J_V

Klíčová slova: Alkohol, Taking a shit, Pichny. Není to představení pro každého, ale udělané je to božsky (nejen po herecké stránce, ale i pokud jde o detailně propracovanou scénu).

Kdo má rád Nabokova, měl by se od této poloamatérské inscenace držet dále. Kdo Nabokova nikdy nečetl, nepochopí vůbec nic z toho, co se na jevišti děje. Adaptovat Bledý oheň dobře by dokázali jen Mikulášek a Viceníková.

Byla by to jen obyčejná plytká jednohubka, ovšem herci hráli skvěle a nápad s mluvícími předměty je výborný. Bohužel tomu, aby věci mohly začít vyprávět, autor napomohl způsobem, který se snad už nepoužívá jinde než na studentských akademiích ke konci školního roku (vypravěč se omluvil, že dostal lepší zakázku jinde, a odešel).

Krásná klasicky zpracovaná inscenace s vynikajícím Michalem Isteníkem. Knižní předloha je bohatá na vedlejší postavy a peripetie a mnohé z nich musely být zákonitě vynechány (např. pikle se směnkami). Význam díla však zůstal v Dlouhé zachován, všechny postavy krásně žijí (případně se životu vyhýbají) a velmi dobrý je také nápad nechat v inscenaci promlouvat chór.

Inteligentní slovní humor, plno vynalézavých přesmyček a slovních hříček. Herectví souboru zůstává jasně v ochotnické sféře a děj se odehrává za časů mocnářství, takže srovnání s Cimrmany napadne snad úplně každého. Ovšem přeskočení dějového oblouku v této hře ve mně zanechalo dojem, že to všechno skončilo příliš rychle.

Tito herci obsazení do rolí dětí a dospívajících na mě bohužel působili bizarně, mnohem lépe se dětské role ujal Jan Meduna ve ?Viktorovi? v DvD.

Rozverná hříčka překypující fantazií a nápady, hlavně vizuálními. Pobaví to jen diváka, který bezpečně ví, na co jde (ale těch byla zjevně v publiku většina).

Desdemona zde září jako živá smyslná žena a chemie mezi ní a Othellem je úchvatná. Scénografie a hudba také na jedničku. Šašek tu vůbec být nemusel.

Výborná aktualizace Hamleta se zachováním původního smyslu. Nesedlo mi jen Děrgelovo lavírování mezi civilní a knižní řečí, mezi současným floutkovstvím a antikvárním přehráváním (zřejmě se jedná o záměr režiséra).

Na poměry Dejvického divadla jde možná o slabší kousek, přesto má silnou atmosféru, kvalitní dialogy a důležitou myšlenku.

Úžasné, věrné, vizuálně poutavé, krásně zahrané.

Velmi příjemné překvapení určené pro fanoušky Davida Drábka a radikálních přešívek starých dramatických textů. Že se tato šílenost hraje právě na jedné ze scén ND, mě osobně netrápí.

Moc pěkné, inscenačně nápadité, moc dobří herci, děj je samozřejmě trochu lineární (jde o zpracování Scottova deníku).

Velmi dobře vystižené, výborně herecky pojaté, plno nápadů, jen jsou některé z nich těženy opakovaně. Viděno při hostování v Hradci Králové.

Vtipné, svižné, vizuálně poutavé, se skvělými písničkami. Zároveň na pozadí vší té zábavy Drábek dokáže trefně popsat velice aktuální, ale zároveň vlastně odvěké téma - dokážeme se my Češi sjednotit a postavit se k problému čelem?

Zelenkově hře se daří něco říct o naší době, ale není toho mnoho a vše zůstává jen na povrchu. Inscenace podle mě nedrží pohromadě - hudba jako by byla vybrána náhodně z playlistu nějakého retro rádia a nijak nesouvisí s tématem hry, masivní scéna spíš jen vadí při neustálém stěhování nábytku a vlastně taky neslouží žádnému účelu, herecky to bylo celkem zvládnuté, ale rozhodně bych paní Hlaváčkovou nenutil do zpěvu v angličtině. A ten nápad utéct na pět minut od sondy do duše vrcholové manažerky k fekálnímu humoru?? Viděno v Hradci na Divadle evropských regionů.

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla.

Rozhodně to není inscenace pro každého, ale mně tato míra re-interpretace (až parodie) sedla. Bylo zábavné sledovat všechny ty režijní nápady.