PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Veronika Steffanová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (87)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 26.5.2014)
Chrobáci jako mrazivá komedie o stereotypu, na hranici absurdního dramatu. Magdalena Zimová i Martin Matejka hráli naprosto bravurně. Kvapky jsou více hravé, méně vážné, ale při tom také ukazují některé detaily a vykreslené karikatury z denních vztahů. Tři muži (dva v roli žen - geniální tah) a čmelák - skvělá kombinace na letní oddechovku.
(zadáno: 25.5.2014)
Představení 24. května se se mnou bohužel nepotkalo. Ač také musím ocenit výkony všech zúčastněných, především obou žen, celkově mě příběh nebavil, vulgarity mi nepřišly vulgární a vtipy vtipné. Až po přestávce se náboj představení změnil a mě konečně trochu zaujalo. Závěrečná scéna dala celému představení smysl a vytáhla jeho hodnocení aspoň k šedesátce.
(zadáno: 25.5.2014)
Skvělé drama v podání úžasných herců. Už samotný text je podle mého názoru velmi povedený a postupná gradace od náznaků po explicitní vyjádření konfliktu mezi homosexuálem a Židem dává divákovi mnoho prostoru, aby si sám udělal názor na postavy na jevišti. Závěrečný happyend je snad až příliš růžový, ale proč ne, jednou za čas. Na druhou stranu převedení textu na jeviště nepřináší žádné experimenty či nové pohledy. Mně nechyběly.
(zadáno: 14.5.2014)
Ač musím ocenit výkon Jana Vondráčka, zajímavou scénu i kostýmy, dokonce i smyčku z Antikrista, ale celkově mi představení nevyznělo. Nejvíce mi vadila postava Rity, její charakter mi přišel nepravděpodobný a ani Lucie Trmíková na tom nic nezměnila, možná spíš naopak. Avizovaný horor ani ironie nepřišly. Škoda.
(zadáno: 30.4.2014)
Med - A studio Rubín 80 %
Jen občas se člověk směje od začátku až do konce představení. A je to právě Med, který tento zážitek umožňuje. Banální příběh je oživen velkou improvizací a já měla štěstí, že zrovna 29. 4. všechno skvěle fungovalo a nachlazení Barbory Polákové dokonce vyvolalo spoustu nových zábavných situací. Neuvěřitelná souhra všech herců dělá z Medu nezapomenutelnou inscenaci.
(zadáno: 30.4.2014)
Skvělé taneční představení, ve kterém jsou dobře ztvárněny všemožné situace ze života fyzicky postiženého člověka a jeho nejbližších. Velmi se mi líbil kontrast mezi komandující vozíčkářkou a jinou dívkou, která se chce se vším vyrovnat sama a bez pomoci.
(zadáno: 30.4.2014)
Výborně vystavěná hra. Její jádro je sice v celkem banálním a ohraném milostném trojúhelníku, ale díky retrospektivnímu postupu a spoustě nevyřčených citů se stává originální a zábavnou. Po herecké stránce nebylo co vytknout a scéna přesně odpovídala textu. Povedlo se i ztvárnění smskových konverzací. Výtku si zaslouží pouze dvě poslední scény, ve kterých se oproti ostatním už nic zásadního nestane. Chápu, že je potřeba celý příběh dohrát o konce, ale tady to bylo spíše do ztracena.
(zadáno: 25.4.2014)
Hodnocení zvyšuje hudební stránka inscenace a výkon Miloslava Königa, který patří do kategorie "k sežrání". Bohužel po prvních dvaceti minutách jsem se začala ztrácet v tom, co se na jevišti děje, a představení se pro mě proměnilo v nekonečnou, nepřehlednou koláž.
(zadáno: 25.4.2014)
Maryša - HaDivadlo 60 %
Tradiční drama v celkem tradičním jevištním kabátku. Moderně pojatá, téměř holá, scéna dává vyniknout výborným hereckým výkonům, mezi nimi ještě navíc vyčnívá výkon Eriky Stárkové. I přes obrovské nasazení všech zúčastněných se ale inscenace táhne, větší škrty v textu by neuškodily, zejména scéna v hospodě těsně před přestávkou je téměř k nepřečkání.
(zadáno: 13.4.2014)
Mrazivý příběh uvedený v ponuré atmosféře, plný masek a přetvářky. Velmi dobře odehrané všechny role, z nichž žádná nebyla snadná. Bohužel tempo představení zvláště na záčátku před začátkem procesu bylo trochu uloudané a závěrečná scéna místo aby zasáhla tak spíše působila jako už tisíckrát obehrané klišé. A tak by podobné osudy neměly vypadat nikdy.
(zadáno: 13.4.2014)
Jako ročník 90 mě naštěstí strýček Jedlička zcela minul, Štěpánka byla pro mě pohádková babička a Dáda trochu střelená dáma s žížalou. Jejich příběhy ztvárněné na jevišti mě ale dojaly i tak a skutečné děti na jevišti byly kouzelné. Zároveň mi ale vadil nedokončený příběh vznikající televize i pro Husu typické uřvané scény především od Vladimíra Hausera a Tomáše Sýkory.
(zadáno: 13.4.2014)
Legrační hříčka plná energie a životního elánu. Ale i přesto se představení zadrhávalo a chvílemi to vypadalo, že holky jen vyplňují určený čas a už moc nevědí čím. Mnoho scén bylo příliš dlouhých (dlouhé monotónní zpívání i trhané taneční kreace), ale jiné se zase výjimečně povedly, například hned ta úvodní z modelingového mola. K dokonalosti zatím chybí mnoho, ale zároveň tuším, že to vše je jen slibný začátek.
(zadáno: 13.4.2014)
Dobré téma a pěkná scéna nejsou všechno. V pohybovém divadle hledám především emoce, skryté významy a zážitek až na kost. Je zvláštní, že příběh plný umírajících dětí a zrazených dospělých ve mě tento zážitek nevzbudil, emoce měli z Filipín asi příliš dlouhou cestu.
(zadáno: 3.4.2014)
iJá - Studio Ypsilon 60 %
Pěkná inscenace plná vtipu, která hezky shrnuje názory a povahu Steva Jobse. Kromě dobrých herců vyniká i oku lahodící scénou. Zásadně mi ovšem vadila představa počítače jako sexuálního uspokojovače. Tvůrci počítačů se snaží vše usnadnit, zjednodušit a zákazníka uspokojit. Ale sex je myslím zcela mimo jejich záměr. A jako metafora shrnující ostatní touhy se mi nelíbí. To je můj zcela osobní, tedy neobjektivní, názor.
(zadáno: 3.4.2014)
Neumím si moc představit lepší inscenaci v civilním stylu pro "široké publikum". Oběma hercům je dán dostatek prostoru, aby odehráli své postavy bez příkras a zbytečných závojů režisérovy geniality. Text je plný filozofických názorů i hádek o ně, ale překvapivě svou hutností diváka neubije. Obdivuji nenápadné přechody mezi jednotlivými scénami, kdy po jedné zůstane tak hustá atmosféra, že to vypadá, že dál už nebude o čem hrát. A hle, zvuk nárazu několika latěk utne předchozí linku a nový obraz může začít. Nenápadné, ale nezbytné, aby mohla hra vůbec pokračovat.
(zadáno: 3.4.2014)
Výborné trochu modernizované pojetí Hamleta. Vše se odehrává v jakémsi bezčasí, ve kterém se divák může soustředit jen na postavy a jejich nálady a pohnutky. Trochu mě zklamala druhá půlka, ve které se už v podstatě nic nestane a závěrečné ztvárnění hory mrtvol mě příliš neoslovilo. Herci jsou velmi vyrovnaní, všichni zapadli do režisérovy stylizace, i když ta není tak výrazná, jak bývá jinak u Špinara zvykem.
(zadáno: 23.3.2014)
Nevím, jestli se mi někdy stalo, že jsem se smála 95 minut v kuse. Herecké výkony byly přesvědčivé, scéna i hudba poctivé a scénář geniální. Jen mě děsí, kam ještě hvězda Cabaretu Calembour vystoupá. Co když jí bude české nebe malé? Shrnutí: Všichni a povinně. Stop.
(zadáno: 22.3.2014)
Báječné představení plné humoru i melancholie. Nesmrtelné anděly už pomalu nudí jejich práce u nebeské brány, ze které není úniku. Fantazie dává inscenaci jiskru i nadhled nad situací, ve které se každý asi někdy nacházel. Výrazové prostředky obou hereček neznají hranic a po celou hodinu překvapují novými a novými výrazy a nápady. Na páteční popracovní večer ideální.
(zadáno: 19.3.2014)
Alternace Moniky Zoubkové bohužel zcela rozbila asi jinak povedenou inscenaci. Kvůli tomu většina vtipů moc nezafungovala a jinak svižné tempo představení se při některých jejích výstupech (př. ředitelky školy) zakuckalo. Ve druhé části scházelo pevnější režijní vedení, které by odstranilo dupání po scéně při nesmyslných přesunech a možná by i trochu načernilo moc růžový konec. Na repríze 18.3. se také nedařilo osvětlovači, který navíc svým rozhovorem s režisérem neustále rušil těch pár diváků v desáté řadě, kde i bez toho není moc dobře slyšet. Jedna nepovedená repríza? Doufám, že ano...
(zadáno: 18.3.2014)
Unikátní projekt v Disku, který po několika reprízách začal skvěle fungovat. Divák je uveden do nejistoty, co se stane v příští chvíli, jak daleko se herci ve strašení odváží zajít. Největší pochvalu si zaslouží intermezza, kdy se divák neukotvený v prostoru vydává napospas šíleným vrahům a čínským společnicím. Kdyby i jednotlivé aktovky byly tak zajímavé, jistě by se projekt zapsal do nejen do historie Disku.
(zadáno: 15.3.2014)
Vojna - Divadlo DISK 70 %
Tanečně hudební pásmo Vojna čerpající z lidového folklóru a života minulých století se skládá ve srovnání s loňským Svěcením jara z více vrstev, takže si každý může najít něco, co se ho dotýká, a taneční výstupy jsou mnohem působivější. Prázdná scéna dává vyniknout velkým formacím masopustního reje i vojenského marše. Ale kromě pěkného pokoukání i poslechu je většina příběhu ztvárněna tak, že diváka nezasáhne. Tohle se dělo před sto lety, dnes už nás to neděsí(?)
(zadáno: 15.3.2014)
Korekce - VerTeDance 80 %
Výborné pohybové představení s jasnou myšlenkou a ve skvělém tanečním provedení. Tempo je strhující a zážitek výjimečný. Málokdy se povede skloubit vtip i vážnou situaci, kterou každý zažívá, jen co ráno otevře oči.
(zadáno: 12.3.2014)
Představení se se mnou nějak nepotkalo. Většina postav, když chce něco říct, tak akorát řve. Jejich charaktery působí jako pouhé uřvané prázdné škeble. I přes vraždy a další kupu katastrof mi přišlo, že se hrálo jen o hromadě hnoje. Zachraňují to někteří dobří herci/herečky, sem tam chytlavá replika.
(zadáno: 28.2.2014)
Text hry působí surově a mě osobně se velmi dotkl. Zpracování je po většinu času ucházející, líbilo se mi nasvícení dramatických scén zadními reflektory i závěrečné zpovědi ze židlí na forbíně. Herecké výkony byly vyrovnané, místy trochu nedoladěné, ale myslím, že to způsobila spíš horší režie než samotní herci. Nejvíce se mi protivil začátek, kde herci ani tak nehrají, jako spíš parodují malé žáky. Také některé přesuny na jevišti i mimo něj do stínu mě rušily. Bez tak silného příběhu by šlo je o průměrnou inscenaci.
(zadáno: 21.2.2014)
Tahle inscenace se se mnou nepotkala. Ač nepopírám, že herečky byly dobré a pár vtipů snad také, větsinu času jsem se nudila a při všech hudebních číslech jsem trpěla. Příběh mi přišel nanicovatý a pointa přepjatá.
