Mimouch

Budu korektní a tak napíšu jen tolik, že se jedná o  rádoby veselé pásmo nekomplikovaných příběhů pro nenáročného diváka. Příběhy nemají pointu, myšlenku, zápletku a vlastně ani příběh. Jde pouze o scénky, jejichž humor možná někoho pobaví, mně však zcela minul. 10% představení, 10% víno v hledišti a 20% za krásné prostředí letní scény na Vyšehradě.

Silný příběh, výborný výkon obou hereček a zajímavé pojetí, ve kterém jsem se ale chvílemi trochu ztrácel.

Upřímně, nebýt E. Balzerové, nestálo by toto představení za řeč. Ale možná je to tím, že nejsem rozvedená padesátnice :)

Poněkud chaotický úvod vystřídá po pár minutách ještě větší chaos, který však po chvíli začne dávat smysl a jako celek je velmi působivý. Všichni tři herci dostali hodně prostoru, který bezezbytku využívají. Jak je již v Rubínu tradicí, bezezbytku je využitý i omezený prostor scény. Hudební podkres perfektně zapadá do celkového pojetí a dotváří tak skutečně velký divácký zážitek.

Jakkoli je z něj cítit beznaděj normalizace, funguje Havlův text velmi dobře i dnes. Věra s Michalem naléhavě ujišťují Bedřicha, že jejich život je skvělý. Vlastně tak ale ujišťují sami sebe, protože se tím brání realitě své duševní prázdnoty. Režijně velmi dobře uchopené představení. Strohá scéna otevírá prostor pro divákovu představivost. Uvěřitelně absurdní projev J. Nerudové a M. Tichého velmi dobře doplňuje L. Zadražil, Jeho Bedřich je postava s minimem prostoru a prakticky bez textu, přesto na jevišti rozhodně nestojí ve stínu svých kolegů.

Od hry jako takové jsem si po přečtení recenzí nic nesliboval. Ale pak jsem celé představení nezavřel pusu. Buď jsem jí měl otevřenou úžasem, nebo jsem se smál. B. Hrzánová byla skvělá, ovšem R. Holub byl zcela fenomenální. I kdyby na jevišti četl telefonní seznam, diváci by padali ze židlí. S B. Hrzánovou předvádějí naprostou hereckou symbiózu a diváky od začátku do konce bombardují ostrými dialogy s citlivě promyšlenými nuancemi v práci s textem. Ale bylo by nefér vedle této dvojice nevzpomenout R. Zimu, který na jevišti rozhodně nebyl jen do počtu. Výborná komedie, určitě stojí za vidění!

Divadelní hra ve stylu Tarantinových filmů. Absurdní, mrazivé, ale také velmi vtipné představení. Pokud chcete, můžete se jen zasmát propracovaným dialogům a absurdním situacím. Chcete-li o hře více přemýšlet, můžete najít řadu odpovědí na otázku, o čem to vlastně bylo. Třeba o naprostém magorovi, který nakonec potkal ještě většího magora. Nebo o tom, že hledáním něčeho, co hledat ani nemá smysl, ztratíme něco důležitého. Skvělý M. Finger. 85%.

Několik prvních minut přineslo lehké rozpaky. Postavy na jevišti sypou z rukávů jednoduché vtípky, R. Hrušínskému role svůdníka a čerstvého otce rozhodně není psaná na tělo (nic proti němu) a celkově se "moc tlačí na pilu". Po chvíli se ale divák rozkouká, přivykne obsazení i tempu hry a pokud má rád nekomplikovaný a lehce prvoplánový humor, bude se celkem bavit. Na jevišti vyčnívá Z. Žák, který de facto celé představení drží nad vodou.

Výjimečné představení. Silný, otevřeně a přitom citlivě vystavěný příběh s přesnou režií a perfektními hereckými výkony diváka zarazí do sedadla a nenechá ho vydechnout až do závěrečné scény. MDMB touto hrou jen potvrzuje, že patří k absolutní divadelní špičce.

Vcelku jednoduchý příběh o vztahových propletencích, který je však velmi dobře vygradovaný, výtečně zrežírovaný a skvěle zahraný. DD opět nezklamalo!

Láska, nerozhodnost, manipulace... Dobře napsané, přesně zrežírované a skvěle zahrané divadlo. Představení má dobré tempo, výborné dialogy mají spád i humor a stále komplikovanější vztah mezi hlavními hrdiny přináší napětí, které cítí diváci až v poslední řadě. 84%.

Johanův příběh je silný a vynikající M. Řezníček jím diváky provádí s citem a něžností. Minimalistický prostor mezi diváky využil naplno. V každé poloze je přirozený a uvěřitelný. První polovina představení má skvělý spád, příběh graduje a divák dychtivě čeká na každé další Johanovo slovo. Po přestávce se tempo trochu zarazí, v textu je mnoho balastu, který sice dává M. Řezníčkovi vyniknout, ale v příběhu nehraje významnější roli. Po chvíli naštěstí příběh opět nabere tempo a nezadržitelně se řítí do velmi silného finále. 85%.

Pásmo scének vhodné možná do silvestrovské estrády v "Béčkové" televizi. Jednotlivé scénky nedrží pohromadě vůbec nic. Prvoplánové vulgarity a rádoby "chlapácké" řeči stahují představení do zoufalé trapnosti. Chápu, proč takováto představení vznikají a své diváky si najdou. Ale pokud máte rádi opravdové divadlo, vyhněte se tomuto počinu Studia DVA velkým obloukem.

Zajímavě vystavěné a pojaté představení balancující na hraně scénického čtení a činohry. Příběh o tom, že pro někoho může být iluze jeho života sdílená na sociálních sítích důležitější, než reálný život sám. Sonda do mužské duše, která může být stejně křehká jako ta ženská, ale "pořádný chlap", resp. jeho virtuální obraz, to nemůže dát najevo. M. König výborný, jeho "pozérství" je divákovi protivné od prvního okamžiku. Jako čtyřicátníka mě téma úplně netrefilo, nicméně představení bylo rozhodně dobré. 74,99%

Tři postavy, jejichž život během chvilky obrátí naruby dramatická událost. V postavách Helen a Dennyho se rozehrává vnitřní boj. Co je důležitější? Morálka, rodinné pouto, láska k partnerovi... Pomoc cizímu člověku nebo vlastní krvi? Jen Liam, který celou situaci způsobil, zůstává ve své jednoduchosti stranou. Charaktery jednotlivých postav se na jevišti postupně odhalují, drama se stupňuje a atmosféra houstne. Dobrý příběh byl skvěle přeložen, zrežírován i zahrán celou hereckou trojicí. Představení určitě stojí za návštěvu.

Skvěle napsaná, zrežírovaná i zahraná inscenace, která přesně zapadá do prostoru divadla H2O. Obě postavy postupně odhalují svoje citlivé nitro, schované pod slupkou nepochopení a nejistoty. Představení plné emocí, protkané svěžím humorem, přivede snad každého diváka k zamyšlení nad jeho vztahem s rodiči nebo dětmi.

Skvělé představení. Zábavné, vtipné, svižné, překvapující. Dobře napsané a výtečně zahrané postavy na jevišti vytvářejí výborně fungující organismus, který dokonale zapadá do celého pojetí hry. Určitě stojí za to vidět. 95%.

Představení bez špetky humoru, představení, které samo sebe bere příliš vážně. Není to o těch mladých lidech. A už vůbec to není o reality show. Je to upozornění, protest proti něčemu, co autor vnímá jako fenomén dnešní doby. Střet bezohledné touhy po penězích a moci, konzumu, morálky a lidské důstojnosti. Prvoplánově šokující a trochu absurdní alegorii si můžete napasovat na cokoliv chcete. Pro mně osobně je to obsahově trochu moc urputné a přitom divadelně trochu ploché.

Jana Kačera mám velmi rád jako herce a na hru jsem se těšil právě kvůli němu. Jako autor se mi do srdce nevepsal, ale ani jeho herecký výkon nebyl nic, nad čím bych jásal. To bych ale přičítal spíše tomu, že většinu představení na scéně seděl a jeho projev tak připomínal spíše dramatické čtení. Situaci zachraňují zkušení herci a celkově tak celá hra nevyznívá tak negativně, jak by se z některých hodnocení mohlo zdát. Znovu na to nepůjdu, ale ani nelituji času stráveného v těsném hledišti ČHK.

Hry v režii O. Sokola mě v ČHK baví. Kati nebyli výjimkou. Velmi zajímavě pojatá scéna, atraktivní hudební podkres, svižně ubíhající děj s gradací, která v divákovi vzbuzuje zvědavost a každou další minutu tak sleduje s napětím. A samozřejmě skvělé obsazení a vyrovnaně dobré herecké výkony, kde ovšem musím vyzdvihnout O. Malého. 85%

Doprdele! Tohle bylo výborné! Představení vymakané do posledního detailu. I prach a třísky z podlahy, které se v průběhu hry lepí Nataše na oděv, hrají svou roli. Nataša nechává brilantně rozehrát i charaktery postav, které ani nejsou na scéně a její emocionální výlevy, provázející celé představení, jsou herecky fenomenální. Tohle prostě musíte vidět!

Mám Rubín rád a všechna představení, která jsem zde viděl, jsou buď výborná a nebo skvělá. "Přirození" je skvělé představení. Hromada zábavy od začátku do konce. Naprosto minimalistická scéna využitá vyrovnaně skvělou hereckou čtveřicí do posledního centimetru. Řada vsuvek na pomezí tance a akrobacie, které ovšem nejsou jen prvoplánově vtipné svou absurditou, ale do celého pojetí hry skvěle pasují. Určitě uvidím brzy znovu.

Dlouhá noc, dusná atmosféra, představení, které diváka pohltí a vtáhne do děje, až mu v některých momentech běhá mráz po zádech. Do detailu propracované postavy podtrhují výborné výkony celé čtveřice, ovšem už vzhledem k tomu, jak jsou postavy napsány, V. Gajerová s A. Procházkou na jevišti dominují.

Výborná věc! Ulítlé až bizarní představení, u nějž jsem se bavil od začátku do konce. Hra má velmi nejsaný děj, ale o to lepší tempo a hromady vtipných momentů a hlášek. Celá čtveřice (viděno s B. Kohoutovou) na jevišti předvádí maximum, ale nelze mezi nimi nevyzdvihnout P. Vančuru, který dostal nejvíce prostoru a bezezbytku jej využil. Jeho pěvecká árie byla naprosto dokonalá :)

75% Milé představení, A. Mihulové role ohromně sedí ve všech jejích polohách. P. Nesvačilová zpočátku působí dojmem, že hodně přehrává, ale jakmile divák pochopí, že to k vyjádření její postavy patří, přestane mu to vadit. Ve hře bylo pár hluchých míst, která ale nijak výrazně nesnižovala tempo. Závěr je pro mužského diváka možná poněkud kýčovitý, ale celkově hodnotím představení pozitivně.