Konkurz

Příliš dlouhé představení, spousta pasáží vysloveně hluchá, zároveň to bylo v podstatě nesrozumitelné a herecké výkony mne též neoslnily. Někteří diváci odešli již v polovině, já vydržela až do konce očekávajíce pointu. Ta nepřišla, ale mohu tedy alespoň říct, že druhá polovina je o chlup zábavnější a dynamičtější než první.

Hra navazuje na linii absurdního divadla. Postavy po Godotovsku čekají na zázrak (pozitivní výsledek konkurzu); v průběhu hry se ukazuje, že smysl života dává postavám samotné čekání, ne jeho výsledek. Současně dochází k stereotypnímu opakování situací a ke znejistění reality a reálnosti světa. Inscenovat text absurdního divadla je velmi obtížné. Tvůrcům se nepodařilo vyvarovat únavné monotónnosti představení a nezáživnosti, která je čas od času prolomená další dramatickou situací. Zajímavě se pracuje se zcizovacími efekty. Opticky velmi nepříjemná je pro diváka scéna tvořená svítícími pruhy.

Pro mě příjemné překvapení. Kterak tvarovati člověka..., toto téma mě bavilo už ve Tvaru věcí od LaButeho. K ďáblovi - nemyslím si, že by do hry nepatřil, ale mohl být udělán lépe a snad i někým jiným... Výkony dobré, uvěřitelné. Často zmiňované vulgarismy jsou zde dle mého názoru v mezích normy. Největším přínosem této inscenaci je bezesporu skvělý herecký výkon Jiřího Hány.

Patřím k těm, kteří neodcházeli z divadla vyloženě zklamaní. Pobavila jsem se a herci předvedli dobré výkony. Své mezery to ale mělo, zejména co se týče plynulosti děje a souhry ústředního tria. A přikláním se k názoru, že bez některých vulgárních scén bych se klidně obešla. Větší význam postavy ďábla mi zřejmě unikl. Nicméně platí, že i když jsem neodcházela nadšená, inscenace se mi líbila. Nejvíce mě zaujalo propojení roviny hry s rovinou "tady a teď"...

Hodně nevyrovnaný text. První třetina nudná, oživení přinášely zcizovací momenty a několik rovin děje, nicméně vulgarity zbytečně odvádějí od dobře ukrytých myšlenek. Nejlepší častí byly závěrečné monology. Herecky jsou týden po premiéře zatím rezervy. Postava ďábla se mi taky nelíbila. A sledování scény se světelnými pruhy chvílemi vyloženě nepříjemné pro oči.

Tohle se nepovedlo. Ideu hry je těžké v přemíře balastu vysledovat. Chybí jasný tah na bránu a srozumitelnost. Souhlasím s Eviikou, že vulgarity byly zbytečné, pro mě rušivé. Taková nepovedená varianta Kafky. Připadalo mi, že ani herci nejsou o svých rolích přesvědčeni.

Hra působí občas trochu chaoticky a záměrně mate diváky stejně jako hlavního hrdinu. Ke konci to vše však začne dávat smysl. Líbily se mi paralely k životu jako takovému. Naopak bez některých vulgárnějších scén bych se obešla. Stejně tak postava ďábla mi přišla nadbytečná.

Příliš dlouhé představení, spousta pasáží vysloveně hluchá, zároveň to bylo v podstatě nesrozumitelné a herecké výkony mne též neoslnily. Někteří diváci odešli již v polovině, já vydržela až do konce očekávajíce pointu. Ta nepřišla, ale mohu tedy alespoň říct, že druhá polovina je o chlup zábavnější a dynamičtější než první.

Hra navazuje na linii absurdního divadla. Postavy po Godotovsku čekají na zázrak (pozitivní výsledek konkurzu); v průběhu hry se ukazuje, že smysl života dává postavám samotné čekání, ne jeho výsledek. Současně dochází k stereotypnímu opakování situací a ke znejistění reality a reálnosti světa. Inscenovat text absurdního divadla je velmi obtížné. Tvůrcům se nepodařilo vyvarovat únavné monotónnosti představení a nezáživnosti, která je čas od času prolomená další dramatickou situací. Zajímavě se pracuje se zcizovacími efekty. Opticky velmi nepříjemná je pro diváka scéna tvořená svítícími pruhy.

Pro mě příjemné překvapení. Kterak tvarovati člověka..., toto téma mě bavilo už ve Tvaru věcí od LaButeho. K ďáblovi - nemyslím si, že by do hry nepatřil, ale mohl být udělán lépe a snad i někým jiným... Výkony dobré, uvěřitelné. Často zmiňované vulgarismy jsou zde dle mého názoru v mezích normy. Největším přínosem této inscenaci je bezesporu skvělý herecký výkon Jiřího Hány.

Patřím k těm, kteří neodcházeli z divadla vyloženě zklamaní. Pobavila jsem se a herci předvedli dobré výkony. Své mezery to ale mělo, zejména co se týče plynulosti děje a souhry ústředního tria. A přikláním se k názoru, že bez některých vulgárních scén bych se klidně obešla. Větší význam postavy ďábla mi zřejmě unikl. Nicméně platí, že i když jsem neodcházela nadšená, inscenace se mi líbila. Nejvíce mě zaujalo propojení roviny hry s rovinou "tady a teď"...

Hodně nevyrovnaný text. První třetina nudná, oživení přinášely zcizovací momenty a několik rovin děje, nicméně vulgarity zbytečně odvádějí od dobře ukrytých myšlenek. Nejlepší častí byly závěrečné monology. Herecky jsou týden po premiéře zatím rezervy. Postava ďábla se mi taky nelíbila. A sledování scény se světelnými pruhy chvílemi vyloženě nepříjemné pro oči.

Tohle se nepovedlo. Ideu hry je těžké v přemíře balastu vysledovat. Chybí jasný tah na bránu a srozumitelnost. Souhlasím s Eviikou, že vulgarity byly zbytečné, pro mě rušivé. Taková nepovedená varianta Kafky. Připadalo mi, že ani herci nejsou o svých rolích přesvědčeni.

Hra působí občas trochu chaoticky a záměrně mate diváky stejně jako hlavního hrdinu. Ke konci to vše však začne dávat smysl. Líbily se mi paralely k životu jako takovému. Naopak bez některých vulgárnějších scén bych se obešla. Stejně tak postava ďábla mi přišla nadbytečná.

Pro mě příjemné překvapení. Kterak tvarovati člověka..., toto téma mě bavilo už ve Tvaru věcí od LaButeho. K ďáblovi - nemyslím si, že by do hry nepatřil, ale mohl být udělán lépe a snad i někým jiným... Výkony dobré, uvěřitelné. Často zmiňované vulgarismy jsou zde dle mého názoru v mezích normy. Největším přínosem této inscenaci je bezesporu skvělý herecký výkon Jiřího Hány.

Hodně nevyrovnaný text. První třetina nudná, oživení přinášely zcizovací momenty a několik rovin děje, nicméně vulgarity zbytečně odvádějí od dobře ukrytých myšlenek. Nejlepší častí byly závěrečné monology. Herecky jsou týden po premiéře zatím rezervy. Postava ďábla se mi taky nelíbila. A sledování scény se světelnými pruhy chvílemi vyloženě nepříjemné pro oči.

Patřím k těm, kteří neodcházeli z divadla vyloženě zklamaní. Pobavila jsem se a herci předvedli dobré výkony. Své mezery to ale mělo, zejména co se týče plynulosti děje a souhry ústředního tria. A přikláním se k názoru, že bez některých vulgárních scén bych se klidně obešla. Větší význam postavy ďábla mi zřejmě unikl. Nicméně platí, že i když jsem neodcházela nadšená, inscenace se mi líbila. Nejvíce mě zaujalo propojení roviny hry s rovinou "tady a teď"...

Hra působí občas trochu chaoticky a záměrně mate diváky stejně jako hlavního hrdinu. Ke konci to vše však začne dávat smysl. Líbily se mi paralely k životu jako takovému. Naopak bez některých vulgárnějších scén bych se obešla. Stejně tak postava ďábla mi přišla nadbytečná.

Hra navazuje na linii absurdního divadla. Postavy po Godotovsku čekají na zázrak (pozitivní výsledek konkurzu); v průběhu hry se ukazuje, že smysl života dává postavám samotné čekání, ne jeho výsledek. Současně dochází k stereotypnímu opakování situací a ke znejistění reality a reálnosti světa. Inscenovat text absurdního divadla je velmi obtížné. Tvůrcům se nepodařilo vyvarovat únavné monotónnosti představení a nezáživnosti, která je čas od času prolomená další dramatickou situací. Zajímavě se pracuje se zcizovacími efekty. Opticky velmi nepříjemná je pro diváka scéna tvořená svítícími pruhy.

Tohle se nepovedlo. Ideu hry je těžké v přemíře balastu vysledovat. Chybí jasný tah na bránu a srozumitelnost. Souhlasím s Eviikou, že vulgarity byly zbytečné, pro mě rušivé. Taková nepovedená varianta Kafky. Připadalo mi, že ani herci nejsou o svých rolích přesvědčeni.

Příliš dlouhé představení, spousta pasáží vysloveně hluchá, zároveň to bylo v podstatě nesrozumitelné a herecké výkony mne též neoslnily. Někteří diváci odešli již v polovině, já vydržela až do konce očekávajíce pointu. Ta nepřišla, ale mohu tedy alespoň říct, že druhá polovina je o chlup zábavnější a dynamičtější než první.