PRAHA
aktuální festivalyDivadlo X10
Jurij Andruchovyč, Dušan D. Pařízek
Moskoviáda
Premiéra: 18.12.2022 | 2:00x
Překlad románu: Miroslav Tomek, Alexej Sevruk. Dramaturgie: Ondřej Novotný, Ralf Fiedler. Kostýmy: Kamila Polívková. Hudba: Peter Fasching a citace. Scéna a režie: Dušan D. Pařízek.
Dramatizace románu ukrajinského spisovatele, jenž v karnevalové atmosféře (nerozlučně propojující ušlechtilé s nízkým) předkládá obraz rozpadu sovětského impéria, které přezkoumává své totalitní představy, předstírá změnu zákonů i životních návyků a doufá ve své obrození, ve svou věčnost. Ukrajinský básník Otto von F. se jednoho sychravého podzimního dopoledne roku 1991 probudí s šílenou kocovinou v nejvyšším patře ubytovacího zařízení moskevského institutu – dočasného domova všesvazového výkvětu literatury. Vyprošťováky volají, a tak začne jeho fantasmagorická pouť hlavním městem rozpadajícího se impéria. Je podrobován zkouškám a pokušením, kterým se brání a vysmívá, kterým odolává i podléhá. Otto von F., ukrajinský básník, hraje o vlastní duši...
15! 
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
74 %
Hodnocení redakce
Iva Bryndová 70 %
Pavla Haflantová 70 %
Lukáš Dubský 70 %
Lukáš Holubec 80 %
Helena Grégrová 70 %
Pavel Širmer 60 %
Iva Bryndová 70 %
Pavla Haflantová 70 %
Lukáš Dubský 70 %
Lukáš Holubec 80 %
Helena Grégrová 70 %
Pavel Širmer 60 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
| ||||||||||||
Hodnocení (45)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavla Haflantová 70 %
18.6.2023 | 357 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Už pár dní přemýšlím, co o Moskoviádě napsat. Ale on už to za mě napsal kolega Lukáš Holubec:
"Divák je přímo konfrontován se smutnou realitou, že všechno co sleduje, není historie, ale i přítomnost a žel i budoucnost, jelikož tento druh boje se zlem nikdy neskončí."
To je pro mě neoddiskutovatelně hlavním poselstvím, které inscenační tým beze zbytku předal.
"Divák je přímo konfrontován se smutnou realitou, že všechno co sleduje, není historie, ale i přítomnost a žel i budoucnost, jelikož tento druh boje se zlem nikdy neskončí."
To je pro mě neoddiskutovatelně hlavním poselstvím, které inscenační tým beze zbytku předal.
Lukáš Dubský 70 %
18.5.2023 | 1194 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Inscenace se rozjíždí hodně pozvolna, kocovinou prosáklá cesta básníka Otty von F. Moskvou je značně surreálná, samotná postava rozdělená mezi dva herce (M.Pechlát a S.Majer) dá vzpomenout na kafkovské hrdiny. Hra z období rozpadu SSSR velice dobře zachycuje neměnící se imperiální nálady Ruska, myšlenkové podhoubí tohoto přístupu a nemožnost uniknout ze začarovaného kruhu představ o nadřazeném postavení. Atmosféra postupně houstne, přes bídu moskevských ulic se hlavní hrdina dostává do stanice metra, která připomíná peklo. Podařená je práce se světlem a stínem, destrukci scény už se v Pařízkových režiích dost opakuje, což její účinek snižuje.
Lukáš Holubec 80 % 
8.4.2023 | 746 hodnocení
+ souhlasím
--- Nejsmutnější evropská kocovina --- (více v článku na blogu)
Helena Grégrová 70 %
22.1.2023 | 1722 hodnocení
+ souhlasím
75 %. Moderní, živá, sdělná, mrazivě aktuální inscenační výpověď. Myšlenky nadčasové, až zatrne (ano, autor napsal svůj román opravdu před 30 lety). Originálně je zapojen light design, hra světla a stínů i projekce účelně posouvající děj. Postupná dekonsrukce (či přesněji spíš destrukce) jeviště samotnými herci pak působivě dotváří atmosféru, trosky jsou dále použity jako nejrůznější kulisy. A všeobjímající zmar, kocovinová úzkost a chandra s každou vteřinou sestupu duše k branám pekla houstne...
Pavel Širmer 60 %
20.1.2023 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
55%. Ukrajinský spisovatel J. Andruchovyč před třiceti lety ve svém románu pojmenoval mnoho pravd souvisejících s rozpadlým a přece přetrvávajícím Sovětským svazem, z hlediska aktuálního válečného konfliktu nabývá řada jeho myšlenek na aktuálnosti. Autorovo dílo u nás není v širokém povědomí a Divadlo X10 přispívá k jeho popularizaci. Inscenace, na níž celý tým zanechal mnoho poctivé práce, může svou koncepcí část publika odradit. Tok dějů a myšlenek není uspořádán vždy přehledně, orientaci neusnadňuje ani rozdělení hlavní postavy mezi dva herce. Přinejmenším příznivce někdejší Pařízkovy éry v Divadle Komedie však počin nepochybně potěší.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Studený Čumáček 80 %
2.10.2024 | 431 hodnocení
+ souhlasím
Do Moskvy. Prostě do Moskvy, jako vyvrcholení života etnických neruských intelektuálů, co jsou spíš drbani než intelektuálové. Zalévání života na ubytovně vodkou a jinými nápoji (i vinného typu), tu a tam nějaký ten smrtelný úraz, výbuch v bistru, namlouvačka se soudruhy z KGB, nakupování hraček v Dětském Miru a metro.
Dlouhé rozhovory s Olegem Dolgorukým a návrat domů. Nočním vlakem, s kulkou v lebce, bez peněz, za jízdenku vyměněnou za postarší rybu.
Kdyby o tomhle textu nemluvil Orest Pastuch, asi si ani nevšimnu. A byla by to taková škoda...je to absolutní jízda.
Dlouhé rozhovory s Olegem Dolgorukým a návrat domů. Nočním vlakem, s kulkou v lebce, bez peněz, za jízdenku vyměněnou za postarší rybu.
Kdyby o tomhle textu nemluvil Orest Pastuch, asi si ani nevšimnu. A byla by to taková škoda...je to absolutní jízda.
Svaaaca 80 %
26.9.2024 | 14 hodnocení
+ souhlasím
Safra, to bylo něco. Obvykle se zhruba po 90 minutách čehokoli podívám poprvé na hodinky, v případě Moskoviády to však nepřišlo až do konce. Moc hezká práce se scénou, skvělé dialogy a přítomnost autora v publiku to dotáhla skoro k dokonalosti. Must see.
Iz67 60 %
24.4.2024 | 13 hodnocení
+ souhlasím
O poznání slabší než 1.dil diptychu. Základní (klasická) chyba - mělo to být o 1/3 (nejmíň) kratší.
TerJan 50 %
9.2.2024 | 59 hodnocení
+ souhlasím
Chápu, co se mi představení snažilo říct, ale nepovedlo se mu to předat. A při vší úctě ke všem účastněným, tři nominace na Thálii jsou moc. /na základě představení z 9.1.2024/
Katareena 100 %
19.5.2023 | 13 hodnocení
+ souhlasím
Martina Pechláta jsem viděla x rolích, ale v téhle je jednoznačně nejlepší. Geniální herecké výkony, scénografie a zvuk.
Vladimír Rogalewicz 40 %
24.4.2023 | 822 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Všechno se ve mně tomu představení vzpíralo. Navíc první polovina je značně neuchopitelná, zmatená, nesrozumitelná a navíc neestetická. Nicméně následně z toho D.D. Pařízek buduje velice apelativní tvar. Ten je ale maximálně depresivní, svým vyzněním připomíná Orwelovo 1984. Člověk si klade otázku, v jakém rozpoložení byl spisovatel, který to napsal. Nejzajímavější nakonec byl ale asi způsob Pařízkovy výstavby představení - i když jsem nakonec představení spíše nepřijal, je nutné říct, že je působivé. Zbytek viz Pavel Širmer. Informace o představení jsou hojně obsažené také ve všech ostatních hodnoceních.
Čiko 60 %
23.3.2023 | 1095 hodnocení
+ souhlasím
65%
Jde o zajímavou dramaturgickou volbu, která bohužel opět nabírá na aktuálnosti. Kdo by to v době vzniku tohoto díla (před třiceti lety) tušil. A kdo může říct, že to z podobného důvodu nebude za dalších 30 let opět aktuální. Nejen samotné národy, ale i lidstvo jako celek jsou nepoučitelné.
Hra se výborně hodí do daného prostoru, herci podávají slušné výkony. Můj osobní problém je, že jsem podobných témat už trochu přesycen a uvítal bych srozumitelnější zpracování s o trochu kratší stopáží.
Jde o zajímavou dramaturgickou volbu, která bohužel opět nabírá na aktuálnosti. Kdo by to v době vzniku tohoto díla (před třiceti lety) tušil. A kdo může říct, že to z podobného důvodu nebude za dalších 30 let opět aktuální. Nejen samotné národy, ale i lidstvo jako celek jsou nepoučitelné.
Hra se výborně hodí do daného prostoru, herci podávají slušné výkony. Můj osobní problém je, že jsem podobných témat už trochu přesycen a uvítal bych srozumitelnější zpracování s o trochu kratší stopáží.
V_M 70 %
19.2.2023 | 65 hodnocení
+ souhlasím
Barvitý a nejednoznačný počin plný téměř burleskní absurdity a zvratovitosti. Měli jsme to štěstí pobesedovat po jeho skončení s autorem a režisérem, což bylo příjemné a zajímavé, ale vlastně mi to hru nijak zvlášť nepřiblížilo. Stále jako by mi scházel interpretační klíč, který mi znemožňuje uchopit Moskoviádu jako celek. Navíc s odstupem zjišťuju, že asi vinou této neschopnosti či nemožnosti vnímání díla jako jednotného a nějak srozumitelného celku ve mně inscenace detailněji ani neutkvěla. Tím neříkám, že se nevyplatí na ni zajít (sám bych ji klidně viděl podruhé), ale zůstává ve mně spíš rozpačitá nejistota než silný, konkrétní dojem.
Jerman 80 %
11.2.2023 | 137 hodnocení
+ souhlasím
Díky dramatizaci D.D. Pařízka má pražshé divadelní publikum možnost se seznámit s Andruchovyčovou Moskoviádou.Ta vyšla v českém překladu v roce 2015, aniž by si toho ovšem širší kulturní veřejnost, zahlcená především ruskou literaturou, všimla. Tento fantaskní román o rozpadu SSSR (není možno nemyslet místy na Bulgakova) byl napsán před 30 lety. Závěrečné pasáže inscenace však činí dojem, že předloha je z mrazivé současnosti, a to v kontextu agrese Ruska v Ukrajině. Režisér Pařízek v syrovém dekoru divadla X10 (jednoduchá scéna s využitím projekcí a světel) osvědčil opět své režisérské umění opíraje se o skvělé výkony herců. Bravo !!!
J.anek 90 %
26.1.2023 | 513 hodnocení
+ souhlasím
Drsná exkurze do nejtěmnějších hlubin Moskvy, Ruska, ruské duše. KGB a duginovské opilecké blábolení. Výlet do země, kterou obdivuje už leda úplný Matěj a ve které tě osvobodí leda tak pád ze sedmého patra. Míčová, Majer, Marhold a Pechlát jsou boží a sluší jim ušanky.
Gimli35 60 %
4.1.2023 | 313 hodnocení
+ souhlasím
65 %. Text mi nepřišel moc objevný, dlouhé monology a úmorné dopisy fiktivmímu ukrajinskému vládci tempu příliš neprospěly. Zato však Pařízkova inscenace nabízí několik vtipných (bufet) nebo silných (bloudění podzemím, závěr) scén, výtečné herecké výkony i působivý light design. Ale dvě hodiny bez přestávky? To bych zakázal. :D
Cizinka 50 %
29.12.2022 | 5 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Scénografie, světelný design, kreativní řešení, herecké výkony -- to vše je na velmi vysoké úrovni. Největším problémem této hry je... její text (který šel mimochodem tak o třetinu zkrátit). Třicet let stará perspektiva bílého muže, který se cítí utlačovaný imperialismem Sovětstkého svazu, sám je ale plnotučným rasistou, xenofobem a sexistou. Není to už trochu nuda? Není podobná perspektiva všudypřítomná -- od literárního kánonu přes současnou politiku a média? Není čas na jiné perspektivy?
Karel Toman 20 %
23.12.2022 | 73 hodnocení
+ souhlasím
Velice dlouhá a nudná inscenace. Nemyslím si, že je to skvělá dramaturgická volba, román je starý třicet let a opravdu není nadčasový, inscenátoři se "tváří", že znají ruskou a ukrajinskou duši, opak je pravdou, vytvářejí trapnost a karikatury. Režisér Dušan D. Pařízek se dokonce pokusil být vtipný, ale nebyl. Herci se plácají a přehrávají v otřesných kostýmech (opět asi humor, tentokrát Polívkové) v rozkouskovaném textu (o kterém si někdo může myslet, že je dramatizací románu).
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
