Městská divadla pražská [Divadlo Rokoko]
Federico García Lorca
Krvavá svatba
Premiéra: 13.2.2010 | 2:05
Překlad: Antonín Přidal. Dramaturgie: Věra Mašková. Výprava: Michaela Hořejší, Adam Pitra. Hudba: Vesna V. Cáceres. Režie: Ondřej Zajíc.
Poslední uvedení: duben 2011.
Poslední uvedení: duben 2011.
Jitka Smutná, Máša Málková, Jaromír Nosek, Aleš Procházka / Luboš Veselý, Diana Šoltýsová, Hana Doulová, Hanuš Bor, Tereza Nekudová, Lukáš Burian, Jana Drbohlavová, Luba Skořepová, Lukáš Příkazký, Sabina Rojková...
Vrcholné dílo jednoho z největších španělských dramatiků. Strhující drama milenců, kteří nemohli být spolu ani bez sebe, příběh vášně, která pohltila nejen život jejich, ale i životy lidí kolem nich...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení inscenace
Redakce
44 %
Uživatelé
47 %
Hodnocení redakce
Jiří Koula 50 %
Pavel Širmer 40 %
Helena Grégrová 40 %
Jiří Landa 40 %
Michal Novák 50 %
Jiří Koula 50 %
Pavel Širmer 40 %
Helena Grégrová 40 %
Jiří Landa 40 %
Michal Novák 50 %
Volby
Hodnocení (8)
HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula 50 %
8.4.2011 | 1602 hodnocení
+ souhlasím
Jitka Smutná v první polovině spíše než Matku z Krvavé svatby připomínala Maminu ze Superčlověka a nepomohl tomu ani hudebni doprovod, v němž se mísily jižanské rytmy s čímsi na způsob českých lidovek. Též "strhující drama milenců" bylo hráno patrně tak jemně, že jsem je nepostřehl.
Druhá polovina se to sice snažila zachránit, ovšem zcela vymazat první dojem nedokázala.
Druhá polovina se to sice snažila zachránit, ovšem zcela vymazat první dojem nedokázala.
Helena Grégrová 40 %
1756 hodnocení
+ souhlasím
Mám ten příběh ráda. Především pro sílu vášně a lásky, která z textu přímo prýští. ..bohužel, na scénu se ji převést nepodařilo. Téměř vše je pojato příliš chladně, odosobněně až sterilně. S výjimkou několika světlých okamžiků Aleše Procházky, jakoby snad krev v žilách postav ani neproudila. Krev, co má kolovat, vřít, vzpěnit se a být prolita, leitmotiv hry, je za celou dobu patrná pouze ve chvíli, kdy je z vlákna červeného klubka upředena přes scénu osudová síť. Hrdinové příběhu v ní uvízli. V divácké paměti mi ale z tohoto pojetí neuvízne skoro nic.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Jirkan 40 %
564 hodnocení
+ souhlasím
19.3. 2010: Díky živosti textů autora jsem v inscenaci postrádal silnější vášeň. První část je čistě, až klasicky divadelní s moderním jazykem bez verše v krásné a bohaté scéně. Druhá polovina je chladnější, moderní scéna, kytara je vyměněna za basovou kytaru a veršovaný text. Přestávka je jen kvůli přestavbě. Pokud by scénicky představení našlo jiné řešení, pak by se dalo hrát bez přestávky. Opomenout nesmím velice příjemný zpěv T. Nekudové.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.