Jirkan

29.11.2016 (DvC): Krásný nápad s kontrabasy. Bavila mne práce se zvukem. Výkon Norberta Lichého je nespochybnitelný a dokáže uchvátit. Hned za ním musím jmenovat Sarah Haváčovou. Občas je v jednání postav hlubší symbolismus. Nápadité bylo řešení jak se Kopfrkingl zbavil dětí. Pěkné herecké výkony, ale jako celek se to pro mne příliš vleklo a neoslovilo mne to tolik. Přitom to má atmosféru. (Možná ale jen, že jsem neměl "svůj den").

21.11. 2016: První část inscenace byla slibná. Bavilo mne, jak postavy nedokážou spolu jednat přímo a zamotávají se do svých vět. Některé vysvětlivky jsou trochu navíc. Mělo to tempo a dobré vyprávění. V druhé půlce se to ale obrací a některé motivace unikají, takže jejich výsledek nebyl tak jasný. Přitom to svůj vnitřní náboj mělo, ale kdybych román neznal, asi bych se trochu neorientoval. Je to kolektivní práce, ale jmenovat musím Petra Bláhu, Helenu Čermákovou a Terezu Groszmannovou - krásná herecká práce.

18.11.2016: Repríza, která měla řadu drobných chyb, se setkala s velkým diváckým úspěchem. Více se celá inscenace soustředí na vztahy se vším, co k tomu patří. Trochu trnem je to, proč se sestry nemohou sejít (v dnešní době). P. Tomicová hraje s naprostou přirozeností (vlastně nehraje, žije). V druhé části ukazuje, že má i na jiné role než komické a to bylo milé a vyrovnává tím i obavu, zda na tuto roli není ještě mladá. S Z. Valchařovou - Poulovou tvoří velmi dobrý tandem a ten naprosto překvapivě a trefně doplňuje Myška - Petra Vývarová Krausová.

16.11. 2016 (75%): Poměrně zvláštní text se na NS setkává s nápaditým režijním pojetím (vč. scény a hudby). I herecky je to velmi zajímavé, až na příliš karikaturní novinářku. Uchopení této role se moc nepovedlo. Inscenace se nepodbízí a je tak trochu čapkovská, faustovská... Sice jsem trochu o přestávce přemýšlel proč, ale zaslouží si více plné hlediště než tomu bylo na této repríze.

13.11. 2016: Text s poměrně vtipným nápadem se setkává se zajímavým hereckým obsazením a vhodným prostorem (co do velikosti jeviště), ovšem po stránce tempa to dost vázne. To celé inscenaci ubírá na situačnosti. Pár divákům chvilku trvalo pochopení fórku (důvodu) s obsazením (pouze) Barbory Hrzánové do postavy, která je vnímána jinak manželem a jinak svým okolím.

4.11. 2016: Ne moc povedená výprava, poměrně malé jeviště (= malá company) a moc projekce "psaní" nebrání zážitku z muzikálu s živou hudbou, dobrým soundem, vtipnými nápady s velmi slušnými výkony. Peter Strenáčik okouzlí svou univerzálností (Je snad něco co neovládá?). Monika Absolonová mne více a více přesvědčuje, že to na jevišti umí a není jen zpěvačkou v kostýmu (jak to někdy bývá). Role ji hodně sedí. Zapomenout na výstup V. Vyoralové by byla chyba. Neohromilo to, ale byl to velmi příjemný hudební a místy dost nápaditý zážitek.

27.10. 2016: Jak překvapivě aktuální může být tak starý text a kolik významů je v něm nabídnuto a s tím (za mne) inscenátoři pracují. Scéna je jednoduchá a dává vyniknout herecké akci. Dojem trochu kazí (už ohraný) padající balvan. Velký úkol je to pro P. Hejcmanovou (nově v roli za K. Zetelovou). Její Madlena je uvěřitelná a silná postava ve společnosti, ale má své slabé (váhající) chvilky v soukromí. Oporou ji je K. Pulec (mimochodem jeho postava je nejzajímavější v celé hře) a J. Hejcman. Mluvit o této inscenaci a jejích momentech by dalo dlouze, ale není tu tolik místa.

26.10. 2016: Herecky ne úplně naplněná inscenace. V první části večera jsem některým hercům nevěřil, že si s veršem rozumí a nerecitují jen. Především J. Hána. P. Tenorová měla nášlap na lepší výkon a toho využila v pozdějších momentech. Oběma protagonistům se daří v závěru. Kdo na jevišti opravdu žije je J. Smutná a A. Bilík. Ten ovšem místy hraje s velkou rozjařeností. Zajímavě se pracuje se Zareckým a sborem. Scéna bohatá, ale hodně popisná, nejvíce funguje "železná opona". Pavel Khek opět velmi zajímavě pracuje se světlem, pohybem a hudbou. Úspěch to ale u publika mělo veliký.

21.10. 2016: Setkání s tímto projektem už po druhé (a nejsem sám). Došlo na několik úprav a rozpracování příběhů. Projekt pro labužníky, kteří se nebojí být součástí "tady a teď", protože občas se zapojení nevyhnete (a byla by to škoda). Asi nepojmete všechny příběhy, ale to není cílem. Stačí si jen vyhledat to, co vám sedí a zažijete něco (téměř) opravdového. Může z Vás být až detektiv. Scénicky velmi zajímavě řešený prostor. Nasazení všech protagonistů je na společné velké ocenění! Když se vše setká s dobrým publikem, pak je tu "reality show" v hutném pojetí.

23.10. 2016: V představení jsou memonety, které hodně baví, překvapují nebo z nich mrazí. Hodně dělá také to, jak je celá akce pojmuta a řešena v prostoru. V souboru se objevují zajímavé osobnosti i ze zahraničí. Dámská šatna tentokrát vede. Práce s loutkami byla "živá". Představení je děláno na zakázku s ruznými opatřeními: dvě části, počet účinkujících... to na zážitku neubírá, jen v první půlce jsem úplně nesouhlasil s anotací. V druhé aktéři ukážou opravdu to nejlepší ze sebe.

11.10. 2016: Zajímavý text s velmi kvalitní hereckou interpretací v divadle, od kterého bych čekal jiný žánr. Je to ale dobře, že inscenace vznikla zde. Možná trochu dojem ruší příliš bohatá scéna. Holé jeviště, či rozbořené kulisy tomu asi budou slušet více. Přestávky není třeba. V závěru to trochu štíplo, jak jsem očekával, ovšem pořád to mělo rezervu. I tak to byl milý a překvapující večer.

8.10. 2016: V této inscenaci se sešlo několik faktů, které ji vyzdvihují do kategorie opravdových divadelních zážitků. Od výběru tématu, které je možná pro mnohé diváky šokující. Zdařilá dramatizace a režijní koncepce. M. Lang už si několikrát hrál s časovými posuny v obraze, nápaditě pracuje s herci, kteří hrají několik postav. Dále je to scéna J. Duška a vše to podtrhují herecké výkony. J. Teplý ml. mne velmi mile překvapoval! Nejsem vášnivým příznivcem cen, protože herectví není disciplína, která se dá měřit, ale tento výkon si pozornost zasluhuje.

30.9. 2016: Závěrečného monologu z reproduktoru je škoda (i přes odkaz na Rajmontovu inscenaci). Anfisa v této inscenaci je jiná a tím se vytrácí i některé motivy této postavy. Na druhou stranu mohu jen chválit: velmi dobře upravený text, dotažení některých nápadů (jako vidlička Soleného, klíče Kulygina...). Všechny herecké výkony jsem sledoval s velkou chutí (ale zdůrazňuji V. Lazorčákovou a V. Postráneckého). Nemám pocit, že by tu šlo něco proti textu nebo významu. Vydařená tragikomedie.

28.9. 2016: V poslední době vznikla řada tanečních inscenací, které se věnují tématům podobenství člověka a zvířete. Možná toto téma dává více možností prezentace, ale i tak je asi těžké být v tom originální. Tady se to celkem daří. Krátká, svěží, humorná inscenace. Originální pohybový slovník. Velmi dobrý výběr interpretů. Dokáží mnohem více než jen tančit! Velmi dobrá práce se světlem. Část od zápasu jelenů po folklórní tanec je vymyšlená do posledního detailu a je to pro mne nosný moment celé inscenace.

23.9. 2016: Od M. Františáka jsem čekal více expresivnější inscenaci s větším množstvím hudby a přišlo trochu něco jiného. Poctivé divadlo, které se soustředí na velký příběh. Mile překvapila T. Terberová. Pak je tu Števa a Laco a viditelný věkový rozdíl (a tedy zkušenost a zralost), to příběh ještě více podtrhuje. D. Havlová - Veškrnová je asi tahákem diváků. Musím říct, že její výkon mi tentokrát přišel hodně koncentrovaný a soustředěný, především v druhé části inscenace. Překvapilo mne co všechno v roli Kostelničky je. V tom je opera (za mne) více jednotvárná.

14.9. 2016: Našlo se v hledišti pár překvapených diváků nad pojetím této inscenace a na druhou stranu studenti v publiku mile překvapili svými reakcemi a bouřlivou děkovačkou. Ta inscenace má humor a spád. Herci si to užívají a občas si to asi i okoření. Klade to na ně dvojí nárok: nevypadnout z konceptu a role a zároveň zahrát Shakespeara. Na začátku jsem měl trochu problém oreintovat se v postavách, pak si to sedlo. Z další strany to ukazuje na samotný text a na jeho přednosti i nedostatky, což mne zaujalo nejvíc (75%).

13.9. 2016: Co se týče inscenace a hereckých výkonů, pak spokojenost, byl to fajn večer a pobavil jsem se (a to nejen ve smyslu smál jsem se). Ovšem samotný text je pro mmne trochu problém. Je v něm skoro z každé Shakespearovy hry kousek a tím to trochu působí nevyváženě. Bylo to moje první setkání s tímto příběhem a asi to potřebuje čas na uzrání :-).

12.9. 2016: Zajímavou "předehru" střídá téměř běžné venkovní divadlo (s řadou efektů a s rozehráním do širokého prostoru). Po přestávce přichází příjemná změna. Udělat z dikotéky chrám je vtipná "troufalost" a závěr toho dejství je velmi dobrým divadelním nápadem, kdy jsem se zaradoval. Zabij jednu sv*** a dalších pět se jich ukáže. Pak krátký (ale o to silnější) obraz v parku a finále soudu na stěně "chrámu". Výkony nehodlám soudit, protože z toho sršelo velké zapojení, ale přeci jen Lucie Trmíková "září". Dramaturgicky velmi srozumitelné. Zase trochu jiné divadlo a těším se na pokračování!

10.9. 2016 - Festival Divadlo: Brněnský soubor si může jen gratulovat. Měl jsem za poslední rok tu čest nejenom s činohrou a pokud vše půjde touto cestou, pak jen radost a gratulace. Zde se velmi vydařila dramatizace. Martin Glaser využívá otáčivého jeviště a staví vše až do filmového střihu. Jde po příběhu bez symbolů. Jak vizuálně jednoduché a fungující. Snad jen scéna mrtvého Kiliána a "zdravého" Maliny trochu ruší tu opravdovost. Celou inscenaci pak podtrhává na jedničku výkon H. T. Briešťanské a především M. Siničáka. Troufám si říct, že o tomto výkonu ještě uslyšíme.

8.9. 2016 - Festival Divadlo / Plzeň, 15.1. 2017 - DvD: Hravé, dojemné, humorné, skutrovské a klicperovské. Velký podíl na té divadelní radosti má i živá hudba. Herecké výkony zaujmou. Dlouze jsem přemýšlel jak toto hodnocení pojmout, protože celé je to jízda a nikdo nepoleví. Je v tom tolik nápadů, že je škoda je prozrazovat. V první části se hodně bavíte a s přicházejícím finále tuhne úsměv, u mnohých asi došlo i k dojetí. A to nejsou všechny důvody proč si z Prahy udělat výlet do Hradce nebo si počkat (snad) na další hostovačku... :-)

30.8. 2016 (85%): Proškrtaný text jak v postavách, tak i v ději. Soustředění na konflikt generací a manipulaci. Komorní pojetí bez velkých gest a okázalosti (až na rozmlácenou židli). K tomu velmi zajímavé a důvtipné řešení scény. To přidává na opravdovosti a napětí, které převládá hlavně v první části inscenace. Velmi milé setkání s J. Vajdou. V. Kubařová mi v druhé části připomenula svou Markétku z MDMB. L. Kostelný je Jago všech Jagů (intrikán, politik, manipulátor...). Nápad s focením a jeho závěrečný postoj k celé situaci je vrcholem inscenace.

24.8. 2016: Jiné než všechny předchozí projekty, ale lehce v závěsu. Super je příjezd na scénu a začátek. Pak přijde pár míst jen tak pro radost, změní se to příchodem jediné ženy a závěr, ve kterém dostává prostor hodně Jindřich Panský, zase ohromující. Ta snaha udělat každou inscenaci jinou a smysl pro humor mne u tohoto souboru baví nejvíce.

21.8. 2016: OH beru jako určitou atrakci, kde mne baví využití pohybu hlediště, prostoru parku a světel. Pokud se navíc použije dav lidí, ohně, zvířata... pak je to divácky vděčné a více opravdové. To si asi uvědomuje i Petr Zelenka a plně toho využil. Takže v tomto směru jsem si celou inscenaci užil. K tomu obdiv pro J. Suchého z Tábora jako S. H. za jeho energii a soustředěnost. (Druhá strana mince: velký prostor, množství diváků, potřebný způsob herectví, jaké hry či dramatizace zde hrát... Myslím, že je tu větší potenciál než jsou jen komedie.)

30.6. 2016: Jak hravé, vtipné, promyšlené... Bavil jsem se jako malý kluk. Některé triky nebo fórky jsem čekal, ale vůbec to nevadilo, naopak. Není tam nic navíc, má to spád a krásně se pracuje s projekcí (jen to ale dokazuje, že Laterna magika je v dnešní době trochu přežitek). Isncenace pro celou rodinu, každý si tam najde něco. Hrálo se v rámci festivalu, bylo plno, dospěláků o něco více, ale to ničemu nevadilo, smíchu, radosti a napětí bylo dost. 97%! :-)

28.4. 2016: Délka celé inscenace a její úprava zpřehledňují vztahy a oba světy, které se prolínají. Mile mne překvapilo, jak byla inscenace přijata publikem (potlesk během hry a hodně smíchu). Nápaditá scéna, hudba, pohybová stránka. Humor je zde vypointován a někdy se zdá, že trochu na hraně (a opakovaně). Měnší výhrady mám ke konci. O vyjímečnosti (zajímavosti) inscenace vypovídají rozdílná hodnocení / rozdílné recenze.