Blog uživatelů i-divadla

Bídníci dělají ubožáky z diváků
vydáno: 9.6.2024, Janule

Pokud máte tento muzikál jen trochu v lásce, do GoJa na něj nechoďte... I já jsem byla varována, nedala jsem si říct, a lituji toho. 

Resp. nelituji, že jsem viděla a slyšela Lukáše Randáka a Kateřinu Herčíkovou. Ti dva jsou hvězdami tohoto představení, při jejich výkonech zimomriavky, které aspoň trochu pomohly při tom horku... Oba do toho dávají maximum, hrají si s texty, melodiemi, dynamikou i emocemi. 

Dobrý byl i Tomáš Vaněk i debutující Adéla Haviarová, i když ta doplácí na plochost role, se kterou si řada režisérů neví rady (a Martin Novotný není výjimkou, ale ten si nevěděl rady u více než poloviny představení). Standardní David Uličník (i když bojoval s falzetem) a Josef Štágr, kterého mám velmi ráda již od jeho jidášování ve Spirále, ale tady prakticky neprojevil žádný vývoj a jel po jedné linii. 

A tím končí klady :-( Company rozhodně nebyla špatná, ale... Naprosto chybělo režijní vedení či choreografie, u většiny scén to vypadalo tak, že jim režisér řekl "prostě se tam nějak pohybujte", bez cíle, bez záměru... Zcela se tím zabila např. Hlava mazaná (tak nudnou jsem ji ještě neviděla) i většina scén v první polovině. Navíc vypadala, že průměrný věk je max 25 let, což pak zcela kontrastovalo s rolemi, které pak zobrazovali. Smutné je i zobrazení rolí v obsazení, kdy je jedna z dívek označena jako "prostitutka", kterých je ale na scéně víc, další jako "dělnice", i těch je na scéně víc atd.

Šlápnutím zcela vedle je obsazení Kateřiny Brožové. Herečka je slušná, pěvecky už to neutáhne, umím si představit desítku zpěvaček v přiměřeném věku, které by dokázaly do Knížky snů vložit alespoň nějaké emoce a tu píseň podat dynamicky a rozbalit ji naplno tam, kde je třeba. Nicméně i když se nalíčí obličej tak, že se věk zamaskuje, stejně se velmi těžko věří, že je mladá naivní slečna, která před osmi lety někde někomu podlehla a přišla o svou nevinnost (ano, vypadala spíše jako Cosettina babička), že jí předák ve věku cca 25 nemůže odolat či že po ní touží zákazníci (opět mladistvě vypadající), zvlástě pokud spatří její kolena, protože jak říkal proslulý Hercule Poirot, kolena vždy prozradí věk. 

Jak už jsem zmiňovala, režisér si nevěděl rady více než polovinu představení. Řada postav se chová tak, že divák nemá šanci pochopit motivaci, chovají a pohybují se nelogicky a občas ani nedávají smysl. Jean Valjeanovi vůbec nevadí, že mu někdo vleze do zahrady a ještě ho s klidem přivítá, JV jde bojovat na barikády, jednou vystřelí a poté bojovou scénu prostojí a uvažuje, přesto mu poté Enjolras děkuje za to, jak jim pomohl, a "věnuje" mu Javerta, plamenná diskuse Valjeana a Javerta nad umírající Fantinou je pro neznalce nepochopitelná, vůbec není jasné, proč Javert pouštěl JV s Mariem v podzemí, proč Marius zpívá Prázdný stůl a židle prázdné před oponou a jakýmsi bazénem, jak si někdo mohl splést dvacetiletého mladíčka s již zkušeným zestárlným Valjeanem (u soudu), proč Javert najednou zpívá v Paříži u mostu (nikoli sebevražedná scéna) atd. 
A kdo zná londýnské představení, může mu přijít líto,  že roztrhaná "propustka" přijde nadarmo, když už je roztrhaná. V Londýně se hodí útržky do hlediště a šťastní diváci z toho mají zajímavý suvenýr...

Obecně jsou i kulisy smutnou kapitolou. Že visí lustr z Fantoma nad hledištěm, na to už si člověk v GoJe asi zvykl. Že na jevišti zůstává zlatý portál s balkony a sochami, asi taky, i když je naprosto nepochopitelné, když můžou odjet do strany, jak se během představení několikrát děje, proč se zase během představení několikrát vrací a lemují například oponu s promítáním lesa. Ale proč se v jedné scéně kýve barák v pozadí (v další pak ne, tak to asi nebude kulisou) nebo že ani zmíněný most není postaven tak, aby Javert skutečně skákal z něj, ale z jakéhosi viditelného můstku za tím, to už je méně pochopitelné. 

A to jsou jen "systémové" chyby. Když se k němu pak přidají ty provozní, jako nesehraný orchestr, pozdě zapínané porty, nesladěný zvuk u jednotlivých scén (Javert vs. Valjean, neslyšitelný Gavroche), zrychlený dirigent (troufám si tvrdit, že Bídníky mám naposlouchané fakt dost, některé písně zněly rychleji, takže zpěváci nestíhali a o to víc jim nebylo rozumět), bouchání dveřmi či podobné rány uprostřed Samotářky, zpoždění nástupů, takže se zpívá na někoho, kdo na jevišti ještě není (zákazník zpívá, jak chce přesně tuhle konkrétní prostitutku, ale ta ještě není vidět - a ne, nebylo to místem), tak si začne divák říkat, jak tohle může vydržet do konce. 

Celkově bohužel představení vypadá jako školní představení, které přesvědčilo pár známých hvězd, aby jim pomohly. Vše působí laciným dojmem, jako by producent potřeboval jen zaplácnout mezeru, než se vrátí jiné představení, a nechtěl za to moc utratit... Mám dojem, že přijet někdo na kontrolní shlédnutí z Londýna (a že si to CM fakt rád hlídá), měl by pan producent co vysvětlovat... A ne, nejde jen o peníze a zbožštění Londýna. I u nás se dá udělat kvalitní muzikál...

A když se to všechno sečte, znalý divák už je naštvaný i proto, že JV nemá číslo 24601 :-) (nadsázka, ty důvody chápu...)


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Ala (9.6.2024, 23:25:09)  reagovat
24601 vs 35602
Nebudu se pouštět do nějaké větší polemiky. Každý vnímáme představení po svém. Někdo trpí, někdo nemá problém si ho užít i v současné podobě, ač viděl mnohokrát předchozí verze (v mém případě s ohledem na věk jen GoJácké, nikoli Vinohrady). Já jsem v té druhé skupině, byť některá negativa vnímám, ale i dřívější nastudování různá negativa měla (zejména v často více než problematickém obsazení sólových rolí, kde mi naopak současná verze přijde mnohem méně kvalitativně rozhoupaná). Ale co fakt nechápu, je kritika použití čísla 35602 v českém libretu. Moc si neumím představit, že by exponované pasáže zněly alespoň přijatelně, kdyby se tam představitelé JV snažili napchat 24601. A s ohledem na to, že myšlenka je v tom, že JV je vnímaný jako číslo, ne jako člověk, ne v tom, jestli to číslo je takové, nebo makové, fakt doufám, že si v ČR tuhle výjimku udržíme, pokud se dočkáme dalších nastudování. Už jen proto, že skvostně napsané libreto Zdeňka Borovce už tak dost dostává na frak v rámci různých povinných krácení díla (např. místo "život za Vás dám kdykoliv, jen díky Vám jsem opět živ" zbylo v aktuální verzi dost děsivé "život Vám dám, jen díky Vám...jsem opět živ", popř. se do úprav pustili sami herci a pak vznikají perly typu "půlnoc bez červánků" Moniky Sommerové. Ano i v Praze momentálně můžeme od Petra Gazdíka slyšet pasáže, které Zdeněk Borovec do libreta nepsal, a rozhodně to dílo nijak nezlepšuje. Docela bych chtěla vidět sebevraha, který by šel do rizika, že jeho práci diváci léta adorující texty ZB nikdy nepřijmou, a dobrovolně by se ujal napsání úplně nového libreta, do kterého by slavnou 24601 narval. Popř. tedy někoho, kdo bude chtít přepsat všechny pasáže, kde se ono číslo vyskytuje, aby to dobře znělo. Přeju fakt hodně zdaru.
janule (10.6.2024, 09:15:43)  reagovat
Re: 24601 vs 35602
To měla být nadsázka na konec, která se mi evidentně moc nepovedla :-) Proto je tam smajlík a v závorce vysvětlení, že chápu, proč to tak je.
Zdeněk Borovec je pro mě PAN textař a ani by mě nenapadlo cokoli po něm opravovat...
Ala (10.6.2024, 17:07:50)  reagovat
Re: Re: 24601 vs 35602
Tak to jsem fakt ráda:-). Přiznám se, že mě docela děsí myšlenka, že by se majitelé licence jednou rozhodli, že dost bylo této výjimky. Nevím, jestli mám dobré informace, ale něco jsem zaslechla, že Slováci snad řešili s majiteli licence i přidávání tónů, aby se tam ta číslovka vešla, což mi přijde jako šílenost. :-) A tím, že v Londýně těžko zvládnou posoudit, za jaký poklad tady libreto ZB máme, mi hrozba, že se jednou dočkáme sladění se světem, přijde bohužel dost reálná.