Encyklopedie akčního filmu

75%. Inscenace pokračuje v Dianiškově oblíbeném pohrávání si s popkulturními odkazy i českou historií. Potěší solidní tempo a slušné hlášky, které pobaví nejen milovníky akčních filmů. Vážnější rovina tentokrát nefunguje tak dobře jako u jiných Dianiškových her, vykreslení disentu je tu trochu zbytečně pietní. Co funguje velmi dobře, jsou hudební vsuvky. A rozhodně doporučuji nenechat si ujít Pavlu Gajdošíkovou jako nerda Vaška v těle Lary Croft.

--- Akčňák po česku --- (více v článku na blogu)

Pokud jste vyrůstali na akčních filmech z 80. a 90. let a navíc jste Návrat do budoucnosti viděli více než několikrát, tak si tohle dílo nemůže než užít. Trefných odkazů a scén je zde opravdu nespočet. Též zasazení do doby vzniku Charty funguje dobře a posouvá celou inscenaci i někam trochu dál. Celkové ladění inscenace do stylu daných akčních filmů vychází velmi dobře, hlavně první polovina má skvělé tempo. Ve druhé to místy trochu drhne, lehké zkrácení by úplně neškodilo, ale zase často to vynahradí výborná živá hudební složka. Herecky výtečná hlavně P. Gajdošíková, dále J. Teplý a V. Fialová. Mile rád doporučuji. 75%

65% - Ivan Martin Jirous, Václav Havel, Jan Patočka, Mr. Hlad, Chuck Norris či Lara Croft, ti všichni se potkávají v nejnovější inscenaci T.Dianišky, která spojuje akční filmy, jejich zvyklosti, postupy a klišé s realitou 70.let v Československu a se vznikem Charty 77. Červí dírou se postavy dnešních youtuberů a blogerů propadají právě tam a zachraňují svět a historii, kterou svým prvotním zásahem ohrožují. Bláznivá inscenace propojuje mnohé, přidává nadsázku, humor, metafory i výraznou hudební složku - baví. Tentokrát bohužel bez hlubšího zásahu, byť předpokládám, že milovníci akčního filmu si výrazně užijí všech odkazů.

65%. Po „Atomové kočičce“ přišel T. Dianiška s velmi podobným námětem, kdy se hrdinové přenesou do minulosti, resp. socialistického Československa, mj. se v ději znovu mihne i V. Havel. Téma je variováno jiným způsobem, divočeji, drsněji, hororověji. Objevují se reálné i fiktivní postavy, např. starý Brůna ze „Studny“. Dianiška se bohužel dopustil podobné chyby a ve druhé polovině děj bez větší účelnosti zahltil zbytnými zápletkami. Skvělá práce se světly a hudbou, mimořádné nasazení herců. Vtipné akce mají ducha a není jich málo; ani pro ty, kteří viděli „Kočičku“. Autorské režii by však prospěl pohled zvenčí...