Sam

Bylo to divný, rozhodně ne můj šálek kávy. Přiznávám bez mučení - zřejmě jsem to nepochopila, klouzala jsem jen tak po povrchu. Nejhorší bylo, že se mi více zahloubat ani nechtělo. Nicméně pasáž s návštěvníkem promítaným na plátno mě bavila. A k plusům samozřejmě přihazuji i K. Rodena - vidět ho a ještě takto zblízka byl zážitek.
Byla to holt hra pro jiný typ diváků :-)

Monodrama, které určitě není pro každého. Pominu-li výhrady k předloze, které mám, tak autorské zpracování bylo výborné, profesionální: skvělá byla komentovaná videoprojekce, scéna zpěvu, herecké uchopení, vlastně i scéna s fotografem a další...

Opravdu oceňuji snahu realizovat tyhle divácky nesnadné kusy, navíc způsobem, který necílí na prvoplánovou zábavnost, neohromuje dekadentní vizualitou, nepodpírá se berličkami hudby.
Autoři jdou docela těžkou cestou, která vůbec není ve zdejším prostředí běžná, naopak. Tudíž ani nepřináší snadné body a lehké úspěchy. Ale o tom by to mělo být.
75%

konecne zas jednou roden bez krausovy

Viděn záznam představení v rámci Noci divadel. Výkon Karla Rodena zdařilý, ovšem hra postrádala kompaktnost a většinu doby strávíte hloubáním nad otázkou o co tady jde, jaký smysl měla předešlá scéna a o čem vůbec celá hra je.

65% K.Roden byl tahakem, jeho vykonu nelze nic vytknout, byl bezchybny. Chybou pro me byl text. Nemam nic proti zamysleni se nad inscenaci, ale nejake odpovedi by mohla hra nabidnout. Tahle bohuzel stavi otazku za otazkou a "divaku, lamej si hlavu, zda to vsechno bylo mysleno na tebe". Bohuzel jsem mela trochu problem se soustredit na prubeh hry, ztracela jsem se v myslenkach nad scenou predchozi.

Představení, které rozhodně nutí diváka k zamyšlení. Otázek bylo vyřčeno hodně, odpovědi si musí každý najít sám. Výkonu Karla Rodena nelze nic vytknout. Vytrpí si na jevišti opravdu dost.

Víceméně tu souhlasím se vším vyřčeným... Asi to byl záměr, odcházet s hlavou plnou otázek, rozhozená, vztáhnout si to vše k sobě. Nicméně by to mohlo trochu lépe držet pohromadě. Výborná část s videoprojekcí! Pro K. Rodena mám slabost a byl to zážitek, takhle zblízka, procítěný zpěv :) Jen jsem o něj měla v některých chvílích celkem obavy, co tam vyváděl... :D

Jsem v rozpacích. Karel Roden sice herecky nezklamal (zvlášť jeho interakce s projekcemi byla úchvatná), celkově ovšem podle mého názoru chybí představení nějaká páteř. Jistě - sledujeme muže, který se (ne)vyrovnává s dobrovolným vězením, s ním spojenou rutinou a voyerismem (ne)pozvaných návštěvníků - a každou jednotlivou situaci dostaneme v co nejefektnějším podání. Neodbytná otázka PROČ ovšem zůstává nezodpovězena. Ne, že by to pokaždé vadilo. V tomto případě ovšem všechny nastolené roviny utíkají kamsi do ztracena a finální prohlášení SAMotného muže, že nám "nemá co říct", prostě nestačí.

Hra vyvolává spoustu otázek. Zajímavé.

Jde spíše o soubor krátkých epizod proměnlivé kvality nijak dobře nedržících pohromadě. Díky několika velice dobrým částem představení se na hru vydat určitě vyplatí, nicméně člověk odchází s rozporuplnými pocity.

Oslovilo mě téma i Rodenovo herectví, velmi milé překvapení.

Bylo to divný, rozhodně ne můj šálek kávy. Přiznávám bez mučení - zřejmě jsem to nepochopila, klouzala jsem jen tak po povrchu. Nejhorší bylo, že se mi více zahloubat ani nechtělo. Nicméně pasáž s návštěvníkem promítaným na plátno mě bavila. A k plusům samozřejmě přihazuji i K. Rodena - vidět ho a ještě takto zblízka byl zážitek.
Byla to holt hra pro jiný typ diváků :-)

Monodrama, které určitě není pro každého. Pominu-li výhrady k předloze, které mám, tak autorské zpracování bylo výborné, profesionální: skvělá byla komentovaná videoprojekce, scéna zpěvu, herecké uchopení, vlastně i scéna s fotografem a další...

Opravdu oceňuji snahu realizovat tyhle divácky nesnadné kusy, navíc způsobem, který necílí na prvoplánovou zábavnost, neohromuje dekadentní vizualitou, nepodpírá se berličkami hudby.
Autoři jdou docela těžkou cestou, která vůbec není ve zdejším prostředí běžná, naopak. Tudíž ani nepřináší snadné body a lehké úspěchy. Ale o tom by to mělo být.
75%

konecne zas jednou roden bez krausovy

Viděn záznam představení v rámci Noci divadel. Výkon Karla Rodena zdařilý, ovšem hra postrádala kompaktnost a většinu doby strávíte hloubáním nad otázkou o co tady jde, jaký smysl měla předešlá scéna a o čem vůbec celá hra je.

65% K.Roden byl tahakem, jeho vykonu nelze nic vytknout, byl bezchybny. Chybou pro me byl text. Nemam nic proti zamysleni se nad inscenaci, ale nejake odpovedi by mohla hra nabidnout. Tahle bohuzel stavi otazku za otazkou a "divaku, lamej si hlavu, zda to vsechno bylo mysleno na tebe". Bohuzel jsem mela trochu problem se soustredit na prubeh hry, ztracela jsem se v myslenkach nad scenou predchozi.

Představení, které rozhodně nutí diváka k zamyšlení. Otázek bylo vyřčeno hodně, odpovědi si musí každý najít sám. Výkonu Karla Rodena nelze nic vytknout. Vytrpí si na jevišti opravdu dost.

Víceméně tu souhlasím se vším vyřčeným... Asi to byl záměr, odcházet s hlavou plnou otázek, rozhozená, vztáhnout si to vše k sobě. Nicméně by to mohlo trochu lépe držet pohromadě. Výborná část s videoprojekcí! Pro K. Rodena mám slabost a byl to zážitek, takhle zblízka, procítěný zpěv :) Jen jsem o něj měla v některých chvílích celkem obavy, co tam vyváděl... :D

Jsem v rozpacích. Karel Roden sice herecky nezklamal (zvlášť jeho interakce s projekcemi byla úchvatná), celkově ovšem podle mého názoru chybí představení nějaká páteř. Jistě - sledujeme muže, který se (ne)vyrovnává s dobrovolným vězením, s ním spojenou rutinou a voyerismem (ne)pozvaných návštěvníků - a každou jednotlivou situaci dostaneme v co nejefektnějším podání. Neodbytná otázka PROČ ovšem zůstává nezodpovězena. Ne, že by to pokaždé vadilo. V tomto případě ovšem všechny nastolené roviny utíkají kamsi do ztracena a finální prohlášení SAMotného muže, že nám "nemá co říct", prostě nestačí.

Hra vyvolává spoustu otázek. Zajímavé.

Jde spíše o soubor krátkých epizod proměnlivé kvality nijak dobře nedržících pohromadě. Díky několika velice dobrým částem představení se na hru vydat určitě vyplatí, nicméně člověk odchází s rozporuplnými pocity.

Oslovilo mě téma i Rodenovo herectví, velmi milé překvapení.

Víceméně tu souhlasím se vším vyřčeným... Asi to byl záměr, odcházet s hlavou plnou otázek, rozhozená, vztáhnout si to vše k sobě. Nicméně by to mohlo trochu lépe držet pohromadě. Výborná část s videoprojekcí! Pro K. Rodena mám slabost a byl to zážitek, takhle zblízka, procítěný zpěv :) Jen jsem o něj měla v některých chvílích celkem obavy, co tam vyváděl... :D

Bylo to divný, rozhodně ne můj šálek kávy. Přiznávám bez mučení - zřejmě jsem to nepochopila, klouzala jsem jen tak po povrchu. Nejhorší bylo, že se mi více zahloubat ani nechtělo. Nicméně pasáž s návštěvníkem promítaným na plátno mě bavila. A k plusům samozřejmě přihazuji i K. Rodena - vidět ho a ještě takto zblízka byl zážitek.
Byla to holt hra pro jiný typ diváků :-)

Monodrama, které určitě není pro každého. Pominu-li výhrady k předloze, které mám, tak autorské zpracování bylo výborné, profesionální: skvělá byla komentovaná videoprojekce, scéna zpěvu, herecké uchopení, vlastně i scéna s fotografem a další...

Opravdu oceňuji snahu realizovat tyhle divácky nesnadné kusy, navíc způsobem, který necílí na prvoplánovou zábavnost, neohromuje dekadentní vizualitou, nepodpírá se berličkami hudby.
Autoři jdou docela těžkou cestou, která vůbec není ve zdejším prostředí běžná, naopak. Tudíž ani nepřináší snadné body a lehké úspěchy. Ale o tom by to mělo být.
75%

Představení, které rozhodně nutí diváka k zamyšlení. Otázek bylo vyřčeno hodně, odpovědi si musí každý najít sám. Výkonu Karla Rodena nelze nic vytknout. Vytrpí si na jevišti opravdu dost.

65% K.Roden byl tahakem, jeho vykonu nelze nic vytknout, byl bezchybny. Chybou pro me byl text. Nemam nic proti zamysleni se nad inscenaci, ale nejake odpovedi by mohla hra nabidnout. Tahle bohuzel stavi otazku za otazkou a "divaku, lamej si hlavu, zda to vsechno bylo mysleno na tebe". Bohuzel jsem mela trochu problem se soustredit na prubeh hry, ztracela jsem se v myslenkach nad scenou predchozi.

Hra vyvolává spoustu otázek. Zajímavé.

konecne zas jednou roden bez krausovy

Viděn záznam představení v rámci Noci divadel. Výkon Karla Rodena zdařilý, ovšem hra postrádala kompaktnost a většinu doby strávíte hloubáním nad otázkou o co tady jde, jaký smysl měla předešlá scéna a o čem vůbec celá hra je.

Jsem v rozpacích. Karel Roden sice herecky nezklamal (zvlášť jeho interakce s projekcemi byla úchvatná), celkově ovšem podle mého názoru chybí představení nějaká páteř. Jistě - sledujeme muže, který se (ne)vyrovnává s dobrovolným vězením, s ním spojenou rutinou a voyerismem (ne)pozvaných návštěvníků - a každou jednotlivou situaci dostaneme v co nejefektnějším podání. Neodbytná otázka PROČ ovšem zůstává nezodpovězena. Ne, že by to pokaždé vadilo. V tomto případě ovšem všechny nastolené roviny utíkají kamsi do ztracena a finální prohlášení SAMotného muže, že nám "nemá co říct", prostě nestačí.

Oslovilo mě téma i Rodenovo herectví, velmi milé překvapení.

Jde spíše o soubor krátkých epizod proměnlivé kvality nijak dobře nedržících pohromadě. Díky několika velice dobrým částem představení se na hru vydat určitě vyplatí, nicméně člověk odchází s rozporuplnými pocity.