Vytržení panny z Barby

Herecky dobré (všechny čtyři dámy mě přesvědčily), inscenačně zajímavé - ať už jde o hudbu či scénu (kostýmům jsem stále úplně neporozuměla, připomínaly mi leccos, ale rozhodně ne řeholnice), poselství původní jasné, ale jak již zaznělo: synopse se ptá, jak působí volání titulní hrdinky na nás, lidi 21. století, a já musím konstatovat, že na mě skutečně nepůsobí a obávám se, že se inscenaci nepodařilo její volání a tedy sdělení celé inscenace oživit tak, aby působit mělo šanci. A stále si kladu otázku, zda už na to skutečně tento text není příliš vzdálený.

65%. Německá autorka ve své novele pozoruhodně zachytila komplikovanou a nejednoznačnou situaci uvnitř kláštera, jež vygraduje při napadení lidmi zvenku. Téma novely není svázané zdmi kláštera, dotýká se obecněji svědomí a přijetí odpovědnosti. S látkami tohoto typu pracují L. Trmíková a J. Nebeský opakovaně. Promyšlená scénografie v komorním uspořádání sálu, které vybízí diváky k většímu soustředění. Dobré herecké výkony s L. Trmíkovou v čele. Novelu se podařilo na jevišti zprostředkovat, divák ochotný hledat může odejít obohacen. Snad jen řešení konce (byť má své opodstatnění) může zmást toho, kdo novelu nečetl.