Chaos

Konečně možnost podívat se velmi zblízka na ženskou duši, jež jest vystavena permanentnímu tlaku doby, a pochopit že každý člověk prochází životem stejně těžce jako bitevním polem. V promyšleně sestaveném textu, kterému nechybí široký záběr i gradace, si věřím každá žena nad třicet let najde své podobenství. Intenzivnímu zážitku samozřejmě nejvíce pomáhá krásná herecká souhra a naprostá suverenita všech tří účinkujících. A rozhodně bych nerad opomenul režisérskou práci Jiřího Bábka, jehož si představuji jako krotitele nespoutané ženské energie, kterou je divák pohlcen. To pohlcení stálo za to!

Další z inscenací KoČ, která klade v tom nejlepším slova smyslu důraz na text a herectví. Ačkoli je prosta jakýchkoli režijních exhibicí, dokáže divákovu pozornost lehce upoutat a především ji udržet. V tomto konkrétním případě tomu velkou mírou dopomáhají i tři sehrané herečky (viděno s M. Zoubkovou), které dokázaly věrohodně ztvárnit problémy "svých vrstevnic" a s adekvátní humornou nadsázkou podat i momenty, které by za normálních okolností jistě až tolik k smíchu nebyly.

Chaos je hořkou komedií o trojici třicátnic, které pomalu ztrácí kontrolu nad svým životem. Hra ukazuje nezáviděníhodné životní situace s nadhledem a humornou optikou. Místy se daří trefně reflektovat naši současnost. Scéna inscenace je minimalistická a důraz spočívá na vtipném textu. Slušné výkony předvádí všechny tři herečky (viděl jsem v alternaci M.Zoubkovou).

75 % Pro mě jednoznačně nejlepší inscenace z trilogie Miky Myllyaha, především díky perfektní herecké souhře všech hereček (viděno s Kristýnou Hlaváčkovou-Bábkovou), kterou bylo radost sledovat samu o sobě. I text mi přijde výrazně zdařilejší než u předchozí Paniky, je vyhrocenější a originálnější, s jasnějším přesahem. Chaos je intenzivní divadlo nelichotivě, avšak výstižně reflektující naši dobu.

Vynikající herecké výkony a vtipná, dobře napsaná hra, s několika velice trefnými postřehy. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

(Po)citové eskapády tří žen ve věku kolem třicítky trefně (místy až mrazivě) prezentované v rytmu kvapíku, ping-pong emocí, při němž se nadsázka + humor + divácký sebezpyt dočkají adekvátního prostoru rezonovat a vyznít. Tleskám všem třem hereckým protagonistkám, zvládajícím ostré střihy přechodů rolí a nálad přirozeně a s lehkostí.

Alternace Moniky Zoubkové bohužel zcela rozbila asi jinak povedenou inscenaci. Kvůli tomu většina vtipů moc nezafungovala a jinak svižné tempo představení se při některých jejích výstupech (př. ředitelky školy) zakuckalo. Ve druhé části scházelo pevnější režijní vedení, které by odstranilo dupání po scéně při nesmyslných přesunech a možná by i trochu načernilo moc růžový konec. Na repríze 18.3. se také nedařilo osvětlovači, který navíc svým rozhovorem s režisérem neustále rušil těch pár diváků v desáté řadě, kde i bez toho není moc dobře slyšet. Jedna nepovedená repríza? Doufám, že ano...

Aktuální, opravdu dobře napsaná hra, která trefně poukazuje na některé problémy dnešní hektické doby. Stres, přepracování, partnerské problémy...to všechno a mnohem více se v nás tak nějak hromadí a až jednou ta hráz přeteče...vznikne takovýto chaos. Ale netřeba se bát nějaké náročné hry, naopak je to správně odlehčené, podané s příjemným humorem. Všechny představitelky odvádí velmi dobrou práci, nijak nepřehrávají, ba naopak jsou přirozené a ve svých rolích přesvědčivé. Musím přiznat, že po odchodu z divadla jsem měl mnohem lepší náladu než před ním.

V hodnocení se naprosto shoduji s komentářem J. Pařízka. Skvěle napsaná hra, která se sympaticky houpe na vlnách tragikomiky všedního dne, zobrazuje problémy všem vlastní. Vztahy, práce a z ní plynoucí stres, jednoduše chaos života v podání tří přesvědčivých hereček. Palec nahoru.