Bethrezen

Kdyby šlo dát i méně než O% tak neváhám. Další důkaz naprosté neschopnosti současného ND. Naprosto nechápu jak tohle mohou vydávat za Moliéra! Kdyby alespoň napsali že jde o inscenaci inspirovanou Misantropem tak to ještě lze pochopit, ale tohle už zavání klamáním diváka. Už to začíná vypadat, že současní režiséři aby se mohli vyjádřit, tak musí totálně zprznit klasickou hru, jelikož prostě neumí napsat svou vlastní, a proto se tuto zrůdnost snaží schovat za hru jinou. Je mi opravdu líto vidět pana Javorského snažit se hrát, když režisér jen hází klacky pod nohy.

Další věc která se nevydařila. Je to sice vizuálně pěkné, ale právě to naprosto zabije text samotné hry. Výborná je paní Medvecká, ale to se bohužel o ostatních říci nedá. Celé představení působí chaoticky a přeplácaně. Naprosto mimo je smíchání moravských lidovek se španělskými rytmy. Působí to, jako by se režie nemohla rozhodnout a proto tam nechala oboje. Celkově obrovské zklamání. Čekal jsem od pánů Kukučky a Trpišovského mnohem víc. I přes to všechno je to jednou z lepších inscenací ND v poslední době - bohužel.

Tohle představení mě naprosto nadchlo a skvěle jsem se bavil. Takhle zábavně a s nadsázkou zobrazit všechno, co si člověk životem nese a co mu pak dokáže řádně zkomplikovat nové seznámení, a to s tam malými scénickými možnostmi, je geniální. Všichni jsou zde naprosto perfektní, nikoho zde nelze vyzdvihnout.

Hra mě vyloženě nudila. Brechtův text není špatný, ale nevím zda se hodí k inscenování na jevišti. A pokus udělat z představení kabaret zařazením naprosto uhozených písní od skupiny The Tiger Lillies mně znechutilo. Naprosto postrádám smysl této kombinace. Toto umělecké směřování Divadla v Dlouhé mi naprosto nesedí a odrazuje mě.

Hra mě tak nějak nudila. Text není úplně špatný, ale forma inscenování, kdy jednotlivý herci si předávají vyprávění příběhu mě naprosto nezaujala. Vedlo to spíše k tomu, že člověk ztrácí soustředění a začne se nudit. Lepší než toto pojetí by asi bylo obyčejné scénické čtení.

Inscenace mě velmi bavila, a to jak textem a scénou, tak i herecky. Jen role novinářky byla přece jen nějak moc přitažená za vlasy. První polovina byla jednoznačně lepší oproti druhé, která se nějak rozvolnila a vlastně pak celá hra vyzněla do ztracena, a to hlavně vinou škrtů v závěrečné části textu, čímž se ztratilo pár důležitých a vysvětlujících momentů.

Tak tohle se opravdu nepovedlo. Další z děl, které se v Národním divadle pokusily naprosto nesmyslně a diletantsky takzvaně modernizovat. Proboha proč to naprosto nedomyšlené přesunutí z krematoria do obchoďáku? Tohle není modernizace, to je prznění původní předlohy. A herecky to také za moc nestojí. Pár zajímavých momentů tam je, ale okamžitě je zabije hromada pitvoření a podivných výstupů, jako tančení makareny. Všechna ta sázka na pózu nakonec vede jen k tomu, že představení působí rozháraně a vůbec ne stísněně a hororově. Inscenace se úplně míjí s původní atmosféru knihy.

Jde o docela složitý text, a to jak obsahem, tak svou délkou. Ani jedno nepřispívá k udržení pozornosti. I tak ho zde velmi zdařile uchopili. Představení velmi přispívá herecké obsazení a scéna, která inscenaci zasadí do divadla naprosto jinak, než je obvyklé. Vše tak vytváří naprosto úžasnou atmosféru, která dokáže okouzlit a vtáhnout do děje. Co ale určitě doporučuji, je jít na představení odpočatý a počítat s tím, že židle umístěné na jevišti nejsou při délce představení příliš pohodlné. Je to jedno z nejlepších představení, které jsem v Dlouhé viděl.

Celkem povedený kabaret. Soubor divadla v Dlouhé opět exceluje v podání písniček a vytváří tak skvělou atmosféru večera. Představení je zajímavě umístěné v divadelní kavárně, což kabaretu na atmosféře jen přidává. Mínusem je u mně až přehnané množství Krále Ubu, jehož humor mi vůbec nesedí.

Byť je představení primárně určené pro děti, najde si v něm i dospělý to své. Mně představení bavilo a i když nemělo kdovíjaký děj, ale šlo spíše o jednotlivé scénky provázané písničkami. Ocenit se musí i to, že Divadlo v dlouhé je jedno z mála pražských divadel, které se stále snaží připravovat představení i pro malé děti a to na docela dobré úrovni. Odcházel jsem příjemně naladěn a pobaven. Určitě doporučují ke shlédnutí a to i bez doprovodu dětí.

Toto představení u mne patří jednoznačně k tomu slabšímu z Divadla v Dlouhé. Byť je posunutí děje do současnosti celkem zdařilé, tedy až na menší nesrovnalosti, ztratila hra tak nějak na živosti a bohužel i vtipnosti. Helena Dvořáková a Marek Němec zachraňují co lze, ale ani to nestačí. A co je u mně vrchol nevkusu a trapnosti jsou výstupy policistů, které do celé koncepce představení vůbec nezapadají. Tato inscenace se jim v Dlouhé opravdu příliš nepovedlo, opravdu je to mnoho povyku pro nic.

Představení se mi jako celek líbilo. Pouze některé scénky, například senioři v nemocnici mi dojem z představení poněkud pokazili. Ale scénky ze sběrny na mně dýchly nádhernou hrabalovskou poetikou. Všichni herci hrají s nadšením, ale vyzdvihnout musím hlavně pana Hanuše a pak naprosto rozkošnou Veroniku Lazorčákovou. Oba jako by vypadli z Hrabalových knih. Opět je to jedno z povedenějších představení, které by stálo za to zhlédnout i vícekrát.

Zdařilé provedení Klímova nelehkého textu. I kostýmy a scéna jsou velmi podařené. Jen třetí část je poněkud zdlouhavá a úplně nesouzním s vyzněním hry. A i přes nelehké filozofické myšlenky a tragikomické vyznění jsem se groteskním a občas až fraškovitým podáním skvěle bavil.

Po prvotním šoku z pojetí scény, kostýmů a stylizovaného hraní mně inscenace vtáhla a bavila mně. Prvotní šok rychle odezněl a uvědomil jsem si, že toto Mikuláškovo pojetí této surrealistické hře sluší, i když je místy poněkud násilné. Jan Meduna a Veronika Lazorčáková jsou zde naprosto výborní a kdo skutečně pobaví je generál v podání Jiřího Wohanky. Toto pojetí inscenace mi neskutečně sedlo a i po několikátém zhlédnutí mně znovu dokáže šokovat a pobavit.

Musím říct, že na poprvé jsem se u představení neskutečně nudil a nechápal jsem smysl hry. Možná i proto, že jsem doteď neznal ani původní román. Ale napodruhé jsem se do hry dokázal mnohem lépe vžít a musím říct, že zdejší pojetí mi vzhledem k románu přijde velmi povedené. Nesnaží se hledat žádné násilné aktualizace a pojetí. Herecky zde naprosto excelují Michal Isteník a Veronika Lazorčáková. Celkově musím říct, že je to jedna z povedenějších inscenací pražských divadel v posledním roce a klidně se na ní půjdu podívat znovu.

Pro mne je to tedy způsob, jak Ibsena skutečně nemodernizovat a neposouvat. Celé představení mně přišlo nechutné a až úchylně zvrhlé. Viděl jsem hry od Ibsena v jiných divadlech pojaté i mnohem moderněji, i Eyolfek od pana Nebeského v DvD se mi líbil, ale toto je opravdu přehnané a hlavně hra jaksi ztrácí smysl. Hledat vždy za každou cenu nový výklad a provokující režijní pojetí není vždy výhrou. Z představení jsem odcházel upřímně řečeno zhnusen.

Naprosto dokonalý shakespearovský fastfood. Viděl jsem několikrát a pokaždé jsem se neskutečně bavil. Samozřejmě některé scénky jsou lepší a některé horší, ale jako celek je to perfektní odpočinkové představení na večer. Co neuškodí, je alespoň částečná znalost díla W.S. aby se v tempu, kterým je představení podáno člověk neztratil.

Naprosto geniální komediální klasika. Během let jsem představení viděl několikrát a musím konstatovat, že si neustále drží svou úroveň a svěžest. Celé představení je naprosto perfektní, ať už jde o posunutí děje do současných Benátek či herecké výkony a hudbu. Vyzdvihnout musím hlavně pana Vondráčka, na kterém představení stojí a padá. Výborní jsou ale i všichni ostatní herci, kteří mu zdatně sekundují. Nemohu si pomoct, ale na představení vlastně nemám co vytknout. Naprosto skvělá odpočinková komedie na večer. Věčná škoda že představení spěje k derniéře, mohl bych na něj okamžitě znovu.

Po dlouhém očekávání přišlo neskutečné zklamání. Výtvarně je inscenace velmi podařená a  stejně i obsazení pana Baťka, ale to je asi tak vše. Z poetiky knihy opravdu mnoho nezůstalo. Příběh byl tak nějak podivně pokroucen a ztratil tím původní vyznění. Naprosto upozaděna byla postava lišky, což je pro mě naprosto nepochopitelné. A to už vůbec nemluvím o všudypřítomném ječení, pískání, skučení a všem možném ruchu a trapným narážkám na současné dění. Celkově režisérem naprosto zprzněné představení a zároveň i druhá promarněná příležitost Laterny po Podivuhodných cestách Julesa Verna.

Od hry jsem očekával už od zveřejnění v repertoáru něco poněkud jiného, ale byl jsem celkem mile překvapen. Pojetí ve stylu vědecké konference naprosto přesně vystihlo neskutečně nudnou atmosféru, která na podobných konferencích panuje. Na druhou stranu je toto pojetí i kamenem úrazu inscenace, jelikož jako skutečná konference opravdu nudí i diváky, kteří na představení přijdou. A nepomůže ani to, že vlastně podává informace poměrně obecně známé, byť zajímavou formou přirovnání demografických údajů lidské společnosti na společnost myší a na její paralely. Celkově ale zajímavý počin.

Kladně hodnotím zejména kostýmy, scénu a hlavně hudbu. Bohužel co se týče hry samotné, tak si myslím, že jejím největším problémem je už text samotný. Působí dojmem, že byl spíchnut velmi narychlo a velmi podivně. Viděl jsem i mnoho jiných her od autorky, ale tahle je proti ostatním opravdu nepovedená. Jsou to spíše jen k sobě slepené obrázky ze života Němcové, které ale ani sami o sobě nedávají příliš smyslu a už vůbec ne dohromady. Pokud bych si nepřečetl program, tak bych se ve hře naprosto neorientoval a plno věcí bych nepochopil. Ale ani program nevysvětlí všechno pokud téma člověk nezná.

Pozitivně hodnotím pouze scénu a částečně kostýmy, tedy až na naprosto nesmyslné paruky mužské části obsazení. Co se zbytku představení týče, nechápu jak při relativně tak málo úpravách původního textu lze docílit toho, že vytvoříte něco tak neskutečně nudného. Viděl jsem Tři sestry i jinde, ale nikdy jsem se na nich nenudil, až tady. Přišlo mi, že se úplně vytratila čechovovská poetika.Naprosto sem nesedí styl režie ve stylu jakési grotesky. Pitvoření a téměř všeobecné přehrávání všech postav bylo příliš nevkusné, takže celkové to nedokázalo vůbec vtáhnout a hra mě naprosto minula a unudila.

Na představení jsem nešel s nijak velkým očekáváním. Z fotografií to vypadalo jako neutrální představení a také ano. Scénicky nic originálního, jen nápodoba toho co už v ND od Špinara bylo. Co ale nejde jen tak přejít, je naprosto nezvládnutá dramatizace románu. Z představení se úplně vytrácí smysl původního románu, a co hůře občas to působí spíše jako parodie na původní román. Nevím jestli jde o nepochopení románu panem režisérem nebo o záměr, ale spíše bych sázel na to první. První půlka ještě byla v celku normální, ale zmatené pobíhání kolem mikrofonů v druhé hru naprosto zabilo.

U této inscenace, tedy pokud lze to co se na jevišti odehrávalo tak vůbec nazvat, neskutečně lituji toho, že jsem se nechal přemluvit a vůbec jsem na tu hrůzu šel. Po předchozích zkušenostech s režiemi pana Špinara jsem opravdu nic neočekával, ale tohle je opravdu hrůza. Ze Shakespeara skoro nic nezůstalo, neskutečně a naprosto nesmyslně seškrtaná hra, která tím úplně ztrácí smysl.Kostýmy a scéna naprosto příšerné až odporné. A další různé nápady, jako světelné meče-naprostá hloupost. Co se týče hraní, tak herectví se mění jen na pitvoření a nechutnou pantomimu. Nic horšího jsem nikdy neviděl.

Další z nepovedených režijních pokusů pana Špinara. Prvně zůstal podtitul "benátský mouřenín" i když ve hře Othello černochem není. A dále celková koncepce modernizace této hry je podivná až zmatená. Herci se snaží, ale když se Othello zhroutí z intrik tak hra úplně ztrácí smysl. Překvapivě se hlavní postavou hry vlastně stane Jago. A co absolutně nechápu je šašek pronášející rasistické vtipy. Opět jde v režii ND a pana Špinara o další nepovedený pokus o "moderní pojetí" hry. Člověk odchází z divadla a říká si, jestli viděl co viděl a kam až činohra ND může klesnout.