobouk dolů před panem Donutilem. Více než 20. let stejná role, vyprodané Národní divadlo a v něm standing ovation. Nic na tom nemění ani fakt, že se jedná o ,,taškařici" a ani to, že hra vypadá po 15. letech jinak, než televizní inscenace z roku 2000.
Ten kdo nebude urputně očekávat intonaci a přesnou interpretaci fórků, tak jak je zná, nemůže být zklamaný.
Vřele doporučuji.

Inscenaci jsem viděla mnohokrát v TV, ale v současnosti je to pouze slabý odvar záznamu. Líbilo se mi to, ale kdyby Donutil vypustil polovinu úchylných náznaků, představení by to nijak neublížilo. Také nevím, čím to bylo, možná tím, že jsem seděla na boku, ale hercům bylo občas strašně špatně rozumět nebo je nebylo skoro slyšet... Kdo mne ale zaujal, tak Antonie Talacková. Spokojenost, ale mohlo to být daleko lepší.

Mě to moc nenadchlo. Velmi často jsem se nudila..

Pan Donutil exhibuje ego v komedii, při které marketing a šeptanda převažují nad provedením.
Lidová zábava v zlatém hávu Národního divadla, ušitá na míru publiku, které jezdí do divadla "na zájezd" nepříliš často.
Tři hodiny smutku nad stavem obecného kulturního názoru, a nakonec standing ovations. Jednoduše nejsem z cílové skupiny, protože ostatní se skvěle bavili a plácali po stehnech.

Donutil a Sluha ...... se rovná ohromná podbízivost, nevkusnost, nízká umělecká hodnota, nevhodné uvádění inscenace v historické budově ND. Když to ovšem převážné většině diváků nevadí - nic s tím nenaděláte.Hodnocení 30%.

Mé oblíbené představení, které jsem sledovala několikrát ze záznamu, jsem měla konečně možnost vidět naživo. Po přečtení zdejších komentářů jsem se trochu obávala, že budu zklamaná, ale nebyla jsem. Za mě je to zábavné představení pro odreagování a výborný Miroslav Donutil (kdo ho nemá rád, ať nechodí).

Dostal jsem se na toto představení až před rokem a nutně ho srovnával s TV záznamem...nějak mi přišlo, že živému představení po těch letech došla šťáva

Kabaret v nevhodném prostředí Národního divadla, druh této zápavy na tato prkna nepatříííí, exhibice pana Donutila se u mne zcela míjela účinkem. Bylo z toho smutno.

One man show pana Donutila

Už to není to,co to bývalo.

Toto je tak trochu moje srdcovka, takze hodnoceni nebude asi objektivni, nicmene... Ano stal se z toho kult, tezko rict proc. Ano je to o jednom cloveku a tim je Miroslav Donutil. Pres 500 repriz (myslim rok 2012-500. repriza) Ve svy podstate je to uplne blby, ale clovek nebo alespon ja se u toho zasmeje a zapomene na vse...takze proc by ne....kdo jeste nevidel tak urcite doporucuji.No a pokud mate doma nepotrebny chleba vemte si ho s sebou :-)

Pěkné představení (klasický Goldoni), příjemně jsem se pobavil; ale jinak nechápu, proč je Sluha dvou pánů v Národním divadle stále vyprodaný. 63 %

Hezké představení, ale bohužel pro mě výkon pana Donutila byl zklamáním. Jeho přiteplalý projev mi přišel v určitých momentech až trapný a do hry se nehodící. Toto představení jsem viděla asi před deseti lety, je možné, že za ty léta se propracoval ke zcela jiným výkonům.

Tři hodiny odreagování od běžného života. Otázkou je, zda-li je to hodně nebo málo !

Asi ano,ale nebýt Mirka Donutila, tak nevím... Očekávání rozhodně větší následného dojmu.

No jako smála jsem se, ale pak už mi to přišlo chvílema spíš trapný a moc přehrávaný... Ale pudlik je super=D

Něco tak podbízivého jsem už dlouho neviděl.

Představení, které stojí za zhlédnutí pouze v případě, že se chcete královsky pobavit a vychutnat si herectví Miroslava Donutila. Určitý typ inscenací, mezi které patří i tento titul, se však nedá hrát skoro dvacet let! Ale přesto obdivuji Truffaldina, že ho toto představení i po 500. repríze stále ještě baví. Některé vtipy se již tak ohrály, že se je inscenátoři snaží zpestřit vulgárními posunky a narážkami, což ve většině případů neprospívá celku. Charisma si dokázali udržet především M. Donutil, F. Rajmont a P. Pelzer. Až na některé drobnosti, se mi tak inscenace líbila i v roce 2012.

Proč musí pro boha být všechno tak přímočaré a vyřčené? Kde je hledání humoru v hlubinách? Kde je interlektuální rozcvička? Místo ní přišlo všechno naservírované na zlatém podnose.

Představení vhodné hlavně pro členy fanklubu M. Donutila, což my tak úplně nejsme. Jeho trochu prvoplánový humor nám není vždy sympatický, ale jinak docela přijatelná klasická komedie.

Nezatracuji, ale stává se z toho lidová "řachanda" pro vesnické zájezdy a Donutilova one-man show.

Docela mě překvapilo zdejší ne moc vysoké hodnocení. Pro mě toto představení nemá chybičku.

Je dost těžké tuto hru po tolika reprízách objektivně hodnotit.

Asi Goldoniho nejznamejsi comedia del arte. Predstaveni jako celek avsak trati na tom, ze hra je postavena na panu Donutilovi, coz nej pak dela onu "one man show.

Nejznámější komedie ND. Goldoni v povedeném provedení. A Donutil? Nepřekonatelný.

Tuto inscenaci jsem viděl v roce 1995 krátce po jejím uvedení a byla výborná. Časem se z toho bohužel stalo One Man Show Miroslava Donutila.

Bohužel se mi to vůbec nelíbilo:-(

Dá se ještě o této inscenaci mluvit jako o hodnotném představení?

Tuto inscenaci jsem viděl v roce 1995 krátce po jejím uvedení a byla výborná. Časem se z toho bohužel stalo One Man Show Miroslava Donutila.

Asi ano,ale nebýt Mirka Donutila, tak nevím... Očekávání rozhodně větší následného dojmu.

Nejznámější komedie ND. Goldoni v povedeném provedení. A Donutil? Nepřekonatelný.

Představení, které stojí za zhlédnutí pouze v případě, že se chcete královsky pobavit a vychutnat si herectví Miroslava Donutila. Určitý typ inscenací, mezi které patří i tento titul, se však nedá hrát skoro dvacet let! Ale přesto obdivuji Truffaldina, že ho toto představení i po 500. repríze stále ještě baví. Některé vtipy se již tak ohrály, že se je inscenátoři snaží zpestřit vulgárními posunky a narážkami, což ve většině případů neprospívá celku. Charisma si dokázali udržet především M. Donutil, F. Rajmont a P. Pelzer. Až na některé drobnosti, se mi tak inscenace líbila i v roce 2012.

Dá se ještě o této inscenaci mluvit jako o hodnotném představení?

Představení hodnotím relativně vysoko protože už je to taková klasika, kterou by snad měl vidět každý a má něco do sebe. I když to opravdu není Miroslav Donutil. Na roli se nejspíš hodí a lidi baví, ale rozhodně ne ty, kteří nepřišlo na Donutilovu one man show...

Je dost těžké tuto hru po tolika reprízách objektivně hodnotit.

Viděl jsem divadelní záznam. Samotný námět je zajímavý. Goldoniho komedie jsou někdy takové zvláštní a ne vždy mě osloví (výjimkou je třeba liberecký Poprask na laguně, který se od ledna 2016 uvádí v Šaldově divadle). V ND se mi líbilo zejména režisérské zpracování Ivana Rajmonta, který naposledy vedl činohru právě v Liberci, a samozřejmě herecké výkony. Je pochopitelné, že když Sluhu ztvárňuje Miroslav Donutil, tak trochu větší pozornost strhává pouze na sebe (ale tak by to bylo u každého jiného herce, který by byl obsazen). Myslím, že hra by měla zůstat v původním zpracování a už se neměnit.

Donutil a Sluha ...... se rovná ohromná podbízivost, nevkusnost, nízká umělecká hodnota, nevhodné uvádění inscenace v historické budově ND. Když to ovšem převážné většině diváků nevadí - nic s tím nenaděláte.Hodnocení 30%.

Viděno online v době covidové, škoda, že už po derniéře...

Dostal jsem se na toto představení až před rokem a nutně ho srovnával s TV záznamem...nějak mi přišlo, že živému představení po těch letech došla šťáva

Představení vhodné hlavně pro členy fanklubu M. Donutila, což my tak úplně nejsme. Jeho trochu prvoplánový humor nám není vždy sympatický, ale jinak docela přijatelná klasická komedie.

Inscenaci jsem viděla mnohokrát v TV, ale v současnosti je to pouze slabý odvar záznamu. Líbilo se mi to, ale kdyby Donutil vypustil polovinu úchylných náznaků, představení by to nijak neublížilo. Také nevím, čím to bylo, možná tím, že jsem seděla na boku, ale hercům bylo občas strašně špatně rozumět nebo je nebylo skoro slyšet... Kdo mne ale zaujal, tak Antonie Talacková. Spokojenost, ale mohlo to být daleko lepší.

Tři hodiny odreagování od běžného života. Otázkou je, zda-li je to hodně nebo málo !

Příkladná commedia dell´arte a 22 let Donutilovy éry.

Mé oblíbené představení, které jsem sledovala několikrát ze záznamu, jsem měla konečně možnost vidět naživo. Po přečtení zdejších komentářů jsem se trochu obávala, že budu zklamaná, ale nebyla jsem. Za mě je to zábavné představení pro odreagování a výborný Miroslav Donutil (kdo ho nemá rád, ať nechodí).

Bohužel se mi to vůbec nelíbilo:-(

No jako smála jsem se, ale pak už mi to přišlo chvílema spíš trapný a moc přehrávaný... Ale pudlik je super=D

Asi Goldoniho nejznamejsi comedia del arte. Predstaveni jako celek avsak trati na tom, ze hra je postavena na panu Donutilovi, coz nej pak dela onu "one man show.

Kdybych hodnotil představení z roku 1994 nebo ještě deset let poté, bylo by mé hodnocení kolem 80%. Bohužel ale zaúřadoval zub času a Sluha, stejně jako Miroslav Donutil, stárne a stává se již jen pokleslou komedií s plno šaškováním, ale bez vtipu.

Nepodařilo se mi vidět naživo, na televizním záznam ale koukám už odmala (první divadelní hra, kterou jsem kdy v TV viděla, nejvíce mi tehdy utkvěla v dětské hlavě scéna s chlebem) a viděla jsem ho doposud nejméně třikrát. Je to představení jednoho muže, ale v českých vodách se neztratí a zaslouží si uznání. Pokud někdo chce komedii jako z partesu, má ji mít.

Sólo pro Miroslava Donutila. Zábava od začátku až do konce.

Pan Donutil exhibuje ego v komedii, při které marketing a šeptanda převažují nad provedením.
Lidová zábava v zlatém hávu Národního divadla, ušitá na míru publiku, které jezdí do divadla "na zájezd" nepříliš často.
Tři hodiny smutku nad stavem obecného kulturního názoru, a nakonec standing ovations. Jednoduše nejsem z cílové skupiny, protože ostatní se skvěle bavili a plácali po stehnech.

Nezatracuji, ale stává se z toho lidová "řachanda" pro vesnické zájezdy a Donutilova one-man show.

Bohužel jsem měla obrovské očekávání. Byla jsem zklamaná. Určitě je to lepší než průměr, ale že bych byla nadšená a toužila inscenaci vidět několikrát, říct nemohu.

V jednadvaceti poprvé v Národním a zrovna na Sluhovi... na představení jsem se velmi těšila a musím říct, že lehce zklamalo má očekávání. Nesouhlasím s názory, že by pan Donutil na roli už neměl, ale na mě bylo ve hře až moc zbytečných scén plných vulgarismů, které se do Národního prostě nehodí.
Suma sumárum: výkony herců byly skvělé, ale podruhé už bych to vidět nemusela.

Viděli jsme dokonce dvakrát a vždy jsme se skvěle bavili. Kdo si s sebou napodruhé nevzal kousek chleba pro Truffaldina, ten buď nemá srdce, nebo je moc stydlivý, než aby si veřejně hrál na boha :).

V porovnání s televizním záznamem šla úroveň hry neskutečně dolů až na úroveň oplzlé exhibice pana Donutila. Toho jsem nikdy nepovažoval za úžasného herce ale co předvádí zde je mírně řečeno nevkusné. Bohužel si toto představení najde diváky, kteří aplaudují ve stoje a náramně se touto estrádou baví. Nebyli jsme jediní, kdo odcházel otráven. Hra byla dobrou komedií, ale tak před 10 až 15 lety, než panu Donutilovi popustili uzdu a nechali ho se takto uboze předvádět. Těch 20% procent dávám ostatním hercům, kteří byli mnohonásobně lepší než pan Donutil, ale ani ti už hru nezachrání.

Zvláštní, že u filmových fanoušků na čsfd.cz má záznam inscenace 94% od 10 000 hodnotících a tady jen lehce nadprůměr. Asi lepší v tv než naživo :-D

One man show pana Donutila

Ad. komentář Bethrezen

Už to není to,co to bývalo.

Tuhle hru buď milujete, nebo nesnášíte. Já zastávám to první. Viděla jsem ji v Národním už celkem dávno, pak ještě ze záznamu a pokaždé mě pan Donutil dokázal rozesmát. Chápu i negativní názory, že je to jeho one man show, ale na druhou stranu je potřeba mu s pokorou přiznat úspěch. Sám dokáže strhnout celé Národní divadlo a to je pořád umění, které jen tak někdo nedokáže.

Proč musí pro boha být všechno tak přímočaré a vyřčené? Kde je hledání humoru v hlubinách? Kde je interlektuální rozcvička? Místo ní přišlo všechno naservírované na zlatém podnose.

Výborné představení a opravdu si nedovedu vysvětlit, že má pouze lehce nadprůměrné hodnocení. Myslím si, že o úspěchu a kvalitě herectví v této hře svědčí i více než 20 let nepřetržitě vyprodaného Národního divadla...nebo snad néé ?

Miroslava Donutila jako herce vyloženě "nemusím", takže jsem se musel přemáhat koupit lístky na toto představení. Nakonec jsem však nelitoval, stálo to rozhodně za to a jsem rád, že jsem představení stihl před tím než ho stáhli z programu.
=šel bych znovu

Moje absolutně nejoblíbenější divadelní představení, kdybych mohla, dám 1000%. Počet znaků by mi nestačil, ale stručně a jasně - Donutil je pán a já to miluju. Životní role. Znám to slovo od slova, hlášky používám v běžné konverzaci a baví mě, že na to lidi slyší. Záznam jsem viděla nekonečněkrát, geniální, děkuju pane učiteli, no ale vidět to v Národním z bezprostřední blízkosti byl jeden z mých největších a nejhezčích zážitků v životě. Byl to můj sen, teď už splněný sen, a můžu v klidu umřít. Být v Národním a vidět Sluhu, odvaz. Nadčasová komedie, která nezevšední, vždy se bavím jako poprvé a nikdy na to nezapomenu. Děkuju, klaním se.

Když je Vám 12let, píše se rok 97, chcete být Truffaldinem na prknech Národního.

Hezké představení, ale bohužel pro mě výkon pana Donutila byl zklamáním. Jeho přiteplalý projev mi přišel v určitých momentech až trapný a do hry se nehodící. Toto představení jsem viděla asi před deseti lety, je možné, že za ty léta se propracoval ke zcela jiným výkonům.

Za mě přeceňovaná inscenace. Možná jsem jen měla smůlu a pan Donutil je po těch letech vyčpělý. Vzala jsem rodiče a při odchodu z divadla jsem o tom raději víckrát nemluvili. Nadšení z žádné strany.

Už je to pár let, co jsem toto představení viděla a s láskou na něj vzpomínám dodnes. Měla jsem ta největší očekávání, která byla do puntíku splněna. Výkon pana Donutila naprosto excelentní, jeho hlášky používám dodnes. Smála jsem se snad od začátku do konce. Představení v režii pana Rajmonta, bylo skvěle pojato a představeno divákovi. Příběh sice trochu předvídatelný, ale tady mi to nevadilo. Kdybych mohla, dám více než 100%, protože tohle je pro mne divadelní srdcovka, kterou jen tak něco nepřekoná (jestli vůbec někdy něco).

Mě to moc nenadchlo. Velmi často jsem se nudila..

Myslím, že derniéra přijde v pravý čas...

Docela mě překvapilo zdejší ne moc vysoké hodnocení. Pro mě toto představení nemá chybičku.

Pěkné představení (klasický Goldoni), příjemně jsem se pobavil; ale jinak nechápu, proč je Sluha dvou pánů v Národním divadle stále vyprodaný. 63 %

Po přečtení Sluhy dvou pánů to bylo teď a nebo nikdy a nakonec to přišlo! Poslal jsem to tam a nelituju toho. Na maturitu se mi to vrylo propojilo sjednotilo v hlavě mnohem víc a stepující Donutil byl opravdu dobrý. No jenomže hra stojí celá na něm a když na place není je tu občas trochu nuda. Soudím jako divák, který viděl jen plochý, mělký záznam. Pokud bych viděl hru naživo bezesporu by tam 5 padlo. Jako dvě hodiny lítat na place a rozdat tolik energie, to chce hodně propracovaný spánkový režim. Několikrát jsem se od srdce zasmál a konečně už vím odkud vzešel ten patvar - PUDLIK.

Něco tak podbízivého jsem už dlouho neviděl.

Toto je tak trochu moje srdcovka, takze hodnoceni nebude asi objektivni, nicmene... Ano stal se z toho kult, tezko rict proc. Ano je to o jednom cloveku a tim je Miroslav Donutil. Pres 500 repriz (myslim rok 2012-500. repriza) Ve svy podstate je to uplne blby, ale clovek nebo alespon ja se u toho zasmeje a zapomene na vse...takze proc by ne....kdo jeste nevidel tak urcite doporucuji.No a pokud mate doma nepotrebny chleba vemte si ho s sebou :-)

Kabaret v nevhodném prostředí Národního divadla, druh této zápavy na tato prkna nepatříííí, exhibice pana Donutila se u mne zcela míjela účinkem. Bylo z toho smutno.

Goldoni to nepsal pro divadlo jednoho herce! Miroslav Donutil je skvělý herec, mám ho moc rád, ale když s tímto představením začínal, měli ostatní více prostoru a on s nimi skvěle hrál. Postupem času se z ostatních herců stalo křoví a kouzlo Goldoniho zmizelo. To víte, na klasiku musí být přísnost...

Klobouk dolů před panem Donutilem. Více než 20. let stejná role, vyprodané Národní divadlo a v něm standing ovation. Nic na tom nemění ani fakt, že se jedná o ,,taškařici" a ani to, že hra vypadá po 15. letech jinak, než televizní inscenace z roku 2000.
Ten kdo nebude urputně očekávat intonaci a přesnou interpretaci fórků, tak jak je zná, nemůže být zklamaný.
Vřele doporučuji.

Tahle hra buď vzbudí nadšení a gejzír neřízené zábavy, nebo naopak vůbec nenadchne. A když říkám "tahle hra", myslím tím především M.Donutila. To, jakým způsobem si podmaňuje scénu a postupem času i publikum, je ojedinělé. Umí udělat "z komára velblouda" v tom nejlepším slova smyslu. I ostatní herci předvádějí působivé výkony, ačkoli jsou kvůli výše zmíněnému i dost přehlížené, a to jediné je mi osobně trochu líto. Právě proto, že nosným sloupem inscenace je jediná postava, se od málokoho dočkáme průměrné známky. Pro někoho divadelní nebe, pro druhé peklo. Já se hrdě hlásím k první skupině.

Moje nejoblíbenější představení, což může ubírat objektivitě hodnocení ale tak už to bývá :). Viděla jsem ho začátkem roku 2000 a od té doby si každý rok, okolo Vánoc, pouštíme v rodinném kruhu záznam. V této Goldoniho komedii pan Donutil naprosto exceluje a stahuje veškerou pozornost svým směrem. Trochu mě zaráží, že tu je tak nízké hodnocení ale hádám, že za těch 20let se prostě může stát, že to není vždy tip ťop, každopádně na csfd vidím, že je záznam 94%, takže určitě stojí za to a je to aktuálně jediná možnost jak si tuto inscenaci vychutnat.