Korespondence V+W

vemi dobře zapamatovatelné představení, skvěle zpracované i zahrané.
=rád bych viděl znovu

Vynikající výkony, scéna, výprava - není co vytknout.

Představení jsem sice viděl už před dvěma lety, ale patří k těm, na která se nezapomíná. S klidným svědomím mohu prohlásit, že je to nejlepší kus, který jsem viděl v NDB za posledních cca 10 let. Výkony V. Vašáka i J. Vyorálka byly strhující, stejně jako celá koncepce představení, od scénáře přes scénografii až po režii. Taková představení si by měla produkovat scéna, která má v názvu označení "národní".

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla. Napoprvé to byl pro mě naprostý zásah do černého, napodruhé stále vynikající inscenace.

Neuvěřitelně smutná hra a dvou legendách českého herectví. Výborně udělané a zahrané.

Silná výpověď ? silné emoce. Korespondence V+W vypovídá o těžkém životě tvůrců Osvobozeného divadla z těžkého období jejich únorového odloučení. Bílá scéna, stoly, židle, kulaté lampy ? skvělé využití při situaci z nemocnice. Nejvíce bych vyzdvihl dramaturgickou složku ? vystižení důležitých okamžiků z dopisů a hereckou složku ? dokonale zvládnutí psychologicko-realistického herectví. Nezapomenutelný zážitek ? silná výpověď ? silné emoce.

Velmi působivě udělané, vtáhlo mě to do děje - Mikulášek je skvělý režisér, Vašák a Vyorálek bezvadní herci. Navíc musím opravdu ocenit scénu, o které jsme prvně pochybovala, ale pak pochopila, jak multifunkční opravdu je. Opravdu příjemně strávený večer.

úžasná scéna, působivý příběh a skvělé herecké výkony

Formálně výborně dotažená inscenace, ale na můj vkus příliš melancholická a patetická (hlavně závěr) a ve většině poměrně překvapivě banální.

Mimořádně zdařilá inscenace s velmi náročným scénářem, a s originální, moderní a současně dobovou scénou brněnského architekta Svati Sládečka patří k tomu nejlepšímu, co lze nyní (nejen) v Brně vidět.
Velmi příznivé spojení jednotlivých tvůrčích výkonů (charakteristická režisérova tendence ke stylizaci s tímto tématem a historickým prostředím nesouzní, naštěstí je spíš mírná a ohleduplná), za umělecký dojem, za herecké výkony, za hlubší sdělení (které obstarali především pánové V+W) i za volbu a zpracování tématu, jež nepatří na současných scénách k nejfrekventovanějším.

Vynikající. Hravé i mrazivé představení se spoustou nápadů v bezchybném a sebejistém provedení. Svého Radoka si určitě zaslouží. Viděla jsem na hostování v Hradci králové.

Souhlasím s ostatními hodnoceními, jednoduše a stručně řečeno skvělá hra!

Jan Mikulášek je PAN REŽISÉR... inscenace pod jeho taktovkou pro mě byla naprosto nezapomenutelným zážitkem. Vše samozřejmě podtrhovaly vynikající herecké výkony a nápaditá scéna.

Mikulášek jede!

K takovému češství bych rád vzhlížel. Velmi upřímné a lidské převedení dopisních osobností V a W do divadelní podoby. Výborně sehráno, získaly si mě především hlasové projevy obou představitelů, trochu výše bych vynesl výkon Václava Vašáka. Dobře byl využit i velký potenciál divadelního prostoru. Opravdu si myslím, že pro zachování intimity vzájemné zpovědi těžící často z minimálních prostředků, nemohla být dramatizace pojata lépe. Výborně.

Mnohovrstevnaté a mezigenerační moderní divadlo, kterému není co vytknout. Poklona Janu Mikuláškovi a jeho týmu.

Co nejnápaditější režie, to je to, o co se nejspíš Mikulášek snaží ve svých posledních inscenacích. Co jinde fungovalo jen částečně (Macbeth v Dlouhé), tady, vzhledem k charakteru hry (scénář se skládá pouze z dopisů V a W), funguje takřka dokonale.

Mimořádné představení.Dokonalý minimalistický výběr textů z rozsáhlé korespondence.Z výtvarného pohledu úžasné. Herci hrají soustředěně.Režisér vytvořil představení, jež přináší poetiku V+W, ale konkrétní prostředky jsou jiné, bez citací gagů nebo písní.Z intelektuální pohledu naprosto dokonalé představení.Emocionálně ale zůstalo něco dlužno.Divák zůstane vně a má čas přemýšlet, proč to režisér udělal právě takto, jak to funguje.Stoprocentní představení by mělo diváka vtáhnout, že by neměl čas přemýšlet o ničem jiném.

5.2. 2011 (NS), 20.12. 2011 (ŠD): Pro mne velké překvapení, inscenace s divákem "čaruje" už od začátku. Mikulášek opět ukazuje, jak si umí hrát se slovem, pohybem a řadou rekvizit a zaplním tím celé jeviště (s logikou, nikoliv předvádením se). Opět jeho inscenace má silnou výtvarnou stránku. Líbí se mi, že zde není snaha vytvořit V+W, ale že se tu opravdu jedná o obsah. Závidím Brnu tak zdařilé dílo. Z Mikuláškových režií, které jsem již viděl, řadím tuto inscenaci k těm nejlepším.

Docela zklamání. Mikulášek to vymyslel hezky, ale nic moc dalšího nefungovalo. Dramaturgie vytáhla z příběhů V+W snad nejslabší možnou linku: podléhání tvrdým, nicméně banálním ranám osudu, o kterém by nám mohl vyprávět každý druhý soused. Zajímavější podoby toho, jak se oba pánové se životem potýkali, že mu do cesty stavěli svůj vtip a vitalitu, chybí.
Možná i kvůli hercům, kteří nemají na to, aby vytvořili na scéně dvě osobnosti. V zakaboněném skuhrání jsou ještě fajn, ale komické nadsázky neumí. Tož se jim to rozpadá.

vemi dobře zapamatovatelné představení, skvěle zpracované i zahrané.
=rád bych viděl znovu

Vynikající výkony, scéna, výprava - není co vytknout.

Představení jsem sice viděl už před dvěma lety, ale patří k těm, na která se nezapomíná. S klidným svědomím mohu prohlásit, že je to nejlepší kus, který jsem viděl v NDB za posledních cca 10 let. Výkony V. Vašáka i J. Vyorálka byly strhující, stejně jako celá koncepce představení, od scénáře přes scénografii až po režii. Taková představení si by měla produkovat scéna, která má v názvu označení "národní".

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla. Napoprvé to byl pro mě naprostý zásah do černého, napodruhé stále vynikající inscenace.

Neuvěřitelně smutná hra a dvou legendách českého herectví. Výborně udělané a zahrané.

Silná výpověď ? silné emoce. Korespondence V+W vypovídá o těžkém životě tvůrců Osvobozeného divadla z těžkého období jejich únorového odloučení. Bílá scéna, stoly, židle, kulaté lampy ? skvělé využití při situaci z nemocnice. Nejvíce bych vyzdvihl dramaturgickou složku ? vystižení důležitých okamžiků z dopisů a hereckou složku ? dokonale zvládnutí psychologicko-realistického herectví. Nezapomenutelný zážitek ? silná výpověď ? silné emoce.

Velmi působivě udělané, vtáhlo mě to do děje - Mikulášek je skvělý režisér, Vašák a Vyorálek bezvadní herci. Navíc musím opravdu ocenit scénu, o které jsme prvně pochybovala, ale pak pochopila, jak multifunkční opravdu je. Opravdu příjemně strávený večer.

úžasná scéna, působivý příběh a skvělé herecké výkony

Formálně výborně dotažená inscenace, ale na můj vkus příliš melancholická a patetická (hlavně závěr) a ve většině poměrně překvapivě banální.

Mimořádně zdařilá inscenace s velmi náročným scénářem, a s originální, moderní a současně dobovou scénou brněnského architekta Svati Sládečka patří k tomu nejlepšímu, co lze nyní (nejen) v Brně vidět.
Velmi příznivé spojení jednotlivých tvůrčích výkonů (charakteristická režisérova tendence ke stylizaci s tímto tématem a historickým prostředím nesouzní, naštěstí je spíš mírná a ohleduplná), za umělecký dojem, za herecké výkony, za hlubší sdělení (které obstarali především pánové V+W) i za volbu a zpracování tématu, jež nepatří na současných scénách k nejfrekventovanějším.

Vynikající. Hravé i mrazivé představení se spoustou nápadů v bezchybném a sebejistém provedení. Svého Radoka si určitě zaslouží. Viděla jsem na hostování v Hradci králové.

Souhlasím s ostatními hodnoceními, jednoduše a stručně řečeno skvělá hra!

Jan Mikulášek je PAN REŽISÉR... inscenace pod jeho taktovkou pro mě byla naprosto nezapomenutelným zážitkem. Vše samozřejmě podtrhovaly vynikající herecké výkony a nápaditá scéna.

Mikulášek jede!

K takovému češství bych rád vzhlížel. Velmi upřímné a lidské převedení dopisních osobností V a W do divadelní podoby. Výborně sehráno, získaly si mě především hlasové projevy obou představitelů, trochu výše bych vynesl výkon Václava Vašáka. Dobře byl využit i velký potenciál divadelního prostoru. Opravdu si myslím, že pro zachování intimity vzájemné zpovědi těžící často z minimálních prostředků, nemohla být dramatizace pojata lépe. Výborně.

Mnohovrstevnaté a mezigenerační moderní divadlo, kterému není co vytknout. Poklona Janu Mikuláškovi a jeho týmu.

Co nejnápaditější režie, to je to, o co se nejspíš Mikulášek snaží ve svých posledních inscenacích. Co jinde fungovalo jen částečně (Macbeth v Dlouhé), tady, vzhledem k charakteru hry (scénář se skládá pouze z dopisů V a W), funguje takřka dokonale.

Mimořádné představení.Dokonalý minimalistický výběr textů z rozsáhlé korespondence.Z výtvarného pohledu úžasné. Herci hrají soustředěně.Režisér vytvořil představení, jež přináší poetiku V+W, ale konkrétní prostředky jsou jiné, bez citací gagů nebo písní.Z intelektuální pohledu naprosto dokonalé představení.Emocionálně ale zůstalo něco dlužno.Divák zůstane vně a má čas přemýšlet, proč to režisér udělal právě takto, jak to funguje.Stoprocentní představení by mělo diváka vtáhnout, že by neměl čas přemýšlet o ničem jiném.

5.2. 2011 (NS), 20.12. 2011 (ŠD): Pro mne velké překvapení, inscenace s divákem "čaruje" už od začátku. Mikulášek opět ukazuje, jak si umí hrát se slovem, pohybem a řadou rekvizit a zaplním tím celé jeviště (s logikou, nikoliv předvádením se). Opět jeho inscenace má silnou výtvarnou stránku. Líbí se mi, že zde není snaha vytvořit V+W, ale že se tu opravdu jedná o obsah. Závidím Brnu tak zdařilé dílo. Z Mikuláškových režií, které jsem již viděl, řadím tuto inscenaci k těm nejlepším.

Docela zklamání. Mikulášek to vymyslel hezky, ale nic moc dalšího nefungovalo. Dramaturgie vytáhla z příběhů V+W snad nejslabší možnou linku: podléhání tvrdým, nicméně banálním ranám osudu, o kterém by nám mohl vyprávět každý druhý soused. Zajímavější podoby toho, jak se oba pánové se životem potýkali, že mu do cesty stavěli svůj vtip a vitalitu, chybí.
Možná i kvůli hercům, kteří nemají na to, aby vytvořili na scéně dvě osobnosti. V zakaboněném skuhrání jsou ještě fajn, ale komické nadsázky neumí. Tož se jim to rozpadá.

Mimořádné představení.Dokonalý minimalistický výběr textů z rozsáhlé korespondence.Z výtvarného pohledu úžasné. Herci hrají soustředěně.Režisér vytvořil představení, jež přináší poetiku V+W, ale konkrétní prostředky jsou jiné, bez citací gagů nebo písní.Z intelektuální pohledu naprosto dokonalé představení.Emocionálně ale zůstalo něco dlužno.Divák zůstane vně a má čas přemýšlet, proč to režisér udělal právě takto, jak to funguje.Stoprocentní představení by mělo diváka vtáhnout, že by neměl čas přemýšlet o ničem jiném.

Souhlasím s ostatními hodnoceními, jednoduše a stručně řečeno skvělá hra!

5.2. 2011 (NS), 20.12. 2011 (ŠD): Pro mne velké překvapení, inscenace s divákem "čaruje" už od začátku. Mikulášek opět ukazuje, jak si umí hrát se slovem, pohybem a řadou rekvizit a zaplním tím celé jeviště (s logikou, nikoliv předvádením se). Opět jeho inscenace má silnou výtvarnou stránku. Líbí se mi, že zde není snaha vytvořit V+W, ale že se tu opravdu jedná o obsah. Závidím Brnu tak zdařilé dílo. Z Mikuláškových režií, které jsem již viděl, řadím tuto inscenaci k těm nejlepším.

Vynikající výkony, scéna, výprava - není co vytknout.

Mimořádně zdařilá inscenace s velmi náročným scénářem, a s originální, moderní a současně dobovou scénou brněnského architekta Svati Sládečka patří k tomu nejlepšímu, co lze nyní (nejen) v Brně vidět.
Velmi příznivé spojení jednotlivých tvůrčích výkonů (charakteristická režisérova tendence ke stylizaci s tímto tématem a historickým prostředím nesouzní, naštěstí je spíš mírná a ohleduplná), za umělecký dojem, za herecké výkony, za hlubší sdělení (které obstarali především pánové V+W) i za volbu a zpracování tématu, jež nepatří na současných scénách k nejfrekventovanějším.

Co nejnápaditější režie, to je to, o co se nejspíš Mikulášek snaží ve svých posledních inscenacích. Co jinde fungovalo jen částečně (Macbeth v Dlouhé), tady, vzhledem k charakteru hry (scénář se skládá pouze z dopisů V a W), funguje takřka dokonale.

Velmi působivě udělané, vtáhlo mě to do děje - Mikulášek je skvělý režisér, Vašák a Vyorálek bezvadní herci. Navíc musím opravdu ocenit scénu, o které jsme prvně pochybovala, ale pak pochopila, jak multifunkční opravdu je. Opravdu příjemně strávený večer.

Docela zklamání. Mikulášek to vymyslel hezky, ale nic moc dalšího nefungovalo. Dramaturgie vytáhla z příběhů V+W snad nejslabší možnou linku: podléhání tvrdým, nicméně banálním ranám osudu, o kterém by nám mohl vyprávět každý druhý soused. Zajímavější podoby toho, jak se oba pánové se životem potýkali, že mu do cesty stavěli svůj vtip a vitalitu, chybí.
Možná i kvůli hercům, kteří nemají na to, aby vytvořili na scéně dvě osobnosti. V zakaboněném skuhrání jsou ještě fajn, ale komické nadsázky neumí. Tož se jim to rozpadá.

Formálně výborně dotažená inscenace, ale na můj vkus příliš melancholická a patetická (hlavně závěr) a ve většině poměrně překvapivě banální.

Vynikající. Hravé i mrazivé představení se spoustou nápadů v bezchybném a sebejistém provedení. Svého Radoka si určitě zaslouží. Viděla jsem na hostování v Hradci králové.

Jan Mikulášek je PAN REŽISÉR... inscenace pod jeho taktovkou pro mě byla naprosto nezapomenutelným zážitkem. Vše samozřejmě podtrhovaly vynikající herecké výkony a nápaditá scéna.

K takovému češství bych rád vzhlížel. Velmi upřímné a lidské převedení dopisních osobností V a W do divadelní podoby. Výborně sehráno, získaly si mě především hlasové projevy obou představitelů, trochu výše bych vynesl výkon Václava Vašáka. Dobře byl využit i velký potenciál divadelního prostoru. Opravdu si myslím, že pro zachování intimity vzájemné zpovědi těžící často z minimálních prostředků, nemohla být dramatizace pojata lépe. Výborně.

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla. Napoprvé to byl pro mě naprostý zásah do černého, napodruhé stále vynikající inscenace.

Mnohovrstevnaté a mezigenerační moderní divadlo, kterému není co vytknout. Poklona Janu Mikuláškovi a jeho týmu.

úžasná scéna, působivý příběh a skvělé herecké výkony

vemi dobře zapamatovatelné představení, skvěle zpracované i zahrané.
=rád bych viděl znovu

Neuvěřitelně smutná hra a dvou legendách českého herectví. Výborně udělané a zahrané.

Silná výpověď ? silné emoce. Korespondence V+W vypovídá o těžkém životě tvůrců Osvobozeného divadla z těžkého období jejich únorového odloučení. Bílá scéna, stoly, židle, kulaté lampy ? skvělé využití při situaci z nemocnice. Nejvíce bych vyzdvihl dramaturgickou složku ? vystižení důležitých okamžiků z dopisů a hereckou složku ? dokonale zvládnutí psychologicko-realistického herectví. Nezapomenutelný zážitek ? silná výpověď ? silné emoce.

Mikulášek jede!

Představení jsem sice viděl už před dvěma lety, ale patří k těm, na která se nezapomíná. S klidným svědomím mohu prohlásit, že je to nejlepší kus, který jsem viděl v NDB za posledních cca 10 let. Výkony V. Vašáka i J. Vyorálka byly strhující, stejně jako celá koncepce představení, od scénáře přes scénografii až po režii. Taková představení si by měla produkovat scéna, která má v názvu označení "národní".